Přehled ověřených výroků

Poslanec Okamura výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v týdnech předcházejících výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, i co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, i co se týče počtu úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomio Okamura správně tvrdí, že „jsme prokazatelně v uplynulých týdnech byli nejhorší na světě“. Česká republika byla k 24. březnu 2021 jedna z nejhorších, co se týče počtu úmrtí s covidem-19 na 100 000 obyvatel. V období od 6. do 20. března pak bylo Česko nejhorší rovněž v počtu úmrtí na milion obyvatel. Od 18. února do 10. března pak byla ČR nejhorší na světě, i co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru.

V červenci 2020 publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19.

Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a vědci se zaměřovali především na počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k týdennímu poklesu incidence (tedy k poklesu počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Autoři však upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Nicméně pro doplnění uveďme, že mezi dalšími studiemi není jednotný konsensus ohledně šíření nákazy ve školách. Například ze studií provedených ve Švédsku, Norsku či z další americké studie vyplývá, že riziko přenosu viru SARS-CoV-2 ve školách je nízké.

Naproti tomu však stojí zjištění některých výzkumů, které uvádějí asymptomatičnost onemocnění covid-19 u dětí jako riziko dalšího nevědomého šíření nákazy. Riziko šíření covidu-19 ve školách potvrzuje také studie provedená v Nizozemsku. Zde se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 15 % testovaných učitelů, studentů a rodinných příslušníků jako nakažených jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy.

Koalice Pirátů se Starosty skutečně v úterý 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol. V dokumentu (.pdf), který zveřejnilo hnutí STAN na svých webových stránkách, ho podmiňuje dobrou epidemickou situací (.pdf, str. 4), a žádné určité datum proto nezmiňuje. Strategie stojí (pdf., str. 3–4) na čtyřech fázích – příprava testování žáků a zaměstnanců škol, urychlení očkování učitelů a dalších zaměstnanců škol, posílení distribuce ochranných prostředků do škol a posílení pravomocí škol v organizaci výuky.

Koalice v již zmiňovaném dokumentu tvrdí, že nepodporuje „masové otevírání škol. Návrat do škol by měl být podmíněn vývojem epidemiologické situace v daném regionu/lokalitě a umožněn na základě rozhodnutí ředitele školy“. Zásadní je pro Piráty a hnutí Starostové a nezávislí návrat (pdf., str. 4) žáků prvního stupně základních škol, žáků posledních ročníků středních škol v oborech s odborným zaměřením, žáků středních škol a studentů vysokých škol v praktické výuce a dětí v mateřských školách.

O celém plánu také koalice 25. března jednala s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Podle poslance Gazdíka (STAN) se „z devadesáti procent shodovali na plánu, jak bezpečně a rychle vrátit děti do škol“, shodli se i na posílení role ředitelů a regionálních rozdílech v návratu dětí do škol.

Japonsko nepřistoupilo k plošnému uzavírání restaurací ani v březnu roku 2020. Některé podniky byly pouze vyzvány k dobrovolnému uzavření některých provozoven a restauracím bylo doporučeno omezit provozní dobu. V případě neuposlechnutí však nenásledovaly žádné postihy.

V dubnu 2020 došlo k dobrovolnému uzavření restaurací v sedmi japonských prefekturách. Japonská vláda však uzavření restaurací nenařídila. Dne 25. května 2020 byl v Japonsku zrušen nouzový stav, a japonská ekonomika se tak začala postupně znovu otevírat.

Od srpna 2020 japonská vláda doporučovala, aby restaurace a další stravovací zařízení omezily svou otevírací dobu a zavíraly ve 22:00. Toto doporučení pak skončilo v září 2020.

Po lednovém nárůstu počtu nakažených vyhlásila japonská vláda stav nouze, který platil od 8. ledna 2021 do 7. února 2021. Tento stav nouze se vztahoval pouze na Tokio a na tři sousedící regiony. Ani v rámci tohoto nouzového stavu nedošlo k uzavření restauračních zařízení. Těm bylo pouze doporučeno po 19. hodině neprodávat alkoholické nápoje a o hodinu později podnik uzavřít. Za porušení opět nebyly udělovány sankce, neboť s nimi japonské zákony nepočítají.

Tento nouzový stav byl později prodloužen do 7. března a poté byl znovu prodloužen o dva týdny, tedy do 21. března. Doporučení ohledně omezení otevírací doby a neprodávání alkoholických nápojů bylo platné i v tomto období.

Nouzový stav v Tokiu a sousedících prefekturách skončil k 22. březnu 2021. Tyto regiony doporučily restauracím zavírat ve 21:00 i po skončení tohoto stavu nouze, a to minimálně do dubna 2021.

Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť v Japonsku nebyly restaurace uzavřeny. Od léta 2020 bylo pouze doporučeno omezit otevírací dobu, a restaurace jsou tedy od loňského léta otevřené „při základních opatřeních".

Po zasedání Ústředního krizového štábu, které se konalo 17. března 2021, prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček, že hlavní hygienička Pavla Svrčinová představí novou verzi protiepidemického systému (PES). Jan Hamáček rovněž uvedl, že obměněný systém PES bude připraven do týdne (tedy do 24. března).

Pavla Svrčinová následně 24. března skutečně oznámila, že nový protiepidemický systém představí nejdříve po Velikonocích. Hlavní hygienička také uvedla, že po Velikonocích bude rozhodnuto, zdali nový PES bude platit jako celek, nebo bude přizpůsobován pro jednotlivé sektory.

Protiepidemický systém (PES) byl zaveden 13. listopadu 2020 a jeho součástí je například rozdělení jednotlivých krajů podle míry nákazy do pěti stupňů. Každému stupni poté odpovídá různě přísná míra protiepidemických opatření. Od 6. ledna je index rizika vypočítáván dle nové metodiky. Tato druhá verze PES měla zohlednit podíl hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnici.

Pro úplnost doplňme, že den po vynesení výroku Tomia Okamury, tedy 26. března, řekla Pavla Svrčinová, že nový PES bude představen ještě před Velikonocemi.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci konané 19. března 2021 oznámil, že do České republiky budou v průběhu dubna dodány desítky tisíc jednodávkových vakcín proti onemocnění covid-19 od firmy Johnson & Johnson. Jan Blatný dále uvedl, že vakcína od firmy Johnson & Johnson bude do Evropské unie dodávána od 16. dubna.

Premiér Andrej Babiš 23. března (tedy čtyři dny po tiskové konferenci ministra zdravotnictví Blatného) řekl (čas 5:12–5:26), že dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson nabraly zpoždění a v dubnu do České republiky nedorazí. Andrej Babiš v rozhovoru také prohlásil, že Česká republika má v dubnu dostat pouze vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.

Pro úplnost doplňme, že 24. března ministr Blatný v rámci 87. schůze Poslanecké sněmovny uvedl, že se jednalo o nedorozumění a vakcíny od firmy Johnson & Johnson v dubnu do České republiky dorazí, ovšem v menším množství. Má se podle něj jednat o přibližně 30 až 40 tisíc „dávek balení“.

Tomio Okamura ve svém výroku neuvádí, že ministr Blatný a premiér Babiš hovořili o dubnových dodávkách vakcíny, a tím vyvolává mylný dojem o slovech Andreje Babiše. Ten totiž neuvedl, že do Česka nedorazí žádné vakcíny Johnosn & Johnson, ale jen že nedorazí v dubnu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Kolovratník v kontextu debaty o epidemických rizicích spojených s otevřením škol uvádí, že existují studie, které potvrzují pozitivní vliv uzavření škol, respektive omezení kontaktů mezi školáky, na celkovou epidemickou situaci.

Stav a vývoj epidemie covidu-19 ve školách v České republice zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Šetření se však spíše než souvislostí mezi uzavřením škol a celkovou epidemickou situací zabývá souvislostí mezi uzavřením škol a šířením covidu-19 mezi žáky a učiteli. ÚZIS zde využívá data k 17. březnu 2021, do závěrů se tak promítlo i poslední uzavření škol, ke kterému došlo 1. března.

Z tohoto šetření vyplývá, že školy v dlouhodobém horizontu tvoří „významný počet ohnisek nákazy covid-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska“ (str. 5). Zde je ale důležité připomenout, že školská zařízení jsou uzavřené komunity, ve kterých je monitorování šíření nákazy jednodušší než například v restauracích a ostatních zařízeních určených pro volnočasovou aktivitu. Zároveň jsou však tato ohniska „spíše malá, průměrně je na jedno zařízení 4,7 identifikovaných pozitivních případů“ (str. 5).

Podle dat ÚZIS se platná protiepidemická opatření v oblasti školství odráží ve vývoji počtu ohnisek a nakažených ve školských zařízeních. Když se 14. října 2020 uzavřely všechny školy, došlo k poklesu nákazy v základních a středních školách. Naopak rozvolnění těchto opatření před Vánocemi se projevilo na zvýšených hodnotách v období mezi 7. prosincem a 20. prosincem (str. 10). Během vánočních prázdnin hodnoty poklesly, ovšem v lednu (str. 9) se počty ohnisek i nakažených začaly znovu navyšovat, a to až „k velmi vysokým hodnotám registrovaným v únoru“. Za tento měsíc bylo v základních a mateřských školách identifikováno více než 600 ohnisek s více než 2 500 osobami.

Po uzavření všech typů škol, ke kterému došlo 1. března, „počty ohnisek i nakažených zásadně poklesly“ – v týdnu od 1. března do 8. března bylo ve školských zařízeních registrováno 25 ohnisek s celkem 110 nakaženými osobami (str. 9).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že uzavření škol má značný vliv na šíření covidu-19 ve školách. Zároveň jsou školy nejčastějším druhem ohniska nákazy (str. 6). Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na celkovou epidemickou situaci však v České republice nevznikla. Pro úplnost ještě dodejme, že celkově bylo ve školských zařízeních v České republice od května 2020 k 14. březnu 2021 identifikováno 2 080 ohnisek nákazy s 9 760 pozitivními osobami, včetně učitelů a ostatního personálu školy (str. 2).

Zmíněnému tématu se nicméně věnují některé zahraniční výzkumy. V červenci 2020 například studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19, publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati. Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a byl pozorován počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k průměrnému týdennímu poklesu incidence (tj. počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Studie tedy potvrdila časovou souslednost mezi uzavřením škol a poklesem incidence i mortality, autoři ale upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Některé zahraniční studie také potvrdily, že otevřené školy působí jako významná ohniska nákazy. Například ve Švýcarsku se uzavření škol projevilo jako třetí nejúčinnější protiepidemické opatření (.pdf, str. 1). Důležitou roli škol v intenzitě šíření covidu-19 potvrzuje i studie z Nizozemska. Podle ní může být důvodem rychlejšího šíření vyšší bezpříznakovost covidu-19 u dětí, které tak vir nevědomky přenáší. Neopominutelným aspektem je i šíření nakažlivějších mutací. K obdobným závěrům dochází i studie mapující situaci v Rakousku.

Naopak podle jiných studií, které byly provedeny ve Švédsku, Norsku nebo Spojených státech amerických, není riziko přenosu covidu-19 ve školách vysoké za předpokladu dodržování hygienických opatření. Tyto studie však neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

DOPLNĚNÍ: Do odůvodnění jsme doplnili ukázku výpočtu indexu rizika pro 23. březen 2021.

Zlínský kraj byl v týdnu, o kterém Petr Gazdík mluví (tedy od 22. do 28. března 2021) v protiepidemickém systému (PES) na stupni tři. Je však na místě zdůraznit, že sledujeme pouze dny, které přecházely debatě. Stupeň PES číslo 3 se však ve Zlínském kraji držel i po zbytek týdne.

Dodejme, že od 6. ledna 2021 je index rizika PES vypočítáván dle nové metodiky. Ministerstvo zdravotnictví hodnotu PES pro jednotlivé kraje od této změny nezveřejňuje (.pdf, str. 12). Místo relativní pozitivity testů se pro výpočet hodnoty PES od ledna pracuje s podílem hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnicích (.pdf, str. 7).

Dodejme, že po uveřejnění našeho hodnocení nás kontaktoval Petr Gazdík s odkazem na grafiku publikovanou portálem iDNES.cz, podle které měl Zlínský kraj skutečně být ve 2. stupni PES. Údaj z iDNES.cz však neodpovídá primárnímu zdroji dat, kterým je ÚZIS.

Podívejme se na ilustrační výpočet indexu rizika ve Zlínském kraji pro 23. březen. Data ÚZIS (dostupná 26. března) obsahují k tomuto dni číselné údaje pro čtyři ukazatele, ze kterých se index rizika počítá. Tyto hodnoty se pak dosazují do tabulky (str. 2, 3) obsažené v metodice Ministerstva zdravotnictví, která určí jednotlivé počty bodů, jejichž součet pak stanoví výsledný index rizika pro daný den, pro 23. březen například 48 bodů:

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel) = 872.19 → 16 bodů
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) = 657.66 → 16 bodů
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla = 0.85 → 3 body
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní = 32 % → 13 bodů

Zlínský kraj tedy ani podle tehdejších údajů ÚZIS nebyl ve 2. stupni PES.

Předně uveďme, že zde nehodnotíme, jestli ve Zlínském kraji bylo pedagogů očkováno „hodně“, jelikož se jedná o poměrně subjektivní vyjádření. Zaměřili jsme se především na to, zda je v některých částech zmíněného kraje pedagogů očkovaných významně více než v částech jiných. Jako „části kraje“ jsme v rámci tohoto ověření zvolili jednotlivé okresy, tedy okres Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá (.csv), že do 24. března ve Zlínském kraji dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 3 409 pedagogů (viz tabulka níže). Doplňme, že podle posledních dostupných informací (z roku 2019) je v případě tohoto kraje v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) zaměstnáno přibližně 8 300 učitelů (.pdf, str. 5). Pokud bychom tedy vycházeli z těchto dat, bylo by k 24. březnu ve Zlínském kraji naočkováno cca 41 % těchto pedagogů.

Z tabulky výše vyplývá, že největší počet pedagogů, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny, připadá na okres Kroměříž. Konkrétně se jednalo o 1 430 pedagogů. Na druhé místo se řadí okres Uherské Hradiště s 766 učiteli a za ním následuje okres Zlín, kde bylo první dávkou naočkováno 645 pedagogů. Nejméně pak bylo učitelů naočkováno v okrese Vsetín, a to přesně 568.

V okrese Kroměříž, který je navíc okresem s nejnižším počtem obyvatel v kraji, tedy k 24. březnu 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přibližně dvakrát více učitelů, než tomu bylo například v okresech Uherské Hradiště a Zlín. V porovnání s okresem Vsetín je pak rozdíl ještě výraznější a jedná se přibližně o 2,5násobek.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr pro server Lidovky.cz uvedl, že k 24. březnu bylo pro školství k dispozici 2,6 milionů antigenních testů, které nakoupilo Ministerstvo vnitra.

Dodejme, že v usnesení vlády z 8. března se píše o celkovém počtu necelých 7,7 milionů testů určených pro Ministerstvo školství.

První část dodávky (přibližně 3,6 milionů) antigenních testů pro samotestování žáků šla přes společnost Tardigrad International Consulting, kterou komise složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví vyhodnotila jako nejvhodnější.

Nicméně jeden milion z původní dodávky testů pro školáky putoval nakonec úřadům, školám tak zůstalo 2,6 milionů testů. Pro úplnost doplňme, že zakázku na dodávku zbylých pěti milionů antigenních testů pro školství získala společnost Masanta.