Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman mluví o třech případech, kdy zasáhl do procesu jmenování ministrů tím, že navržené kandidáty odmítl jmenovat. Podívejme se tedy postupně na všechny případy.

Po odvolání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka v únoru 2017 se začalo podle České televize spekulovat o jeho možném nahrazení ve vládě Bohuslava Sobotky právě Tomášem Prouzou. „A Tomáš Prouza je také jméno, které se nejčastěji skloňuje poté, co předseda vlády oznámil odvolání Jana Mládka z postu ministra. Prouza v pondělí odmítl spekulace komentovat,“ uvedla ČT 20. února 2017. Prezident Zeman Jana Mládka odvolal k 28. únoru a řízením ministerstva byl pověřen přímo premiér Sobotka. 

Prezidentův mluvčí Ovčáček se na svém twitterovém účtu k Tomáši Prouzovi vyjádřil takto: „T. Prouza je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na ‚boji s propagandou'." Prouza se 3. března 2017 sám rozhodl rezignovat na funkci náměstka Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády a odejít z veřejného sektoru. Podle serveru iROZHLAS.cz byl vztah mezi Prouzou a prezidentem Zemanem dlouhodobě napjatý a v únoru 2017 vše vyvrcholilo v obviňování Prouzy na twitterovém účtu mluvčího Ovčáčka. Na post ministra byl místo Tomáše Prouzy jmenován Jiří Havlíček.

První vláda Andreje Babiše po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla složená pouze z ministrů navržených hnutím ANO. Tato vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman po přijetí demise této vlády opět pověřil Andreje Babiše sestavením druhé vlády. 

Druhá vláda byla již tvořena koalicí hnutí ANO a ČSSD. Sociální demokracie má podle koaliční smlouvy nárok na pět postů ve vládě, předsednictvo strany tak v květnu 2018 zvolilo Miroslava Pocheho jako kandidáta na post ministra zahraničí. To však prezident Zeman odmítl. „Na dotaz ČT, zda by akceptoval Miroslava Pocheho na post ministra zahraničních věcí, prezident pouze odvětil ‚ne'. Oba politici spolu mají dlouhodobě napjaté vztahy.“ uvedla ČT. I po čtvrt roce na konci srpna 2018 prezident Zeman nadále odmítal jmenovat Pocheho ministrem, ČSSD proto 18. září změnila jméno kandidáta. Navrhla Tomáše Petříčka, ten byl do funkce jmenován 16. října 2018.

Ministr kultury Antonín Staněk po jednání s předsedou strany Janem Hamáčkem podal v květnu 2019 demisi na funkci ministra kultury. Prezident Zeman ji však odmítl přijmout. Staňkovým nástupcem se měl stát Michal Šmarda. Premiér Babiš tedy prezidentovi doručil svůj návrh na odvolání Staňka z funkce a také návrh na jmenování Šmardy na jeho post. Prezident Zeman však ani po měsíci Šmardu ministrem nejmenoval. Prezidentův mluvčí Ovčáček informoval 14. srpna 2019 o tom, že prezident Šmardu nejmenuje a žádá nového kandidáta. Michal Šmarda v reakci na to 19. srpna 2019 uvedl, že se vzdává nominace. Novým ministrem kultury se stal 27. srpna 2019 Lubomír Zaorálek.

Prezident Zeman však také odmítal některé ministry odvolat, nebo naopak žádal jejich odvolání. Z posledních případů připomeňme žádost o odvolání ministrů Petříčka a Blatného. V roce 2017 prezident Zeman otálel s odvoláním tehdejšího ministra financí Babiše. V této souvislosti lze také uvést případ z roku 2013, kdy Zeman odmítl jmenovat premiérkou Miroslavu Němcovou, ačkoli měla vyjednánu podporu většiny členů Poslanecké sněmovny.

Zeman však svůj výrok pronesl v kontextu jmenování ministrů vlády. Kromě tří uvedených případů nedošlo k situaci, kdy by prezident Zeman přímo zabránil jmenování navržených kandidátů na ministry. 

Viktor Orbán se proti covidu-19 nechal naočkovat čínskou vakcínou Sinopharm. Oznámil to prostřednictvím sociálních sítí 28. února 2021.

Maďarský regulační úřad schválil využívání této vakcíny i přesto, že není doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), jejíž doporučení je určující pro registraci vakcíny Evropskou komisí (.pdf, str. 3). Touto vakcínou se kromě Maďarska očkuje například i v Srbsku či Černé Hoře. O dodávku vakcíny Sinopharm požádal Čínu 3. března 2021 také Miloš Zeman.

V posledních dnech se však spekuluje o účincích uvedené vakcíny. Ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fua totiž připustil, že čínské vakcíny „nemají příliš vysokou míru ochrany“. Čínské úřady tak pro lepší účinnost zvažují smíchání různých druhů čínských vakcín.

O zásilce celkem 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V informoval z košického letiště tehdejší slovenský premiér Igor Matovič na začátku března. Tento poměrně nečekaný nákup následně vyvolal kritiku od koaličních stran Za ľudí a Svoboda a solidarita (SaS), které o připravovaných krocích premiéra nevěděly. Situace vyústila až v koaliční krizi, na konci níž Igor Matovič (OĽaNO) 30. března rezignoval a vyměnil si premiérský post s ministrem financí Eduardem Hegerem.

Dodanou ruskou vakcínu Sputnik V nechalo Slovensko testovat v laboratořích Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV), které skutečně nejsou oficiální součástí sítě laboratoří Evropské unie.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) na svém Facebooku uvedl, že požádal při laboratorní kontrole o spolupráci 30 oficiálních laboratoří určených pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii a akreditovanou laboratoř Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV). Laboratoře Evropské unie vzhledem k jejich vytíženosti nemohly žádosti slovenského ŠÚKLu vyhovět. Z tohoto důvodu ŠÚKL navázal spolupráci s Biomedicínským centrem SAV.

ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. ŠÚKL také doporučil očkovat pouze registrovanými vakcínami, tedy Comirnaty, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 9. dubna 2021 potvrdil, že Slovensko bude i nadále používat jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) požádal o laboratorní posouzení ruské vakcíny Sputnik V Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd (SAV), které není součástí mezinárodní sítě laboratoří na kontrolu léků a vakcín v Evropské unii (OMCL). ŠÚKL kromě Biomedicínského centra SAV požádal o spolupráci i 30 oficiálních laboratoří Evropské unie, které jeho požadavkům nevyhověly.

Doplňme, že 8. dubna ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. Z tohoto důvodu a také kvůli chybějícím údajům od výrobce ŠÚKL konstatoval, že není schopný přesně definovat přínosy a rizika Sptuniku V.

Dle Ruského fondu přímých investic (RDIF) Slovensko posouzením očkovací látky mimo oficiální OMCL laboratoře porušilo kontrakt. Následně RDIF vyzval slovenskou vládu, aby dodávku vakcín Sputnik V vrátilo.

Také bývalý slovenský premiér a současný ministr financí Matovič za tento krok ŠÚKL kritizoval. 8. dubna 2021 se v Moskvě setkal s výkonným ředitelem RDIF Kirillem Dmitrievem, s nímž probíral právě otázku vakcín. Na tiskové konferenci (video, čas 6:00) o den později Igor Matovič naznačil, že Slovensko vakcíny nebude muset Rusku vracet. 9. dubna se také ministr Matovič dle svého vyjádření dohodl s Viktorem Orbánem na testování slovenské dodávky vakcín Sputnik V v maďarské laboratoři, které spadá pod OMCL.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová 12. dubna 2021 navštívila Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu dle svých slov (video, čas 0:12) vyjádřila podporu. Poté ve svém vyjádření kritizovala výroky ministra financí Matoviče a jeho následnou cestu do Moskvy a Budapešti.

Podle oficiálního webu Sputniku V byla tato vakcína schválena v 60 zemích světa. Seznam zemí, které vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však ne zcela překrývá se seznamem zemí, v nichž se Sputnikem V reálně očkuje. 

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrainu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám tedy dohledat nejméně 21 zemí světa, v nichž se ruská vakcína k očkování používá.

V lednu 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, že vakcínu Sputniku V dostalo více než 800 tisíc Rusů. Podle lednového vyjádření ruských představitelů tuto vakcínu dostalo 1,5 milionu lidí po celém světě. 15. března 2021 poté bylo v Rusku evidováno 3,5 milionu Rusů, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Sputnik V.

Dalším příkladem může být Argentina, která po obdržení 300 000 dávek Sputniku V začala své obyvatele touto ruskou vakcínou očkovat 22. prosince 2020. K 22. březnu 2021 pak bylo v Argentině vyočkováno 3,2 milionu dávek různých vakcín proti covidu-19, z nichž nejméně 1,7 milionu představoval Sputnik V. 

Ačkoli je údaj „miliony lidí“ neurčitý a skutečný počet naočkovaných lidí ve všech 21 zemích, kde se Sputnikem V očkuje, je těžko ověřitelný, jen v Rusku a Argentině bylo již v březnu 2021 vyočkováno téměř 8 milionů dávek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost ruské vakcíny Sputnik V, vyvinuté Galamejovým institutem, s americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech.

Podle únorové publikace 3. fáze klinické studie ruských vědců v odborném časopise The Lancet dosahuje vakcína Sputnik V účinnosti 91,6 %, zatímco vakcína Comirnaty má dle aktualizované studie z počátku dubna účinnost 91,3 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na vakcínu samotnou záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Obě výše uvedené hodnoty se od 92 % uvedených prezidentem Zemanem liší pouze nepatrně. Účinnosti obou vakcín se od sebe navíc nevzdalují o více než 0,3 procentního bodu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk porovnával účinnost čínské vakcíny BBIBP-CorV od společnosti Sinopharm s ruskou vakcínou Sputnik V, vyvinutou Galamejovým institutem, americko-německou vakcínou Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech a britsko-švédskou vakcínou Vaxzevria od společnosti AstraZeneca.

Zatímco ruská vakcína Sputnik V a americko-německá vakcína Comirnaty mají dle posledních údajů z února a dubna účinnost 91,6, resp. 91,3 %, čínská vakcína BBIBP-CorV z předběžných výsledků 3. fáze klinické studie z konce minulého roku vykazuje účinnost 79,34 %. To je nepatrně vyšší účinnost, než jakou v poslední aktualizované březnové studii udává společnost AstraZeneca, výrobce vakcíny Vaxzevria, jež by měla být účinná ze 76 %.

Pokládáme za užitečné podotknout, že uvedené účinnosti byly v rámci klinických studií zjišťovány především na variantách viru rozšířených v roce 2020. U nových variant, jako je britská, jihoafrická nebo brazilská, se mohou hodnoty lišit. Účinnost očkování bez ohledu na samotnou vakcínu záleží také kupříkladu na zdravotním stavu a věku očkované osoby nebo na době, která od vakcinace uběhla.

Útvar pro ochranu prezidenta republiky je specializovaným orgánem Policie České republiky s celostátní působností. Zajišťuje ochranu jak současného, tak i bývalých prezidentů ČR a dalších osob v jejich blízkosti. Do působnosti tohoto útvaru náleží např. také ochrana Pražského hradu a korunovačních klenotů.

Nadřízeným orgánem Policie ČR, a tedy i Útvaru pro ochranu prezidenta republiky, je skutečně Ministerstvo vnitra, jak ve výroku uvádí Miloš Zeman. Doplňme, že prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky, tedy i Hradní stráže, která spadá pod Ministerstvo obrany.

Prezident Miloš Zeman o svém záměru počkat na vakcínu Johnson & Johnson hovořil už v lednu 2021 v rámci pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech. V něm si posteskl, že se mu nesplnila naděje, že mu vakcína bude aplikována jen jednou. „Bude to, jako vždy, dvakrát, protože ta jednodávková vakcína Johnson & Johnson sem dorazí až v březnu a kromě toho ještě ani nemá certifikaci,“ dodal.

V námi ověřovaném rozhovoru i v rozhovoru z ledna 2021 prezident Zeman v tomto kontextu zmínil, že se bojí jehel, čímž preferenci jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odůvodňuje.

Kvůli pozdějšímu schválení i dodání uvedené vakcíny však nakonec Miloš Zeman ve dnech 20. ledna a 12. února podstoupil očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. A to i přesto, že původně chtěl podle svých slov vyčkávat až do začátku února, jelikož nechtěl „nikoho předbíhat“.

Doplňme, že vakcína firmy Johnson & Johnson byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) i Evropskou komisí podmínečně schválena až 11. března 2021 a do České republiky se zatím nedostala.

Prezident Zeman o ruské společnosti Rosatom mluví v souvislosti s plánovanou stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, která by měla být zahájena v roce 2029. Poukazuje na to, že právě Rosatom má ze všech uchazečů nejlepší „skóre“, co se týče výstavby jaderných elektráren. Dokonce předčí i čínského uchazeče.

V našem odůvodnění se proto podíváme na jednotlivé uchazeče o český jaderný tendr a počty jaderných elektráren a reaktorů, jež dosud postavili či staví. Kromě Rosatomu má o dostavbu Dukovan zájem také francouzská společnost Électricité de France (EdF), jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. Vláda v březnu 2021 rozhodla, že Česko pátého uchazeče, čínskou společnost China General Nuclear Power Group (CGN), s nabídkou neosloví.

Uveďme, že Rosatom je ruská státní korporace zaměřující se na jadernou energetiku a s ní související průmyslová odvětví, jako je strojírenství a stavebnictví. V Rusku provozuje 11 jaderných elektráren (38 jaderných reaktorů). V zemi jsou rovněž ve výstavbě 2 jaderné reaktory v Kurské jaderné elektrárně. 

V současnosti má Rosatom sjednanou výstavbu 36 jaderných reaktorů ve dvanácti zemích světa. Výstavba již probíhá u 9 elektráren v 8 zemích, např. Turecku, Číně, Bangladéši, Indii, Egyptě či Finsku. Doplňme, že se dále Rosatom také částečně podílel na výstavbě pěti dnes již fungujících jaderných elektráren mimo Rusko, např. na Ukrajině či v Bělorusku.

Nicméně je důležité upozornit na to, že byť byla společnost Rosatom formálně založena v roce 2007, její minulost je mnohem delší. Na jaderné energetice se v Sovětském svazu (.pdf) i dalších zemích východního bloku, mimo jiné i v Československu, podílela již od 50. let 20. století (str. 1–2). Miloš Zeman však zjevně mluví o jaderných elektrárnách, které dnešní Rosatom v současnosti provozuje, nikoli o těch, na jejichž výstavbě se v minulém století podílel předchůdce této společnosti.

Čína má dvě státní korporace zabývající se jadernou energetikou, a to China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear Power Group (CGN). V Číně je nyní v provozu 15 jaderných elektráren (50 jaderných reaktorů) a v zemi je ve výstavbě dalších 17 reaktorů. CGN má v zemi v provozu 6 elektráren (16 reaktorů), které rozšiřuje o 11 dalších reaktorů.

Francouzská společnost EdF provozuje (.pdf, str. 5) ve Francii 18 jaderných elektráren s celkem 56 reaktory, další blok elektrárny s jedním reaktorem je pak ve výstavbě. Ve Velké Británii má EdF 8 jaderných elektráren s 15 reaktory, které koupila v roce 2008. Skupina EdF se podílela také na výstavbě či provozu jaderných elektráren v Belgii, Číně a USA.

Jihokorejská společnost KHNP provozuje pět jaderných elektráren v Jižní Koreji a podílela se na výstavbě elektrárny ve Spojených arabských emirátech.

Společnost Westinghouse na svých stránkách uvádí, že po celém světě funguje 430 reaktorů postavených na základě její technologie, přičemž jen ve Spojených státech je technologie společnosti Westinghouse zastoupena v 60 % všech jaderných elektráren. To představuje přibližně 56 reaktorů. Přesto zmínka o této technologii zjevně neznamená, že by za výstavbou těchto reaktorů reálně stál přímo Westinghouse. Dle informací z března 2021 totiž funguje po celém světě přibližně 440 reaktorů (tedy jen o 10 více, než kolik uvádí Westinghouse), a společnost Westinghouse tak zřejmě poukazuje jen na svou roli v historii vývoje základních prvků technologie jaderného reaktoru.

Počet elektráren, respektive reaktorů, které skutečně společnost Westinghouse vybudovala, se nám bohužel z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na společnost Westinghouse, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Na závěr ještě jednou uveďme, že výrok prezidenta Zemana se týká srovnání jednotlivých společností, které se ucházejí o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Toto porovnání může být z určitého pohledu problematické, např. s ohledem na skutečnost, že společnost Westinghouse byla založena o více než 100 let dříve než ruský Rosatom.

Prezident Zeman má pravdu v tom, že Rosatom má, co se týče výstavby jaderných elektráren, lepší „skóre“ než čínská společnost CGN. Nepodařilo se nám však ověřit, jaké je „skóre“ dalšího uchazeče o dostavbu Dukovan, společnosti Westinghouse, a výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný.