Přehled ověřených výroků

Tato část rozhovoru, jako i tento výrok se věnuje vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl 13. května 2020 předložen Poslanecké sněmovně, která ho schválila ve třetím čtení 8. července 2020. Nyní o něm bude rozhodovat Senát. 

Ve výroku zmíněnými „odpočty“ se myslí možnost odečíst úroky z hypoték od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zrušením tohoto institutu měla být částečně kompenzována ztráta v rozpočtu způsobená zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) ke zmíněnému vládnímu návrhu odhaduje kompenzaci od 0,4 mld. korun po případných 1,2 mld. Kč, zatímco samotným zrušením daně z nabytí nemovitostí se odhaduje ztráta ve státním rozpočtu na 11–14 mld. Kč. Ve Sněmovně však tato část návrhu zákona neprošla. Těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), pro který hlasovalo i několik poslanců za ČSSD a KSČM. Ten možnost odečíst zaplacené úroky z hypotéky od základu daně ponechává, avšak limit je snížen z 300 na 150 tisíc. 

V programovém prohlášení vlády z roku 2018 se k rušením daňových výjimek píše: „Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.“ Z tohoto citovaného textu vyplývá snaha snížit množství daňových výjimek, tak jak je vyjádřena ve výroku.

Otázka rušení či omezení daňových výjimek se objevila již v aktuálně platném programovém prohlášení vlády z roku 2018 v bodě Finance a hospodaření státu.

• Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.

Určité oživení tohoto bodu nastalo v srpnu 2019, kdy ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu přišly s iniciativou tzv. Živnostenského balíčku, který má zjednodušit podnikání v ČR. Jedním z bodů pak má být i konec daňovým vyjimkám. Bod číslo 4 této iniciativy k vyjimkám si stanovuje tyto cíle:

• Provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně (2019)
• Zahájit redukci, zobecňování a slučování výjimek (2020)
• Nezavádět nové výjimky (SPLNĚNO)

Hledali jsme tak vládní návrhy na změnu ustanovení daňových zákonů souvisejících s výjimkami z daní, zejm. tedy §15, §19 a §20 zákona o dani z příjmů (navržené změny) a ustanovení k osvobození od daně v zákoně o dani z přidané hodnoty (navržené změny).

Za dobu ministrování Aleny Schillerové jsme pak dohledali dva návrhy k podstatnému omezení výjimek:

1) Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk 866). Tento návrh byl projednáván mezi květnem a červencem 2020 a týkal se rušení daně z nabytí nemovitosti a zároveň i zrušení odpočtu úroků z bytových úvěru. Vládní návrh tedy rušil ustanovení, které snižuje daňovou zátěž držitelům hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.

Jak je patrné z projednávání, ODS návrh rozporovala jak při prvním čtení návrhu 27. května, tak při druhém čtení v červnu. Zde byl za ODS nejaktivnější poslanec Vojtěch Munzar, který sice kvitoval širší cíl návrhu, ale byl pro zachování odpočtů úroků z úvěrů. ODS pak finální návrh zákona podpořila, ovšem až po těsném přijetí Munzarova pozměňovacího návrhu, který odpočet úroků v zákoně udržel a pouze snížil jeho maximum z 300 tisíc korun na 150 tisíc korun.

2) Novela z. o dani z přidané hodnoty (tisk 867). Tento vládní návrh ruší osvobození od DPH pro drobné zásilky ze zemí EU. Návrh je dosud neprojednaný a ke změně dochází v celé EU, nejde tedy pouze o aktivitu vlády ČR ve snaze o omezení daňových výjimek.

ODS tedy skutečně vystupovala proti nedávnému vládnímu návrhu zrušit jednu z daňových výjimek k dani z příjmů fyzických osob. Výrok ministryně Schillerové však zavádí k dojmu, že ODS odporovala podobným návrhům opakovaně, další příklady přitom nejsou dohledatelné.

Poslanci 8. července 2020 odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitosti, pro byli téměř všichni přítomní poslanci. Věc má nyní projednávat Senát.

Při hlasování prošel jeden z pozměňovacích návrhů, a to od poslance ODS Munzara (.docx). Ten navrhoval, aby byla zachována možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, která měla být původně v rámci návrhu vládního zákona zrušena (.pdf, str. 15). Maximální částka, kterou podle návrhu poslance Munzara mělo být možné odepsat si z daní v této souvislosti, měla činit 150 tisíc Kč ročně. Stanovisko ministryně Schillerové bylo nesouhlasné. Přítomných bylo 190 poslanců, takže kvorum činilo 96 hlasů. Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 96 poslanců (tedy přesně tolik, kolik bylo třeba), proti 43. Pro hlasovali zejména opoziční poslanci, ale také dva poslanci z vládní ČSSD (poslanec Votava a poslanec Sklenák). Poslanci za KSČM, která současnou vládu podporuje, hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Ministryně Schillerová po hlasování přijatý pozměňovací návrh okomentovala následovně: „Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu.“

Sněmovnou byl 8. července odhlasován ve 3. čtení vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Vládní verze (.pdf, str. 4, 10) obsahovala, spolu se zrušením daně, částečnou kompenzaci ušlých příjmů v podobě zrušení odpočtů u hypoték. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) tuto kompenzaci vyčíslila v rozsahu od 0,4 do 1,2 mld. Kč ročně, zatímco ušlý příjem státního rozpočtu zrušením daně z nabytí nemovitých věcí odhaduje na 11–14 mld. Kč ročně. Ve výroku zmíněným „odpočtem“ se rozumí možnost odečíst úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Při hlasování ve Sněmovně  překvapivě těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který možnost odpočtu u hypoték ponechává. Maximální hranici odpočtu ze základu daně ale snižuje na polovinu z 300 tisíc Kč na 150 tisíc Kč (znění schválené Sněmovnou: .docx, str. 6 ,bod 8).

Paušální daň by umožnila OSVČ provést prostřednictvím jedné platby odvod daně z příjmu a zároveň i sociální a zdravotní odvody. Tato paušální daň, která má být spuštěna od 1. ledna 2021, je dobrovolná a pro rok 2021 by měsíční odvod činil 5 740 Kč. Tuto částku tedy tvoří daň z příjmu 100 Kč, zdravotní pojistné 2 514 Kč a sociální pojistné 3 126 Kč. S paušální daní ovšem už není možné uplatnění žádné jiné slevy na dani. Novela o daních z příjmů zatím prošla ve Sněmovně prvním čtením.

O možnost platit paušální daň mohou požádat živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje částku 800 tisíc Kč a nejsou registrovaní k platbě DPH. Ministryně financí Alena Schillerová ale původně navrhovala, aby o ni mohli požádat živnostníci s příjmy do 1 milionu. S touto částkou počítal i původní návrh Ministerstva financí z října roku 2019. S tím ovšem nesouhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která naopak navrhovala nižší limit až 600 tisíc Kč. Konečná částka 800 tisíc Kč tak vznikla jako kompromis uvnitř vládní koalice. Neshody panovaly také v termínu spuštění paušální daně. Zatímco Alena Schillerová požadovala spuštění od 1. ledna 2021, Jana Maláčová prosazovala pozdější spuštění z důvodu nepřipraveného IT systému.

Jak uvádí průzkum agentury Median, zavedení paušální daně, tedy sloučení stávajících tří odvodů (daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění) do jednoho společného odvodu, se těší značné podpoře. 78 % dotazovaných podnikatelů vyjádřilo se zavedením paušální daně svůj souhlas.

Není tedy překvapením, že Ministerstvo financí se návrhem novely zákona již několik měsíců zabývá. Vládní návrh zákona (.pdf), který má umožnit zavedení této paušální daně, byl 29. června předložen Poslanecké sněmovně. V současné době návrh úspěšně prošel prvním čtením a byl přiřazen Rozpočtovému výboru k projednání.

Novela se zamýšlenou účinností k 1. lednu 2021 zavádí možnost jednotného odvodu daní pro živnostníky a podnikatele z řad OSVČ. Pokud se pro ni dobrovolně rozhodnou, vyhnou se komplikacím při samostatném odvádění daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Tato jednotná částka je pro nadcházející rok vyměřena na 5 740 korun, jak Ministerstvo financí uvádí například v instruktážním videu (čas 0:25), které k prezentaci návrhu také využívá.

Skladba paušální daně je Alenou Schillerovou ve výroku uvedena správně. Daň z příjmu, jako nejmenší složka, tvoří 100 Kč. Zdravotní pojistné je placeno v minimální výši 2 514 Kč a sociální pojistné je pak o 15 % vyšší než minimální odvod a činí 3 126 Kč. Jeho navýšení oproti minimální záloze je zdůvodněno zmenšením rozdílu mezi zdaněním zaměstnanců a živnostníků.

Pro využívání nového režimu návrh počítá s nutností podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu. Tato nová kategorie poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podmíněna ročním příjmem z podnikání do 800 000 korun a neregistrováním k platbě DPH. Maximální roční příjem byl stanoven jako kompromis, na němž se dohodli zástupci ČSSD a odborů na jedné straně a Ministerstvo financí, které původně navrhovalo stanovit hranici na jeden milion korun, na straně druhé. Podle odhadu by nového systému mělo využít kolem 127 tisíc OSVČ.

Návrh (.pdf) novely zákona o daních z příjmů 10. července 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela by měla zavést možnost jednotných odvodů pro OSVČ s ročním příjmem do 800 000 korun. Zamýšlený systém kromě vlády, která návrh předložila, podporují (.pdf) také drobní podnikatelé a živnostníci.

Právě oni mají mít nově možnost výběru, zda při povinných odvodech využijí dosavadního systému či paušálního. Paušální daň v sobě obsahuje tři složky, které byly doposud řešeny odděleně – daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše jednotné paušální daně je pro nadcházející rok vyměřena (video, čas 0:25) na 5 740 korun. Z této částky tvoří daň z příjmu 100 korun. Zdravotní pojistné má být odváděno v minimální výši, sociální pojistné pak má být oproti minimální výši navýšeno o 15 %.

Logicky tak pro poplatníky v paušálním režimu odpadají (.pdf, str. 31) starosti s podáváním daňového přiznání, vypracováváním přehledu o příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Nově mají být zúčastnění od těchto výpočtů zproštěni a mají odvádět jednotnou platbu na jediné místo. Vedle zjednodušení administrativy však úprava přináší i nevýhody. Tou hlavní je pozbytí možnosti využití odpočtů a daňových slev. Na tuto podstatnou změnu ministryně Schillerová správně upozorňuje. Jde například o slevu na manželku/manžela či zvýhodnění na dítě. I proto Ministerstvo financí počítá pouze s asi třetinovým využitím paušálního systému.

Evidenci, kterou Alena Schillerová ve výroku zmiňuje, pak lze chápat různými způsoby. Návrh skutečně bude znamenat konec přehledů (evidence) pojistného, ale například elektronické evidence tržeb se poplatníci nezbaví. Návrh totiž nepočítá se změnami (.pdf) pro fungování EET, která byla pro rok 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí pozastavena. Zavedení paušální daně je však plánováno k 1. lednu 2021, kdy by povinnost vést EET měla opět platit. Pokud subjekt doposud této evidenci podléhal, zavedení jednotného odvodu na tom nic nemění.

Nezmizí také povinnost vést účetnictví ať už ve standardní, či nějak zjednodušené podobě. Přijetím daného návrhu nicméně skutečně dojde k zjednodušení administrativy, neboť dotčené osoby nebudou muset vést účetnictví za https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p23">účelem podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníci paušální daně podávat nebudou (.pdf, str. 31, 41), bude jedinou administrativou udržování přehledu o příjmech tak, aby mohli prokázat, že nepřesáhli onu hranici 800 000 korun. Kvůli relativní jednoduchosti tohoto systému je pak také legitimní tvrdit, že podnikatelé v paušálním režimu nebudou potřebovat účetní.

Jen pro zajímavost lze však zmínit průzkum agentury Median (.pdf, str. 3). Pouze 55 % dotazovaných totiž uvádí, že by se bez daňových poradenských služeb po zavedení paušálního režimu obešlo. To ale může být zapříčiněno požadavky některých bank, které výstupy účetnictví, především pak daňová přiznání, považují za klíčová při posuzování bonity klienta. Jednou z těchot bank je například Česká spořitelna.

Ministryně Schillerová dále ve výroku uvádí, že v případě platby paušální daně nebude docházet ke kontrolám. Samotný návrh přitom neposkytuje žádné úpravy, které by to garantovaly. Ministerstvo financí na svém webu mluví o „minimálním riziku finančních kontrol“ a Alena Schillerová v jiném článku na webu Ministerstva financí tvrdí pouze to, že odpadne důvod „k většině kontrol z finančního úřadu“.

Budoucí existenci kontrol nasvědčuje také nutnost posouzení poplatníka z hlediska příjmového limitu, k čemuž se vyjádřila například Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí:

„Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“

Výrok Aleny Schillerové se tak skládá z mnoha částí. Ministryně financí má pravdu, že po zaplacení paušální daně tito podnikatelé nebudou moci uplatnit odečitatelné položky nebo že odpadne povinnost podávat daňová přiznání. V části výroku, v níž mluví o konci vedení evidence, se pak Alena Schillerová vyjádřila značně nepřesně. Po přijetí daného návrhu skončí povinnost vést přehled pojistného, ovšem jiné evidence zůstanou zachovány (např. EET, evidování celkových příjmů) a tato část výroku tedy vyvolává zavádějící dojem.

Podobně nepřesné je i tvrzení, že se podnikatelé v režimu paušální daně „o nic dalšího nebudou starat“. Další část výroku, že skončí kontroly (zřejmě finančního úřadu), je pak v rozporu s předchozími slovy Aleny Schillerové i s tvrzením Ministerstva financí. Kontrol pravděpodobně v případě osob, které vstoupí do paušálního režimu, podstatně ubude – stále se však bude kontrolovat např. celková výše příjmů podnikatele a zda nepřesáhl hranici příjmů 800 000 korun či splnění dalších podmínek paušálního odvodu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť pravdivé jsou pouze části ohledně nemožnosti uplatnit odečitatelné položky a nepodávání daňového přiznání. Zda nebudou drobní podnikatelé potřebovat po zavedení vládní novely účetní, nedokážeme plně posoudit. V ostatních ohledech je ale vyjádření ministryně Schillerové značně nepřesné či nepravdivé.

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.