Přehled ověřených výroků

Skupina dobrovolníků společně s Pavlem Řehákem vypracovala po zkušenostech s jarní vlnou pandemie covidu-19 plán konkrétních opatření (.pdf). Tato opatření by ve svém celku měla pomoci vytvořit (.pdf, str. 4) „systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně. (…) Doporučení jsou zaměřena především na bezprostřední hrozbu COVID-19. Nejde o úplný, vyčerpávající a univerzálně platný seznam doporučení pro jakoukoli epidemii. Velká část však míří za horizont COVID-19 ke zlepšení obecné připravenosti ČR na další epidemie a podobné krize”.

Dokument byl určen pouze vládnímu kabinetu, příslušným ministerstvům a NERV (Národní ekonomické radě vlády), které ho dle dostupných informací (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) obdržely 26. května 2020. Ke zveřejnění plného znění dokumentu došlo až v posledních dnech.

Dodejme, že Vít Rakušan v rozhovoru nejdříve uvedl ne zcela přesné datum 27. května. Ve stejné chvíli však ukazoval v záběru (video, čas 06:34) zmiňovaný dokument i s uvedeným datem 26. května 2020 a následně se opravil.

Na konci května vytvořil bývalý ředitel České pojišťovny Pavel Řehák spolu se svými spolupracovníky dokument (.pdf) zvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. Tento dokument pak Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“.

Dokument skutečně obsahuje, jak z názvu vyplývá, 32 konkrétních kroků, resp. doporučení, jak se do budoucna vypořádat s epidemiemi. Cílem, jak je v dokumentu uvedeno (.pdf, str. 4), je i na základě zkušeností s první vlnou covidu-19 pomocí těchto doporučení včas vytvořit systém, jenž bude účinný při dalších možných podobně krizových situacích (dalších vlnách covidu-19). „První vlnu epidemie zvládla ČR ze zdravotního hlediska dobře především díky rychlosti: včasným zavedením plošných opatření, tedy obrazně zatáhnutím za ruční brzdu. Pravý test ji ale čeká až nyní: musí vybudovat systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně.“

Všech 32 konkrétních kroků (.pdf, str. 13–35) zastřešuje 6 obecných principů (str. 7):

1. Reagovat včas a adekvátně situaci
2. Držet pod kontrolou nárůst počtu případů
3. Zajistit rychle potřebné kapacity
4. Omezit negativní dopady na ekonomiku
5. Komunikovat strategicky, konzistentně, na základě dat
6. Neustále udržovat mezinárodní vazby

Předně uveďme, že na tento výrok Víta Rakušana reaguje jiným výrokem Jan Hamáček. Oba výroky týkají podobné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto běžely (všechny) přípravné kroky vycházející z doporučení Pavla Řeháka.

Vít Rakušan zde hovoří o týmu Pavla Řeháka, který koncem května 2020 vytvořil dokument (.pdf) s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu epidemie covid-19 a další epidemie“. Tento materiál doporučuje 32 konkrétních kroků, které je potřeba udělat, aby byly dopady další vlny covidu-19 na zdraví obyvatelstva i na ekonomiku co nejmenší. Dodejme, že zmiňovaný dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům 26. května.

Materiál ve zkratce apeluje na rychlé vyhodnocování dat, na rychlou reakci v zavádění epidemiologických opatření a na masivní navýšení testovacích kapacit, respektive zajištění systému, který poté bude schopný zvládnout velké množství testů. Dále také apeluje na vytvoření centrálního call-centra, které umožní několikanásobně navýšit kapacity krajských hygienických stanic a umožní efektivní trasování nakažených i při vyšších počtech nakažených.

Tento doporučující dokument také upozorňuje, že současný Pandemický plán České republiky (.pdf) byl vytvořen pro chřipkovou epidemii (.pdf, str. 13) a je potřeba ho aktualizovat, a to prostřednictvím Ústřední epidemiologické komise (.pdf, str. 7 a dále).

Ústřední epidemiologická komise se pak „v letních měsících“ opravdu nesešla, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Její jednání se konala v únoru, březnu a dubnu. Poté zasedala dne 15. května, k dalšímu jednání však došlo až 17. září 2020. Skutečnost, že se v létě Ústřední epidemiologická komise nesešla, dokonce označil za chybu i premiér Andrej Babiš.

Z dalších doporučení, která materiál Pavla Řeháka obsahoval a která v letních měsících „neběžela“, lze vybrat například zmíněné zřízení centrálního call-centra pro vyhledávání kontaktů nakažených (.pdf, str. 8). 14. září 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že k jeho vytvoření dojde „v průběhu podzimu“. Dodejme, že krajské hygienické stanice začaly mít se stíháním trasování problémy ve druhé polovině srpna. Se zhoršující se situací pak v říjnu premiér Andrej Babiš vyzval české firmy, aby zaměstnanci jejich call-center krajským hygienickým stanicím s trasováním pomohli.

Dalším doporučením, které vláda v letních měsících neuskutečnila, je zajištění vyšších testovacích kapacit (.pdf, str. 20 a 21). U nich se ČR dostala na doporučovaná čísla 30–50 tisíc testů denně až téměř v polovině října.

Na začátku března vypracoval první teoretický matematický model ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák. Stalo se tak konkrétně 7. března, následně o dva později jej představil mj. ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Ten tehdy přiznal, že se jednalo o první model možného vývoje pandemie, jejž „dostal na stůl”. Ve stejný den (9. března) Řehák model představil také na Ministerstvu zdravotnictví.

V době na přelomu února a března se jednalo o počátek tzv. první vlny nákazy nemocí covid-19 v Evropě, v níž mezi nejzasaženější státy patřila Itálie (zvláště sever země), která 9. března vyhlásila celostátní karanténu. Postupně se zhoršující situace pak donutila „uzavřít” i Španělsko, konkrétně 15. března. Pro všechny evropské země se tak jednalo o výjimečnou situaci, s níž se musely nově vypořádat.

V době před 9. březnem, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model na Ministerstvu vnitra, proběhla první vlna onemocnění covid-19 v Číně a právě probíhala také v Itálii a Španělsku. Tyto země však nebyly jediné, které zaznamenávaly v té době poměrně vysoké počty denních přírůstků pozitivně testovaných na covid-19.

Zmiňovaného 9. března například pomalu odeznívala první vlna koronavirové nákazy v Jižní Koreji, kde na přelomu února a března přibývalo i více než 800 případů denně. Rostoucí a vysoké denní přírůstky zaznamenával v té době také Írán. Dodejme, že v Íránu bylo 9. března potvrzeno 595 případů nemoci covid-19, v Itálii to tehdy bylo 1 799 případů, ve Španělsku 3 423.

Právě Jižní Korea, která v době nástupu první vlny zavedla razantní opatření (například uzavření škol již v únoru) a kladla důraz na testování, byla již na začátku března dávána za vzor, jak epidemii covidu-19 zvládat. Výrok Jana Hamáčka, že v době, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model, „s epidemií neměl nikdo zkušenosti“, proto hodnotíme jako nepravdivý. Z podobného důvodu lze také označit jako nepravdivé tvrzení, že „jediná data byla z Číny a částečně z Itálie a Španělska“.

Jak vyplývá z informací nové publikace Pandemie, jež zachycuje průběh a události pandemie covidu-19 v České republice, na prvotních opatřeních a projektech proti pandemii se podílel právě Pavel Řehák. Společně se svým týmem dobrovolníků a ve spolupráci s Armádou ČR tak měl pomáhat například s přípravou projektu Chytré karantény.

I přesto, že Pavel Řehák poskytoval vládě důležité matematické modely, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že jeho stát měl k dispozici své „vlastní analýzy a materiály od svých odborníků“. Pavel Řehák tedy s týmem na Ministerstvu zdravotnictví pouze spolupracoval.

Pavel Řehák také po zkušenostech s první vlnou pandemie se svým týmem připravil na konci května 2020 plán, respektive koncepční dokument (.pdf) nazvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. V něm bylo popsáno 32 kroků (.pdf, str. 13–35), které by mohly pomoci vypořádat se s další možnou vlnou epidemie covidu-19.

K obsahu dokumentu pak jeho autoři podrobněji uvádějí (.pdf, str. 6): „Tento dokument je dále členěn do dvou částí: v první stručně popisujeme ideální systém rychlé reakce na pandemii typu COVID-19, ve druhé přinášíme podrobnější popis 32 konkrétních kroků, které ČR musí udělat k zajištění schopnosti rychlé reakce.“

Zmiňovaný materiál pak Pavel Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“. Dodejme, že Roman Prymula tehdy zastával post náměstka na Ministerstvu zdravotnictví.

Předně uveďme, že Jan Hamáček zde reaguje na výrok Víta Rakušana, který se týká stejné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto provedly některé věci vycházejících z doporučení Pavla Řeháka.

Manuál (.pdf), který vytvořil tým Pavla Řeháka, se týká reakce na možnou druhou vlnu nemoci covid-19 a obsahuje doporučení pro vládu ČR a ministerstva. Dodejme, že tento dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům dne 26. května 2020.

Jedním z doporučení obsažených ve zmiňovaném materiálu je zapojení krajských hygienických stanic do centralizovaného systému (.pdf, str. 17) a dokončení plné implementace „první generace Chytré karantény, především 100% využívání systému Daktela“ (.pdf, str. 17). 

Vývoj projektu Chytré karantény začal již na jaře, k jeho spuštění pak došlo 1. května. Připomeňme, že se jedná o systém založený na moderních technologiích, který má vést „k včasnému zachycení, testování infekčního onemocnění covid-19 a izolaci v karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob“. Má pak právě pomáhat krajským hygienickým stanicím „zrychlit a zpřesnit jejich postupy“. 

Centrální systém Daktela je pak důležitým prvkem Chytré karantény, jedná se o tzv. trasovací call centrum, které práci krajských hygienických stanic pomohlo zautomatizovat. Tento systém je například propojen se systémem elektronických žádanek, jejichž používání je povinné od 26. května (.pdf, str. 1). V září 2020 pak došlo k propojení systému Daktela a Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Zde je nutné uvést, že i když všechny krajské hygienické stanice byly dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví k systému Daktela zapojeny již v dubnu 2020 (.pdf, str. 2), některé z těchto stanic tento systém zcela plně nevyužívaly ještě na začátku října.

Jedním z doporučení, které dokument Pavla Řeháka a jeho týmu také obsahoval, je pak další vývoj aplikace eRouška (.pdf, str. 18) Dodejme, že eRouška, která zaznamenává anonymní data uživatele o setkání s ostatními, pomáhá hygienickým stanicím s vyhledáváním kontaktů nakažených. V září pak byla představena její nová verze.

Dokument také doporučoval vytvoření centrální infolinky (.pdf, str. 17). K tomu došlo 1. září 2020, kdy Ministerstvo zdravotnictví spustilo informační telefonní linku 1221. Ta má za úkol zodpovídat dotazy veřejnosti ohledně pandemie covidu-19. Linka je rovněž součástí systému Chytré karantény.

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny, a který nese název „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie“. Ten obsahuje 32 kroků, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní.

Pavel Řehák vypověděl o své pomoci vládě, která začala již na začátku koronavirové krize v březnu, v knize Pandemie autorů Vojtěcha Gibiše a Michala Kubala. 

Spoluautor knihy Michal Kubal na svém twitteru reagoval úryvkem z knihy Pandemie na tweet Adama Vojtěcha. V daném knižním úryvku se píše: „V úterý 26. května, přesně dvě minuty před půlnocí, odesílá (Pavel Řehák, pozn. Demagog.cz) premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘.“ (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) Z tohoto důvodu hodnotíme uvedený výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Dále také „nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku“ (odst. 1 písm. g). 

Pro doplnění také uveďme, že Ústřední krizový štáb, který byl ustanoven (.pdf, str. 1) 15. března 2020, ukončil svou činnost 11. června. Znovu pak byl aktivován až 21. září. Nouzový stav, který byl vyhlášen 12. března, vláda ukončila 17. května 2020 a po jeho ukončení štáb fungoval už pouze v omezeném režimu. Byť tedy Ústřední krizový štáb alespoň částečně fungoval i po 26. květnu, kdy byl na příslušná místa doručen materiál Pavla Řeháka, jednalo se pouze zhruba o 2 týdny. Je tak zřejmé, že naplnění doporučení obsažených v daném materiálu nemohl vzhledem ke krátkému času provést Ústřední krizový štáb, a naopak to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví bylo v gesci Ministerstva zdravotnictví. Výrok Jana Hamáčka tak hodnotíme jako pravdivý.  

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny. Tento dokument s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie“ obsahuje 32 doporučení, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní. Pavel Řehák dle dostupných informací 26. května odeslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘“. (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607)

Skutečnost, že se tento materiál dostal i na Ministerstvo zdravotnictví, pak potvrdil i premiér Andrej Babiš: „Já jsem ten materiál, který jsem dostal 26. května, rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další a měli termín do 15. 6. A všichni se k tomu vyjádřili.“ Někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také uvedl, že tento dokument měl k dispozici, pro Ministerstvo zdravotnictví však podle něj byly rozhodující materiály samotného ministerstva.

Za období od 26. května do 18. října se pak ve veřejně dostupných programech jednání vlády ani v záznamech z těchto jednání neobjevuje zmínka o tom, že vláda tento dokument oficiálně projednávala. Informace o tomto dokumentu nelze nalézt také mezi materiály vlády v aplikaci ODok. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček hovoří o doporučeních (.pdf), která Pavel Řehák spolu s týmem odborníků sestavil v květnu na pomoc ČR při možné druhé vlně pandemie koronaviru a další epidemii. Materiál obsahuje 32 kroků, které Česká republika měla včas aplikovat, aby zabránila podobnému omezení, které nastalo na jaře.

U jednoho z těchto kroků, přesněji u kroku č. 14 (Zavést systém pro rychlé, efektivní a cílené znovuzavádění plošných opatření, .pdf, str. 22), se uvádí:

„Dedikovaná expertní skupina, spolu s ÚEK vypracuje, spravuje a rozvíjí indikativní pravidla a standardní postup pro znovuzavádění plošných opatření s napojením na plošné testování kritických oblastí. Pravidla a postup jsou pouze indikativní, slouží však jako opora rychlému rozhodování a zvyšují předvídatelnost celého systému. Pravidla obsahují:

• klíčové indikátory jako počet nových případů, podíl případů nespojených se známými ohnisky; včetně kritických hodnot…“

I přesto, že hranici, při které by se zavedla plošná opatření, má určit odborná skupina, se dokument na několika místech o této hranici zmiňuje. Na straně 16 (.pdf) mluví o předpokladu zavedení plošných opatření při cca 400 případech denně. Na následující straně je pak tato hranice definována podobně, jako cca 300–400 nových případů denně.

Protože tedy dokument skutečně zmiňuje hranici pro zavedení nových plošných opatření, která přibližně odpovídá tvrzenému číslu 450, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle oficiálně zveřejňovaných dat Ministerstva zdravotnictví došlo k prvnímu třídennímu kontinuálnímu nárůstu nad 450 nakažených ve dnech 1. září až 3. září. Dodejme, že tato hranice byla překonána i před začátkem září, konkrétně se 21. srpna potvrdila nákaza covidem-19 u 504 osob a 28. srpna u 485 osob. Nikdy to však nebylo ve třech po sobě jdoucích dnech, jak ukazuje následující graf za období od 1. února do 15. září 2020.