Přehled ověřených výroků

Ivan Bartoš se vyjadřuje k podnikatelské činnosti pirátského politika Štěpána Štrébla. Ten je zastupitelem a místostarostou pro Prahu 3 a zároveň jedním z vlastníků firmy STREBL s.r.o., která se během posledního roku podílela na dodávkách ochranných a zdravotnických pomůcek pro veřejné instituce, a to i v místech, kde je Pirátská strana ve vládních koalicích.

Pro server Novinky.cz Štrébl zmínil, že svým podnikáním nechce vyvolávat kontroverze a vzhledem k objevující se diskuzi o možném střetu zájmů svou podnikatelskou činnost ukončí. Prostřednictvím Pirátských listů Štrébl obdobně uvedl, že aktuálně jedná o prodeji firmy a že se společnost nebude ucházet o veřejné zakázky, dokud nedojde k dohodě na jejím odprodeji.

Dle dokumentů zveřejněných na serveru Hlídač státu firma STREBL získala 18 veřejných zakázek, z nichž se největší počet týkal Jihomoravského kraje. Dále se jednalo či stále jedná o Karlovarský kraj, Prahu, Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Českou poštu. Firma celkem získala 50 smluv v hodnotě 161 milionů korun. Jednotlivé dokumenty shrnující záznamy o výběru dodavatele ukazují, že zadávání většiny veřejných zakázek probíhalo formou dynamického nákupního systému.

Hlavním smyslem této formy je ulehčení procesu zadávání veřejných zakázek a probíhá ve dvou fázích (.pdf, str. 1). V první fázi se formou otevřeného řízení dynamický nákupní systém zavádí a ve druhé fázi pak dochází k zadávání jednotlivých zakázek dle pravidel systému. To, že se nejednalo ze strany firmy STREBL o nijak nelegální kroky, uvedl i šéf Transparency International Petr Leyer, a to právě kvůli tomu, že dodavatelé byli vybíráni na základě soutěže.

Zveřejněné dokumenty týkající se zakázek taktéž potvrzují, že hlavním kritériem pro výběr dodavatele byla cena (.pdf, str. 1), konkrétně nejnižší cenová nabídka. V některých případech firma STREBL zakázku získala až po nesplnění celkových požadavků původně vybraného účastníka, který v počátcích předložil lepší cenovou nabídku (.pdf, str. 1–2).

Při ověřování tohoto výroku se zaměříme na to, zda tajné hlasování bylo skutečně na žádost koaličních partnerů a také, zda došlo k veřejnému hlasování na jednání zastupitelstva. Zda byla tajná forma hlasování zbytečná, nehodnotíme.

Zmiňované usnesení (.pdf) o finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D schválila Rada hlavního města Prahy 20. května 2019. Ze zápisu (.pdf, str. 23) z jednání Rady HMP zjistíme, že hlasování bylo opravdu na návrh náměstka primátora Scheinherra (Praha sobě) tajné. S návrhem na tajné hlasování souhlasilo 6 radních, 2 byli proti a 2 se zdrželi. „Náměstek primátora Scheinherr podal procedurální návrh na tajné hlasování k uvedenému tisku. Primátor hl. m. Prahy dal následně hlasovat o procedurálním návrhu na tajné hlasování s tím, že hlasy budou po jejich odevzdání jednotlivými členy Rady HMP spočítány ověřovateli zápisu, kteří rovněž oznámí výsledky tajného hlasovaní. Procedurální návrh byl přijat (pro procedurální návrh hlasovalo 6, proti 2, zdrželi se 2, nepřítomen 1 – radní Chabr).“

Na svém facebookovém profilu a také pro portál Novinky.cz se k tajnému hlasování negativně vyjádřila radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Pro Novinky.cz uvedla: „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní Piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno.“ Primátor Hřib na dotaz Novinek.cz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro něj hlasoval, neodpověděl.

Servery Deník.cz a Novinky.cz shodně uvádí, že s tajným hlasováním souhlasili primátor Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) a čtyři radní za Prahu sobě (Adam Scheinherr, Pavel Vyhnánek, Hana Třeštíková, Milena Johnová). Hana Kordová Marvanová (Spojené síly) a Vít Šimral (Piráti) naopak hlasovali proti. Zdrželi se radní Petr Hlubuček (Spojené síly) a Adam Zábranský (Piráti).

Po schválení návrhu Radou došlo k jeho schválení i Zastupitelstvem HMP. Usnesení (.pdf) bylo přijato 24. května 2019 veřejným hlasováním. Pro úplnost uveďme, že pro návrh ve veřejném hlasování zvedlo ruku 37 zastupitelů, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi.

„Ano, skutečně ten post ministra vnitra je něco, co v diskuzích s Piráty vedeme, že by bylo důstojné,“ uvedl (čas 5:14) Vít Rakušan pro Český rozhlas v rozhovoru odvysílaném 13. ledna 2021. Poukazoval na debaty o rozdělení postů v případné budoucí vládě s účastí koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Dodal ještě, že by to bylo důstojné i vzhledem k tomu, že: „Starostové a nezávislí by chtěli usilovat o alespoň jeden silový resort a k tomu určitě Ministerstvo vnitra patří.“

Vít Rakušan také naznačil (čas 4:57), že případným ministrem vnitra za STAN by měl být právě on: „Já osobně se věnuji před lety na krajské úrovni a teď na té parlamentní úrovni bezpečnostní politice, jsem člen bezpečnostního výboru, jsem předsedou komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, je to něco, čemu se nejvíce odborně věnuji.“

Nouzový stav v České republice platí nepřetržitě od podzimní, tzv. druhé vlny, kdy byl vyhlášen vládou od 5. října. Od té doby se osmkrát hlasovalo o jeho prodloužení.

Poprvé poslanci hlasovali o prodloužení nouzového stavu 30. října, a to do 20. listopadu. Pro hlasovali, kromě vládního hnutí ANO, ČSSD a vládu tolerující KSČM, i přítomní poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP09 a STAN. Proti hlasovali pouze zástupci SPD a nezařazení poslanci.

Podruhé členové dolní komory Parlamentu ČR hlasovali o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu 19. listopadu. Návrh prošel a nouzový stav se prodloužil do 12. prosince. Pro prodloužení hlasovali pouze strany vládní koalice podpořené komunisty.

Třetí hlasování se konalo 9. prosince. Ani v tomto hlasování se žádný pirátský poslanec nevyjádřil pro návrh a za prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince.

Před vánočními svátky se o nouzovém stavu počtvrté hlasovalo 22. prosince. Nouzový stav byl prodloužen bez podpory Pirátů o 30 dnů do 22. ledna zásluhou ANO, ČSSD a KSČM.

V pořadí páté hlasování se uskutečnilo 21. ledna. Souhlas s prodloužením vyslovili pouze poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Následující v pořadí šesté hlasování měla Sněmovna na programu 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Tentokrát nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů obratem vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Posedmé poslanci o prodloužení nouzového stavu hlasovali 26. února. Pro ale hlasovali pouze přítomní poslanci ANO a ČSSD. Nouzový stav prodloužen nebyl. Po nevyslovení souhlasu Sněmovny s prodloužením vláda vyhlásila nový nouzový stav do 28. března.

Osmé hlasování měla Sněmovna na pořadu 26. března. Pro návrh se vyslovili poslanci ANO, ČSSD a KSČM a nouzový stav byl prodloužen do 11. dubna.

V posledních sedmi hlasováních o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu tedy pirátští poslanci opravdu pro návrh ruku nezvedli, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Ivan Bartoš tímto výrokem reaguje na dotaz, který zmiňoval usnesení Poslanecké sněmovny z 26. března 2021 (.docx). V něm poslanci na návrh Pirátské strany mimo jiné vyzývali vládu, aby došlo k ukončení opatření, která omezují pohyb obyvatel v rámci okresu, „nejpozději do 6. dubna 2021“ (.docx, str. 1).

Poslanecká sněmovna od jara 2020 schválila celkem 28 usnesení, ve kterých vyzývá vládu k různým krokům převážně v otázkách týkajících se boje proti epidemii koronaviru. Konkrétně se jedná o usnesení pod čísly: 1597, 1324, 1323, 1319 (vše .docx), 1557, 1517, 1444, 1433, 1391, 1356, 1327, 1257, 1252, 1251, 1238, 1233, 1218, 1209, 1188, 1181, 1162, 1151, 1135, 1106, 1102, 1100, 1026 a 1009 (vše .pdf). Dodejme, že další čtyři usnesení Poslanecké sněmovny byla adresována jednotlivým ministerstvům či ministrům, případně přímo předsedovi vlády, a to usnesení pod čísly 1583, 1430, 1124 a 1103 (vše .pdf).

Můžeme uvést, že mezi splněné výzvy vlády patří například usnesení č. 1026 (.pdf) z dubna 2020, které se týkalo finanční kompenzace pro pracující v režimu dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti a stanovení ošetřovného ve výši 80 % redukovaného denního základu. 

Další výzva (.pdf) byla vládou splněna při představení plánu pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných. Vláda taktéž v Sněmovnou stanovené lhůtě (.pdf) do 16. června 2020 předložila návrh zákona (.pdf) o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru.

Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) vláda také zrealizovala dotační program COVID-Kultura 2.

Výzvy vláda plnila také v oblasti školství. V souladu s usnesením Poslanecké sněmovny (.pdf) byl Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vytvořen Manuál k provozu škol (.pdf). Vláda také na žádost Sněmovny (.pdf) zajistila finanční prostředky na pořízení technického vybavení škol.

Vláda taktéž předložila návrh na odměny pro zdravotnické pracovníky v souladu s žádostí Sněmovny (.pdf). Na výzvu Poslanecké sněmovny (.pdf) poskytla vláda státní záruku Českomoravské záruční a rozvojové bance za splnění některých požadovaných podmínek (.pdf, str. 4–5).

V oblasti zahraniční politiky Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby společně jednala s novou vládou Izraele. Premiér Babiš v březnu 2021 jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem mimo jiné o očkovací strategii. Vláda taktéž podpořila Řecko v souvislosti se situací na hranicích s Tureckem. K tomuto kroku ji vyzvala Poslanecká sněmovna usnesením č. 960 (.pdf) z 4. března 2020. Stejně tak premiér Babiš v souladu s výzvou Poslanecké sněmovny (.pdf) nakonec souhlasil s podpořením Plánu na podporu oživení Evropy.

Co se týče nesplněných výzev, můžeme například zmínit, že 19. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna žádala (.pdf) vládu, aby revidovala Protiepidemický systém České republiky (PES) tak, aby jeho první stupeň nevyžadoval nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví nicméně tabulku ponechalo beze změny.

V usnesení č. 1257 (.pdf) Poslanecká sněmovna žádala vládu, aby do 15. října 2020 vypracovala koncepci strategické komunikace k přijímaným opatřením. Nicméně ještě na začátku ledna 2021 Ministerstvo zdravotnictví hledalo (.pdf) člověka na pozici ředitele odboru komunikace s veřejností. Kandidáti měli ministerstvu předložit návrh koncepce mediální strategie ministerstva v souvislosti s nemocí covid-19 (.pdf, str. 2). 

Nesplněnou výzvou (.pdf) bylo také předložení harmonogramu postupu projektových příprav ve spojitosti s Koncepcí ochrany před následky sucha. Další nesplněné výzvy se týkají například vyšetřování otravy řeky Bečvy. Poslanecká sněmovna vyzvala (.pdf) vládu, aby dohlédla na udělení exemplárních pokut viníkům a zajistila důkladné vyšetření úniků chemikálií. O postupu měl do začátku února informovat Poslaneckou sněmovnu ministr životního prostředí Richard Brabec (.pdf, str. 2). K odhalení viníků otravy Bečvy stále nedošlo a ani ministr Brabec se k Bečvě v lhůtě na plénu Sněmovny nevyjádřil. O průběhu vyšetřování mluvil až 10. března 2021.

Kroky pro plnění některých výzev Poslanecké sněmovny vláda doposud nepodnikla, lhůta pro jejich splnění však ještě neuběhla. Jedná se například o usnesení č. 1319 (.docx), ve kterém Sněmovna žádá vládu, aby ji každoročně do 30. června informovala o působení sil Ministerstva obrany v rámci boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu.

Závěrem uveďme, že ačkoli se nám podařilo nalézt 11 případů, kdy vláda výzvy Poslanecké sněmovny splnila, nemůžeme jednoznačně určit, zda se jedná o přesné číslo splněných usnesení. V některých případech totiž nelze zcela objektivně zhodnotit, zda byly dané kroky splněny, či nikoliv. Jako příklad můžeme uvést usnesení č. 1433 (.pdf), v němž Sněmovna žádá vládu, aby „akcentovala výdaje na modernizaci pohotovostních zásob vytvářených Správou státních hmotných rezerv“. V některých případech také nelze pro ověření dohledat veřejně dostupné informace, zde můžeme zmínit usnesení č. 1233 (.pdf). Situaci také komplikuje skutečnost, že jednotlivá usnesení často obsahují více výzev najednou. Kvůli těmto důvodům proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

DOPLNĚNÍ: Pracovnice mediálního odboru Pirátské strany nás odkázala na studii, ze které měl Ivan Bartoš ve svém výroku vycházet. Tu jsme doplnili do odůvodnění.

Datový přehled o místech pravděpodobné nákazy, který zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), zveřejnil na konci března 2021 server Seznam Zprávy. V tabulce níže tak lze vidět porovnání počtu pracujících osob, u nichž byla prokázána nákaza covidem-19, podle „sociálního prostředí a pravděpodobného místa nákazy“. A to konkrétně za období od března 2020 do 14. března 2021. Zdůrazněme, že se jedná o přehled nákaz pracujících osob, tedy vzorku reprezentujícího necelou polovinu (str. 17) české populace.

Podle těchto dat se ukazuje, že nejčastějším místem nákazy je pracoviště. Oproti podzimu 2020 nicméně tato pravděpodobnost mírně klesla ze 65,0 % (v říjnu 2020) na 56,2 % (v březnu 2021). Uveďme, že Ministerstvo zdravotnictví v této statistice vychází z hlášení rizikových kontaktů, zároveň však připouští, že data mohou být mírně nepřesná. Lidé jsou totiž při trasování neochotní hlásit všechny své rizikové kontakty.

Tabulka obsahuje také data o pravděpodobnosti nákazy v rodině, v domácnostech a při volnočasových aktivitách. Tato pravděpodobnost od podzimu naopak stoupla, a to z původních 25,4 % (v říjnu 2020) na současných 35,3 % (k 14. březnu 2021). Mírně vzrostl i podíl nákaz mimo domov i práci. Ministerstvo zdravotnictví to vysvětluje komunitním způsobem šíření nákazy.

Dále uveďme, že pravděpodobnost nákazy rovněž souvisí s vládními opatřeními. Pravděpodobnost nákazy například ve školství je tedy velmi minimální z důvodu distančního vzdělávání. Zároveň může být u některých osob uvedeno více pravděpodobných míst nákazy, a proto mohou procenta při celkovém součtu přesahovat 100 %.

Tabulka zobrazuje pravděpodobná místa nákazy u 667 tisíc pracujících osob. U těchto lidí lze předpokládat, že mají oproti celé populaci vyšší pravděpodobnost nákazy v zaměstnání a naopak nižší pravděpodobnost nákazy v domácnosti. Místo nákazy zbývajících přibližně 736 tisíc lidí, kteří se v Česku do 14. března nakazili covidem-19, neznáme.

Pro úplnost dodejme, že tato data pochází z rozhovorů pracovníků hygienické služby s osobami, které byly pozitivně testovány. Jde tedy o informaci, kde si lidé myslí, že se nakazili, což nemusí odpovídat místu, kde k nákaze covidem-19 skutečně došlo. Mluvčí ÚZIS Josef Tuček k tomu pro server Echo24.cz řekl, že tato data mají sníženou vypovídací hodnotu, protože se zdroj nákazy nedá přesně zjistit u všech infikovaných.

Pokud se však zaměříme na zahraniční studie, za zmínku stojí například data získaná z plošného testování ve dvou velšských oblastech (Merthyr Tydfil a Cynon Valley), které probíhalo od 21. listopadu do 20. prosince 2020. Podle této studie, zveřejněné 15. března 2021, jsou nejčastějším místem nákazy domácnosti. Dalšími rizikovými místy jsou pak pracoviště sektoru pohostinství či návštěvy restaurací.

Starší studie, která porovnává nejčastější místa nákazy, pochází z čínského Shenzenu. Z dat nasbíraných od 14. ledna do 12. února 2020 vyplývá, že šíření uvnitř domácností patřily spolu s cestováním mezi nejčastější způsoby přenosu nákazy. Zdůrazněme však, že například pracovišti se tehdy tato studie nezabývala.

Další námi dohledané studie se zabývají spíše mírou přenosu mezi členy domácnosti. Neporovnávají tedy jednotlivé typy ohnisek mezi sebou. Podle americké studie zveřejněné na konci října 2020 se 53 % ze sledovaných osob nakazilo do sedmi dnů od okamžiku, kdy byl pozitivně diagnostikován první člen domácnosti. Toto šetření probíhalo v amerických městech Nashville (Tennessee) a Marshfield (Wisconsin) od dubna do září 2020. 

Podle jiné čínské studie, zveřejněné v dubnu 2020, došlo oproti tomu k přenosu uvnitř domácnosti pouze v 16,3 % všech zkoumaných případů. Rovněž stanfordská studie z října 2020, zkoumající šíření nákazy covid-19 v rodinách a domácnostech, uvádí pravděpodobnost nákazy v tomto prostředí jen 17 %. Lze tedy pozorovat, že závěry vědeckých studií zabývajících se touto problematikou nejsou jednotné.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zahraniční studie nedocházejí k jednotnému závěru ohledně míry pravděpodobnosti nákazy v rodinách a ani data Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS nelze jednoznačně interpretovat tak, že by domácnost nebyla nejčastějším místem nákazy. Data totiž popisují jen pracující osoby, které představují pouze menší část všech nakažených a mají jinou míru pravděpodobnosti nákazy na určitých místech než zbytek společnosti. Data navíc vychází z informací uvedených pozitivně testovanými osobami, které mají sníženou vypovídací hodnotu.

Jelikož nemůžeme vyloučit, že Ivan Bartoš vychází z jiných dat, která například nejsou omezena jen na pracující osoby, obrátili jsme se na něj s žádostí o poskytnutí dat, ze kterých čerpá. Odpověděla nám Veronika Šmídová z mediálního odboru Pirátské strany, která nás odkázala na studii vědců z londýnské Imperial College.

Jedná se o tzv. metastudii, tedy publikaci shrnující poznatky z více odborných studií vyhodnocujících pravděpodobnost nákazy covidem-19 v různých prostředích. Autoři metastudie došli k závěru, že domácnosti vykazují nejvyšší míru pravděpodobnosti nákazy ze všech pozorovaných prostředí. Je však třeba podotknout, že závěry poukazují na míru pravděpodobnosti, nikoli na četnost nákaz (například ve srovnání s jinými prostředími), o které mluví Ivan Bartoš.

V rozhovoru pro SZ Byznys ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že je připravena žádat poslance o další zvýšení rekordního půl billonového schodku.

Alena Schillerová v rozhovoru také uvedla: „Pokud by zůstala ekonomika zavřená, tak jak je teď, tak ty peníze vydrží tak zhruba do června, déle ne.“ Ministryně Schillerová odkazuje na peníze ve státním rozpočtu, které jsou určeny na program Antivirus, kompenzační bonus či programy COVID 2021, COVID Nepokryté náklady apod. V případě potřeby pokračování kompenzací by tedy bylo nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu a navýšit jeho schodek. Ministryně Schillerová však uvedla, že věří, že k tomu nedojde.

Poslanci z hnutí SPD považovali nouzový stav za zbytečný již v září 2020. Odmítavé stanovisko k prodlužování nouzového stavu či lockdownu SPD pravidelně zveřejňuje i na vlastních webových stránkách. I při dosud posledním projednávání prodloužení nouzového stavu v Poslanecké sněmovně Tomio Okamura prohlásil, že SPD nepovažuje lockdown za řešení. Hnutí Svoboda a přímá demokracie tedy prodloužení nouzového stavu nepodpořilo.

Billboardy související s pandemií covidu-19 začala SPD aktivně rozšiřovat na jaře 2021. Heslo „Lockdown není řešení“ zveřejnil Tomio Okamura i na svých uživatelských účtech na Facebooku a Twitteru. Mezi další podobná hesla využívaná SPD patří i „Plošné zákazy nejsou řešení“.

Uveďme, že předpokládáme, že poslanec Kolovratník „dvěma západočeskými okresy“ míní okresy Cheb a Sokolov. Celkové odůvodnění se proto odvíjí od tohoto předpokladu. K jejich uzavření spolu s uzavřením okresu Trutnov vláda přistoupila dne 11. února 2021. Krizové opatření (.pdf) nabylo účinnosti od pátku 12. února a platilo do 14. února (.pdf, str. 1).

Krizové opatření o omezení volného pohybu osob při vstupu na území okresů Cheb, Sokolov a Trutnov pak vláda vydala také 14. února (.pdf). Tímto opatřením se prodloužilo uzavření těchto tří okresů až do 28. února (.pdf, str. 1). Dodejme, že 26. února bylo v rámci celé České republiky vydáno plošné opatření (.pdf), kterým je obyvatelům od 1. března zakázáno „opustit území okresu nebo hlavního města Prahy, na jehož území mají trvalý pobyt nebo bydliště“ (.pdf, str. 1).

Dále se podívejme na srovnání epidemické situace před uzavřením tří výše jmenovaných okresů dne 11. února – přesněji na počty osob s potvrzenou nákazou onemocněním covid-19 za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Dne 11. února byl tento počet skutečně nejvyšší právě v okresech Trutnov, Sokolov a Cheb. Konkrétně se v okrese Sokolov jednalo o přibližně 1 184 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. V okrese Cheb to bylo cca 1 149 osob a v okrese Trutnov cca 1 092 osob.

Dne 23. března 2021, tedy dva dny před konáním námi ověřované debaty, byly počty osob s potvrzenou nákazou covidem-19 na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní ve zmiňovaných okresech naopak jedny z nejnižších v rámci České republiky. Okres Trutnov evidoval 225 těchto osob, okres Cheb cca 140 a okres Sokolov přibližně 286. Podle dostupných neoficiálních dat byla situace v uvedených okresech velmi podobná také 24. března.

Dodejme však, že v okrese Kroměříž bylo k 23. březnu 2021 cca 284 covid-19 pozitivních osob v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů. Okres Kroměříž tedy k tomuto datu registroval menší přírůstek nakažených než okres Sokolov. V okresech Trutnov a Cheb byl ovšem přírůstek skutečně nejnižší, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Gazdík výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v době předcházející výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Pro úplnost dodejme, že od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, co se týče počtu nových úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko a 24. března předstihlo ČR rovněž San Marino.

Jak již bylo uvedeno výše, srovnání se San Marinem má vzhledem k jeho malé populaci omezenou vypovídací hodnotu, a do hodnocení výroku jej tak nebudeme zahrnovat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, neboť Česká republika byla v době krátce před uskutečněním ověřovaného rozhovoru skutečně mezi státy střední a větší velikosti nejhorší na světě hned v několika statistikách v souvislosti s covidem-19.