Přehled ověřených výroků

Sněmovní Výbor pro bezpečnost roku 2016 jednomyslně podpořil jmenování Michala Koudelky do čela Bezpečnostní informační služby (BIS). 6. května 2020 také například bezpečnostní výbor vydal usnesení (.pdf), ve kterém vyjádřil podporu BIS po zveřejnění článku týdeníku Respekt o údajně připravované vraždě několika politiků jedem ricin.

V červnu 2020 poté výbor ocenil (.pdf) práci BIS, díky které bylo odhaleno pozadí tzv. „ricinové kauzy“ na zastupitelském úřadu Ruské federace. Informace o této kauze výboru předal právě ředitel BIS Koudelka. Dále výbor v dubnu 2021 vyslovil poděkování (.pdf) BIS v čele s Koudelkou ve spojitosti s vyšetřováním případu možné účasti ruských rozvědných služeb na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Opět se tak stalo na jednání, kterému byl ředitel Koudelka přítomen.

Dá se tedy shrnout, že Výbor pro bezpečnost dlouhodobě podporuje činnost BIS v čele s Michalem Koudelkou. Ředitel BIS má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci a můžeme tedy říci, že podpora BIS je současně i určitou podporou jejího ředitele.

Zmiňme však, že ačkoliv výbor jako celek současného ředitele BIS, resp. tuto instituci jako takovou podporuje, několik jeho členů má jiný názor. Tři členové Výboru pro bezpečnost, konkrétně Radovan Vích, Zdeněk Ondráček a Marek Novák již potvrdili, že Michala Koudelku do čela BIS znovu nepodpoří. 

Předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Radek Koten pro portál EuroZprávy.cz potvrdil, že se sešel s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem schůzky podle něj mělo být doplnění žádosti, pomocí které chtěl premiér Babiš svolat mimořádnou schůzi výboru k otázce výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS).

Koten tuto informaci uvedl v reakci na vyjádření poslance a člena výboru Pavla Žáčka, který ho na svém twitterovém účtu obvinil, že se s premiérem Babišem měl bez vědomí výboru radit ohledně „hanopisů z Hradu” na ředitele BIS Michala Koudelku.

Z Kotenova rozhovoru pro EuroZprávy.cz taktéž vyplývá, že ostatní členové výboru o jeho schůzce s Andrejem Babišem skutečně nevěděli. Na otázku redaktora, co říká na vyjádření Pavla Žáčka, Radek Koten konkrétně uvedl: „Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.“

V úterý 3. srpna Radek Koten (SPD), předseda Výboru pro bezpečnost, ve zpravodajství České televize řekl (video), že byl pověřen dotázat se na dokumenty ohledně ředitele BIS Michala Koudelky, jimiž má údajně disponovat prezident republiky Miloš Zeman. Zmínil také, že měl v rámci pověření zprostředkovat získání těchto materiálů, které chtěl následně poskytnout dalším členům výboru.

Uveďme, že o to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal Miloše Zemana předseda SPD Tomio Okamura na společné schůzce 3. srpna.

Pavel Žáček (ODS) v námi ověřovaném rozhovoru také uvedl, že poslanec Koten mohl být (video, čas 5:00) pověřen usnesením členů výboru nebo alespoň v rámci jednání s místopředsedy výboru. Podle poslance Žáčka, který je jedním z pěti místopředsedů Výboru pro bezpečnost, nenastala ani jedna z těchto variant. Následně tak proto poslance Kotena vyzval k odstoupení z postu předsedy výboru.

Jak lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny, bezpečnostní výbor žádné usnesení o zmiňovaném Kotenově pověření nevydal. Že by předseda Koten jednal s místopředsedy výboru, vylučuje svým výrokem poslanec Žáček. Požádali jsme nicméně o vyjádření také ostatní místopředsedy výboru, prozatím jsme ovšem nedostali odpověď.

Důležité je však uvést, že sám poslanec Koten v pořadu České televize Události, komentáře v pátek 6. srpna sdělil (video, čas 17:40), že jej „nikdo nepotřeboval pověřovat“ a že dříve zmiňovaným pověřením myslel SMS zprávu od řadového člena výboru Jana Bartoška (KDU–ČSL). To však za oficiální pověření považovat nelze. Výrok poslance Žáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Žáček reaguje (video, čas 6:30) na dotaz moderátora, který se ptal, zdali jsou pro svolání schůze sněmovního Výboru pro bezpečnost zákonné důvody. Předseda výboru Radek Koten (SPD) totiž v úterý 3. srpna 2021 oznámil, že se v pátek 6. srpna sejde Výbor pro bezpečnost, aby jednal o budoucnosti ředitele BIS Michala Koudelky. Tomu totiž jeho funkční období končí v polovině srpna. Doplňme, že o svolání výboru požádal premiér Andrej Babiš.

Nakonec však Radek Koten schůzi výboru nesvolal. Zdůvodnil to tím, že požádal premiéra Babiše o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru. Tyto doplňující informace však Koten dle svých slov nedostal, a proto rozhodl, že se schůze bezpečnostního výboru konat nebude. Toto rozhodnutí sdělil členům bezpečnostního výboru v dopisu, ve kterém stojí: „Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody.“

Ze slov (video, čas 6:41) Pavla Žáčka, který je jedním z místopředsedů Výboru pro bezpečnost, vyplývá, že Radek Koten mohl schůzi svolat, pokud by sehnal alespoň 8 podpisů členů výboru, a to například tak, že by je o to požádal ve zmíněném dopise.

Důvodem pro svolání výboru skutečně může být žádost o svolání schůze alespoň dvou pětin, tedy osmi členů, bezpečnostního výboru, a to podle § 36 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Michal Koudelka byl jmenován ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) ke dni 15. srpna 2016. Uveďme, že ředitele BIS podle zákona jmenuje vláda, a to na funkční období, které trvá pět let. Mandát tak Michalu Koudelkovi skutečně končí 15. srpna 2021.

V souvislosti s koncem funkčního období ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se napříč opozicí objevily dva převládající názory. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Piráti a Starostové, občas souhrnně nazývány jako demokratická opozice, skutečně jednoznačně podporovaly setrvání Koudelky ve funkci, tedy udělení druhého mandátu. Poslanec Žáček má přitom zřejmě na mysli právě tuto část opozice.

Pro kontext však uveďme, že druhá část opozice, tedy SPD a nyní i KSČM, která v dubnu vypověděla dohodu o toleranci vlády, však, podobně jako prezident Zeman, mají proti Koudelkovi výhrady. Jak vyplývá z ankety provedené Radiožurnálem v minulém týdnu, poslanci obou zmíněných stran by pro jeho setrvání ve funkci nehlasovali ani na případném jednání sněmovního výboru pro bezpečnost. K tomuto hlasování však nedošlo. Důležitou roli v tom hrál předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD), který jednání, na němž se mělo hlasovat, nesvolal. Důvodem měla být nekompletní dokumentace ze strany premiéra Babiše.

Michal Koudelka stojí ve funkci ředitele BIS od srpna 2016, kdy ho do úřadu jmenovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky. V průběhu jeho mandátu se mnohokrát stal terčem kritiky ze strany prezidenta Zemana, který ho také dlouhodobě odmítá jmenovat generálem. Vzhledem k současnému dění je na tyto prezidentovy kroky velmi často poukazováno, obzvláště kvůli nedávné schůzce premiéra s prezidentem.

Michal Koudelka byl následně pověřen řízením BIS až do doby jmenování nového ředitele. Reakce na tento kompromisní krok se napříč opozicí různí. Koalice SPOLU to ústy předsedy ODS Petra Fialy hodnotí jako premiérův ústupek jejich tlaku, předseda hnutí STAN Vít Rakušan tvrdí, že se jedná o „absolutní nedostatek politické odvahy.“ Poslanec za KSČM Jiří Dolejš výsledek okomentoval slovy, že se „nejedná o žádnou tragédii.“

Premiér Babiš opakovaně zmiňoval, že se v názoru na Koudelku i fungování celé BIS s prezidentem liší, obzvláště krátce po odtajnění informací o výbuchu ve Vrběticích. Jeho vláda také opakovaně navrhovala Koudelku na post generála.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť podstatná část opozice skutečně podporuje Michala Koudelku pro jeho znovujmenování ředitelem BIS. Koudelku přitom dlouhodobě podporoval i premiér Babiš.

Pavel Žáček hovoří o úspěších Bezpečnostní informační služby (BIS), mezi které řadí (video, čas 9:41) „likvidaci dvou ruských rezidentur“ jakožto důsledek kauzy Vrbětice. Vzhledem ke kontextu výroku pojmem „rezidentura“ rozumíme základnu členů některé z ruských tajných služeb.

Informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů, k němuž došlo ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, zveřejnili ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO) na tiskové konferenci dne 17. dubna 2021. Premiér tehdy oznámil, že podle zjištění českých tajných služeb byli do výbuchu skladů zapojeni ruští agenti. „Musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů,“ uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš.

Z České republiky bylo v této souvislosti vypovězeno 18 pracovníků ruské ambasády v Praze, kteří byli českou stranou identifikováni jako členové ruských tajných služeb – konkrétně jako agenti vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR. Ruští zpravodajci odletěli z Prahy dva dny po oznámení, tedy 19. dubna 2021. Ruská federace následně v odvetném kroku vyhostila 20 členů české diplomatické mise, včetně zástupce velvyslance Luboše Veselého.

Doplňme, že dne 21. dubna se ministrem zahraničních věcí stal Jakub Kulhánek. Ten poté vyžadoval, aby ruská strana umožnila návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě. Ruská federace na tento požadavek ovšem neodpověděla. České ministerstvo zahraničí proto rozhodlo o vyhoštění dalších 63 pracovníků ruské ambasády v Praze, čímž se srovnal počet pracovníků na obou ambasádách.

Mluvčí Ministerstva zahraničí Eva Davidová v květnu uvedla, že výjezdní příkaz obdrželo celkem 123 ruských občanů. Diplomaté a zaměstnanci ruské ambasády v Praze opustili území Česka na konci května. Početní obsazení konzulátů v Brně a Karlových Varech zůstalo stejné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v důsledku kauzy výbuchu vrbětických muničních skladů došlo k vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové dvou ruských rozvědek GRU a SVR. Lze tedy říci, že de facto došlo k rozbití či k „likvidaci“ dvou ruských rezidentur. Doplňme, že podobně se v dubnu 2021 v této spojitosti vyjádřil například i ministr vnitra Jan Hamáček.

V polovině srpna končí mandát stávajícímu řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Vláda Andreje Babiše jej nicméně pověřila vedením BIS, dokud nebude jmenován nový ředitel. O zastupování ředitele nemluví zákon o zpravodajských službách ani zákon o Bezpečnostní informační službě, a proto není jasné, jak rozsáhlé bude mít Michal Koudelka v takové situaci pravomoci.

Pravomoci ředitele BIS upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě. Ředitel BIS rozhoduje například o opatřování krycích dokladů nebo o používání krycích prostředků. Rozhoduje také o sledování a jeho dokumentaci, případně k tomu může pověřit vedoucího organizačního útvaru. Další povinnosti jsou potom upraveny v § 19 téhož zákona. V odstavci 2 je například uložena povinnost předkládat kontrolnímu orgánu statut BIS, návrh jejího rozpočtu nebo písemná zadání úkolů uložených vládou či prezidentem republiky. Odstavec 3 potom upravuje, jaké materiály ředitel BIS předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání.

Pozici náměstka zákon o BIS neupravuje, výše zmíněné pravomoci tedy patří výhradně řediteli. Dá se proto tvrdit, že „ředitel BIS má velkou odpovědnost“, jak uvádí poslanec Žáček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Odpovědnost za činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a za výběr jejího ředitele je upravena v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. § 7 tohoto zákona konkrétně uvádí: ,,Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda."

Jmenování ředitele BIS je potom upraveno v § 4 odst. 2, podle kterého přísluší tato pravomoc vládě. Doplňme, že kandidáta může vláda jmenovat ředitelem až poté, co navržené jméno projedná výbor Poslanecké sněmovny příslušný ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je podle zákona také z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Podle žádného z právních předpisů nemá za činnost BIS ani za výběr jejího ředitele odpovědnost prezident republiky. Obecně zpravodajské služby prezidentovi předávají zprávy o své činnosti, a to jednou za rok, případně kdykoliv o to prezident požádá. V případech, kdy se jedná o „zjištění, která nesnesou odkladu“, pak zpravodajské služby předávají informace prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády bezprostředně. Dodejme, že mezi další pravomoci prezidenta republiky patří zadávání úkolů zpravodajským službám, může tak však učinit jen s vědomím vlády.

Pavel Žáček zde mluví o krocích předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD), které souvisejí s procesem jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Dle Žáčka se Radek Koten nevyjádřil ke své schůzce s premiérem Babišem, která v důsledku vedla k tomu, že se nekonala dříve avizovaná schůze bezpečnostního výboru, na níž mělo být jmenování ředitele projednáváno. Dále podle Žáčka Koten také neuvedl důvody, proč chtěl od Kanceláře prezidenta republiky získat materiály Hradu, které kritizují Michala Koudelku jako ředitele BIS.

Uveďme, že názory české politické scény na to, zda má současný ředitel BIS Michal Koudelka ve funkci setrvat, jsou poměrně roztříštěné. A to například jak v samotném vládním hnutí ANO, tak v rámci opozice. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti a Starostové jsou jednoznačně pro pokračování Michala Koudelky v čele BIS. Naopak KSČM i SPD, do které poslanec Koten patří, mají k osobě současného ředitele výhrady.

K jednání s premiérem Babišem, které ve výroku zmiňuje Pavel Žáček, se Radek Koten vyjádřil například 5. srpna. Upřesněme, že Andrej Babiš o svolání schůze Výboru pro bezpečnost požádal v úterý 3. srpna. Podle premiéra na ní měli členové výboru konkrétně projednat, zda má v čele BIS Michal Koudelka pokračovat, „nebo zda má jeho nástupce vybrat až příští vláda“. 

Radek Koten jako předseda bezpečnostního výboru nicméně uvedl, že žádost Andreje Babiše o svolání schůze nebyla kompletní. Dle jeho slov premiér dokumenty ani po opakovaných upozorněních nedoplnil, a ke svolání schůze tak chyběl zákonný základ. Skutečnost, že žádost premiéra nesplňovala dané náležitosti, poté potvrdila například i poslankyně Jana Černochová (ODS).

Pro doplnění uveďme, že se výbor může mimořádně sejít na žádost Sněmovny, předsedy dolní komory nebo 2/5 členů výboru. Dodejme také, že po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru Radek Koten v médiích o jednání s Andrejem Babišem hovořil už přímo jako o „schůzce“, příliš podrobností nicméně neuvedl. Podobně jako ve svých předchozích vyjádřeních pouze řekl, že s premiérem Babišem řešil doplnění jeho žádosti o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost.

O materiálech Hradu, které kritizují působení Michala Koudelky ve funkci ředitele BIS, pak Radek Koten mluvil v úterý 3. srpna v rozhovoru (video, čas 6:02) pro Českou televizi. Doplňme, že o to, aby kancelář Hradu své argumenty proti Michalu Koudelkovi dala k dispozici bezpečnostnímu výboru, podle dostupných informací (video, čas 3:45) žádal Miloše Zemana předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Ke své snaze uvedené materiály získat Radek Koten v ČT uvedl (video, čas 6:46), že pokud má Hrad proti řediteli Koudelkovi výhrady, měl by je zdůvodnit. Nové informace by podle něj také mohly pomoci posunout se v celé věci dále. Dále zmínil, že na tyto materiály byl dotazován (video, čas 21:20) některými členy bezpečnostního výboru, kterým je chtěl následně poskytnout.

Pro kontext zmiňme, že Michal Koudelka je ředitelem BIS od srpna 2016, kdy ho do úřadu jmenovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky. Za dobu ve funkci se stal mnohokrát terčem kritiky ze strany prezidenta Zemana, který ho také dlouhodobě odmítá jmenovat generálem. V současné době je Michal Koudelka pověřen řízením BIS až do doby jmenování nového ředitele.

Na závěr tedy shrňme, že o svém jednání s premiérem Babišem Radek Koten neuvedl příliš detailů, nelze však říci, že by se k ní nevyjádřil. Částečně také zdůvodnil, proč si od prezidenta Zemana vyžádal dokumenty ohledně Michala Koudelky, a celkově proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.