Přehled ověřených výroků

Vít Rakušan

V této atmosféře vláda bez posvěcení Sněmovny, tam ten materiál nejde, hovořila o nějakých 31 miliardách z Evropské unie, kde zcela nesmyslně 4 miliardy přesunula na žádost sportovní agentury, je to ten React-EU, 4 miliardy na sportovní kabiny na úkor zdravotnických zařízení v České republice.
Partie, 18. října 2020
Pravda
ČR bylo v rámci unijní iniciativy React-EU umožněno využít částku cca 31 mld. Kč. Vláda následně na návrh Národní sportovní agentury rozhodla o využití více než 4 mld. Kč na investice v oblasti sportu, včetně oprav kabin.

React-EU představuje (.pdf) v rámci kohezní politiky iniciativu Evropské unie, jež má jednotlivým členským státům finančně pomoci vypořádat se s dopady pandemie koronaviru. Tyto finance mají konkrétně napomáhat s posílením zdravotní péče, podporovat udržení či vytvoření nových pracovních míst nebo také pomoci obyvatelům zajistit základní služby. Zároveň má iniciativa pomoci jednotlivým státům nastolit udržitelnost financí prostřednictvím podpory ekologických, digitálních a růst podporujících investic. Pro Českou republiku byla v tomto ohledu vymezena částka více než 30 miliard Kč.

O konkrétní relokaci financí bylo vládou rozhodnuto (.pdf) na jednání 14. října. Kabinet tehdy mj. rozhodl, že prostředky React-EU budou využity v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. Finance z evropských fondů jsou využívány právě pomocí operačních programů, které stanovují cíle a další pravidla pro čerpání peněz. V Česku o podobách operačních programů rozhoduje vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna, jak Vít Rakušan správně uvádí. Programy jsou následně řízeny příslušnými ministerstvy.

V rámci již výše zmíněného operačního programu pak mají finance směřovat do oblasti zdravotnictví (financování přístrojového vybavení, staveb či zdravotnické záchranné služby), integrovaného záchranného systému, infrastruktury pro sociální služby a také na kabiny pro sportovce.

Zatímco pro oblast zdravotnictví se počítá s částkou v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč (nejvyšší plánovaná alokovaná suma), pro sportovní kabiny je odhad alokace učiněn v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Přehled jednotlivých oblastí a výše jejich financování. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám z veřejně dostupných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Agentura na náš dotaz uvedla: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravdou, že na žádost Národní sportovní agentury byly cca 4 miliardy z iniciativy React-EU vyčleněny na dotace do sportu. Ve veřejném materiálu vlády, ze kterého mohl čerpat i Vít Rakušan, se přitom uvádí, že má jít o dotace na kabiny. Zda je to na úkor zdravotnických zařízení je pak do značné míry hodnotící soud, a jako takový jej neověřujeme.

Jan Hamáček

Toto (vyčlenit část z financí z iniciativy React-EU na investice do sportu, pozn. Demagog.cz) je návrh, který přišel od pana Hniličky.
Partie, 18. října 2020
Pravda
Návrh vyčlenit část financí z iniciativy React-EU skutečně přišel od Národní sportovní agentury, jejíž je Milan Hnilička předsedou.

DOPLNĚNÍ: Výrok Jana Hamáčka byl původně hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat, kdo zmíněný návrh inicioval. Proto jsme se s dotazem obrátili na Národní sportovní agenturu, jíž je Milan Hnilička předsedou, která nám potvrdila, že za návrhem stojí skutečně ona.

Pro lepší pochopení odůvodnění nejprve zasaďme výrok do kontextu. Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení Víta Rakušana, že vláda přesunula 4 miliardy Kč z evropských peněz „na sportovní kabiny na úkor zdravotnických zařízení v České republice“. Jan Hamáček implicitně potvrzuje, že došlo ke změně alokace peněz, a doplňuje, že se tak stalo na návrh Milana Hniličky.

Milan Hnilička jakožto předseda Národní sportovní agentury se v posledních měsících v rámci svého projektu Roadshow často zmiňoval o potřebě zlepšení zázemí sportovních areálů. V tomto směru pak propagoval dotační program Podpora obcí s 3 001–10 000 obyvateli. Ten zaštiťoval dotační titul (.pdf, str. 1–3) Podpora obnovy sportovní infrastruktury (DT 117D8220B), který byl určen primárně pro školy, a Podpora budování a obnovy míst aktivního odpočinku (DT 117D8220H). Ten pak umožňoval mj. obnovit sportovní infrastrukturu nebo i rekonstruovat a vybudovat sportoviště a haly. Právě druhý jmenovaný titul je mediálně známější pod názvem Kabina.

I přes finanční dopady pandemie koronaviru však bylo dle slov Milana Hniličky prioritou zachování programů (právě i Kabiny) podporujících malé obce, jak uvedl 12. dubna v rozhovoru pro Radiožurnál: „Právě sociální zařízení a kabiny, tam tenhle program míří. Určitě bude důležité tenhle program udržet. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo ho udržet v té námi navržené formě navržené ještě před koronavirem.” Dále dodal, že by programy měly být zachovány pomocí úspor či přesunu financí z jiných oblastí. „Budeme jednat o možnostech. Buď přesuny uvnitř programů, což nevidím jako moc reálné, ale je možnost i vyúčtování v dalším roce. To je věc, kterou je třeba domluvit s ministerstvem školství a ministerstvem financí. Třetí možnost je ta, že to, co se nevyčerpá, zůstane ve sportu. To znamená, že by to posílilo rozpočet sportu pro příští rok.“

O potřebě navýšit vlastní rozpočet pro příští rok se pak na konci léta během vyjednávání s Ministerstvem financí zmiňovala sama Národní sportovní agentura, která dokonce konkretizovala částku 4,9 miliardy potřebnou na výstavbu a rekonstrukci sportovních zařízení. Nově se pak také počítá s dalším dotačním titulem Kabina (.pdf, str. 5), tentokrát však pro obce do 3 000 obyvatel (DT 117d8210H – Podpora budování a obnovy míst aktivního a pasivního odpočinku). „Na program KABINA počítáme s alokací 800.000 korun na každou obec do 3000 obyvatel. Celkem jich je v ČR 5800 a program bude tříletý, tudíž na příští rok se jedná zhruba o 1,5 miliardy,specifikovala agentura.

Po jednání o výši rozpočtu pak Milan Hnilička 25. září uvedl, že Národní sportovní agentura bude v dalším roce disponovat rekordním rozpočtem. „Není to určitě jednoduché v této době skládat rozpočet jakéhokoliv resortu, o to více nové instituce, jako je Národní sportovní agentura. Nicméně můžu dnes říct, že se podařilo vyjednat skoro rekordní rozpočet pro sport, ono to tak opravdu je. Je to 11,7 miliardy korun.” Z celkového návrhu rozpočtu pro příští rok, který Ministerstvo financí finálně představilo vládě 30. září, však vychází, že Národní sportovní agentura získá zhruba 7,0 miliard Kč.

Jak přitom vyplývá z rozhodnutí (.pdf) vlády, objem financí z React-EU směřující jako dotace na sportovní kabiny v rámci Integrovaného regionálního operačního programu se bude pohybovat v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena přímo na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám však z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Od Agentury jsme obdřeli následující vyjádření: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin (i když ty jsou často v žalostném stavu), ale rekonstrukci nebo i výstavbu všech druhů sportovišť dle konkrétních potřeb té které obce.“

Jelikož tedy návrh skutečně vzešel od Národní sportovní agentury, jejíž je Milan Hnilička předsedou, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček

My jsme ty různé programy přeskládávali tak, aby do toho zdravotnictví šlo maximum vyčerpatelných peněz, ale na druhou stranu je potřeba si říci, že zdravotnictví asi není schopné vyčerpat všechny ty peníze.
Partie, 18. října 2020
Neověřitelné
Česká republika může v rámci iniciativy React-EU čerpat sumu cca 31 miliard Kč. Z tohoto balíku pak přímo do oblasti zdravotnictví směřuje 15,2 až 17,4 miliardy Kč. Zda je to však maximální výše investic, které je možné v této oblasti zrealizovat, se nám nepodařilo potvrdit.

České republice bylo v rámci evropské iniciativy React-EU, o které před Janem Hamáčkem v debatě hovořil Vít Rakušan (video, čas 13:36), přidělena částka až 31 miliard Kč. Iniciativa (.pdf) je součástí unijní kohezní politiky, která pomáhá jednotlivým členským zemím finančně se vypořádat s dopady pandemie koronaviru – mj. tak například umožňuje daleko větší flexibilitu při přesouvání peněz v rámci dotačních programů.

Hlavní podmínkou evropských orgánů bylo, aby byly uvolněné finance vynaloženy (.pdf) v souladu s ekonomicky udržitelnou politikou, do investic podporujících růst, digitalizaci nebo ekologii. Primárně se však financování mělo týkat podpory kapacit zdravotní péče a cílit na ty, jejichž pracovní místa či životy pandemie postihla (ve smyslu podpory zaměstnání, vytváření nových pracovních míst, zajištění sociálních služeb apod.). Ministerstvo pro místní rozvoj pak podmínky ještě upřesnilo: „Evropská komise specifikovala, aby financované aktivity přispěly k plnění cílů v oblasti změny klimatu min. ve výši 25 % alokace.”

Z hlediska plánované alokace přidělené sumy cca 31 miliard Kč má do zdravotnictví putovat největší částka, a to v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč. Ty budou využity na pořízení přístrojového vybavení, stavby či záchrannou službu. Nejde však o celou sumu – zbylých zhruba 13 miliard Kč pak bude směřovat na integrovaný záchranný systém, domovy pro seniory, ale třeba také i na sportovní kabiny.

Přehled podporovaných oblastí financovaných z evropské iniciativy React-EU. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Celková částka uvolněná z React-EU se přitom při vzájemném srovnání velmi blíží té, o kterou přišla zdravotnická zařízení v důsledku dopadů pandemie covidu-19. Výpadek příjmů zde činil zhruba 30,5 miliardy Kč.

Při porovnávání možností vyčerpatelnosti peněz zdravotnickým sektorem lze poukázat na to, že Integrovaný regionální operační program (IROP) disponoval v období 2014–2020 v oblasti zdravotnictví částkou 9,3 miliard Kč. Ta byla určena na rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví. Konkrétně doposud šlo o podporu celkem 162 projektů v oblasti pořízení přístrojového vybavení pro vysoce specializovanou péči a návaznou péči, vybudování, úpravy a vybavení prostor pro poskytování psychiatrické péče.

I pro následující programové období IROP 2021–2027 mají v oblasti zdravotnictví investice cílit (.pdf, str. 85) primárně na podporu „budování relevantní zdravotnické infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická zařízení”. Tento programový dokument nicméně ještě prochází připomínkovacím procesem.

S investicemi do nemocnic vláda počítala již letos v zimě, kdy na zasedání 2. února schválila (.pdf) plán strategických investic do roku 2027. V následujících letech tak má 7 nemocnic získat až 12,25 miliard Kč. Kupříkladu IKEM vyčíslil své plánované náklady na miliardu, FN Plzeň na miliardy dvě. A s výhledovými investicemi do nemocničních zařízení pak počítá také Národní investiční plán (.pdf, str. 82–87), kde v celkovém součtu jenom fakultní nemocnice žádají sumu okolo 50 miliard. Jednotlivě žádají nejvíce FN Královské Vinohrady (9,7 miliard Kč), FN Ostrava (8,6 miliard Kč) a FN Brno (7,7 miliard Kč).

Je však důležité zdůraznit, že peníze z iniciativy React-EU budou k dispozici pouze v letech 2021 a 2022. Je tedy logické, že české zdravotnictví nemůže během těchto let zrealizovat všechny požadované investice, neboť by tím mohla být ohrožena jeho funkčnost. Protože jsme však nedohledali žádnou studii či jiný zdroj, který by se věnoval výši investic, které je možné v následujících dvou letech v oblasti zdravotnictví zrealizovat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít Rakušan

My jsme připravili technicky bezproblémový návrh na podporu samoživitelkám jako hnutí Starostové a nezávislí. Z vlády přišlo negativní stanovisko.
Partie, 18. října 2020
Koronavirus
Ekonomika
Pravda
Hnutí STAN předložilo návrh na podporu samoživitelkám a samoživitelům i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek. Vláda k němu vydala odůvodněné nesouhlasné stanovisko.

Poslanci opozičního hnutí STAN předložili dne 11. září 2020 návrh (.pdf), aby stát poskytl jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek ve výši 6 000 korun za účelem zmírnění negativních dopadů epidemie koronaviru. Příspěvek by byl určen nejen rodičům samoživitelům, ale i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek.

důvodové zprávě (.pdf, str. 7) k návrhu zákona uvádějí, že „mnohé domácnosti byly postiženy vysokým propadem příjmů. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě, nebo děti. Dle veřejně dostupných průzkumů velká část samoživitelů přišla v důsledku krize o práci nebo se zadlužila“. Navrhli také, aby žadatelé vyplňovali jen čestné prohlášení, že splňují zákonem stanovené podmínky pro jeho poskytnutí (str. 5). Vyřízení žádosti a vyplácení příspěvku by měly na starosti úřady práce (str. 4). Dopady na státní rozpočet byly odhadnuty nejvýše na tři miliardy korun (str. 10).

Návrh následně zkritizovalo vícero poslanců. Nejkritičtěji se k tomuto návrhu vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová: "My vlastně konkrétně nevíme, komu by se to vyplácelo. Chci připomenout, že máme robustní sociální systém, který nenechá nikoho na holičkách, různé sociální dávky, podpory. To je důvod, proč já to nepodporuji."

Dne 14. října 2020 vláda zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko a vydala i odůvodnění. Sněmovna tento návrh bude projednávat od 25. října.

Závěrem doplňme, že tvrzení, že je návrh „technicky bezproblémový“, je subjektivním hodnocením Víta Rakušana, a jako takové jej nehodnotíme.

Zdeněk Hřib

To je jistě zajímavý nápad, postupovat od počátku nezákonně. Myslím, že takto na to jdou třeba v Rusku. Nicméně zakazování demonstrací i podle paragrafu 10 je v režimu tzv. přenesené působnosti. Tedy řeší to úřad a volení komunální politici do toho ze zákona ani nesmí zasahovat.
X (dříve Twitter), 18. října 2020
Pravda
Podle § 10 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, rozhoduje v přenesené působnosti o zákazu demonstrace skutečně úřad, kde byla demonstrace nahlášena. Při potlačování demonstrací v Rusku pak k pochybení dochází.

To je jistě zajímavý nápad, postupovat od počátku nezákonně. Myslím, že takto na to jdou třeba v Rusku. Nicméně zakazování demonstrací i podle paragrafu 10 je v režimu tzv. přenesené působnosti. Tedy řeší to úřad a volení komunální politici do toho ze zákona ani nesmí zasahovat.

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) October 18, 2020

Předně uveďme, že ověřujeme jen tu část tweetu, ve které se vyskytují faktická tvrzení, a nehodnotíme, jestli je něco dobrý nápad, či ne. Analyzujeme tedy jen tu část, ve které Zdeněk Hřib zmiňuje daný zákon s paragrafem a nezákonné potlačování demonstrací v Rusku.

Realizace shromažďovacího práva je v České republice založena na oznamovacím principu, nikoli na principu povolovacím. Příslušný úřad tedy přijímá oznámení svolaného shromáždění a nepřísluší mu, až na zákonem stanovené výjimky, shromáždění zakazovat. Rozhodování o shromáždění je pak dle § 2a zákona 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, skutečně v režimu přenesené působnosti a rozhodování vykonává příslušný úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno. V případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí se podle zmiňovaného paragrafu jedná Magistrát hlavního města Prahy (.docx, str. 1). Ten pak o shromáždění rozhoduje v souladu s § 10 zákona:

„(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:

a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;

b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;

c) jinak porušovat ústavu a zákony.

(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže

a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,

b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.

(4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8 odst. 1“.

Pokud by úřad na základě porušení některého z výše uvedených bodů chtěl tuto demonstraci zakázat, musel by tak dle § 11 odst. 1 stejného zákona učinit do 3 pracovních dnů od jejího oznámení, ke kterému v případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí došlo 30. září 2020 (.docx, str. 1).

Dle memoranda komisaře pro lidská práva Rady Evropy z roku 2017 skutečně dochází k pochybení, když v Rusku dochází k násilnému potlačování pokojných protestů, jejichž účastníci se nechovají v rozporu se zákonem. Podle ruských zákonů (.pdf, str. 4) je možné se po uvědomění úřadu pokojně a bezpečně shromažďovat. Toto právo bylo v dalších letech omezováno úpravami (.pdf, str. 6) shromažďovacího zákona, nicméně shromažďování a demonstrace v souladu s ruskými zákony jako takové zakázané nejsou.

Úskalí v zákonnosti potlačování pokojných shromáždění pak tkví v jejich častém nepovolení na základě zmiňovaných úprav (.pdf, str. 6, 7), například zákazu konání shromáždění v blízkosti památek či nutnosti nahlásit demonstraci nejpozději 10 dní před jejím konáním. Proto pak potlačení takových (nepovolených) demonstrací obvykle není v rozporu s ruským právem jako takovým, násilnáneadekvátní (.pdf, str. 10) realizace potlačení demonstrací je však často označována za protiprávní.

Toto násilné rozhánění a zatýkání na základě zmiňovaných právních úprav je odsuzováno a označováno za protiprávní lidskoprávními organizacemi (např.: Human Rights Watch, Amnesty International).

Zdeněk Hřib

Bezpečnostní opatření u těchto akcí probíhá v režii státní policie. Městská policie jim poskytuje vyžádanou součinnost. Obvykle jde třeba o usměrnění dopravy.
X (dříve Twitter), 18. října 2020
Pravda
Policie ČR dbá na dodržování bezpečnostních opatření na veřejných shromážděních. Městská policie hlavního města Prahy při takových akcích s Policií ČR spolupracuje na základě koordinační dohody z roku 2010, mimo jiné při řízení silničního provozu.

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. Druhou část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19 požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu)”.

Lumír Aschenbrenner

Pouze 36 procent občanů věří podle průzkumu Andreji Babišovi v souvislosti s informacemi o covidu-19. To je příliš málo, když právě on řídí v této složité situaci vládu, která vyhlašuje nejrůznější opatření, jak nemoc zastavit.
X (dříve Twitter), 18. října 2020
Koronavirus
Pravda
Z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vyplývá, že 36 % dotázaných velmi důvěřuje nebo spíše důvěřuje informacím, které poskytuje premiér Andrej Babiš veřejnosti o covidu-19. Zda je to příliš málo, nehodnotíme, jelikož se jedná o subjektivní vyjádření.

Agentura Kantar CZ prováděla průzkum veřejného mínění od 21. září do 9. října 2020 a zúčastnilo se ho 1 200 respondentů. Průzkum zveřejnila (.pdf) Česká televize v neděli 18. října a jeho součástí je i otázka důvěry k různým subjektům (včetně premiéra Andreje Babiše), které poskytují veřejnosti informace o nemoci covid-19 (str. 27).

Z uvedených dat vyplývá, že 36 % dotázaných velmi důvěřuje nebo spíše důvěřuje informacím, které poskytuje premiér Andrej Babiš veřejnosti o covidu-19. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

To, zda je to „příliš málo“, je pak subjektivním hodnocením senátora Aschenbrennera. Je však skutečností, že Andrej Babiš řídí vládu a že právě ta vyhlašuje v rámci boje proti covidu-19 různá opatření.

Jan Hamáček

(...) roste počet testů, ten včerejšek, jakkoliv je víkend, tak přes, tuším, 36 tisíc testů.
Partie, 18. října 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Nepravda
Počet provedených testů skutečně narůstá. V sobotu 17. října ale bylo provedeno jen 29 273 testů, ne 36 tisíc. Tato chyba sice může být způsobena tím, že za sobotu v době rozhovoru nebyla dostupná data, výrok však může vyvolat dojem, že ve všední den se bude testovat ještě více.

Do celkového počtu provedených testů na covid-19 se počítají všechny PCR testy, včetně opakovaných testů u jedné osoby. Rychlotesty se do statistik nezapočítávají.

Počet těchto testů dle oficiálních dat Ministerstva zdravotnictví České republiky opravdu roste, byť jsou dny, kdy se testuje více, a dny, kdy méně. Tento fakt je zřejmý při porovnání dat z 1. října (23 906 provedených testů) a ze dne, který zmiňuje Jan Hamáček, tedy 17. října (29 273 provedených testů). 

Uvedení špatného data s počtem testů je pravděpodobně zapříčiněno faktem, že data o počtu provedených testů v daný den jsou zveřejňována až den následující, a to v 18.00. Partie Terezy Tománkové se natáčela 18. října v 11:00, proto když Jan Hamáček uváděl za „včerejšek“ více než 36 tisíc provedených testů, hovořil nejspíše neúmyslně o dni předchozím, 16. říjnu. Data ze 17. října v dobu natáčení ještě nebyla k dispozici. 16. října, který měl tedy zřejmě ministr vnitra Hamáček na mysli, byl skutečně zaznamenán nejvyšší počet provedených testů. Tehdy se jejich počet blížil 40 000 (konkrétně se jednalo o 38 685 testů).

Pokud pak porovnáme poslední dva měsíce, přesněji období od 1. září do 17. října (tedy dne, který zmiňuje ministr Hamáček), lze říci, že během této doby začalo docházet ke stabilnímu nárůstu počtu testů. Konkrétně bylo 1. září provedeno 11 125 testů, 17. října pak celkem 29 273.

V grafu níže jsou zobrazeny všechny provedené PCR testy na covid-19 k 20. říjnu 2020.

Testů v sobotu 17. října tedy nebylo provedeno, jak uvádí ministr Hamáček, přes 36 tisíc, nýbrž pouze o něco více než 29 tisíc. Zmiňovaný počet 36 tisíc testů přibližně odpovídá pátku 16. října, kdy bylo provedeno 38 685 testů. Jan Hamáček však číslo výslovně vztahuje k sobotě (17. října), navíc to může vyvolat dojem, že ve všedních dnech se bude testovat ještě více. Právě proto, že Jan Hamáček zmiňuje sobotu, navíc jako den, kdy obvykle bývá provedeno spíše méně testů, nezbývá nám než i přes pochopitelný omyl výrok hodnotit jako nepravdivý.

Jan Hamáček

Za předpokladu, že je (opatření kvůli covidu-19, pozn. Demagog.cz) lidé budou respektovat, že je budou dodržovat, tak musí zabrat, na to jsou analýzy a studie ze zahraničí. A ta kombinace, kterou jsme zvolili, by měla být schopná snížit to reprodukční číslo alespoň o 30 až 40 procent, (…).
Partie, 18. října 2020
Koronavirus
Pravda
Skutečně existují zahraniční studie, které potvrzují, že omezení pohybu osob a další politická opatření mají významný vliv na snížení reprodukčního čísla.

Jan Hamáček zde zřejmě mluví o opatřeních, která vláda zavedla od středy 14. října 2020 – uzavření škol, zákaz shromažďování více než 6 osob, uzavření klubů nebo omezení restaurací pouze na výdej přes okénko. Od 13. října byla také zavedena povinnost nosit roušky na zastávkách hromadné dopravy.

Cílem těchto opatření je snížit tzv. reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření viru v populaci. Číslo R vyjadřuje průměrný počet osob, které jeden nakažený dále nakazí. V první polovině října toto číslo znepokojivě vzrostlo. V době, kdy vláda o těchto opatřeních jednala, dosahovalo reprodukční číslo v ČR hodnoty 1,5, v době zavedení nových opatření se pohybovalo kolem 1,4 (viz graf iniciativy STOPCOVIDCZ). Snížení o 30–40 % tedy znamená dostat se na hodnotu kolem 0,9, tedy na úroveň, kdy už počet nakažených v populaci klesá.

Ve světě již vzniklo velké množství studií, které zkoumají vliv různých opatření na šíření koronaviru, například mezinárodní metaanalýza potvrzující význam nošení roušek a dodržování 2m odstupu, čínská studie zkoumající důsledky omezení pohybu osob nebo americká studie efektivnosti trasování kontaktů a nošení roušek. Existují i výzkumy, které se přímo zabývají vývojem reprodukčního čísla v závislosti na přijatých opatřeních a které potvrzují, že omezení pohybu osob výrazně přispívá ke snížení reprodukčního čísla. Své závěry zakládají např. na datech ze zemí EU nebo z Číny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Není ale zřejmé, s jakými výchozími daty a s jakými modely vláda pracuje, a tudíž nelze posoudit, jestli je pravda, že při důsledném dodržování přijatých opatření se reprodukční číslo sníží skutečně o 30 či 40 %. Toto tvrzení chápeme jako odhad, jak by se mohla situace vyvíjet v ČR.

Jan Hamáček

Tím klíčovým zdrojem dat (o epidemické situaci, pozn. Demagog.cz), se kterými pracuje vláda, je ÚZIS, to znamená Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Partie, 18. října 2020
Pravda
Ústav zdravotnických informací a statistiky spravuje Národní zdravotnický informační systém, tedy jednotný celostátní informační systém veřejné správy obsahující údaje o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotní péče, ale i analýzy týkající se covidu-19.

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je organizační složka státu zřízená zákonem č. 372/2011 Sb., a to k plnění úkolů státu „v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému“.

Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy. Mezi jeho úkoly patří například zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotní péče a o činnosti zdravotníků. Dále má za úkol realizaci a zpracování šetření o zdravotním stavu obyvatelstva a o potřebě a spotřebě zdravotních služeb. Je určen k poskytování údajů a statistických informací a také k poskytování těchto informací pro vědecké a výzkumné potřeby v oblasti zdravotnictví.

Na webových stránkách samotného ÚZIS jsou v sekci COVID-19 uvedeny pokyny pro lékaře a odbornou veřejnost, tiskové zprávy a hlavně analýzy včetně konkrétních predikcí. NZIS je zdrojem dat také pro web Onemocnění aktuálně, který obsahuje přehled aktuální situace epidemie koronaviru v ČR.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví pravidelně pořádá tiskové konference, na nichž jsou prezentovány informace o epidemické situaci v ČR zpracované právě Ústavem zdravotnických informací a statistiky.