Přehled ověřených výroků

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje schválený v září 2016 obsahuje harmonogram integrace dopravy v kraji. Tento dokument určil, že „za účasti dopravců, obcí a měst by měly být do konce roku 2018 integrovány všechny oblasti“ (.pdf, str. 19) ve Středočeském kraji.

K integraci všech oblastí do systému Středočeské integrované dopravy (SID) však dosud nedošlo. Tento fakt je přiznán na webových stránkách kraje, a to na několika místech (např. zde). Vedle SID však je však doprava ve Středočeském kraji integrována i v rámci systému Pražské integrované dopravy (PID), na jejíž propojení se SID se v několika posledních letech pracuje. PID nyní pokrývá již celý Středočeský kraj, i v jejím případě však kraj přiznává, že integrace není 100%.

Středočeský kraj se na organizaci systému PID významně podílí – právě jeho prostřednictvím pracuje na zlepšení integrace dopravy v kraji.

Že se na integraci dopravy stále pracuje, připouští i radní pro oblast dopravy Středočeského kraje František Petrtýl (ANO 2011). Ten v červnu 2020 prohlásil, že integrace dopravy by měla být dokončena v polovině roku 2021. V podobném duchu se vyjádřila v srpnu 2020 i hejtmanka Pokorná Jermanová.

O stále nedokončené integraci dopravy veřejně promluvil i zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK) Tomáš Duroň, když prohlásil, že „díky nouzovému stavu, který zde byl v nedávné době vyhlášen, došlo k posunutí všech integrací veřejné autobusové dopravy“. Nepodařilo se nám však dohledat prohlášení zodpovědných osob, která by potvrdila, že krajská doprava je plně integrována. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Cyklostezka je postavena na území šesti obcí, které při výstavbě spolupracovaly. Jedná se o Mnichovice, kde je Petra Pecková starostkou, dále o Všestary, Strančice, Světice, Říčany a pražskou městskou část Kolovraty.

Budování cyklistické trasy bylo rozděleno do čtyř úseků a stálo přibližně 155 milionů korun. Většinu finančních prostředků obce získaly prostřednictvím evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. To potvrzuje i předkladatelka návrhu, hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Marketing a praktické zajištění programu má na starost Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). JCCR se pak podílela i na přípravách návrhu: „Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje“.

Podpora v souladu s výrokem je poskytována (doc.) za pomoci finanční kompenzace 30 % z ceny ubytovaní za noc do maximální výše 300 Kč u ubytovaní trvajícího minimálně 5 a maximálně 7 nocí.

Opatření počítalo (.doc, str. 3) se zvýšením spotřeby v kraji o cca 200 milionů a s příznivým marketingovým účinkem.

Nejprve zasaďme výrok Martina Kuby do kontextu jeho předchozích vět. Hovoří o nutnosti investic do infrastruktury spojené s turismem. „Když se dneska podíváte, tak u nás dominují ty hrady a zámky, což velmi lákalo asijskou klientelu, ale také to s sebou neslo ten turismus, který nic moc nepřináší. (…) Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba návštěvnost iQLANDIA nebo jiných jako zážitkových cílů v České republice, tak oni už se začínají rovnat. A v jižních Čechách bychom právě tuhle tu infrastrukturu potřebovali mnohem víc vybudovat, aby tam ty rodiny s těmi dětmi měly i mokrou variantu, aby tam mohly 3 dny vydržet." Martin Kuba tedy poukazuje na to, že v českém turistickém ruchu dominují hrady a zámky, ale již se na ně začínají dotahovat jiné „zážitkové cíle“, např. zmíněná iQLANDIA.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2015 obec s rozšířenou působností (ORP) Český Krumlov 480 863 turistů (.xlsx), v roce 2016 to bylo 511 358 turistů, 532 074 turistů v roce 2017, 603 766 turistů v roce 2018 a v roce 2019 navštívilo ORP Český Krumlov 583 663turistů.

Webové stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov uvádí návštěvnost této památky v letech 2017–2019, stejně tak výroční zprávy iQLANDIE, se kterou celkové počty návštěvníků srovnáváme. Graf zobrazuje celkové počty návštěvníků SHZ Český Krumlov a těch, kteří navštívili tamní placené expozice. Stejně tak graf obsahuje data o návštěvnosti celého areálu iQLANDIE a o návštěvnících, kteří navštívili expozici iQLANDIA, a to za roky 2017 (str. 5), 2018 (str. 7) a 2019 (str. 8).

Data o návštěvnosti SHZ Český Krumlov jsou pravděpodobně částečně nadhodnocená, jelikož jsou součtem návštěv jednotlivých částí areálu. Lidé, kteří navštívili více částí areálu, tak jsou započítáni vícekrát. Na vypovídací hodnotu dat při porovnání s iQLANDIÍ tento deficit nemá vliv, je však nutné jej při interpretaci grafu brát v úvahu.

Pokud se tedy podíváme na rozdíl v návštěvnosti SHZ Český Krumlov a celého areálu iQLANDIA, v roce 2017 navštívilo zámek o 18 670 lidí více, v roce 2018 iQLANDIA svou návštěvností o 1 767 lidí zámek překonala. V roce 2019 tento rozdíl navýšila na 36 850. Není tedy pravdou, že se tyto návštěvnosti „začínají rovnat“, iQLANDIA již od roku 2018 návštěvnost SHZ Český Krumlov převyšuje. Pokud bychom v případě Českého Krumlova brali jen platící návštěvníky, překoná iQLANDIA jeho návštěvnost ve všech 3 letech.

Pokud budeme brát v potaz pouze expozici iQLANDIA, pak po celou dobu vede Český Krumlov, a jak při celkovém počtu návštěvníků, tak i jen v případě návštěvníků platících. A to v prvním případě o cca 100 000, ve druhém o cca 50 000 návštěvníků. V roce 2018 byl rozdíl pouze 98 000, resp. 25 000 návštěvníků.

Pod výrazem „jiný zážitkový cíl“ si můžeme představit v podstatě cokoli od aquaparků, přes zoologické zahrady, rozhledny a lanová centra až po stezky korunami stromů. Je tedy logické, že návštěvnost některého z těchto objektů se bude rovnat nebo blížit návštěvnosti Českého Krumlova.

Pokud se turisté vydají do Dolního Bavorska, mohou si zakoupit několik verzí turistických karet, se kterými mají buď volný, či zlevněný vstup do nejrůznějších turistických míst. V nabídce je např. aktivCARD Bayerischer Wald, BayerwaldCard, BayerwaldCard PLUS nebo Erlebniscard Plus.

Turistickou kartu aktivCARD Bayerischer Wald návštěvník obdrží automaticky od svého hostitele, který je na seznamu zařízení vydávajících tyto karty. Karta poté platí po celou dobu pobytu a umožňuje volný vstup či zážitek ve více než 130 službách. Může se jednat o sportovní aktivity či vstup do kulturních zařízení. Jako příklad můžeme uvést výstavu o vesmíru v bavorském městě Bad Kötzting nebo dvě hodiny jízdy na elektrokole ve městě Bayerisch Eisenstein. Obdobné aktivity lze zažít i s kartami BayerwaldCard nebo BayerwaldCard PLUS, které lze zakoupit přes webové stránky. První zmíněná stojí 9,90 €, druhá od 16,90 € do 49,90 € v závislosti na době platnosti a věku. Erlebniscard Plus je k dostání od hostitelů v oblasti Sankt Englmar.

Horní Rakousko má v nabídce turistické karty Pyhrn-Priel AktivCard, Böhmerwaldcard, Linz Kulturcard 365 či Donau Card.

Pyhrn-Priel AktivCard a Böhmerwaldcard může návštěvník získat v některém z partnerských ubytovacích zařízení a tyto turistické karty mu umožňují volné nebo zlevněné zážitky či vstupy do kulturních zařízení. Linz Kulturcard 365 si může turista zakoupit sám za 30–49 € a díky této kartě může prozkoumat hornorakouské město Linz. Donau Card stojí 4,90 € a dá se využít na sportovní či kulturní aktivity.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2019 hromadná ubytovací zařízení v Jihočeském kraji celkem 1 788 911 hostů, kteří zde strávili 4 475 809 nocí. Z toho 636 965 nebyli rezidenti, kteří na jihu Čech strávili 1 072 096 nocí. Z Číny pak turistů do Jihočeského kraje přijelo 155 586, tedy 24,4 % z celkového počtu nerezidentů. Číňané zde pak strávili 166 073 nocí, tedy cca 15,5 % z celkového počtu nocí strávených nerezidenty.

I v roce 2018 byla přibližně čtvrtina všech zahraničních turistů v Jihočeském kraji z Čínské lidové republiky. Nerezidentů navštívilo v tomto roce Jihočeský kraj 643 528, z toho 153 909 turistů, tedy 23,9 %, bylo právě z Číny. V případě počtu nocí to pak bylo 1 105 052 pro nerezidenty, z čehož se o 14,9 %, tedy 164 772, postarali čínští turisté.

Protože ale výrok hovoří o počtu turistů, nikoliv o počtu zde strávených nocí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že František Konečný odkazuje na statistiku, kterou se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat, jsme se obrátili s žádostí o její poskytnutí na Krajský úřad Jihočeského kraje. Pro ověření samotných časů vlakových a autobusových spojů jsme použili vyhledávač IDOS.

Na webových stránkách hradu Landštejn je uvedeno, že nejbližšími zastávkami u hradu jsou autobusové zastávky ve vesnici Landštejn nebo v městysu Staré Město pod Landštejnem. Pokud bychom na hrad chtěli jet z Českých Budějovic ve všední den, nejrychlejší cesta je autobusem s jedním přestupem v Jindřichově Hradci. Cesta by nám zabrala 2 hodiny a 10 minut. Zároveň však jsou k dispozici i spoje, které jedou více než 3 hodiny.

O víkendu pak z Českých Budějovic jezdí na Landštejn přímý autobus, kterým cesta trvá 1 hodinu a 52 minut. Ten však jede pouze 1x denně, dalším spojům pak cesta trvá i více než 4 hodiny.

U zámku Červená Lhota je pak nejbližší zastávkou autobusová zastávka Pluhův Žďár, Červená Lhota, podle webových stránek zámku vzdálená 5 minut pěšky od samotného objektu. Ve všední den je pak nejrychlejším spojem vlak do Soběslavi, ze kterého se přestoupí na autobus. Cesta celkem trvá 1 hodinu a 32 minut. I dalším spojům pak cesta netrvá déle než 2,5 hodiny.

Nepodařilo se nám vyhledat víkendový spoj, který by vedl až na nejbližší autobusové zastávky. Nejbližší vlakovou zastávkou je Kardašova Řečice, vzdálená podle webových stránek zámku 10,7 km od objektu. Z Českých Budějovic tam jezdí přímý vlak, jímž trvá cesta 42 minut. Pokud bychom pak vzali v potaz i onu 10kilometrovou cestu pěšky, cesta skutečně bude trvat přibližně 3 hodiny.

Z veřejných jízdních řádů tady nevyplývá, že by cesty vlakem či autobusem z Českých Budějovic na hrad Landštejn nebo na zámek Červená Lhota trvaly 3–4 hodiny. Jelikož však nemáme k dispozici zmiňovanou statistiku, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V rámci cestovního ruchu vyčlenili zastupitelé Jihočeského kraje na podporu cestovního ruchu 40 milionů korun v rámci projektu Léto v jižních Čechách. Kraj se tím snaží nalákat turisty na slevy na dovolenou. U některých akcí činí sleva až 70 % a na ubytování 30 % (maximální hodnota slevy je ale 300 Kč na osobu a maximálně 7 dotovaných nocí). Slevy jsou poskytovány prostřednictvím voucherů. Podmínkou je pobyt dvou až šesti osob na nejméně tři noci. Realizátorem tohoto projektu je Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Přímo na podporu ubytování bylo vyčleněno 30 milionů korun, zbylých cca 10 milionů mířilo na slevy na vstupné.

Seznam Zprávy informují o tom, že 10. září Jihočeský kraj vyčerpal 11,5 milionu z 39 milionů korun na slevy do zoo, muzeí a na vouchery rodinám na ubytování při dovolené v kraji. Dosud podle informací Seznam Zpráv vouchery využilo 12 tisíc lidí. Tuto informaci potvrdily také Lidovky, které uvádějí, že „vyčerpaná je zhruba třetina z 39 milionů Kč“. Zapojilo se přes 300 hotelů.

Tuto informaci potvrdil i ředitel JCCR Jaromír Polášek v Událostech v regionech, kde prohlásil (video, čas 18:37), že „zatím (…) vyčerpali 11,8 milionu“.

Předně uveďme, že výraz „nikdo neřeší“ zde považujeme pouze za řečnický obrat a nebereme ho tedy v rámci ověřování tohoto výroku doslovně.

Na zhruba 1,3 miliardy vyčíslili ztrátu, která krajům vznikla kvůli pandemii covidu–19 v oblasti dopravy, zástupci Asociace krajů ČR. Dle vyjádření hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) z června 2020 chtěla tehdy Asociace se státem jednat o kompenzacích, které by měly krajským rozpočtům v této souvislosti ulehčit. 

O podobné částce jako Jiří Švec pak hovořil například v srpnu 2020 hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle něj všechny kraje včetně Prahy jen za březen a duben vykázaly dohromady ztrátu přes 1,2 miliardy korun, co se týče veřejné dopravy.

Kraje se obávají, že kvůli těmto ztrátám budou muset snižovat počet spojů, protože si je nebudou moci dovolit. To by však podle náměstka hejtmana Ústeckého kraje pro dopravu Jaroslava Komínka (KSČM) nebylo dobrým řešením: „Pokud budeme muset škrtat spoje, přinese to další pokles cestujících a další pokles tržeb. Tím bychom roztočili spirálu, kdy na jedné straně škrtáme kvůli nízkým tržbám, aby nám kvůli horším jízdním řádům jezdilo ještě méně cestujících“.

Z těchto důvodů také v srpnu Ústecký a Liberecký kraj vyzval vládu, aby stát krajům poskytl náhrady za ztráty v dopravě. Asociace krajů se s žádostí obrátila na ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO). Dle slov libereckého hejtmana se jí však dostalo odpovědi, že „stát peníze nemá a kraje a hlavní město Praha budou muset ten problém řešit ze svých rozpočtů“. Dodejme, že vláda plánuje poskytnout kompenzace například Českým drahám, které zaznamenaly ztráty ve výši zhruba dvou miliard korun.

Jiří Švec (STAN) zde hovoří o projektu tzv. Vltavské cyklostezky, která by měla spojovat téměř 189 km (.pdf, str. 1, 4) dlouhý úsek mezi Týnem nad Vltavou a Novou Pecí.

Projekt této cyklostezky se týká 26 obcí (.pdf, str. 4). Celkem 23 obcí se pak v rámci memoranda (.pdf) dohodlo s Jihočeským krajem na „vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci projektu“ (.pdf, str. 1).

Ačkoli některé části cyklostezky již fungují, z dokumentu (.pdf) Jihočeského kraje lze vyčíst, že ještě v květnu 2020 byly mnohé úseky pouze ve fázi studie. Jako příklad můžeme uvést plánovanou trasu z Rožmberka nad Vltavou vedoucí do Českého Krumlova (.pdf, str. 7).

Na konci srpna 2020 pak například předseda destinační společnosti Českobudějovicko– Hlubocko David Šťastný uvedl, že výstavba některých úseků Vltavské cyklostezky se plánuje „během podzimu“.

Dle serveru Zdropravy.cz by celá trasa měla být dobudována „do konce roku 2025“. Samotný Jiří Švec v květnu 2020 na webu Jihočeského kraje uvedl, že s dokončením cyklostezky projekt „počítá v příštích pěti letech“.

Doplňme, že výstavba Vltavské cyklostezky by měla vyjít na 1,3 miliard korun. Z této částky by pak měl 957 milionů činit příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury, zbytek by měl uhradit Jihočeský kraj.