Přehled ověřených výroků

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví uvádí, že fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, když „nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události“ (§ 92n odst. 1 písm. b)). Mimořádné opatření podle § 80 odst. 1 písm. g) je mimořádné opatření nařízené Ministerstvem zdravotnictví v případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Za tento přestupek lze uložit pokutu až 3 miliony korun podle § 92n odst. 3 písm. a).

Výčet trestných činů najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. V úvahu přichází trestný čin § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci a § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Za úmyslný trestný čin (§ 152) hrozí až 12 let vězení a za nedbalostní (§ 153) až 10 let vězení. To se týká případů, kdy takovýmto chováním pachatel způsobí smrt dvou a více osob. Ke zjištění toho, zda jde o nakažlivou lidskou nemoc, slouží nařízení vlády. Konkrétně nařízení vlády č. 453/2009 Sb., které bylo v souvislosti se současnou epidemií k 13. března 2020 novelizováno. V rámci této novelizace byla na seznam přidána nemoc COVID-19.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky umožňuje vládě vyhlásit nouzový stav v případě „živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost“. To, co z nouzového stavu vyplývá, nám říká zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, který umožňuje po dobu nouzového stavu v nezbytně nutném stavu omezit některá práva a svobody. Přestože nelze najít žádnou přímou právní vazbu mezi nouzovým stavem a možností stíhat šiřitele nemoci COVID-19 jako pachatele trestného činu, chápeme, že ve faktické rovině je vazba zřejmá. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Nejedlý podstoupil koncem února 2020 spolu s Vratislavem Mynářem a Jaroslavem Tvrdíkem neoficiální cestu do Číny. Cílem této cesty bylo předání humanitární pomoci koronavirem postižené Číně. O jejich návratu informoval 28. února tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Do této doby Hygienická stanice hlavního města Prahy pouze doporučila občanům vracejícím se z Číny, pokud nepociťují žádné symptomy, sledovat po dobu čtrnácti dní svůj zdravotní stav. Povinná čtrnáctidenní karanténa, vztahující se i na Čínu, byla nařízena až 13. března.

Pro dovoz 100 tisíc rychlotestů na nový typ koronaviru byl do Číny v pondělí 16. března 2020 vyslán armádní Airbus A319. O této akci informovali premiér Andrej Babiš i Armáda ČR na svých twitterových stránkách:

„Testy jsou určené pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem. Výsledky testů jsou k dispozici do 29 minut,“ uvedl Andrej Babiš.

Armádní letoun se 150 tisíci rychlotesty přistál na vojenském letišti Praha-Kbely ve středu 18. března 2020 krátce před 2:30. Jako první o přistání informoval ministr obrany Lubomír Metnar:

O rozvoz rychlotestů do celého Česka se postarala Armáda ČR a Policie ČR.

V průběhu následujících dní mají do Česka z Číny dorazit další zásoby respirátorů, roušek nebo ochranných obleků. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by v neděli mělo být do Česka velkokapacitním ukrajinským letadlem An-124 Ruslan přepraveno 30 milionů roušek. Celou logistickou akci popsal například server Seznam Zprávy.

První dva pacienti nakažení novým koronavirem byli v Rakousku podle ÖRF zaznamenáni 25. února 2020. Jednalo se o dvojici čtyřiadvacetiletých Italů, žijících v Innsbrucku. Pár se vrátil do Innsbrucku z návštěvy města Bergamo, které leží v severoitalském regionu Lombardie. V České republice se první nakažení koronavirem objevili 1. března, kdy se nemoc potvrdila hned u tří osob. Dva případy byly zjištěny v pražské Nemocnici Na Bulovce, třetí v Ústí nad Labem. Všichni tři nakažení se předtím pohybovali v Itálii.

V čase pořízení tohoto rozhovoru (pravděpodobně 14. března 2020) podstoupilo podle Ministerstva zdravotnictví v České republice test na nový koronavirus 4 065 osob. V Rakousku touto dobou bylo na COVID-19 otestováno 7 467 osob.

Dle webu Ministerstva zdravotnictví o aktuálním průběhu koronavirové epidemie došlo k otestování 537 osob 12. března 2020. Protože ministr Adam Vojtěch uvádí toto číslo jako včerejší, pak k rozhovoru pravděpodobně došlo 13. března 2020.

První vzorky pro nález COVID-19 se opravdu zasílaly do Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ), jak bylo uvedeno v tiskové zprávě Hygiencké stanice hlavního města Prahy ze dne 26. ledna 2020.

Právě 18 laboratoří uvádí tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ke 12. března 2020, tedy den před pořízením ověřovaného rozhovoru. Krom Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ) testují na nález COVID-19 následující instituce:

• Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který dle vyjádření z 5. března 2020 testuje indikované případy a dle svého webu ke dni 17. března 2020 neprování vyšetření pro samoplátce.
• Fakultní nemocnice Hradec králové, dle zprávy z 6. března 2020 v Úseku molekulární biologie vyšetřuje pouze indikované případy.
• Laboratoř nemocnice České Budějovice dle tiskové zprávy nemocnice ze dne 13. března testuje pouze indikované případy a zatím nemají kapacity na komerční testování.
• Fakultní nemocnice Motol, Nemocnici Na Bulovce a Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské nemocnici Praha, od 13. března 2020, dle tiskové zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy, testutí indikované pacienty zadarmo a Bulovka s Motolem testují i samoplátce.
• Pracoviště soukromé společnosti AGEL, a. s. v Ostrava, Vítkovice, dle svého vyjádření ze dne 7. března 2020, kdy dostala povolení SZÚ, testuje indikované případy a neindikované samoplátce zatím ne.
• Fakultní nemocnice Brno, dle svého článku ze dne 6. března 2020 testuje indikované pacienty.
• Laboratoř společnosti Diagnostika s. r. o. v Ústí nad Labem, s povolením SZÚ (.pdf) od 9. března 2020 a podala informace (.pdf) o komerčních odběrech z 16. března 2020
• Fakultní nemocnice Plzeň dle článku lokálního deníku a webových stránek testuje na infekční klinice, a to již v době rozhovoru.
• Krajská nemocnice Liberec, která zatím dle vyjádření 13. března 2020 testuje indikované případy, ale ne samoplátce.
• Laboratoř společnosti SPADIA LAB, a. s., která dle svých webových stránek dostala povolení SZÚ 10. března 2020 testovat provádí jen testování indikovaných pacientů.
• Fakultní nemocnice Olomouc, ve svém vyjádření 13. března 2020 informovala, že dostala povolení testovat, ale také uvedla, že zatím na nález SARS-CoV-2 netestuje a začne na začátku dalšího týdne. Z vyjádření z 16. března 2020 však vyplývá, že testovat začala již 14. března, nikoliv však samoplátce.
• Společnost VIDIA-DIAGNOSTIKA, spol. s r.o. vydala vyjádření, že zatím netestují samoplátce.
• Oblastní nemocnice Trutnov a.s., která uvedla ve svém vyjádření z 13. března 2020, že zatím na COVID-19 její mikrobiologické laboratoře nevyšetřují a začnou až v týdnu od 23. do 29. března 2020
• IFCOR klinické laboratoře Blansko, upozornili na svých webových stránkách již 6. března 2020, že netestují samoplátce.
• AESKULAB Ostrava, která ve svém vyjádření z 13. března 2020 uvádí, že je na seznamu oprávněných laboratoří, ale že teprve připravuje svoji nabídku pro klienty z řad zdravotnických zařízení a že nepřijímá samoplátce.
• Lab In - Institut laboratorní medicíny KV, který uvádí na svých webových stránkách ke dni 17. března 2020, že testuje, ale neodebírá vzorky a netestuje samoplátce.

Dne 13. března tedy z těchto 18 institucí minimálně 3 nebyly schopny testovat ani indikované případy a většina z výše uvedených netestovala samoplátce.

Je pravda, že v České republice 23. ledna 2020 nebyl žádný případ onemocnění COVID-19. První nemocné zaregistrovalo Ministerstvo zdravotnictví 1. března 2020. Dva nakažení se v té době nacházeli v Nemocnici Na Bulovce a jeden další v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Také informaci, že testování začalo 23. ledna, lze označit za pravdivou. Ke konci ledna se objevilo podezření na nákazu koronavirem v Česku u několika osob, a to jmenovitě v Praze, v Jihočeském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podařilo se nám dohledat jako datum prvního testování na webových stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy 24. ledna. Je však možné, že uvedená časová informace neeviduje například odebírání vzorků pacientům, které mohlo proběhnout již 23. ledna. V Jihočeském kraji pak byli potenciálně nakažení testováni v posledním týdnu ledna, ve Zlínském kraji dva podezřelé zaregistrovali a testovali 27. ledna. V Moravskoslezském hlásili první dva negativní testy na koronavirus na samém konci měsíce. Žádnému z testovaných se nákaza nepotvrdila.

V rozhovoru je později uvedeno, že bylo za včerejšek provedeno 537 testů. To je číslo počtu provedených testů, které odpovídá 12. březnu 2020 (viz web Ministerstva zdravotnictví). Rozhovor byl tedy proveden v pátek 13. března.

Stejné číslo rozvezených respirátorů uvádí ministr Adam Vojtěch v sobotu 14. března 2020 pro Radiožurnál (čas rozhovoru 9:45): „My jsme v noci na dnešek rozvezli první dávku, řekněme určitou nouzovou dávku respirátorů, které jsme nakoupili, je jich asi 50 tisíc. Rozvezly se do krajů, do klíčových nemocnic s infekčními klinikami a zdravotnických záchranných služeb (...).“

Novinářům serveru iRozhlas.cz se podařilo získat informace o počtu respirátorů, které z pátku na sobotu dorazily do jednotlivých krajů, dle vyjádření jednotlivých představitelů.

Podle těchto údajů dorazilo do krajů vyjma Prahy přibližně 25 tisíc respirátorů, tedy polovina z rozvezeného počtu. Z veřejně přístupných zdrojů není dohledatelné, zda měla tato várka respirátorů dorazit ještě někam jinam.

Počet 51 tisíc respirátorů uvedla i armáda ČR v sobotu 14. března 2020 na své facebookové stránce. Tento materiál rozvážela dle svého twitterového statusu do 16 distribučních míst.

Od dvou hodin v noci jsme rozváželi respirátory dodané @ZdravkoOnline do 16 distribučních míst po celé republice. Všechno je na místě. Teď se vracíme zpátky k útvarům.

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 14, 2020

Bohuslav Svoboda, poslanec za ODS, navrhoval 28. ledna na schůzi Poslanecké sněmovny „zařazení bodu na pořad dnešního jednání jako první bod Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru.“ Podle jeho slov nebylo v žádném případě jeho cílem šíření paniky, ale chtěl mít jistotu, že v případě zhoršení situace kolem šíření koronaviru bude vláda schopna adekvátně zasáhnout.

Klíčovými pro něj bylo hned několik otázek, mezi nimi i dotaz ohledně počtu nachystaných zdravotních pomůcek (ochranných oděvů, dezinfekcí, masek atd.): „Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Spolupracujeme na těchto otázkách se sousedními zeměmi, například s Francií, která už nějaká opatření proti koronaviru přijala? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Domnívám se, že tam je nutný aktivní přístup, že pasivní přístup je v takovéto situaci málo. Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje? To znamená, že mění své vlastnosti, mění způsob svého šíření a mění i svoji infekciozitu. Takže to, že je dneska nezávažný, nebo poměrně málo závažný, nemusí zítra nebo pozítří platit.“

S přednostním právem se k návrhu vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Situaci podle něj vláda nijak nepodcenila a nebylo nic, co by zanedbala. K zdravotním pomůckám se vyjádřil takto: „Teď se zdá, že velké mediální téma jsou roušky. Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.

Na druhou stranu, prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

Návrh Bohuslava Svobody na zařazení bodu „Informace vlády, případně ministra zdravotnictví, o opatřeních proti šíření koronaviru“ nebyl v hlasování číslo 115 přijat. Poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN hlasovali převážně pro návrh, 67 poslanců (zejména z ANO, ČSSD a KSČM) se zdrželo a tři poslanci hlasovali proti.

Předně zmiňme kontext výroku, kdy Petr Fiala před samotným výrokem říká: „Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci informováni. Nepovedlo se to.“ Poslanec Fiala tedy zjevně odkazuje na 40. schůzi Poslanecké sněmovny PČR, která se konala 28. ledna 2020 a na které téma koronaviru zaznělo. Od poslance za ODS Bohuslava Svobody padly dotazy týkající se například kapacity nemocničních lůžek, zdravotnického materiálu, personálu, způsobu spolupráce ČR s okolními zeměmi a možné reakce v případě rozšíření viru v ČR.

Od ministra Vojtěcha následně zaznělo, že: „Všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, zejména samozřejmě krajské hygienické stanice, ale i všechna infekční oddělení nemocnic.“ O hospitalizaci pacientů dodal: „V tuto chvíli mohou být hospitalizováni ve všech nemocnicích, které mají standardní infekční oddělení, a také se tomu tak děje.“ Dále poslance informoval o probíhající komunikaci s ostatními zeměmi v rámci ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control – Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. Demagog.cz) a dostatečných opatřeních prováděných na pražském letišti.

Co se týče průběhu testování na koronavirus, ministr Vojtěch uvedl, že „všichni jsou v pohotovosti. Funguje Státní zdravotní ústav, kde je národní referenční laboratoř. Národní referenční laboratoř v tuto chvíli pracuje tak, jak pracovat má, je schopna vzorek vyšetřit do šesti hodin. Poté jej posílá na konfirmaci v případě pozitivního nálezu do laboratoře v Berlíně, kde do 48 hodin je to potvrzeno. Takže laboratoř funguje, má dostatečné kapacity. Bulovka má kapacity, všechna infekční oddělení“.

V souvislosti s kapacitou zdravotnického materiálu ministr Vojtěch ujistil poslance o dostatečné zásobě roušek: „(...) prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

O počtu respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu se ministr Vojtěch nevyjádřil, a přímo tak neslíbil, že „je všeho dost“, jak řekl poslanec Fiala ve svém výroku. O respirátorech se zmínil pouze v souvislosti porovnání účinnosti roušek a respirátorů: „Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.“ Na druhou stranu řekl, že si nemyslí, „že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni.“ Proto si lze v kontextu celého jeho projevu domyslet, že byla ČR skutečně podle ministra Vojtěcha na koronavirovou nákazu připravena, a to včetně dostatečné zásoby zdravotnických materiálů, i když tehdy explicitně nevyjmenoval jejich početní stavy a zdali jsou dostatečné.

Poslanec Fiala hovoří o kritice nedostatku zdravotnických materiálů, kterých je v ČR potřeba v době současné koronavirové krize.

V kontextu zásobování zdravotnickým materiálem se na adresu vlády kriticky vyjádřil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Ten 14. března na svém facebookovém profilu informoval o nedostatečném zásobování ochrannými pomůckami a napsal, že považuje „tento způsob zajišťování ochranných pomůcek za nepřijatelný“. Po mimořádném brífinku Moravskoslezského kraje 17. března 2020, což je však až po vydání námi ověřovaného rozhovoru s Petrem Fialou, informoval o povinnosti pro občany kraje, aby si chránili nos a ústa ve veřejném prostoru. Moravskoslezský hejtman uvedl, že se jeho kraj rozhodl nečekat a objednal si půl milionu roušek sám, „protože to vypadá, že se od státu ničeho nedočkáme. Je jasné, že problém je v tom, že se o ochranné prostředky nyní pereme nejen v rámci naší republiky, ale globálně. Vyzval jsem ale vládu, ať zastropuje cenu u roušek tak, jako to udělala u respirátorů.“

Kritické hlasy nejhlasitěji zaznívají z řad opozičních politiků, pro kontext uvádíme několik z nich: Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) například kritizoval neefektivitu distribuce zdravotnického materiálu do Prahy: „Mrzí mě, že vláda v médiích prezentuje, že zdravotnický materiál Praha dostala už včera (13. března 2020, pozn. Demagog.cz). Ve skutečnosti je realita naprosto odlišná. Kromě 50 respirátorů určených pražské Záchranné službě jsme nedostali vůbec nic. Apeluji na vládu, aby sdělovala veřejnosti pravdivé údaje a doručila Praze ochranné pomůcky co nejdříve.“ Miroslav Kalousek (TOP 09) nedávno kritizoval vládu za neschopnost zajistit ochranné prostředky pro město Uničov, které je od 16. března 2020 kvůli nákaze koronavirem uzavřené.