Přehled ověřených výroků

Pravda
Velká Británie v roce 2018 vyhostila v reakci na otravu Sergeje Skripala 23 ruských diplomatů. Evropská rada vyjádřila Velké Británii podporu a více než 20 evropských zemí, včetně České republiky, rovněž přistoupilo k vyhoštění ruských diplomatů.

Markéta Pekarová Adamová

Agent Skripal, který byl dvojitý agent (...)

Partie Terezie Tománkové, 18. dubna 2021
Pravda
Sergej Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. V Rusku byl obviněn ze zveřejnění jmen ruských agentů pracujících v Evropě a USA.
Pravda
Na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo před diplomatickou roztržkou mezi Českem a Ruskem kolem 120 zaměstnanců, z toho 40 diplomatů. Česká republika měla v Rusku poloviční počet, kolem 60 zaměstnanců.
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat žádný veřejný záznam o odsouzení útoků ze strany poslance Luzara. Kontaktovali jsme ho tedy prostřednictvím e-mailu. Dle jeho slov odsoudil útok na loď Rainbow Warrior v roce 1985 v rámci celozávodní schůze SSM a útok na iránské vědce ve Sněmovně.
Pravda
V muničním areálu ve Vrběticích opravdu došlo ke dvěma rozdílným výbuchům. První z nich nastal 16. října 2014 ve skladu č. 16. Ke druhému výbuchu došlo 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12.
Pravda
V okolí muničních skladů došlo k několika evakuacím, největší z nich se dotkla dvou tisíc obyvatel. Obec Lipová byla mezi říjnem a prosincem 2014 evakuována dohromady třikrát. Z Lipové i z obce Haluzice museli na čas odejít všichni obyvatelé.

Markéta Pekarová Adamová

Pravda
Při prvním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích podle Ministerstva vnitra explodovalo cca 57 tun munice.
Pravda
Česká republika vyhostila do letošního dubna maximálně 4 diplomatické pracovníky najednou. Stejně jako v jiných zemích EU se většinou jedná jen o jednotky vyhoštěných diplomatů.
Pravda
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Ekoglasnost proti Bulharsku uvedl, že změna volebních pravidel krátce před volbami porušuje právo stran na svobodné volby. Také Benátská komise Rady Evropy upozornila na problematiku změn volebního zákona krátce před konáním voleb.
Zavádějící
Ústava ČR výslovně neobsahuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může vláda v demisi vládnout. Na základě nálezu Ústavního soudu i podle ústavních právníků má však prezident povinnost konat a jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu.