Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 649 výroků
Ekonomika 491 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 270 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Evropská unie 228 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 147 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 121 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 114 výroků
Doprava 110 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Životní prostředí 51 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Evropské volby 2024 1 výrok
Pravda 9 301 výroků
Nepravda 1 900 výroků
Zavádějící 1 215 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 151 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Andrej Babiš

Bývalý premiér – Löfven – Švédska, toho času šéf sociální demokracie v Evropě, hned dá prohlášení a hned ho vylučují (Roberta Fica a SMER z evropské frakce, pozn. Demagog.cz), jak vylučovaly Orbána.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Evropská unie
Pravda
Předseda Strany evropských socialistů a bývalý švédský premiér Stefan Löfven prohlásil, že v případě dalších proruských prohlášení Roberta Fica může být strana SMER z frakce vyloučena. Také Orbánově Fideszu hrozilo vyloučení z evropské frakce. Jeho europoslanci ji poté opustili.

Andrej Babiš ve výroku uvádí, že se současný předseda Strany evropských socialistů (PES) Stefan Löfven měl vyjádřit o úmyslu vedení vyloučit z této frakce slovenskou stranu SMER Roberta Fica. Dále tvrdí, že obdobně hrozilo vyloučení z Evropské lidové strany (EPP) i Fideszu, jejímž předsedou je Viktor Orbán.

SMER a pohrůžka vyloučení z PES

Nejprve uveďme, že Strana evropských socialistů je frakcí, do které se od roku 1992 sdružují socialistické, sociálně demokratické, demokratické a dělnické strany z EU, Velké Británie a Norska. Stefan Löfven, který byl švédským premiérem v letech 2014–2021, stojí v čele PES od října 2022.

Vedení PES se zástupci SMERu probíralo některá Ficova prohlášení týkající se např. podpory Ukrajiny již před volbami do slovenského parlamentu, které se uskutečnily 30. září. Vedení PES během těchto debat zdůraznilo mj. potřebu prosazování sociálnědemokratických hodnot a respektu k mezinárodními právu. Robert Fico se např. nechal slyšet, že by Slovensko mělo přestat ve vojenské podpoře Ukrajiny a Ukrajina by neměla vstoupit do NATO. Ukrajince také nazval fašisty a nacisty a prohlásil, že válka vždy přichází ze západu a mír z východu.

Právě na tato prohlášení reagoval předseda PES Stefan Löfven 30. září v rozhovoru pro švédský server Dagens Nyheter, kdy uvedl, že by v případě dalších proruských vyjádření Roberta Fica mohla být strana SMER z PES vyloučena. Konkrétně řekl: „PES podporuje Ukrajinu a očekáváme, že i naše členské strany budou Ukrajinu nadále podporovat.“

Doplňme, že na Löfvenova slova Robert Fico reagoval 2. října na svém facebooku. Jeho vyjádření nazval vydíráním a také řekl (video, čas 2:38): „Pokud daní za to, že se na Slovensku věnujeme skutečné levicové agendě a vyslovujeme suverénní názory, má být naše vyloučení z mezinárodní strany, tak takovou daň jsme připraveni zaplatit.“

Pro kontext také zmiňme, že straně SMER hrozilo vyloučení z evropské frakce již v minulosti. V roce 2006 bylo straně v PES pozastavené členství kvůli vytvoření vlády se Slovenskou národní stranou (SNS). Po téměř roce a půl bylo straně SMER obnovena možnost stát se plnohodnotným členem PES. O opětovném pozastavení členství SMERu se pak hovořilo v roce 2015, tentokrát kvůli výrokům Fica na adresu migrantů a také žaloba, kterou SMER podal na Evropskou unii kvůli uprchlickým kvótám.

Straně SMER bylo nakonec pozastaveno členství ve frakci 12. října 2023, tedy až po vysílání námi ověřovaného rozhovoru. Jedním z důvodů bylo vytvoření vlády se SNS, kterou PES označilo za krajně pravicovou.

Fidesz a vyloučení z EPP

Také straně Fidesz v minulosti hrozilo vyloučení. V roce 2019 bylo Fideszu pozastaveno členství v Evropské lidové straně (EPP) kvůli porušování principů právního státu. Pro úplné vyloučení hnutí Fidesz z EPP se předsedové 13 členských stran poprvé vyslovili v dubnu 2020. V dopise adresovaném tehdejšímu předsedovi EPP Donaldu Tuskovi poukazovali především na kontroverzní způsob řešení pandemie covidu-19. Maďarský parlament totiž v březnu 2020 schválil zákon, podle nějž mohl Orbán rozhodovat o dalších krocích ohledně řešení pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti předchozího schválení parlamentem.

Dodejme, že v březnu 2021 všech 12 poslanců Fidesz frakci EPP definitivně opustilo. Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, jež premiér Orbán označil za zjevně nepřátelský krok proti Fideszu a jeho voličům. Nejednalo se tedy výslovně o vyloučení, nýbrž o odchod z vlastního rozhodnutí. Tento krok byl nicméně reakcí na hrozící vyloučení.

Závěr

Předseda Strany evropských socialistů a bývalý švédský premiér Stefan Löfven tedy skutečně prohlásil, že v případě dalších proruských prohlášení Roberta Fica může být strana SMER, které je předsedou, z této frakce vyloučena. V minulosti vyloučení hrozilo také Orbánově Fideszu, byť z odlišných důvodů. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

ALDE, kde nás Progresivní Slovensko pomlouvalo i s tou (...) Maďarkou.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Neověřitelné
Maďarská europoslankyně Katalin Cseh kritizovala Babišovu účast na konferenci konzervativců v Budapešti a odmítavé prohlášení k tomu vydala i evropská frakce Renew Europe (dříve ALDE). Zda se ke kritice přidalo i Progresivní Slovensko, nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit.

Pro kontext nejdříve uveďme, že hnutí ANO i slovenské hnutí Progresivní Slovensko (PS) jsou v Evropském parlamentu členy stejné nadnárodní politické skupiny. Ta se dříve nazývala ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), v roce 2019 nicméně došlo k jejímu přejmenování na Renew Europe (Obnova Evropy), a to především kvůli sloučení s poslanci francouzské strany Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Renew Europe tedy navazuje na činnost skupiny ALDE a vyznává liberální a proevropské hodnoty.

Konference CPAC a její následky

Andrej Babiš ve svém výroku zjevně poukazuje na kritiku, která se na jeho hlavu snesla za účast na mezinárodní konzervativní konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference) v Budapešti. Tato akce, označovaná za setkání národoveckých ultrakonzervativců a euroskeptiků, se uskutečnila v květnu 2023. Jejím hlavním vystupujícím byl maďarský premiér Viktor Orbán.

Kromě Babiše, který je na webu budapešťské akce označen jako „konzervativní lídr“, se konference zúčastnili např. politici z evropských frakcí konzervativců a reformistů (ECR), euroskeptiků (ID), ale také američtí republikáni blízcí Donaldu Trumpovi. Dodejme, že Andrej Babiš ve svém projevu mj. kritizoval unijní Zelenou dohodu pro Evropu, která podle něj zničí evropský průmysl a uvrhne lidi do chudoby (video, čas 01:58).

Babišovu účast na této konferenci veřejně kritizovala mj. Katalin Cseh, viceprezidentka maďarské strany Momentum a evropské frakce Renew Europe. Ta na adresu bývalého českého premiéra uvedla, že považuje za nepřijatelné, „že zatímco na jedné straně Dunaje jsou studenti kropeni slzným plynem, na druhé straně stojí člen naší stranické rodiny na jednom pódiu s Viktorem Orbánem“. Pro doplnění zmiňme, že maďarská strana Momentum kandidovala v maďarských parlamentních volbách v roce 2022 v koalici s dalšími pěti stranami pod názvem Společně pro Maďarsko ve snaze porazit předsedu vlády Viktora Orbána a jeho vládnoucí stranu Fidesz.

Vystoupení a účast Babiše na budapešťské akci se nelíbily ani jeho dalším spolustraníkům z evropské frakce. Na kongresu ve Stockholmu, konaném taktéž v květnu 2023, straničtí delegáti schválili rezoluci, která Babišovu účast na konferenci odsoudila. Zároveň odsouhlasili, že ho přestanou zvát na své akce do té doby, než prověří, jestli je hnutí ANO věrné liberálním hodnotám. Prověřování mělo proběhnout v září, avšak dle informací serveru Aktuálně.cz a Hospodářských novin bylo na poslední chvíli zrušeno, neboť hnutí ANO avizovalo, že „jeho představitelé nebudou svým evropským kolegům v Česku k dispozici pro rozhovory“.

Dodejme, že již během léta poslalo hnutí ANO frakci Renew Europe dokument, ve kterém popisovalo svou podporu pro liberální kroky v České republice. Mezi ty zařadilo např. pomoc ukrajinským uprchlíkům nebo podporu manželství pro stejnopohlavní páry.

Progresivní Slovensko

Konkrétní kritiku ze strany zástupců hnutí Progresivní Slovensko se nám ve veřejně dostupných zdrojích ani na sociálních sítích jeho zástupců v Renew Europe nepodařilo dohledat. Katalin Cseh dříve v rozhovoru pro iRozhlas.cz uvedla, že jednou z šesti stran, které iniciovaly zmíněnou rezoluci, byla i strana ze Slovenska. V evropské frakci Renew Europe je nicméně v současné době mimo PS zastoupena také slovenská strana Jablko. Ta je v Evropském parlamentu reprezentována jednou poslankyní, která v roce 2019 kandidovala za stranu Svoboda a Solidarita (SaS).

Závěr

Maďarská členka Evropského parlamentu Katalin Cseh skutečně kritizovala Andreje Babiše za jeho účast na konzervativní konferenci CPAC. Konkrétní kritiku ze strany představitelů hnutí Progresivní Slovensko se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Podrobné informace o dění uvnitř frakce, které by slova Andreje Babiše mohly potvrdit, skupina Renew Europe (ALDE) nezveřejnila. Na zástupce této frakce jsme se proto obrátili s dotazem, která slovenská strana rezoluci iniciovala, odpověď jsme doposud nicméně neobdrželi. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Paní Jourová gratulovala (Robertu Ficovi, pozn. Demagog.cz).
Rádio Prostor, 3. října 2023
Evropská unie
Pravda
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová skutečně poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství ve slovenských parlamentních volbách. Gratulaci vyjádřila v rámci svého rozhovoru pro Českou televizi.

Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová gratulovala vítězi slovenských parlamentních voleb Robertu Ficovi a jeho straně SMER-SD v rámci rozhovoru v České televizi (video, čas 00:43). Zároveň poblahopřála  Michalu Šimečkovi a jeho hnutí Progresívne Slovensko, které dle jejích slov v těchto volbách čelilo „bezprecedentní dezinformační masáži“ (video, čas 00:55). Příspěvek se stejným obsahem Jourová také publikovala na svém twitteru (nově X).

Věra Jourová v rozhovoru dále uvedla, že i přes „vysokou míru manipulace“ plně respektuje volbu slovenských občanů a výsledky voleb. Další téma, o kterém eurokomisařka mluvila, byl např. akt o digitálních službách, který se dle jejího názoru ve slovenských volbách ještě nemohl plně projevit. Poté nastínila, že v rámci kampaní během voleb do Evropského parlamentu bude podle ní jeho vliv výraznější.

Andrej Babiš

Já jsem neporušil žádné moratorium. Zase lhala Česká televize a všichni opisovali.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Právní stát
Nepravda
Česká televize ani další média neuvedly, že by Andrej Babiš porušil moratorium před slovenskými volbami. Informovala pouze o tom, že Babiš vydal video v době moratoria. Tím zákaz volební kampaně skutečně neporušil.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o svém videu, ve kterém před slovenskými parlamentními volbami kritizoval hnutí Progresivní Slovensko a které zveřejnil v době probíhajícího moratoria (tedy v době zákazu volební kampaně). Ve výroku tvrdí, že Česká televize informovala o tom, že moratorium porušil, načež měla tuto zprávu převzít ostatní média. Babiš zároveň uvádí, že moratorium neporušil.

Moratorium

Volební moratorium na Slovensku začíná platit 48 hodin přede dnem konání voleb. Během tohoto moratoria je politickým stranám a koalicím zakázáno vést volební kampaň. Další omezení platí také pro média, která ve stejném období nesmí zveřejňovat informace o kandidátech, a nesmí se ani zveřejňovat volební průzkumy.

Volby do Národní rady Slovenské republiky se uskutečnily 30. září. Zmíněné video Babiš publikoval 28. září ve večerních hodinách, tedy již v době zákazu volební kampaně. V samotném zákoně o volební kampani nicméně stojí, že se zákaz zveřejňování informací o kandidátech v době moratoria nevztahuje na vysílání prostřednictvím internetu. Slovenské Ministerstvo vnitra poté upřesňuje, že tzv. bezplatné statusy (tedy statusy, které nejsou financovány v rámci kampaně) se za volební kampaň nepovažují. Andrej Babiš tedy moratorium neporušil.

Česká televize a další média

Česká televize prostřednictvím svého moderátora o Babišově videu mluvila ve svém vysílání 29. září odpoledne, kdy pouze podotkla, že předseda hnutí ANO svůj příspěvek publikoval v době zákazu volební kampaně. Explicitně však neuvedla, že by moratorium porušil (video, čas 09:29).

O videu Andreje Babiše pak ČT psala až 1. října, kdy pouze uvedla, že příspěvek zveřejnil před volbami do Národní rady. ČT o této záležitosti neinformovala např. ani v článku, který pokrýval podobu kampaně. Jako jeden z prvních se o videu zmínil server iRozhlas,cz, který pouze napsal, že „Babiš promluvil do finiše předvolebních bojů na Slovensku“ navzdory probíhajícímu moratoriu. Článek o jeho porušení výslovně nehovoří a podrobně popisuje především obsahovou stránku Babišova videa.

Podobně se k této situaci postavila i další média, která pouze upozorňovala na to, že Babiš své video publikoval v době, kdy je na Slovensku volební kampaň zakázána. Neuváděla ovšem, že by bývalý premiér moratorium porušil. Takovou informaci nepřinesla ani po skončení voleb.

Dodejme, že problematiku volebního moratoria v České televizi později probírali poslanec Karel Havlíček (ANO 2011) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s moderátorem Jakubem Železným (video, čas 10:33). Avšak ani zde moderátor o porušení moratoria nehovořil.

Závěr

Andrej Babiš tedy moratorium před slovenskými volbami do Národní rady skutečně neporušil. Česká televize však nepsala o tom, že by se tak stalo, jak Babiš ve výroku tvrdí. ČT ani nebyla mezi prvními, kdo o videopříspěvku bývalého premiéra informovali. Ostatní média tak od ní nemohla „opisovat“. Ani jiná média se však nevyjadřovala v tom smyslu, že by Babiš moratorium porušil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Moratorium (před volbami na Slovensku, pozn. Demagog.cz) se netýká, když se vyjádříte na sítích a není to placené, a mě jako občana nebo českého politika se to vůbec netýká.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Právní stát
Pravda
Moratorium před volbami se na Slovensku týká politických stran či kandidátů, kteří nesmí vést volební kampaň. Zákaz zveřejňování informací o kandidátech se vztahuje i na média. Bezplatné příspěvky na sociálních sítích však za kampaň považovány nejsou a moratorium se jich netýká.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš výrokem naráží na své video, ve kterém před slovenskými volbami kritizoval hnutí Progresivní Slovensko (PS). V něm zároveň nastínil domnělé změny, které by dle něj hnutí chtělo prosadit, pokud by vyhrálo volby do slovenské Národní rady pořádané 30. září. Vyzýval přitom slovenské občany, aby této možnosti zabránili.

Bývalý premiér ve výroku také mluví o tzv. předvolebním moratoriu, které začíná na Slovensku platit 48 hodin přede dnem konání voleb. Během tohoto moratoria je politickým stranám a koalicím zakázáno vést volební kampaň. Další omezení platí také pro média, která ve stejném období nesmí zveřejňovat informace o kandidátech. V průběhu moratoria se nesmí zveřejňovat ani volební průzkumy.

Zmíněné video Babiš publikoval 28. září, tedy již v době zákazu volební kampaně. Na jeho adresu se poté vyjádřil i předseda PS Michal Šimečka, který uváděl, že by podle něj měl Andrej Babiš dodržovat slovenské zákony. Šimečka zároveň dodal, že během moratoria by se mohl zdržet komentářů ohledně podpory kandidátů.

V samotném zákoně o volební kampani nicméně stojí, že se zákaz zveřejňování informací o kandidátech v době moratoria nevztahuje na vysílání prostřednictvím internetu. Slovenské Ministerstvo vnitra upřesňuje, že tzv. bezplatné statusy (tedy statusy, které nejsou financovány v rámci kampaně) se za volební kampaň nepovažují. Sponzorovaný příspěvek už ale na druhou stranu kampaní je. Tuto informaci potvrdil také mluvčí resortu Matej Neumann.

Zmiňme také, že podle komunikačního experta Gabriela Tótha se moratorium nevztahuje na komunikaci s voliči na sociálních sítích. Také Tóth ve svém vyjádření upřesnil, že si kandidáti v době zákazu volební kampaně nemohou na sociálních sítích platit za reklamu.

Bezplatné statusy na sociálních sítích se tedy za volební kampaň nepovažují a mohou být zveřejňovány i v době moratoria. Andreje Babiše se proto moratorium v tomto případě skutečně netýkalo, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Pan Šimečka přece je místopředseda Evropského parlamentu, ale je to politolog, novinář.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Pravda
Předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka v současnosti působí jako místopředseda Evropského parlamentu. Dříve vystudoval politologii v Praze a v Oxfordu a při svých studiích se živil jako novinář.

Andrej Babiš v rozhovoru naznačuje, že předseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka nemá potřebné zkušenosti a kompetence pro vedení země. Uznává sice, že je místopředsedou Evropského parlamentu (EP) a že „umí dobře anglicky“, to ale podle něj nestačí na premiérský post.

Předseda strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. Magisterský i doktorský titul v této oblasti poté získal na Oxfordské univerzitě. Během svých studií pracoval zároveň jako novinář, a to pro slovenský deník SME a pro britské Financial Times.

V roce 2011 se Šimečka stal poradcem tehdejšího europoslance za ČSSD Libora Roučka a také jeho slovenského kolegy Borise Zaly, který v Europarlamentu zastupoval stranu SMER – sociální demokracie. Později Šimečka působil jako výzkumný pracovník v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, kdy zároveň radil někdejšímu českému ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byl Michal Šimečka lídrem kandidátní listiny Progresivního Slovenska, které se voleb účastnilo v koalici se stranou SPOLU – občanská demokracie. Toto uskupení volby vyhrálo a Šimečka se tak následně stal europoslancem. O tři roky později byl zvolen také jedním ze 14 místopředsedů Europarlamentu. Dodejme, že Šimečka stál i přímo u začátků Progresivního Slovenska jako politického hnutí, podobně jako současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která byla v letech 20172019 jeho místopředsedkyní.

Michal Šimečka je tedy jedním z místopředsedů Evropského parlamentu. V minulosti vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a následně v Oxfordu. Mimo vlastní politickou kariéru působil také jako novinář. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My (V4 v době vlády Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) jsme se posbírali a dali 32 milionů euro, abychom zakoupili čtyři velké lodě pro libyjskou pobřežní stráž.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Zahraniční politika
Evropská unie
Pravda
Země Visegrádské čtyřky se během Babišovy vlády dohodly na finančním příspěvku 35 milionů eur na podporu pobřežní stráže Libye. Podle bývalého slovenského ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka měly být peníze určeny mj. na nákup čtyř lodí a jejich následnou údržbu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru komentuje slovenské parlamentní volby a vrací se k době, kdy byl předsedou vlády. Uvádí, že v té době Visegrádská čtyřka (V4) fungovala „perfektně“, protože každý z premiérů prosazoval své národní zájmy. Poté zmiňuje, že státy V4 měly dát dohromady 32 milionů eur jako příspěvek v rámci řešení migrační vlny. Finance pak dle Babiše měly mj. sloužit k nákupu čtyř lodí pro libyjskou pobřežní stráž. V kontextu výroku Babiš naznačuje, že se tento nákup neuskutečnil a podivuje se nad tím, kam tyto peníze „zmizely“.

Migrace z Libye

Migrace z Libye do Evropy se stala významným problémem v souvislosti s politickou nestabilitou, která v Libyi vypukla po svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kvůli chaosu a občanské válce v Sýrii se Libye stala uzlem, odkud se uprchlíci z afrických států a zemí Blízkého východu snažili dostat přes Středozemní moře do Evropy (např. do Itálie). Dodejme, že tato situace vedla k mnoha utonutím.

červnu 2015 pak Evropská unie zřídila operaci Sophia, jejímž cílem bylo snížit počet přicházejících uprchlíků do Itálie. Kromě boje s pašeráky měl být jedním z prostředků také výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva.

Finanční příspěvek V4

V prosinci 2017 se konal dvoudenní summit Evropské unie, na kterém Česko zastupoval tehdejší nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Již před jednáním se vyskytly informace, že Babiš přislíbí zhruba 200 milionů korun na pomoc Libyi ve snaze zabránit příchodu migrantů do EU.

Premiéři zemí V4 se na jednání dohodli, že poskytnou 35 milionů eur na financování programu kontroly hranic v Libyi. Každá ze čtyř zemí měla přitom přispět částkou ve výši 8,8 miliónů eur (tedy zhruba 200 milionů Kč). Tato finanční pomoc měla být směřována k posílení libyjské pobřežní stráže s cílem zabránit ilegální migraci. Tehdejší ministr zahraničních věcí Slovenska Miroslav Lajčák později upřesnil, že peníze jsou mj. určeny na nákup čtyř lodí, jejich následnou údržbu, a také např. na námořní koordinační záchranné centrum. Zmiňme, že ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli informace, zda byly tyto peníze nakonec vyplaceny.

Doplňme také, že ostatní členské státy EU finanční příspěvek států V4 sice uvítaly, nicméně i přesto zdůraznily nezbytnost nadále přijímat uprchlíky. Nizozemský premiér Mark Rutte a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová např. uvedli, že „mezi členskými státy EU nemůže existovat selektivní solidarita“.

Závěr

Země Visegradské čtyřky se tedy v době Babišovy vlády dohodly na finančním příspěvku pro libyjskou pobřežní stráž ve výši 35 milionů eur. Příspěvek měl být konkrétně určen mj. na koupi čtyř lodí a na podporu hranic Libye se záměrem zamezit nelegální migraci. Částka, kterou ve výroku uvádí Andrej Babiš, se mírně liší od sjednané sumy, stále se nicméně pohybuje v naší 10% toleranci. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

(Premiér Fiala a ministr Rakušan, pozn. Demagog.cz) řekli: „Bereme 30 tisíc“ (migrantů, pozn. Demagog.cz). No tak už jich přišlo 160 tisíc nebo dvě stě tisíc.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Evropská unie
Nepravda
Rakušan ani Fiala nemluvili o tom, že by Česko chtělo přijmout 30 tisíc migrantů. Návrh migračního paktu, o kterém Babiš hovoří, zatím není definitivně schválen, a nelze tak tvrdit, kolik migrantů po jeho přijetí do ČR přišlo. Babišova čísla navíc neodpovídají současné situaci.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš svým výrokem zjevně naráží na připravovanou migrační reformu, na jejíchž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Pro přijetí tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, hlasoval za Českou republiku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Migrační pakt

Původní návrh migračního paktu předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. K tomu došlo v době, kdy Radě Evropské unie předsedalo Švédsko. Základy však během svého předsednictví ve druhé půlce roku 2022 položila již Česká republika (.pdf, str. 4).

Tento návrh (.pdf) nicméně ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nebyl plně schválen, ačkoliv se na něm shodli ministři vnitra v Radě EU. Dokument totiž slouží jako základ pro jednání předsednictví Rady EU s Evropským parlamentem. Cílem je přitom dovršit jednání do voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře 2024.

Migrační pakt zahrnuje pravidla pro zrychlení vyřizování neúspěšných žádostí a princip „povinné solidarity“ se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Členské státy si tak budou moci vybrat, jakou formu pomoci zvolí. Jejich příspěvek do nového mechanismu solidarity může mít formu relokace (tedy přijetí běženců), ročního finančního příspěvku v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci, respektive za jednoho odmítnutého migranta, či alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí.

Co se týče potenciálního počtu přijatých migrantů, každá země bude muset zavést přesně stanovenou tzv. „adekvátní kapacitu“, která bude vyjadřovat, kolik migrantů je členský stát schopen přijmout. V rámci celé Evropské unie (tedy nikoliv pouze u Česka) by měl být počet stanoven na 30 tisíc.

Vít Rakušan ani premiér Petr Fiala však o tom, že Česko kvůli dohodě přijme 30 tisíc migrantů, nehovořili. Oba jen zdůrazňovali, že odsouhlasená reforma znamená definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. „Nebudou žádné povinné kvóty, tato dohoda vylučuje povinné kvóty,“ řekl například Fiala. Rakušan pak doplnil, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které ČR přijala. Ani jeden z těchto politiků se o takovém číslu nezmínil ani svých sociálních sítích.

Počet migrantů v ČR

Andrej Babiš u druhého uvedeného údaje, tedy množství příchozích uprchlíků, nezmiňuje časový úsek, kterého se týká. Z jeho vyjádření ovšem vyplývá, že jde zjevně o počet od červnového schválení zmíněného paktu. Návrh nicméně ke dni rozhovoru nebyl plně schválen, a tudíž nelze tvrdit, kolik osob po jeho přijetí do Česka přišlo.

Podívejme se tedy alespoň na dostupné údaje ohledně počtu migrantů příchozích do Česka. Data se nicméně týkají zejména nelegální migrace. V prvním čtvrtletí letošního roku policie zadržela 2 658 osob při nelegální migraci. Tiskový mluvčí cizinecké policie nám na dotaz sdělil, že ke 12. říjnu bylo při tranzitní nelegální migraci zjištěno 3 455 cizinců. Zmiňme také, že celkový počet (.pdf, str. 1) cizinců žijících na českém území se ke konci letošního června oproti konci loňského roku snížil o přibližně 80 tisíc (.pdf, str. 1). Konkrétně žilo v ČR ke 30. červnu 1 036 798 cizinců (.pdf, str. 1).

Co se týče evropského kontextu, můžeme uvést, že podle EU dorazilo na hranice Evropské unie od začátku roku k letošnímu září přibližně 194 tisíc uprchlíků. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) pak uvádí mírně odlišné počty – dle ní se ke 3. říjnu (tedy k datu vysílání námi ověřovaného rozhovoru) jednalo o cca 187 tisíc osob.

Závěr

Ministr vnitra Vít Rakušan ani premiér Petr Fiala se nevyjádřili v tom smyslu, že by Česká republika mohla (či se chystala) přijmout 30 tisíc uprchlíků. Návrh nového migračního paktu zatím ani není definitivně schválen, a nelze tedy tvrdit, kolik migrantů po jeho přijetí do Česka přišlo. Podle posledních údajů bylo nicméně v letošním roce při tranzitní nelegální migraci zadrženo pouze přibližně 3,5 tisíce osob. Počet cizinců žijících na území ČR se pak snížil. Čísla, která uvádí Andrej Babiš, tak neodpovídají současnému stavu. Jeho výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Jo, ale pohrozila (Věra Jourová, pozn. Demagog.cz), že možná příště ten Babiš nemůže točit to video.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Nepravda
Věra Jourová se k videu, které Andrej Babiš zveřejnil před slovenskými volbami (a kde varoval před volbou Progresivního Slovenska), nevyjadřovala. Veřejně na něj nijak nereagovala, a ani Babišovi „nepohrozila“, že před dalšími volbami obdobné video nemůže natočit.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o svém videu, ve kterém kritizoval hnutí Progresivní Slovensko. V něm zároveň nastínil domnělé změny, které by dle něj toto hnutí chtělo prosadit, pokud by vyhrálo volby do Národní rady pořádané 30. září. Vyzýval přitom slovenské občany, aby této možnosti zabránili. 

V námi ověřovaném výroku pak premiér tvrdí, že podle něj měla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásit, že Babiš „příště“ (tedy zjevně před volbami do Evropského parlamentu) obdobné video nebude moci publikovat.

Dodejme, že Babiš své video zveřejnil 28. září, tedy v době, kdy již na Slovensku platilo tzv. předvolební moratorium. To podle slovenského zákona začíná 48 hodin před dnem konání voleb a politickým stranám je během něj zakázáno vést volební kampaň. Další omezení platí také pro média, která nesmí zveřejňovat informace o kandidátech. Expremiér Babiš nicméně v tomto případě moratorium neporušil, o čemž píšeme v naší další analýze.

Vyjádření Věry Jourové

Věra Jourová Andreje Babiše za toto video ve veřejně dostupných zdrojích nekritizovala ani „nepohrozila“, že by před příštími volbami obdobné záběry nemohl natočit. Nevyjádřila se takto například ani na svém účtu na Twitteru.

O slovenských volbách do Národní rady Věra Jourová mluvila např. v rozhovoru pro Českou televizi, který se uskutečnil 1. října (video). Ani v něm však video Andreje Babiše nijak nezmínila. Mluvila jen o tom, že dané volby provázela „bezprecedentní dezinformační masáž“, a také, že se podle ní ještě nemohl plně projevit efekt nového unijního Aktu o digitálních službách.

Upřesněme, že cílem tohoto aktu je kromě jiného „udržovat bezpečné online prostředí“ zmírňovat „systémová rizika“, jako je šíření manipulací nebo dezinformací. V této souvislosti Evropská komise v dubnu 2023 zveřejnila seznam subjektů, které (co do počtu uživatelů) spadají do kategorie „velmi velkých online platforem“ a „velmi velkých internetových vyhledávačů“. Na tyto subjekty, mezi které patří např. Twitter, Facebook, Instagram nebo Google, se tak od konce srpna 2023 vztahují nové povinnosti

Dané platformy a vyhledávače musí například zajistit, že dojde k posílení postavení uživatelů, ochrana nezletilých osob bude na vysoké úrovni nebo že bude docházet k pečlivějšímu moderování obsahu. S tím poté souvisí i povinnost přijmout taková opatření, která povedou k menšímu šíření nezákonného obsahu a k menšímu šíření dezinformací. Další povinnosti také mají vést i k větší transparentnosti a odpovědnosti online platforem.

Právě kvůli tomu, že tato pravidla začala platit až koncem srpna, podle Jourové tento akt ještě nemohl mít plný vliv na činnost online platforem v době slovenské předvolební kampaně. Ta totiž oficiálně odstartovala už letos v červnu. Jourová ale v říjnovém rozhovoru pro ČT uvedla, že předpokládá, že v kampani před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu bude jeho dopad již výraznější (video, čas 3:43). 

Důležité je dodat, že Jourová v rozhovoru také upozorňovala na to, že názory jednotlivců tímto opatřením nebudou zasaženy (video, čas 3:43). Nařízení dle jejích slov slouží zejména k tomu, aby platformy zajistily dostatečné kapacity pro ověřování faktů. Dále např. zmínila, že dle ní je „dezinformace ověřitelná lež“

Dodejme, že Andrej Babiš na rozhovor s Věrou Jourovou reagoval už dříve na svém facebooku, kam 4. října nahrál video kritické k jejímu vyjádření ohledně „dezinformační masáže“. V něm se vyjadřoval podobně jako v námi ověřovaném výroku. Už tehdy totiž naznačoval, že mu podle něj Jourová chce s pomocí nových pravidel zakázat, aby mohl před evropskými volbami na internetu vyzývat lidi, ať nevolí Progresivní Slovensko (video, čas 52:00).

Závěr

Jak vyplývá z výše uvedených informací, Věra Jourová předvolební video Andreje Babiše vůbec nekomentovala. Její slova v rozhovoru pro ČT se týkala pouze Aktu o digitálních službách, který zmínila v obecné spojitosti se slovenskými volbami do Národní rady a volbami do Evropského parlamentu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Nikdo, ani prezident, ani premiér, ani předsedkyně Sněmovny, ani předseda Senátu, Ficovi negratulovali.
Rádio Prostor, 3. října 2023
Pravda
Prezident Pavel, premiér Fiala, předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová, ani předseda Senátu Vystrčil skutečně Robertu Ficovi k jeho vítězství ve slovenských parlamentních volbách negratulovali.

Andrej Babiš kritizoval nejvyšší ústavní činitele za to, že podle něj nepogratulovali Robertu Ficovi, předsedovi strany Směr‑SD, která vyhrála slovenské parlamentní volby. To označil za ostudu. Zmiňme, že bývalý premiér Babiš Ficovi gratuloval na sociální síti X (dříve Twitter) 1. října v ranních hodinách, přičemž volební místnosti se uzavřely v předchozí den večer.

Prezident Petr Pavel vítězi parlamentních voleb na svých sociálních sítích negratuloval. Podle serveru iDNES.cz se Pavel o volbách vyjádřil pouze v tom smyslu, že „vůli občanů je třeba respektovat“ a že „je v našem zájmu, aby se naše cesty nerozcházely a aby dlouhodobě nadstandardní vztahy mezi Čechy a Slováky zůstaly zachovány." Dodejme, že hlava státu už před volbami řekla, že Ficovo případné vítězství ve volbách by mohlo vést k narušení vzájemných vztahů Česka a Slovenska. Fico následně Pavla kritizoval za údajné vměšování se do kampaně.

Premiér Petr Fiala a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová Robertu Ficovi rovněž neblahopřáli. Ve svých příspěvcích na síti X popřáli Slovensku sestavení „dobré vlády", respektive „vlády, která se přihlásí k euroatlantickému směru zahraniční politiky a dokáže uklidnit polarizovanou společnost.“

Předseda Senátu Miloš Vystrčil poté pouze uvedl: „Slovensko je náš nejbližší partner a věřím, že bude pro nás i zdrojem poučení.“ V pořadu Události, komentáře poté přiblížil, že Ficovi negratuloval, neboť by mu to přišlo pokrytecké vzhledem k tomu, že nesouhlasí s jeho názory a sám doufal v jiný výsledek voleb (video, čas 00:12–2:09).

Dodejme, že se ke slovenským volbám vyjádřili i další politici. Např. ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš gratuloval Michalu Šimečkovi, předsedovi hnutí Progresívne Slovensko, které ve volbách skončilo druhé. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka blahopřál k návratu do Národní rady straně KDH a jejímu předsedovi Milanu Majerskému. Ministr vnitra Vít Rakušan se poté vyjádřil v podobném duchu jako Miloš Vystrčil, když napsal, že výsledek voleb je „pro nás varováním i poučením." Předseda hnutí SPD Tomio Okamura pak Robertu Ficovi přímo poblahopřál k vítězství.

Shrňme tedy, že nejvyšší ústavní činitelé, které vyjmenovává Andrej Babiš, Robertu Ficovi k výhře ve slovenských parlamentních volbách skutečně negratulovali. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.