Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že Miloš Zeman zde mluví v kontextu odvolání ministra Blatného, a je tedy zřejmé, že má na mysli odvolání ministrů z vůle premiéra dle čl. 74 Ústavy, to plyne i z následující věty rozhovoru: „Možná, že někteří z nich se to také dozvěděli z médií, ale byli to lidé, kteří odvedli kus práce, ale potom už byli unaveni a nestačili tempu vlády.“ Z tohoto důvodu se tedy v rámci ověření výroku zaměříme na situace, kdy byl ministr odvolán na přímou žádost premiéra, a nikoliv na situace, kdy ministr sám rezignoval. Obě situace se přitom liší nejen fakticky, ale i právně. Zatímco rezignaci ministra prezident přijmout nemusí a ve funkci jej může ponechat, návrh na odvolání ministra předložený premiérem má prezident povinnost vyslyšet.

Miloš Zeman zastával funkci předsedy vlády od 22. července 1998, poté, co ČSSD, za niž kandidoval, zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny. Premiérem jednobarevné menšinové vlády ČSSD byl Zeman až do konce volebního období, tedy do 12. července 2002.

Ministerstva financí se jako první v Zemanově vládě ujal Ivo Svoboda, který byl v červenci 1999 z vůle premiéra nahrazen Pavlem Mertlíkem. Pavla Mertlíka, který na své funkce ve vládě rezignoval, následně v dubnu 2001 vystřídal současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který na postu ministra financí vydržel až do konce volebního období.

Na Ministerstvu zdravotnictví došlo pouze k jedné výměně, a to když Ivana Davida, který sám rezignoval, nahradil Bohumil Fišer. Stejně tak na Ministerstvu spravedlnosti, kde Otakara Motejla vystřídal Jaroslav Bureš, i v tomto případě se jednalo o dobrovolnou rezignaci ze strany ministra Motejla. Z čela Ministerstva pro místní rozvoj premiér odvolal Jaromíra Císaře a nahradil jej Petrem Lachnitem. Na Ministerstvu vnitra po Václavu Grulichovi převzal funkci Stanislav Gross. I výměna ministra Grulicha byla plánována premiérem Zemanem, než však tak premiér stačil oficiálně učinit, ministr sám rezignoval.

Na výměnu šéfů resortů došlo i na Ministerstvu dopravy a spojů (dnes Ministerstvo dopravy) a na Ministerstvu obrany. Konkrétně byl na dopravním resortu vyměněn Antonín Peltrám za Jaromíra Schlinga, v případě resortu obrany pak Vladimír Vetchý za Jaroslava Tvrdíka. Ve vládě Miloše Zemana existoval také post tzv. ministra bez portfeje, na němž Jaroslava Baštu vystřídal Karel Březina. Všechny tři tyto výměny proběhly z vůle premiéra Zemana.

Poslední změnou v Zemanově vládě pak byla rezignace vicepremiéra Lánského.

Celkem tedy Miloš Zeman jakožto premiér odvolal pouze 5 ministrů, a to Svobodu, Císaře, Peltráma, Vetchého a Baštu. Ani pokud bychom započítali i ministra vnitra Grulicha, který by byl pravděpodobně odvolán, nebýt jeho rezignace, nedostaneme se na 8 odvolaných ministrů zmíněných ve výroku. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Premiér Andrej Babiš se 22. března 2021 sešel s prezidentem Zemanem v lánském zámku. Po této schůzce Andrej Babiš oznámil, že v březnu nedojde k odvolání žádného ministra. Přesněji k tomu premiér uvedl: „(…) v této chvíli je situace taková, (…) že v březnu žádné výměny neplánuji.“

Andrej Babiš současně nevyloučil personální změny na ministerských postech v dubnu: „Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí.“

Dodejme, že Miloš Zeman požadoval konec ministra zdravotnictví Jana Blatného kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. O jeho odvolání spolu s odvoláním ministra školství Roberta Plagy se na začátku dubna tohoto roku spekulovalo v médiích, oba ministři nicméně uvedli, že o svém odvolání nemají informace.

K výměně na postu ministra zdravotnictví však poté skutečně došlo, a to konkrétně 7. dubna. Jan Blatný byl odvolán a v čele resortu jej vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Zároveň dodejme, že při jmenování nového ministra zdravotnictví Miloš Zeman prohlásil, že dle něj je Jan Blatný spoluzodpovědný za zemřelé na onemocnění covid-19. Podle prezidenta Zemana totiž blokoval přísun vakcín do České republiky, především vakcín ruských a čínských. Zároveň Miloš Zeman ve svém projevu vyzval (video, čas 02:10) k využívání „co nejvíce efektivních vakcín“, tedy také těch, které doposud nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Jan Blatný dříve uvedl, že trvá na tom, „že vakcíny v ČR musí být bezpečné a hodnocené EMA. Bez ohledu na to, odkud jsou“.

Dle dostupných informací dostal bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný v době před svým odvoláním od předsedy vlády Andreje Babiše alespoň 4 vytýkací dopisy.

První dopis, o němž se objevily v médiích informace přibližně v polovině března 2021, měl Jan Blatný obdržet kvůli přísnějšímu tendru na 5 miliónů antigenních testů do škol. Ministerstvo zdravotnictví totiž chtělo, aby před nákupem těchto testů musela Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která nákup zajišťovala, získat atest jejich citlivosti. Premiér Andrej Babiš tento krok kritizoval. Podle něj se rezort rozhodl udělat ze SSHR „zkušební laboratoř“.

O dalších dvou dopisech informoval server Lidovky.cz 22. března. Ve druhém dopise premiér Babiš Janu Blatnému vyčítal laxní přístup ve shánění léků na onemocnění covid-19. „Očekával bych od Vás podporu vstupu nových léků proti covidu do ČR a jejich propagaci a zavádění do léčebných postupů. Bohužel jsem se u Vás s tímto přístupem doposud nesetkal,“ napsal v dopise premiér Babiš. Dále zmínil také Blatného „manažerské selhání“ a dopis zakončil výzvou, aby se taková situace neopakovala.

Třetí dopis se měl týkat sporu o název jednoho z opatření boje proti rakovině, které obsahuje Národní plán obnovy (.pdf, str. 43). Jan Blatný, lékař a bývalý primář oddělení dětské hematologie a biochemie (.pdf, str. 1), navrhl název „Prevence onkologických onemocnění“, zatímco Babiš trval na názvu „Posílení systému onkologické prevence ve zdravotnictví“. Dále se premiér s tehdejším ministrem zdravotnictví neshodoval, do jakých institucí je třeba investovat.

Na konci března obdržel Jan Blatný další, již nejméně čtvrtý vytýkací dopis za období dvou týdnů. Premiér v něm tehdejšímu ministrovi vytkl nastavení příliš přísných podmínek pro podávání léku bamlanivimab. „Snažíte se opravdu přispět k řešení situace ze všech sil i Vy z funkce ministra zdravotnictví?“ uvedl Andrej Babiš v dopise, o němž informoval Deník N. „Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde,“ vyzýval také premiér Jana Blatného.

Vytýkací dopisy však nebyly jediným náznakem výhrad premiéra Babiše vůči Janu Blatnému. V polovině března například hlavní epidemiolog IKEM a šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při Ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal v rozhovoru pro Reflex uvedl, že dostal nabídku stát se ministrem zdravotnictví. Tu nicméně odmítl a Jana Blatného ve funkci nakonec 7. dubna vystřídal ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) je agentura Evropské unie. Svou činnost zahájila v roce 1995. Odpovídá za vědecké hodnocení vyvíjených léčivých přípravků určených k používání v EU, za dozor nad nimi a sledování jejich bezpečnosti. Agentura EMA zajišťuje, aby všechny léčivé přípravky dostupné na trhu v EU byly bezpečné, účinné a vysoce kvalitní, a chrání tak veřejné zdraví v členských státech EU.

Evropské veřejné hodnotící zprávy (European public assessment report – EPAR) jsou zprávy zveřejňované právě zmíněnou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Obsahují vědecké hodnocení léčivých přípravků registrovaných na úrovni Evropské unie. Dokumenty dále poskytují veškeré informace o jednotlivých lidských nebo veterinárních léčivech, kterým byla udělena, či zamítnuta registrace. Soubory EPAR rovněž poskytují informace o léčivých přípravcích, které byly po schválení staženy z oběhu. 

Nutno uvést, že hodnotíme počet veškerých stažených léčiv z oběhu v EU od zahájení činnosti agentury EMA. Celkem se jedná o 304 stažených léčiv (data k 12. dubnu 2021), přičemž 40 bylo veterinárních a 264 lidských léčiv. Důvody stažení těchto léků jsou však rozdílné a ne vždy jimi byly negativní vedlejší účinky.

Některá léčiva ztrácejí svou registraci například kvůli tomu, že farmaceutická společnost přestane daný lék produkovat či dodávat na evropský trh. Zároveň také dochází v průběhu času k procesu nahrazování starých léků novými, šetrnějšími nebo účinnějšími. Ty zastaralé pak přicházejí o svou registraci. Například mezi lety 2002 a 2011 v rámci EU pozbylo registraci kvůli zdravotním rizikům jen 19 léčivých přípravků.

Přestože prezident Zeman správně uvádí (v rámci naší 10% tolerance), že stažených léků bylo přibližně 300, důvodem jejich stažení nebyla obava z vedlejších účinků – takové případy tvoří jen menší část všech stažených léků.

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla v době rozhovoru tato vakcína schválena v 59 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země, které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino. Šedesátou zemí, která tuto vakcínu schválila 12. dubna, tedy den po odvysílání ověřovaného rozhovoru, byla Indie.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však zcela neshoduje se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních týdnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co nyní už expremiér Matovič a bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny. Matovičova tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla ani prezidentka Zuzana Čaputová, rozpoutala hlubokou vládní krizi a nakonec vedla i k odchodu Matoviče z premiérského postu.

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrajnu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 21 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje. Zemí, které mají smluvně zajištěny dodávky vakcíny Sputnik V, je pak o něco více, celkem 26, opět se však mezi nimi nacházejí státy, které očkovat ruskou vakcínou ještě nezačaly, např. Brazílie.

Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vakcína Sputnik byla k 11. dubnu skutečně schválena v téměř 60 zemích, ale k aktivnímu očkování došlo pouze ve 21 zemích světa.

Mladá fronta DNES ve vydání z 10. dubna 2021 zveřejnila článek s titulkem „Raději Sputnik než čekat měsíce“. Reportér Václav Janouš v tomto článku uvádí, že „téměř čtyřicet sedm procent lidí, kteří doposud nejsou proti koronaviru očkovaní a očkování chtějí, by si nechalo píchnout ruskou vakcínu Sputnik V, pokud jí české úřady udělí výjimku“. Konkrétně se jedná o 46,6 % lidí, kteří by se nechali naočkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Tato informace vyplývá z průzkumu, který si MF DNES nechala zhotovit agenturou STEM/MARK. Průzkum probíhal mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé České republiky. Dle tohoto průzkumu mají zájem naočkovat se ruskou vakcínou Sputnik V nejčastěji lidé starší 60 let.

Dodejme, že dle průzkumu pro MF DNES jsou nejochotnější se očkovat muži, lidé ve věku 60 až 75 let, jedinci bez maturity a obyvatelé Moravy a obcí do 999 obyvatel.

Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk debatoval s moderátorkou o své schůzce s premiérem Babišem (hnutí ANO), která se konala 22. března. Babiš a Zeman se v lánském zámku měli bavit o případném odvolání tehdejšího ministra zdravotnictví Blatného (za hnutí ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. V pořadu S prezidentem v Lánech se moderátorka Vera Renovica snaží zjistit, proč prezident Zeman požadoval odvolání ministra Blatného.

Miloš Zeman zmiňuje, že ministr Blatný „nepovoluje nebo čeká na povolení na Sputnik, případně Sinopharm, a Evropskou lékovou agenturu“. Tato část výroku prezidenta republiky je pravdivá. Bývalý ministr zdravotnictví skutečně trval „na tom, že Sputnik V musí mít před možným využitím v ČR souhlas EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky, pozn. Demagog.cz)“. Svůj postoj ke Sputniku ministr Blatný sdělil 6. února 2021 také deníku Právo: „Ve chvíli, kdy EMA schválí další vakcíny, budu ten poslední, kdo by (očkování, pozn. Demagog.cz) bránil.“

V druhé části výroku prezident Zeman říká, že Německo, Rakousko, Maďarsko a další země ruskou vakcínu povolují. To je ovšem pravda jen částečně. Maďarsko 11. února 2021 opravdu začalo jako první země Evropské unie očkovat Sputnikem V. „Dnes začínáme očkovat vakcínou Sputnik V. Očkovat se bude ve vakcinačních střediscích určených úřady,” oznámila hlavní maďarská lékařka Cecília Müllerová. 

Rakousko si s Ruskem 10. dubna vyjednalo dohodu o nákupu vakcíny, k jejímu schválení ale zatím nedošlo. Podle předsedy parlamentní frakce strany rakouských lidovců (ÖVP), ve které je i kancléř Sebastian Kurz, Augusta Wögingera, je vakcínu třeba prověřit. Rakousko ovšem podle něj nemusí nutně čekat na registraci od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), ale může si látku zkontrolovat samo.

Německo sice o ruskou vakcínu zájem má, ale její používání podmiňuje schválením Evropské agentury pro léčivé přípravky. 8. dubna 2021 tuto informaci pro rozhlasovou stanici WDR5 potvrdil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Německá spolková země Bavorsko se navíc s ruskou stranou předběžně dohodla na výrobě vakcíny na německém území. Podmínkou je ale opět schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Prezident Zeman v rozhovoru mluví i o dalších státech, které schválily ruskou vakcínu. Prvním státem Evropské unie, který tak učinil, bylo již zmiňované Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země (nejedná se ale o členy EU), jež schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonie a San Marino.

Vakcínou od čínského výrobce Sinopharm se již očkuje například v Maďarsku nebo Srbsku. Německo ani Rakousko zatím nepodnikly žádné reálné kroky k získání této vakcíny či k jejímu schválení. Ostatně, čínský výrobce, na rozdíl od Sputniku V, zatím nepožádal o zahájení předběžného posouzení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Prezident Zeman tedy správně popisuje postoj bývalého ministra Blatného k posouzení ruské vakcíny Evropskou lékovou agenturou a Státním úřadem pro kontrolu léčiv. Druhá část jeho výroku však zcela pravdivá není. Maďarsko opravdu ruskou i čínskou vakcínou již očkuje, rakouští představitelé mluví o možnosti použití ruské vakcíny i bez registrace EMA, ale Německo stále podmiňuje použití Sputniku V registrací vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. 

Výrok jsme tedy označili jako nepravdivý, jelikož prezident Zeman nepravdivě poukazuje na údajný rozdíl v přístupu bývalého ministra Blatného a německých představitelů. Uvádí, že přístup Německa k ruské a čínské vakcíně je srovnatelný s Maďarskem a Rakouskem, které již tyto vakcíny používají, případně o jejich použití i bez registrace EMA uvažují. Němečtí představitelé naopak vždy použití vakcíny Sputnik V, stejně jako bývalý ministr Blatný, podmiňují registrací Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Předně uveďme, že „národním registračním úřadem“ zde prezident Zeman míní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), což zmiňuje i v předcházející části rozhovoru. Vakcíny proti covidu-19 spadají do kategorie léčiv. Ta v České republice registruje právě Státní ústav pro kontrolu léčiv. Obecně platí nutnost tzv. centralizovaného postupu (.pdf, str. 2) registrace vakcín proti covidu-19 u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Jak ale můžeme vidět například v Maďarsku, takovou vakcínu je teoreticky možné schválit i jiným postupem u národního lékového ústavu.

Možné provedení klinické studie ke Sputniku V na začátku dubna připustil ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ta je jednou z možností, jak by se tato ruská vakcína mohla v České republice začít používat. V rámci studie by totiž Sputnikem V mohly být očkovány stovky až tisíce dobrovolníků za účelem výzkumu. Pro zahájení klinické studie by Ministerstvo zdravotnictví muselo podat oficiální žádost výše zmiňovanému Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Podle některých expertů by následující příprava studie mohla zabrat i několik měsíců. Je tedy otázkou, jestli se dříve k vakcíně Sputnik V nevyjádří EMA, která její průběžné hodnocení zahájila na začátku března. U již schválených vakcín přitom proces hodnocení v průměru trval přibližně tři měsíce.

Samotný SÚKL může vydat souhlas se zahájením klinické studie, ale výzkum provádí zdravotničtí odborníci tedy „lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál“ ve zdravotnických pracovištích, např. ve fakultních nemocnicích. Informaci, že SÚKL toto klinické hodnocení přímo neprovádí, ale naopak jen posuzuje, uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Dodejme, že klinické studie obecně financují převážně farmaceutické společnosti, v případě klinické studie Sputniku V v ČR by zadavatelem bylo pravděpodobně Ministerstvo zdravotnictví. 

Poté, co by klinické hodnocení Sputniku V prošlo potřebnými fázemi, mohla by být SÚKLu předložena žádost o registraci. Po jejím případném udělení by se následně mohla tato vakcína začít používat k běžnému očkování.

Mezi další možnosti, jak by se mohla v České republice vakcína Sputnik V začít běžně používat, patří výše uvedené schválení Evropskou lékovou agenturou a výjimka Ministerstva zdravotnictví. Tu může ministerstvo udělit podle § 8 odst. 6 zákona o léčivech. Jde o dočasnou výjimku, která umožňuje povolit používání vakcíny bez předchozí registrace. Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě také musí před udělením výjimky požádat o odborné stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv. K tomuto kroku však podle dostupných informací dosud nedošlo.

Rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V skutečně jednal, 26. února 2021 si např. volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Miloš Zeman se však ve svém výroku dopouští nepřesnosti, když tvrdí, že Rakousko vakcínu Sputnik V zakoupilo. Kancléř Kurz totiž dojednal pouze opci, resp. možnost koupit milion dávek ruské vakcíny, pokud by se tak Rakousko v budoucnosti rozhodlo. Žádné vakcíny ale náš jižní soused zatím nenakoupil. Další dávky vakcín by podle Sebastiana Kurze znamenaly „dodatečné urychlení“ vakcinace v Rakousku. Jedinými státy Evropské unie, které zatím nakoupily Sputnik V, tak zůstávají Maďarsko se Slovenskem. 

Protože tedy je pravdou, že Rakousko o nákupu ruské vakcíny skutečně jednalo a že dnes má prakticky jistou dodávku 1 milionu vakcín, pokud se pro ni rozhodne, hodnotíme výrok jako pravda s výhradou.

Evropská unie v rámci série kontraktů na společné nákupy vakcín proti covidu-19 podepsala v srpnu loňského roku s britsko-švédskou společností AstraZeneca smlouvu (.pdf) na nákup 300 milionů dávek této dvoudávkové vakcíny s možností dokoupit dalších 100 milionů dávek. Plnou verzi této smlouvy s přesnými počty dávek zveřejnila (.pdf) italská veřejnoprávní televize Rai. 

První potíže s dodávkami vakcín (nyní označovanými jako Vaxzevria) od společnosti AstraZeneca se objevily již na konci ledna 2020. Společnost tehdy oznámila, že během prvního čtvrtletí roku 2021 dodá do EU z důvodu výrobních problémů méně dávek, než bylo původně domluveno. První dodávky vakcín poté do EU dorazily na začátku února 2021. I přes plánované navýšení nakonec AstraZeneca do konce března 2021 dodala EU méně než polovinu z původně slíbených 80 milionů dávek vakcín.

Na konci února se pak objevily informace o plánovaném snížení počtu dávek ve druhém kvartálu letošního roku, a to z původně přislíbených 180 milionů dávek na polovinu. AstraZeneca později v polovině března v tiskové zprávě oznámila snížení dodávek ve druhém čtvrtletí na 70 milionů. Za první pololetí roku 2021 mělo být Evropské unii doručeno celkově 100 miliónů dávek.