Přehled ověřených výroků

Ministr dopravy Martin Kupka reaguje na otázku ohledně možné úpravy současného závazku, podle kterého mají státy NATO každoročně vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Kupka v odpovědi uvádí, že v případě navýšení na 5 % HDP by se do obranných výdajů zahrnuly i související záležitosti, jako je například výstavba infrastruktury nebo komunikací. V tomto kontextu zmiňuje, že Česko splnilo stávající alianční závazek.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu odsouhlasili ústně ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma od loňského roku zahrnuje také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že díky tomu celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358).

Podle nejnovější makroekonomické predikce z dubna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 167,82 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize. Petr Fiala pro ni uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“.

Kabinet ke dni námi ověřované debaty obranný rozpočet na letošní rok neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Tato částka se nakonec ještě zvýšila na 159,8 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů dalších institucí šlo na obranu celkově 166,8 mld. Kč, což představuje 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i dokumenty Severoatlantické aliance. Výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují a vláda obranný rozpočet neupravila. Výrok ministra Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V debatě o srovnávání důchodů v Německu a Česku premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky o tom, že němečtí důchodci využívají investice a mají úspory. Premiér Fiala uvádí, že i v Česku mají lidé různé možnosti spoření. V této souvislosti mluví o tom, že jeho vláda zavedla dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má sloužit jako další nástroj finančního zabezpečení na stáří.

Dlouhodobý investiční produkt

Mezi možnosti, jak si lidé mohou spořit na stáří, patří kromě doplňkového penzijního spoření či životního pojištění i dlouhodobý investiční produkt. Jde o finanční nástroj, který umožňuje investovat peníze na dlouhé období v řádu desítek let. Nabízet ho mohou pouze licencované finanční instituce, například banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry zapsaní v seznamu vedeném Českou národní bankou. Peníze lze investovat například do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, které splňují zákonem stanovené podmínky.

Stát poskytuje na tento produkt daňové výhody, pokud si účastník spoří alespoň 10 let a peníze vybere nejdříve v roce, kdy dosáhne 60 let věku. Daňové odpočty se vztahují až na 48 000 Kč ročně a také na příspěvky od zaměstnavatelů až do výše 50 000 Kč ročně. Pokud by došlo k předčasnému výběru, musí člověk vrátit daňovou podporu, kterou získal za posledních deset let.

Zavedení DIP

Ministerstvo financí předložilo v dubnu 2023 návrh zákona, který zavádí změny ve III. pilíři důchodového systému a zároveň i DIP. Návrh zákona (.docx) byl schválen vládou Petra Fialy v červnu 2023 (.pdf) a následně předložen Poslanecké sněmovně. Ta návrh odsouhlasila v listopadu 2023. Zákon nakonec nabyl účinnosti v lednu 2024.

Využití DIP

K lednu 2025, tedy po roce fungování DIP, si produkt založilo necelých 120 tisíc lidí. Podle Asociace pro kapitálový trh ČR využilo DIP k 31. březnu 2025 již přes 150 tisíc investorů, kteří do něj celkově vložili 3,5 miliardy korun (.pdf). Z toho přibližně 87 % tvořily investice do fondů, 7 % bylo uloženo jako depozita a 6 % připadalo na jiné formy investic. Podle výkonného ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka si DIP nejčastěji zakládají lidé ve věku mezi 30 a 40 lety.

Závěr

Vláda Petra Fialy schválila v červnu 2023 návrh zákona, jehož součástí bylo zavedení dlouhodobého investičního produktu (DIP). Forma spoření, která umožňuje investovat peníze na delší období a přináší daňové výhody, funguje od ledna 2024.

Moderátorka se v kontextu výroku ptá na srovnání českých důchodů s těmi německými. Petr Fiala podotýká, že mezinárodní srovnání výše penzí je podle něj ovlivněno tím, že důchody v Česku na rozdíl od jiných zemí nepodléhají zdanění. Dodává přitom, že v některých zemích jsou penze „zdaněné s těmi investičními nástroji“, čímž zjevně naráží na třetí pilíř českého důchodového systému, ve kterém je účast dobrovolná.

Zdanění důchodů v ČR

Starobní důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy v daném roce. Pro letošek je měsíční minimální mzda stanovená na 20 800 korun a od daně jsou tak osvobozené důchody do výše 62 400 korun měsíčně. Průměrný důchod přitom dle posledních údajů České správy sociálního zabezpečení činil přibližně 21 tisíc korun (.pdf, str. 1) a povinnost odvádět daně se tak většiny penzistů netýká.

Z důchodu se již neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Pokud důchodce zároveň pracuje, od letošního roku nemusí platit sociální pojištění, které představovalo 6,5 % z hrubé mzdy.

Srovnání se zahraničím

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 38 ekonomicky vyspělých zemí, každé dva roky publikuje zprávu, jež srovnává důchodové systémy v jednotlivých členských státech. Nejnovější dostupná data jsou z roku 2023 a podle nich mají důchodci určité daňové úlevy ve 28 zemích, zatímco ve zbylých 10 státech se na penze vztahují stejné daňové sazby jako na příjmy lidí v produktivním věku (.pdf, str. 155). Důchodci odvádí daně například v Dánsku, Francii, Polsku, Rakousku nebo Švýcarsku.

Závěr

Důchody v Česku podléhají zdanění až ve chvíli, kdy roční vyplacená částka přesáhne 36násobek minimální mzdy. V praxi tak v roce 2025 musí daně odvádět důchodci, kteří pobírají více než 62 400 korun měsíčně. Určitá forma daňových úlev existuje v 28 členských zemích OECD, naopak přibližně ve čtvrtině států se penze danit musí. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru mluví o bitcoinové kauze. Uvádí, že přijetí bitcoinového daru v hodnotě miliardy korun bylo plně v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. Dodává, že až v případě, kdy by stát chtěl s tímto darem nakládat, by vláda takový záměr musela schválit.

Pravidla pro přijetí daru

Pravidla přijímání darů popisuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (.pdf, str. 20). Ten říká, že pokud chce některé z ministerstev přijmout darem například nemovitost, musí dar nejdříve schválit Ministerstvo financí. V případě finančních darů ale zákon takovou povinnost nestanovuje, a rozhodnutí o přijetí daru je tedy v kompetenci jednotlivých ministerstev.

Pravidla pro nakládání s peněžitými dary

Informaci o tom, že by bylo potřeba souhlasu vlády k nakládání s finančními dary, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nejprve nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo financí, které nás odkázalo na zákon o rozpočtových pravidlech.

Na základě tohoto zákona jsou peněžité dary pro organizační složky státu, tedy například pro ministerstva, v kompetenci dané instituce. V případě adresování daru konkrétnímu resortu s ním tak daný resort může nakládat. Jestliže u daru není uveden účel, může ministerstvo tyto finanční prostředky použít na úhradu výdajů na „rozpočtem nezajištěné provozní potřeby“ resortu nebo na výdaje, které by povolila vláda. Pokud ministerstvo dostalo darem finance „na určitý účel“, může je podle zákona používat právě na tento účel.

Darovací smlouvu o přijetí bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svém webu. V dokumentu se uvádí (.pdf, str. 1), že resort dar přijal „zejména za účelem na pomoc obětem trestných činů ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb. (…), financování boje s kyberkriminalitou a pro rozvoj materiálně-technické základny justice a vězeňské služby“. Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na konci května upřesňoval, že resort získané peníze plánoval využít například na dotace pro oběti trestných činů, elektronizaci justice nebo na investice do zdravotnictví ve vězeňství.

Vláda každý rok předkládá návrh zákona o státním rozpočtu, který obsahuje výčet tzv. závazných ukazatelů s vyčíslením jednotlivých příjmů a výdajů. Návrh pak schvaluje Sněmovna a nakonec je schválené znění zveřejněno ve Sbírce zákonů. Podle zákona má ministerstvo právo překročit závazné ukazatele výdajů stanovené zákonem o rozpočtu, pokud na tyto výdaje použije prostředky z mimorozpočtových zdrojů, tedy např. právě z darů (.pdf, str. 14–15). Zároveň zákon říká, že před úhradou těchto výdajů je nutné provést rozpočtové opatření, vydání těchto opatření ovšem nevyžaduje schválení Ministerstvem financí (.pdf, str. 98).

Odlišná situace by nastala, pokud by vláda chtěla darované prostředky využít na jiném ministerstvu, než které dar dostalo. Až v takovém případě zákon vyžaduje povolení vládou nebo na základě jejího pověření ministrem financí.

Závěr

Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř miliardy korun bylo skutečně v gesci Ministerstva spravedlnosti. Pokud by vláda chtěla použít finance darované Ministerstvu spravedlnosti na výdaje jiných resortů, vyžadovalo by to schválení vládou či ministrem financí. Samotné Ministerstvo spravedlnosti ale podle zákona může s darem nakládat i bez tohoto schválení. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící.

Premiér Petr Fiala vyjadřuje důvěru v ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože se mu podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 % na 2,2 %. Později v rozhovoru se k tomuto bodu opět vrací a zmiňuje, že právě díky sníženému deficitu veřejných financí splňuje Česko tzv. maastrichtská kritéria. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, jaký byl tento deficit podle maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria – kritérium udržitelnosti veřejných financí

Cílem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, jak ekonomicky schopná je uchazečská země plynule se integrovat do eurozóny, aniž by tím ohrozila stabilitu eurozóny či své vlastní ekonomiky. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnují: cenovou stabilitu, stabilitu měnového kurzu, dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnost veřejných financí.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Deficit veřejných financí v Česku

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2020 podle Evropské komise dosáhl 5,8 % HDP (.pdf, str. 71) a podle Ministerstva financí 5,6 % HDP (.pdf, str. 7). Nad pěti procenty se držel i v roce 2021, na jehož konci vystřídal Babišovu vládu Fialův kabinet. Podle zprávy Evropské komise byl deficit v těchto dvou letech ovlivněn rozsáhlým rozpočtovým uvolněním v reakci na pandemii covidu-19, zejména dočasnými výdaji na podpůrná opatření, jako byl např. program Antivirus (.pdf, str. 77). 

Aktuálnější data Evropské komise ukazují, že v roce 2024 mělo Česko deficit veřejných financí ve výši 2,2 % HDP. Komise upřesňuje, že jeho výši ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem. Také podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2024 sektor vládních institucí deficitu 2,2 % HDP a splnil tím maastrichtskou 3% hranici poprvé od ekonomických opatření během pandemie. 

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá v tomto roce deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP.

Závěr

V letech 2020 a 2021 se deficit veřejných financí pohyboval okolo 5 % HDP. Podle Evropské komise a ČSÚ v roce 2024 činil 2,2 % HDP a podle odhadů zůstane pro rok 2025 v podobné výši. Výrok premiéra Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na porovnání různých ekonomických ukazatelů svého kabinetu s vládou Andreje Babiše. Jako příklad toho, že je česká ekonomika podle něj v dobré kondici, uvádí mj. výši investic v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie.

Nejzdravější ekonomika

„Zdraví“ či prosperita různých ekonomik se dá hodnotit mnoha způsoby, nejen růstem hrubého domácího produktu (HDP). Jednou z institucí, které prosperitu měří, je Světová banka. V hodnocení vychází z příjmové nerovnosti, přičemž reflektuje růst průměrných příjmů u spodních 40 % populace. V České republice zdraví ekonomiky měří zejména Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje s daty z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat srovnává členské státy EU.

Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti. Celý letošní Index prosperity byl v době vysílání námi ověřovaného rozhovoru stále ve stavu zpracování, ale hodnocení prosperity české ekonomiky v rámci EU již dostupné bylo. Pro rok 2025 se česká ekonomika v tomto srovnání skutečně umístila na devátém místě.

V žebříčku Světové banky za období let 2016–2021 byla ČR v rámci zemí EU na 14. místě, když zaznamenala nárůst průměrných příjmů spodních 40 % populace o 3,52 % (.xlsx). Ve srovnání HDP na obyvatele, které se používá pro porovnání výkonnosti ekonomik s různě velkou populací, se ČR v roce 2024 mezi členskými státy EU podle dat Světové banky umístila na 15. místě (.xls).

Výše investic

Jedním z indikátorů, které Index prosperity také posuzuje, je míra investic vůči HDP. Na základě dat Eurostatu porovnává, jak velká část celkové hodnoty statků a služeb vytvořených v Česku se investuje např. do dopravní infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu. V porovnání se zbytkem členských států EU se Česko umístilo na druhém místě, hned po Estonsku. Jedná se přitom o data za rok 2023, novější údaje nebyly ke dni, kdy byl publikován námi ověřovaný rozhovor, k dispozici.

Závěr

Podle Indexu prosperity, který připravují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR, je česká ekonomika v roce 2025 skutečně devátou nejzdravější v Evropské unii. V žebříčku podílu státních investic vůči HDP se pro rok 2023 umístila na druhém místě. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátorky, že během jeho vlády byla inflace až 18,9 %. V odpovědi srovnává míru inflace na konci vlády Andreje Babiše se současnou hodnotou a na příkladu demonstruje, že se jeho vládě podle něj podařilo inflaci zkrotit. Uvádí, že na konci jeho vlády je inflace okolo 2 % a zjevně se odvolává na nejnovější hodnoty ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. ČSÚ do inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány odlišnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace během Fialovy vlády

V prosinci 2021, kdy skončilo funkční období vlády Andreje Babiše a moci se ujala Fialova vláda, dosáhla meziroční míra inflace 6,6 %. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu během působení Fialovy vlády došlo v září 2022, kdy inflace podle dat ČSÚ činila 18 %. Od ledna 2023 začala postupně klesat, až se v lednu 2024 dostala na 2,3 %. Od té doby se po většinu času pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. V dubnu 2025 byla inflace podle dat ČSÚ 1,8 % a v květnu téhož roku 2,4 %. Eurostat pro tyto měsíce uvádí obdobnou míru inflace, a to konkrétně 1,7 % za duben a 2,3 % za květen.

Dubnová inflace byla v měření ČSÚ nejnižší od března 2018. Květnový nárůst oproti dubnu byl podle České národní banky nejspíše způsoben velikonočními slevami, po kterých se potraviny v květnu vrátily na svou původní cenu.

Závěr

Podle dat ČSÚ dosáhla meziroční inflace v dubnu 2025 1,8 %, v květnu pak 2,4 %. Dle Eurostatu činila meziroční inflace v těchto měsících 1,7 % a 2,3 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku mluví o daňovém zatížení občanů a ptá se premiéra Petra Fialy, zda má pocit, že lidem daňovou politiku vysvětluje správně, když uvádí, že daně v Česku nejsou příliš vysoké. Moderátorka zároveň připomíná, že jeho vláda některé daně zvyšovala. Předseda vlády připouští, že slib o nezvyšování daní musel porušit, zároveň ale kroky vlády obhajuje a uvádí několik příkladů, které podle něj svědčí o tom, že se ekonomická situace v Česku zlepšuje.

Reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), ten také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Nejnovější data, která ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru ČSÚ publikoval, se týkají prvního čtvrtletí roku 2025. Podle těchto údajů došlo v meziročním srovnání k růstu reálných mezd o 3,9 %, a pokračovalo tak jejich zvyšování. Zatímco od posledního čtvrtletí roku 2021, kdy v prosinci nastoupila Fialova vláda, reálné mzdy klesaly, od začátku roku 2024 už nepřetržitě rostou (.xlsx).

Podle odhadů několika institucí se reálné mzdy budou zvyšovat také po zbytek roku 2025. Např. dle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 se očekává, že reálné mzdy v roce 2025 porostou přibližně o 4 % (.pdf, str. 2; .xlsx). Hospodářská komora ve své prognóze z podzimu 2024 odhadovala, že se průměrná reálná mzda v roce 2025 zvýší o 3,2 % (.pdf, str. 1). Podobné číslo uvádí i ve své nejnovější predikci, která vyšla až po námi ověřovaném rozhovoru. Podle ní reálné mzdy letos vzrostou o 3,6 % (.pdf, str. 1). Česká bankovní asociace ve svém květnovém odhadu předpověděla růst o 3,5 % a zpráva České národní banky předpokládá, že se růst reálných mezd udrží nad 2,5 % (.pdf, str. 18).

Růst ekonomiky

Za ukazatel růstu ekonomiky se obecně považuje vývoj hrubého domácího produktu (HDP). Ten sleduje ČSÚ. Ke dni námi ověřovaného rozhovoru se nejnovější data týkala prvního čtvrtletí roku 2025, kdy HDP meziročně vzrostlo o 2,2 %. Až ke konci června ČSÚ tento údaj zpřesnil na 2,4 %.

Vývoj HDP napříč členskými státy Evropské unie sleduje Eurostat. Podle jeho posledních dat vzrostlo české HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,2 %. Průměr EU přitom činil 1,6 %, a česká ekonomika v tomto srovnání tedy rostla rychleji. Jak je vidět na následujícím grafu, v řadě jiných členských zemí se HDP zvýšilo výrazněji než v ČR. České HDP nicméně stouplo více, než je průměr EU, a pokračovalo tak v trendu nedávného vývoje, kdy je soustavně vyšší od třetího čtvrtletí roku 2024.

Deficit veřejných financí a maastrichtská kritéria

Petr Fiala zmiňuje, že v oblasti deficitu veřejných financí plní Česko tzv. maastrichtská kritéria. Jejich smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nedošlo k ohrožení stability eurozóny ani samotné země.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou hodnoceny z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě."

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2024 podle ČSÚ činil 2,2 % hrubého domácího produktu (HDP), pohyboval se tedy pod referenční hodnotou ve výši 3 % stanovenou maastrichtskými kritérii. Stejnou hodnotu uvádí také Evropská komise. Ta upřesňuje, že schodek ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem.

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP a předpověď České národní banky uvádí 2,1 % HDP (.pdf, str. 31).

Také poměr veřejného dluhu k HDP zůstává pod referenční hranicí 60 %. V roce 2024 dle Ministerstva financí dosáhl 43,4 % HDP a dle odhadů by měl v roce 2025 mírně vzrůst na 44,3 % HDP (.pdf, str. 6 ze 62). Česká republika tak v oblasti rozpočtového deficitu kritérium udržitelnosti veřejných financí plní.

Důvěra v ekonomiku

Důvěra v ekonomiku a důvěra spotřebitelů jsou ukazatele, které vyjadřují, jak podnikatelé a domácnosti hodnotí současný stav ekonomiky a co očekávají do budoucna. Důvěra v ekonomiku shrnuje očekávání firem v různých sektorech (průmysl, služby, obchod, stavebnictví), zatímco důvěra spotřebitelů vypovídá o tom, jak domácnosti vnímají svou finanční situaci, celkový vývoj ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti či ochotu spořit. Tyto ukazatele slouží jako tzv. předstihové indikátory – tedy jako signály toho, jak se může ekonomika vyvíjet v příštích měsících. 

V České republice tato data sleduje ČSÚ. Ten každý měsíc provádí tzv. konjunkturální průzkumy a publikuje indexy důvěry podnikatelů, spotřebitelů i souhrnně celé ekonomiky. Na evropské úrovni měří obdobná data Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti při Evropské komisi (DG ECFIN). Tato data mají podobu indikátoru ekonomického sentimentu ESI.

Jak lze vidět na následujícím grafu, průzkum ČSÚ z května 2025 ukazuje, že celková důvěra v českou ekonomiku i spotřebitelská důvěra v květnu meziměsíčně vzrostly. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu kombinující podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru stoupl oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra v ekonomiku se přitom zvýšila i meziročně, zatímco ta spotřebitelská je stabilní a meziročně rostla do února 2025.

Závěr

Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. V prvním čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 3,9 %. České HDP v prvním čtvrtletí roku 2025 zároveň rostlo rychleji, než byl průměr EU, když meziročně stouplo o 2,2 %, zatímco v EU jako celku o 1,6 %. Deficit veřejných financí v roce 2024 představoval 2,2 % HDP a podle predikcí zůstane na podobné úrovni také v letošním roce. Česko tak splňuje maastrichtské kritérium o udržitelnosti veřejných financí, podle kterého výše schodku nesmí překonat hranici 3 % HDP. V květnu se meziměsíčně zvýšila i důvěra v ekonomiku, rostoucí také meziročně. Zvedla se také důvěra spotřebitele, která je stabilní a do února 2025 rostla i meziročně. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala komentuje rezignaci Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti kvůli bitcoinové aféře a Blažkovo rozhodnutí pozastavit své členství v ODS. Podle Fialy je dobře, že Blažek za své pochybení převzal odpovědnost. Zároveň vyzdvihuje jeho práci na novele trestního zákoníku.

Demise Pavla Blažka 

Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svém účtu na sociální síti X 30. května 2025 oznámil, že rezignuje na svou funkci ve vládě. K demisi se rozhodl po dohodě s premiérem Petrem Fialou kvůli bitcoinové kauze, ve které Ministerstvo spravedlnosti přijalo miliardu korun v bitcoinech od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Fiala následně na post ministryně spravedlnosti navrhl Evu Decroix, kterou pak 10. června prezident jmenoval do funkce.

Provozovatel nelegálního internetového tržiště Tomáš Jiřikovský skončil v roce 2017 ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal od státu zpět většinu své elektroniky i s původními daty. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Jiřikovský se po dohodě s Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat jeho ministerstvu. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz. 

Novela trestního zákoníku

Návrh novely trestního zákoníku připravilo Ministerstvo spravedlnosti v březnu 2024 a v listopadu ho schválila vláda. Sněmovna projednávání novely (.pdf) otevřela v prosinci a finální třetí čtení, na kterém novelu schválila, proběhlo 30. května. Následně zamířila k dalšímu projednávání do Senátu.

Cílem Sněmovnou schváleného návrhu je především snížit počet vězňů a ulevit státnímu rozpočtu. Novela umožní například častější ukládání peněžitých trestů, zejména v případech, kdy se pachatel snažil trestným činem úmyslně obohatit (.pdf, str. 3; .pdf, str. 4–5, 75–76 z 278). Další změnou je také uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Novela naopak zpřísňuje tresty za tzv. deepfake pornografii nebo porušování mezinárodních sankcí (.pdf, str. 14, 20).

Závěr

Pavel Blažek oznámil svůj záměr rezignovat na funkci ministra kvůli zapojení Ministerstva spravedlnosti do bitcoinové aféry 30. května 2025 na svém účtu na sociální síti X. Ve stejný den schválila Sněmovna ve třetím čtení novelu trestního zákoníku, kterou předložilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Blažka v březnu 2024. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na dotaz moderátorky ohledně budoucnosti ODS po odchodu Pavla Blažka, který pozastavil své členství ve straně v souvislosti s bitcoinovou aférou. Fiala se v odpovědi vymezuje vůči kritickým komentářům, podle kterých ho Blažek jako silná osobnost v ODS „řídil“. V této souvislosti pak upozorňuje, že řada lidí ve svých vyjádřeních Blažka po odchodu z funkce ministra spravedlnosti naopak chválila, včetně těch, kteří s ODS nesympatizují.  

Rezignace Pavla Blažka kvůli bitcoinové kauze

Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek letos 30. května oznámil, že se rozhodl na tento post rezignovat, a o týden později pozastavil také své členství v ODS. 10. června Blažka nakonec ve vedení resortu spravedlnosti vystřídala Eva Decroix.

Důvodem Blažkova odchodu byla bitcoinová kauza, ve které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal od státu zpět většinu své elektroniky i s původními daty. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Jiřikovský se následně po dohodě s Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat jeho ministerstvu. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz. 

Vyjádření Matěje Hollana

Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan je zastupitelem města Brna za hnutí Žít Brno, které na rozdíl od ODS není členem tamější koalice. Hollan v komentáři pro Seznam Zprávy ze 13. června ocenil například Blažkovu otevřenost k postřehům jiných stran a schopnost „posunovat diskuse dál“. Pozitivně se vyjádřil také o Blažkově práci na novele trestního zákoníku, kterou Sněmovna schválila na konci května 2025 v den Blažkovy demise. K působení Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti Hollan mj. napsal: „Jsem bytostně přesvědčen, že srovnatelně dobrý a tak výrazně reformní ministr spravedlnosti – nejvíce pro oblast trestní justice – tu ještě nikdy nebyl a obávám se, že dlouho nebude.“

Další reakce po Blažkově rezignaci 

Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ve vysílání Českého rozhlasu v červnu hodnotila Blažka pozitivně (audio, čas 13:15–14:09) např. za spolupráci na pozměňovacích návrzích. Vytkla mu ovšem, že nedodržoval lhůty. Dodala, že to byl „extrémně chytrý a kompetentní ministr“, když chtěl a pracoval. 

Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni zabývá oblastí dluhového poradenství, označil Blažka v rozhovoru pro Aktuálně.cz za jednoho z nejlepších ministrů spravedlnosti. Oceňoval, že byl podle něj Blažek ochotný se setkat a hledat řešení problémů. Blažkovu práci z doby před bitcoinovou aférou hodnotili kladně také přímo členové vládního tábora. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková Blažka např. chválila za vstřícný a konstruktivní přístup v debatách při přípravách zákonů. Podobně se vyjádřila i poslankyně za STAN Barbora Urbanová.

Závěr

Brněnský politik Matěj Hollan skutečně uvedl, že srovnatelně dobrého ministra spravedlnosti, jako je Pavel Blažek, v Česku ještě nebylo a nejspíš dlouho nebude. Blažkovu práci ve funkci ministra spravedlnosti ocenili také někteří politici z jiných parlamentních stran, včetně Heleny Válkové z opozičního hnutí ANO, nebo experti na problematiku související s náplní resortu spravedlnosti.