Přehled ověřených výroků

Ministr zemědělství Miroslav Toman se ve výroku vyjadřuje o zavedení povinných kvót na množství českých potravin v obchodech. Uveďme, že dne 20. ledna 2021 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta se zabývá například zákazem prodeje potravin dvojí kvality (.pdf, str. 9, 47). Kromě toho se však poslanci v hlasování vyjádřili i pro pozměňovací návrh (.docx) SPD, který obsahoval zavedení povinného podílu některých potravin z České republiky v prodejnách nad 400 metrů čtverečních. Od roku 2022 to má být nejméně 55 %. Postupně by měl poměr růst až na 73 % v roce 2028 (str. 2–3). 

Schválený návrh novely zákona, který zavedení kvót obsahuje (.docx, str. 10), pak 18. března 2021 projednal Senát a následně jej do Sněmovny vrátil s pozměňovacími návrhy.

K návrhu SPD na zavedení kvót na české potraviny ve Sněmovně připojil Zemědělský výbor kladné stanovisko (.pdf, str. 3), naopak ministr Toman při projednávání ve Sněmovně zaujal neutrální stanovisko.

Miroslav Toman se v dřívějších projevech (tedy ještě před schválením novely zákona ve Sněmovně), které pronesl na půdě Poslanecké sněmovny, ke kvótám vyjadřoval několikrát. Konkrétně například na 49. schůzi v červnu 2020, kdy v souvislosti s pozměňovacím návrhem (.docx) Margity Balaštíkové (ANO) a Zdeňka Podala (SPD) na zavedení kvót uvedl: „(…) jestliže nebudeme mít jablka do supermarketu, nemáme sady. Jestliže nebudeme mít zeleninu v supermarketu a obchodech, nemáme zeleninu na poli. Jestliže nebudeme mít chmelnice, nebudeme produkovat pivo. Jestliže nebudeme pěstovat brambory, nevím, co tam místo toho budeme dělat. Takže to je ta rozmanitost krajiny, po které všichni voláte, ale nechcete dovolit zemědělcům, aby ty produkty uměli prodat. Takže já bych si přál, aby zemědělci to mohli prodávat a ne pouze produkovat.“ 

Obdobně se ministr Toman vyjadřoval i v prosinci 2020 na 72. schůzi Sněmovny. V reakci na poslance Válka (TOP 09), který podpořil pomoc českým zemědělcům a upřednostnění českých potravin v případě nadprodukce, ale také poukázal na nedostatek konkurence, k němuž by podle něj uváděný návrh mohl vést, ministr Toman uvedl: „Co se týká pana poslance Válka, já s ním souhlasím, naprosto jasně, protože Ministerstvo zemědělství podporuje kvalitní regionální potraviny, cechovní normy, vzdělávání a další věci. Ale přijdou okamžiky, kdy do toho stát bude muset vstoupit.“ Ani na této schůzi pak kvóty ministr Toman nekritizoval.

Miroslav Toman se později v rozhovoru pro deník Právo a server Novinky.cz vyjádřil, že preference českých potravin v obchodech dává smysl. Na druhé straně ale připustil, že zákon schválený Sněmovnou potřebuje přepracovat. „Předpokládám, že Senát novelu vrátí poslancům k přepracování. (…) i když jde o dobrou myšlenku, technické provedení je podle nás špatné,“ uvedl například. Zdůrazněme, že tato vyjádření ministra Tomana pocházejí z konce ledna 2021.

Podobně se ministr Toman vyjadřoval (video, čas 24:00) i v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi 21. února 2021: „Myšlenka co nejvyššího zastoupení pro nakupující na regálech je dobrá, ale to provedení je velmi špatné.“

V obou rozhovorech ministr zmínil neutrální postavení Ministerstva zemědělství k dané novele. „Bohužel technicky není návrh napsaný příliš dobře, proto jsme měli k návrhu neutrální stanovisko,“ řekl například pro deník Právo a Novinky.cz.

Neutrální stanovisko, které ministr Toman zaujal, podle něj mělo být jen pozitivním signálem pro zemědělce (video, čas 24:12). Dle jeho vyjádření se Ministerstvo snaží novelou zákona tlačit na konec dvojí kvality potravin a na upřednostnění lokálních výrobců u veřejných zadavatelů. Kvóty na potraviny jsou podle Miroslava Tomana nešťastné, ale větší zastoupení českých potravin je výhodné, jak dodal (video, čas 24:35) v OVM.

Ministr zemědělství Toman tedy o tom, že myšlenka kvót na české potraviny je dobrá, ale provedení je špatné, poprvé mluvil až 27. ledna 2021 v rozhovoru pro deník Právo. Uveďme, že Miroslav Toman nebyl ke kvótám nijak kritický při projednávání novely zákona v červnu a v prosinci 2020 ani při schvalování kvót v lednu 2021. Své neutrální stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslanců SPD tehdy nijak nezdůvodnil. O tom, že považuje provedení Sněmovnou schválené novely za špatné, začal mluvit až o týden později. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok byl uveden jako odpověď na otázku moderátorky týkající se uzavření tržnic, „kde ten počet lidí lze regulovat“. Ministr Toman tedy zřejmě mluví o uzavření tržnic typicky ve vnitřních prostorech, ne například o farmářských trzích, kde není počet návštěvníků nijak regulován.

Uzavření trhů a tržnic vyplývá z usnesení vlády č. 78 (.pdf, str. 4) z 28. ledna 2021, které bylo původně vyhlášeno na období od 30. ledna do 14. února 2021. Tento krok byl součástí krizového opatření o zákazu maloobchodního prodeje a služeb, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví. V rámci stejného jednání vláda schválila i další krizová opatření Ministerstva zdravotnictví – o omezení volného pohybu osob (.pdf) a o omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zákaz prodeje v tržnicích a na trzích byl poté prodloužen do 28. února usnesením vlády č. 126 (.pdf, str. 5) a dále do 21. března usnesením vlády č. 217 (.pdf, str. 4).

Pro úplnost ještě uveďme, že zákaz prodeje na tržištích platil už od 27. prosince 2020 podle usnesení vlády z 23. prosince 2020 (.pdf, str. 4). Tento zákaz se ovšem nevztahoval na prodej ovoce a zeleniny, mléčných a masných výrobků, pečiva, medu apod. Tržnice s potravinami tedy mohly až do konce ledna fungovat.

Ministr zemědělství Toman hovoří o kompenzačním programu AGRICOVID Potravinářství II, který je určen podnikatelům v oblasti „výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“.

Jedinou reálnou podmínkou pro poskytnutí dotace je pokles celkových příjmů z prodeje potravin a/nebo z produkce zemědělské výroby minimálně o 25 % v období od prosince 2020 do konce února 2021, a to ve srovnání s obdobím prosinec 2019 až únor 2020 (.pdf, str. 8). Žadatelé mohou získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance. Podávání žádostí o dotace probíhá (.doc, str. 1) od 15. března do 30. dubna na portálu eAGRI, do kterého se lze přihlásit i přes datovou schránku.

Dodejme, že ukončený program AGRICOVID I za stejných podmínek kompenzoval příjmové ztráty za období od 1. března do 30. listopadu 2020.

24. listopadu 2020 byly Ministerstvem zemědělství zveřejněny Zásady první výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství (.pdf). O podporu mohly žádat podnikatelské subjekty působící v „oblasti výroby potravin dodávající produkty provozovatelům stravovacích služeb“, aby zmírnily negativní ekonomické dopady krizových opatření v souvislosti s pandemií koronaviru. Žadatelé tohoto programu mohli získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance (.pdf, str. 8).

Zásady aktuální druhé výzvy dotačního programu AGRICOVID potravinářství II byly schváleny vládou České republiky 1. února 2021. Žadatelé podle těchto zásad (.pdf, str. 8) mohou opět získat až 200 000 Kč na příjemce a až 20 000 Kč na každou spolupracující osobu nebo zaměstnance, a to za rozhodné období, tj. od 1. prosince 2020 do 28. února 2021.  

Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v programu AGRICOVID potravinářství II mohou žadatelé obdržet až 200 000 Kč na firmu a až 20 000 korun na zaměstnance. Zmiňované částky jsou navíc v obou dotačních výzvách programu AGRICOVID potravinářství totožné.

Kompenzační program AGRICOVID potravinářství II byl schválen vládou České republiky 1. února 2021. Podpora má pomoci subjektům dodávajícím potraviny do stravovacích služeb, u nichž došlo vlivem koronavirových opatření k poklesu příjmů o více než 25 %. To byl také předpoklad první výzvy programu, kdy byl podmínkou pokles příjmů o 25 % za rozhodující období od 1. března do 30. listopadu 2020. 

1. února 2021 byla vyhlášena druhá výzva dotačního plánu AGRICOVID. Za rozhodné se považuje období od 1. prosince 2020 do 28. února 2021. Podporu získají podniky, kterým celkové příjmy klesly o 25 %, dotační program tak navazuje na podporu za předchozí období. Pravidla první i druhé výzvy byla před definitivním zveřejněním notifikována Evropskou komisí.

Podmínky druhé (.pdf) výzvy jsou prakticky stejné jako té první (.pdf), mění se rozhodné období a maximální výše dotace. Ta v první výzvě mohla být maximálně 800 tisíc eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce. Nyní je maximální výše dotace stanovena (.pdf, str. 8) na 1,8 milionu eur (zhruba 46,7 milionu korun) pro potravináře a 225 tisíc eur (5,8 milionu korun) pro zemědělce. Rozdíl podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého nevymyslelo Ministerstvo, o zvýšení rozhodla Evropská komise ve zprávě, kterou uvedla 28. ledna 2021.

13. října 2020 byl Evropskou komisí schválen pozměňovací návrh, což následně vedlo k úpravám tzv. Dočasného rámce, který reguluje (.pdf) poskytování veřejné podpory v době koronakrize. Nově tak byl mimo jiné zaveden bod 3.12 (.pdf, str. 33–34). Ten upravuje podporu nekrytých fixních nákladů podniků, u kterých šíření nákazy covidu-19 vedlo k pozastavení nebo omezení podnikatelské činnosti. Podpora se týká firem, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během způsobilého období nejméně o 30 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se jedná také o případ programu AGRICOVID. Uveďme, že v notifikaci první a druhé výzvy programu se o výše zmíněném bodu 3.12, který podporu nekrytých fixních nákladů v Dočasném rámci upravuje, nepíše.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám tedy nepodařilo zjistit, zda byla Evropskou komisí skutečně stanovena podmínka, která by umožnila dotační podporu pouze subjektům, u nichž došlo k poklesu obratu o více než 30 % příjmu v rozhodném období, a zda si z této podmínky Ministerstvo zemědělství dokázalo vyjednat výjimku.

Pomoc výrobcům potravin je realizována pomocí programů Ministerstva zemědělství AGRICOVID Potravinářství. U tohoto programu zaměřeného na pomoc subjektům v oblasti výroby potravin, které dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, je podmínka poklesu příjmů o minimálně 25 % (.pdf, str. 8) za rozhodné období.

Programů pro pomoc podnikům v průmyslu nebo službách je vícero. Například program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny (.docx), který byl určený pro podnikatele v oboru stravování a podnikatelům, kterým byly vládními nařízeními uzavřeny provozovny. V jeho podmínkách nalezneme: „Vzhledem k omezení podnikatelské činnosti žadateli poklesly tržby, a to za období 4. čtvrtletí roku 2020 oproti 4. čtvrtletí roku 2019 s tím, že pokles tržeb byl alespoň o 30 %. (…)“ V takovém případě dostane žadatel 400 Kč za zaměstnance a den v rozhodném období (9. říjen 2020 až 10. leden 2021), po které omezil z důvodů vládních nařízení svoji činnost. Žádosti do tohoto programu bylo možné podávat až do 15. března 2021.

Pro maloobchod a poskytovatele služeb je vyhlášena také již třetí výzva v programu COVID – Nájemné (.pdf). Ta se týká především provozoven, které musely být uzavřeny. U tohoto programu není žádná podmínka týkající se snížení příjmů. Nově mohou však žádat také podnikatelé, kteří prokáží, že jim u provozoven omezených vládními opatřeními klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za 4. čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným obdobím v roce 2019 alespoň o 50 % (.pdf, str. 2).

Vláda 8. března 2021 schválila vznik nového kompenzačního programu COVID – Nepokryté náklady. Tento program bude určen pro všechny firmy bez ohledu na sektor podnikání, formu vlastnictví nebo počet zaměstnanců. Podmínkou získání této podpory bude pokles obratu firmy v lednu a v únoru 2021 alespoň o 50 % ve srovnání se stejným období v roce 2019, bude potřeba také doložit účetní ztrátu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl: „Výše podpory bude činit 60 % nepokrytých fixních nákladů, limit na jednoho žadatele bude 40 milionů korun.“

Další nově schválený vládní program COVID 2021 se bude týkat opět podnikatelů, kterým v letošním lednu a únoru ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesly tržby alespoň o 50 %.

Tyto dva nově přijaté programy mají nahradit dosavadní specifické programy. Žadatelé si budou moci vybrat, který z nich upřednostní.

Některé podpůrné programy v průmyslu a ve službách, které vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy opravdu mají nastavenou hranici minimálního poklesu tržeb na 50 %. Pro hodnocení výroku, který ministr zemědělství řekl v souvislosti s programem AGRICOVID potravinářství, jsme se zaměřili na ty programy MPO, které jsou s programem Ministerstva zemědělství nejvíce srovnatelné. Jelikož pokles příjmů žadatelů o podporu v rámci programu AGRICOVID Potravinářství pramení především z poklesu odbytu a nikoliv z přímého omezení výroby či poskytování služeb, jako tomu je například u zavřených restaurací, je třeba tento program srovnávat s programy zaměřenými na obdobně zasažené podnikatele v jiných odvětvích.

Takovými programy jsou mimo jiných výše zmíněné COVID 2021 a COVID – Nepokryté náklady, které jsou určeny těm podnikatelům, jejichž podnikání bylo v souvislosti s koronavirovou krizí nějakým způsobem zasaženo, ne nutně v souvislosti s uzavřením provozovny. Podobným typem podpory je také pomoc podnikatelům, jejichž provozovna byla určitým způsobem omezena (ne uzavřena) v rámci programu COVID – Nájemné. Jelikož všechny uvedené programy podmiňují poskytnutí pomoci poklesem tržeb o 50 %, hodnotíme výrok ministra Tomana jako pravdivý.

Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého obdrželo Ministerstvo v rámci první výzvy k programu Agricovid potravinářství celkem 191 žádostí. Podle zásad (str. 8) platných během první výzvy nebylo možné, aby si jedna firma podala žádost vícekrát. Počet žádostí tedy odpovídá počtu firem, které si o kompenzace požádaly. Nejčastěji si podle Bílého o kompenzaci požádaly malé firmy, zejména pekárny, zpracovatelé brambor a výrobci piva a vína.

Celková hodnota prostředků v programu Agricovid potravinářství odpovídá třem miliardám korun. V první výzvě bylo podle mluvčího Bílého zažádáno o 73,4 milionu korun, což odpovídá zhruba 2,4 % celkových prostředků tohoto dotačního programu.

Program Agricovid potravinářství cílí zejména na firmy v oblasti výroby potravin, které běžně dodávají produkty provozovatelům stravovacích služeb, jež jsou však nyní v důsledku protiepidemických opatření uzavřená. Uzavření jídelen a restaurací tak má přímý vliv i na některé potravinářské firmy. Podle odhadů Ministerstva zemědělství může být takových subjektů až 10 tisíc.

Zásady prvního kola tohoto dotačního programu byly vládou schváleny 2. listopadu 2020, Evropská komise program notifikovala 11. listopadu a samotné zásady pak byly zveřejněny Ministerstvem zemědělství koncem listopadu. Žádosti mohly být původně podávány od 1. prosince 2020 do 15. ledna 2021, termín byl ale později prodloužen do konce ledna. Během tohoto období Ministerstvo zemědělství průběžný počet zájemců nezveřejňovalo. 

Pro úplnost dodejme, že Ministerstvo zemědělství na začátku února oznámilo, že vyhlásí druhou výzvu Agricovid potravinářství. Zásady (.pdf) této druhé výzvy byly schváleny vládou 1. února 2021. Příjem žádostí o dotace začal 15. března (.pdf, str. 9).

Ministerstvo zdravotnictví vydalo 22. prosince 2020 aktualizovanou verzi Strategie očkování proti covid-19 v České republice (.pdf). Dokument popisuje také organizaci a průběh očkovací kampaně (.pdf, str. 11–18), kterou dělí do několika fází. Dodatek prioritizace cílových skupin (.pdf) pak specifikuje, že „osoby s chronickým onemocněním s vysokým rizikem těžkého průběhu covid-19“ (.pdf, str. 1) patří do tzv. fáze I. B.

Ve Strategii očkování jsou tyto rizikové faktory vyjmenovány (.pdf, str. 16). Jedná se např. o pacienty se závažným, farmakologicky řešeným diabetem, pacienty s obezitou či o pacienty s chronickým respiračním onemocněním.

Dodejme, že očkování v České republice začalo 27. prosince 2020. Nejprve se očkovali zdravotníci. Centrální rezervační systém na očkování proti covidu-19 byl spuštěn 15. ledna 2021, kdy se k očkování mohli přihlašovat lidé starší 80 let a také všichni zdravotničtí pracovníci.

27. února se následně k očkování mohli začít přihlašovat pedagogičtí pracovníci a další zaměstnanci škol. Pro lidi starší 70 let se rezervační systém spustil 1. března 2021. Pro chronicky nemocné pacienty, kteří jsou mladší než 70 let, by se měly registrace otevřít od 24. března. Již 1. března se však do očkování zapojili (.pdf, str. 1) také praktičtí lékaři, kteří mohli v závislosti na dostupnosti vakcín očkovat i mladší pacienty s diagnózami, které jsou spojené s vysokým rizikem vážného průběhu nemoci. Ministerstvo zdravotnictví mezi pacienty s těmito diagnózami řadí (.pdf, str. 2) např. onkologické a hematoonkologické pacienty, pacienty se závažnými onemocněními plic či srdce, pacienty s diabetem léčeným inzulinem nebo také pacienty s obezitou.

Dodejme, že Miroslav Toman, který má teprve 61 let, dostal první dávku vakcíny proti covidu-19 na konci druhého březnového týdne. Dle tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství se tak stalo „na základě doporučení ošetřujícího lékaře s ohledem na svůj zdravotní stav“.

11. března 2021 zveřejnil neziskový ústav STEM výsledky výzkumu, jehož tématem bylo dodržování a hodnocení protipandemických opatření a důvěra lidí ve schopnost vlády zvládat pandemii covidu-19. Výzkum vychází z dat nasbíraných během února 2021 a ukazuje, že důvěra lidí ve vládu v současné situaci dosahuje 25 % (součet kategorií „určitě ano“ a „spíše ano“).

Od loňského jara, kdy vládě důvěřovalo dle dat STEM 83 % lidí, došlo k poklesu o 58 %. K poklesu důvěry došlo rovněž ve všech sledovaných zemích, v Česku se však jedná o největší propad. Důvěra ve vládu v České republice výrazně klesla i od předchozího měření v listopadu 2020, kdy dosahovala 38 %.

Ve výroku zmiňovaných 11 % s největší pravděpodobností vychází z výzkumu (.pdf) agentury Kantar CZ, který byl vytvořen pro Českou televizi na začátku března (.pdf, str. 3). Tento výzkum mimo jiné sleduje spokojenost s politickou situací obecně, nikoliv však důvěru ve vládu. Zde data ukazují (.pdf, str. 22), že na jaře loňského roku (při první vlně covidu-19) se spokojenost s politickou situací vyšplhala až na 61 %. Následně pak probíhal postupný pokles až na současných 11 %.

„Aktuální únorová vlna odráží hodnocení situace po dalším zhoršení epidemiologické situace a po přijetí přísných opatření vládou. (…) aktuálně tak kladně situaci hodnotí pouhých 11 % občanů, což je s přehledem nové historické minimum,“ komentuje tento vývoj agentura Kantar CZ (.pdf, str. 22).

Boris Johnson představil plán pro postupné rozvolňování protiepidemických opatření ve Velké Británii 22. února 2021. Rozvolňování by podle plánu mělo probíhat ve čtyřech etapách, a to vždy s rozestupem pěti týdnů. Boris Johnson však uvedl, že pokud dojde ke zhoršení epidemické situace, rozvolňování může být pozastaveno.

První fáze březnového rozvolňování má dle plánu probíhat ve dvou krocích. Nejprve bylo na 8. března naplánováno otevření školských zařízení a byla zrušena či zmírněna některá omezení, která se týkají setkávání osob. Tohoto okruhu restrikcí se týká i rozvolňování 29. března, kdy by mělo být povoleno například setkávání šesti osob ve venkovních prostorách nebo otevření venkovních sportovišť.

Druhá etapa uvolňování restrikcí by měla přijít nejdříve 12. dubna a týkala by se podstatné části britské ekonomiky. Otevřít by se měl například maloobchod, kadeřnictví, salony, bazény, fitness centra či zoologické zahrady. Zároveň by mohl být povolen provoz v rámci venkovních prostor a zahrádek u restauračních zařízení a barů.

Třetí fáze rozvolňování je plánována nejdříve na 17. května. V rámci ní by došlo například k dalšímu uvolňování setkávání osob a také k navýšení počtu osob, které se smí účastnit například svateb, pohřbů či sportovních událostí. Otevřena by mohla byla také kina, hotely či muzea. 

Poslední fáze je plánována na 21. června a předpokládá otevření zbývajících sektorů ekonomiky a odstranění zbývajících omezení, která se týkají setkávání a kontaktu osob, avšak pouze za příznivé epidemické situace. Budou tak otevřeny například noční kluby a povoleny zbývající hromadné akce.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť k rozvolňování jednotlivých restrikcí nedochází každý týden. Plán však předpokládá uvolňování opatření v rámci pravidelných intervalů. Od začátku druhé etapy jsou mezi intervaly také pravidelné rozestupy, a to v délce pěti týdnů.