Přehled ověřených výroků

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a škol – prostoru tříd).

Už na tiskové konferenci 20. srpna ale bylo oznámeno zmírnění plánovaných opatření. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Zákon č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví, stanovuje, že „státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají“ (§ 78 odst. 1) Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice a některá další ministerstva, např. Ministerstvo obrany či Ministerstvo dopravy.

Podíváme-li se do znění uvedeného zákona na rozdělení zodpovědností za oblast veřejného zdraví mezi jednotlivými výše uvedenými subjekty, je zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je zde stěžejní. Zákon uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Co se týče krajských hygienických stanic, ty Ministerstvo zdravotnictví také „řídí a kontroluje“ (§ 80 odst. 1 písm. b). Dále „usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra“ (§ 80 odst. 1 písm. k). Ministerstvo dopravy pak má pouze dílčí působnost v oblasti veřejného zdraví. Například předává Ministerstvu zdravotnictví údaje týkající se úrovně hluku na jednotlivých typech komunikací (§ 81 odst. 1), a zaměříme-li se na Ministerstvo životního prostředí, to podle uvedeného zákona například upravuje „vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině“ (§ 81b).

Z uvedeného je tak zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je v oblasti ochrany zdraví zcela stěžejní. Jiná situace může nastat ve výjimečných situacích vyhlašovaných podle zákona č. 240/2000, o krizovém řízení. Vláda podle tohoto zákona může zřídit Ústřední krizový štáb, který slouží jako „pracovní orgán k řešení krizové situace“ (§ 4 odst. 1 písm. c) a který disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně omezení pohybu osob (§ 6 odst. 1 písm. b). Jan Hamáček však ve svém výroku hovoří o době nekrizové, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika požádala skrze mechanismus civilní ochrany EU také o zdravotnický personál. Kromě ministra vnitra Hamáčka žádost o lékařskou pomoc zmínil v rozhovoru (čas 04:09) pro Českou televizi dne 16. října 2020 i generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Ten na otázku, týkající se přeshraniční pomoci v rámci mechanismu civilní ochrany EU, odpověděl: „Pan ministr nás požádal a my jsme tedy udělali v této chvíli jakési avízo pro Evropskou unii. A vložili jsme do systému, který je k tomu připraven, ten systém se jmenuje CECIS, (…) náš předběžný požadavek na poskytnutí případné materiální, případně lékařské pomoci. Ze zahraničí, ze států Evropské unie.“ 

Dodejme, že systém CECIS, tedy Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události, je jedním z nástrojů, pomocí něhož Česká republika může při katastrofách a mimořádných událostech požádat o pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Jednou z forem této pomoci je také právě nasazení zdravotníků ze zahraničí.

Jestli již byla lůžková kapacita nemocnic „razantně navýšena“, je trochu sporné. Podle dat, která zveřejňuje Hlídač státu, se celkový počet lůžek například od 10. října do 18. října naopak mírně snížil. Pokud bychom však porovnali data od začátku října do dne rozhovoru, nelze popřít, že v tomto období k určitému navýšení došlo.

Je také pravda, že v současné době nemocnice omezují neakutní péči a uvolňují si tak prostor pro očekávaný nárůst pacientů s covidem-19. Stát zároveň plánuje využít lůžka ze státních hmotných rezerv, část z nich do nového zařízení v Letňanech, které Ústřední krizový štáb buduje s pomocí Armády ČR. Znatelné navýšení počtu lůžek mezi 15. a 18. říjnem můžeme vidět i v prezentaci (.pdf, str. 9) profesora Černého.

Aktuální údaje o volných kapacitách nemocnic pravidelně zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, spolu se zprávou národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého. Z jeho zpráv vyplývá, že kapacita lůžek je prozatím dostačující. Větší problém zřejmě hrozí s nedostatkem lékařů a sester. Jednak kvůli nakažení covidem-19, ale také kvůli vládním opatřením, jak uvádí např. FN Brno. Ministr zdravotnictví připravuje strategie, jak chybějící personál nemocnic nahradit.

K přípravě a otevření polních nemocnic dochází většinou v momentu, kdy již klasickým stávajícím nemocnicím hrozí přeplnění a nedostatek lůžek. Polní nemocnice jako mobilní zdravotnická zařízení tak pomáhají odlehčit přetíženým „kamenným“ nemocnicím. Využívají se nejenom během vojenských konfliktů, ale i v případě katastrof či nehod.

Polní nemocnice během první vlny pandemie covidu-19 využily hlavně nejvíc zasažené země jako Itálie, Velká Británie, Španělsko, Brazílie, Čína, Rusko či americká metropole New York. 

I česká vláda se na jednání 16. října 2020 rozhodla pro otevření polní nemocnice jako záložního zdravotnického zařízení. Přípravu a zabezpečení letňanské polní nemocnice má na starosti Armáda ČR, která zabezpečila i převoz techniky a nemocničního materiálu z Hradce Králové do Prahy. Polní nemocnice bude vybavena např. laboratoří, operačním sálem, ale zejména 500 lůžky, z nichž 10 má být určeno pro jednotku intenzivní péče (JIP).

Primárně má být polní nemocnice v Letňanech podle ministra zdravotnictví Prymuly vyhrazena pro pacienty s mírným průběhem. Věří také, že nemocnice bude záložní a nebude muset být využita.

Dle informací Ministerstva obrany by výstavba zmiňované polní nemocnice měla být dokončena v neděli 25. října.

Vzhledem k enormnímu nárůstu pozitivně testovaných osob na covid-19 v České republice v posledních dnech a k možnému přetížení českých nemocnic v budoucích týdnech se česká vláda v současnosti snaží vyjednat pomoc i ze zahraničí.

Německá spolková republika, konkrétně spolkové státy Bavorsko a Sasko již přislíbily, že v případě potřeby převezmou část českých pacientů s koronavirem. Dále například Česká lékařská komora vyzvala české lékaře v zahraniční, aby se vrátili do vlasti, a pomohli zde se zvládnutím epidemické situace.

Již po proběhlém rozhovoru s Janem Hamáčkem a Vítem Rakušanem zažádali čeští hasiči na žádost Ministerstva zdravotnictví o humanitární pomoc skrze mechanismus civilní ochrany Evropské unie. Později byl vyjednán také příjezd 28 amerických armádních lékařů se zkušenostmi s bojem s nemocí covid-19. Na tiskové konferenci po jednání vlády 22. října pak ministr obrany Lubomír Metnar uvedl (video, čas 00:49): „Jednáme o možném vyslání zdravotní pomoci i s Německem.“

Nepodařilo se nám ovšem dohledat, že by bavorští lékaři nějakým způsobem nabízeli svou pomoc s posílením kapacit českého zdravotnictví. Je však možné, že o takové pomoci probíhají interní jednání, o kterých média prozatím neinformovala. Výrok tak označujeme jako neověřitelný.

Hodnotíme pouze faktickou část výroku, tedy to, jestli premiér Babiš skutečně řekl, že Česká republika není schopna pomoci za hranicemi. Jestli Vít Rakušan považoval výrok za extrémně nehorázný, či ne, pak nehodnotíme.

Vít Rakušan měl zřejmě na mysli výrok Andreje Babiše ze dne 1. února 2020. Andrej Babiš na letišti před odletem do Portugalska v reakci na čínskou žádost o humanitární pomoc řekl, že Česká republika žádosti vyhovět nemůže, neboť zásoby potřebuje pro české občany. Premiér Babiš podle svých slov vycházel ze zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR o stavu zdravotnických pomůcek, dle které podle premiéra Babiše skutečně nebylo možné Číně poskytnout pomoc. 

Dodejme, že na svém twitterovém účtu pak Andrej Babiš doplnil, že roušky a léky jsou skutečně potřeba pro občany ČR, avšak finanční pomoc Číně poskytnout lze.

Španělsku a Itálii se i přes veškerá přijatá opatření nedařilo na jaře letošního roku epidemii koronaviru dlouho zpomalit. Ve Španělsku dokonce již v březnu přesáhl počet zemřelých počet tehdejších obětí v Číně. Následně tak obě země požádaly o pomoc spojence z NATO prostřednictvím Euroatlantického koordinačního střediska pro řešení situace při katastrofách (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre).

Toto středisko nyní koordinuje zásilky zdravotnického materiálu, jako jsou například respirátory, roušky či plicní ventilátory, které spojenecké země nutně potřebují. V reakci na tuto žádost darovala Česká republika Španělsku i Itálii koncem března 10 tisíc ochranných obleků. Zásilku zdravotnického materiálu přepravil španělský armádní letoun C-130 Hercules.

Česká republika dále v dubnu poskytla (.pdf) jeden milion ochranných roušek Severní Makedonii a solidárně se také zachovala vůči Slovinsku, kterému koncem března zapůjčila 500 tisíc roušek, 25 tisíc respirátorů a 5 tisíc ochranných kombinéz. V dubnu poté ČR dodala Slovinsku ještě jeden milion chirurgických masek a dalších 200 tisíc respirátorů. V neposlední řadě poskytla ČR pro přepravu zdravotnických pomůcek jiných států také část kapacity letadel svého leteckého mostu, například Slovensku. 

Ministr vnitra Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, že Česká republika odmítla na jaře pomoci jiným členům Evropské unie, a přesto dnes sama o pomoc žádá. Právě v této souvislosti pak Jan Hamáček uvedl, že Česká republika sice neposkytla personální pomoc, materiální však ano. A to až v takové míře, že je pomoc od ČR vyobrazena na nejméně třetině záběrů videí NATO, která se týkají reakce Severoatlantické aliance na pandemii covidu-19.

Jan Hamáček sice neupřesňuje, o jakých klipech mluví, na oficiálním kanálu Severoatlantické aliance na YouTube lze nicméně například dohledat video s názvem „Jak NATO a jeho spojenci reagují na covid-19?“. V tomto videu jsou pak vyobrazeny zásilky pomoci od České republiky, a to v čase 0:48 a 0:50. Nelze však hovořit o tom, že by ČR byla předmětem tohoto či jiných videí o covidu-19 „nejméně z jedné třetiny“. Česká republika je ve videích NATO zmiňována jen okrajově. Vedle vyobrazení pomoci od jiných zemí (video, čas, 0:34 či 1:33) je na videu často vidět například pomoc od USA (video, čas 1:14). Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že celý soubor videí s názvem „NATO a covid-19“ je k dispozici také na oficiálním facebookovém účtu Severoatlantické aliance. Tématu materiální pomoci se zde pak věnuje jen jedno video, které se shoduje právě s námi zmiňovaným videem zveřejněným na YouTube.

První verze pandemického plánu byla vytvořena v roce 2001 (.pdf, str. 1). Důvodem jeho vytvoření byly pandemie chřipky ve dvacátém století a rovněž nutnost přípravy na další chřipkovou pandemii. Ta se odehrála například v roce 2009, přesněji tehdy šlo o pandemii chřipkového viru H1N1, který způsobuje tzv. prasečí chřipku.

Současná verze pandemického plánu (.pdf) pochází z roku 2011. Kromě údajů o minulých pandemiích jsou zde i informace o chřipkovém onemocnění, o testování na přítomnost chřipkového viru, o jeho léčbě a případné využití konkrétních druhů léků (.pdf, str. 7-10). Dále jsou v pandemickém plánu rozepsané samotné fáze (.pdf, str. 16) řešení případné pandemie chřipky dle WHO. Hlavních fází je konkrétně šest. Následují fáze řešení opakovaných vln či ústupu pandemie. Dokument poté rozepisuje konkrétní úkony v jednotlivých fázích (.pdf, str. 18 a následující) a jsou zde uvedeny rezorty a organizace, které budou mít na starosti jejich samotné řešení.

Samotný pandemický plán z roku 2011 se opravdu věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme však, že zmiňovaný dokument také uvádí (.pdf, str. 1), že „hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný“.