Přehled ověřených výroků

Jako reakce na loňské nabarvení sochy na růžovo skupinou Čeští vlastenci dostala 21. srpna 2018 socha Ivana Koněva od radnice Prahy 6 nové informační desky. Tyto desky, jedna v češtině, další v angličtině a třetí v ruštině, informují o různých maršálových činech.

Je pravda, že deska zmiňuje první ukrajinský front, vstoupení jeho jednotek do Prahy, výstavbu Berlínské zdi i maďarské povstání, ale nepíše se na ní o osvobození Osvětimi. Toto je plné znění informační tabule:

„Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“

V tomto rozboru se nebudeme věnovat názorům místopředsedy Senátu Růžičky, zaměříme se konkrétně na dvě části výroku: zaprvé, zda se velvyslanectví, či některý z jeho pracovníků, vyjádřil o situaci kolem sochy maršála Koněva jako o nehorázném aktu, a zadruhé, zda přirovnali starostu městské části k vysokému nacistickému pohlavárovi. Zbytek výroku, včetně toho, zda se jedná o vměšování do vnitřních záležitostí cizího státu, probírat nebudeme.

V komentáři velvyslanectví Ruské federace ze dne 12. září 2019 se píše: „Rozhodnutí rady městské části Praha 6 o přemístění pomníku maršála I.S.Koněva považujeme za nehorázné. Nestalo se překvapením vzhledem k tomu, že právě úřad této městské části inicioval kampaň kolem pomníku, která uráží památku vojáků Rudé armády, Čechů a Slováků, jež bojovali za osvobození Československa a jeho hlavního města od nacismu, a nese za tuto situaci veškerou odpovědnost.“

Podobný obrat použil také velvyslanec Zmejevskij v interview (video, čas 0:24) pro ruskou televizi, kde označil rozhodnutí městské části za „возмутительное (vozmutitelnoe)“, v překladu „nehorázné/pobuřující“.

O šest dní dříve, 6. září 2019, ruský ministr kultury Medinskij během rozhovoru s novináři prohlásil o situaci v Česku: „Praha byla osvobozená až po pádu Berlína. Byla tam odvolána armáda Koněva, 12 tisíc našich vojáků zemřelo, když Prahu osvobozovali. Vděční obyvatelé Prahy postavili Koněvovi památník. A najednou starosta nějakého regionu řekl, že v radě přednesou návrh, aby památník osvoboditele a spasitele města demontovali. Takový místní gauleiter.“ Slovem „gauleiter“ se označoval (.pdf, str. 469) vyšší politický hodnostář, přesněji župní (tzn. okresní) vedoucí, v nacistickém Německu.

Vzniklo několik návrhů ohledně přesunu sochy maršála Koněva. Kromě převezení na ruskou ambasádu padl také návrh dcery maršála Koněva Natalji Koněvové vystavit sochu v Moskvě.

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6, chtěl na zasedání zastupitelstva navrhnout přesun Koněva na Olšanský hřbitov s odůvodněním, že jde o důstojné místo, protože je to vojenský hřbitov (uvedeno pro Aktuálně.cz). Závěr (video, 14:20) zasedání zastupitelstva 12. září 2019 však byl, že socha bude nahrazena památníkem osvobození Prahy a pro Koněvův pomník se bude hledat (.docx, str. 3) jiné místo.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 962 učitelů. Celorepublikově jsou (.pdf, str. 82) nejvíce poptávaní učitelé fyziky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak relativně dostatek je (.pdf, str. 82) učitelů tělesné výchovy na středních školách.

Podle Roberta Plagy (ANO) je potřeba (video, 10:42) zvýšit atraktivitu učitelské profese, a to zvýšením platů učitelů. Je nutné zvýšit především počet absolventů pedagogických fakult, o což se ministerstvo školství snaží (video, 10:48) podle Plagových slov systematickou podporou na zkvalitnění studia. Nakonec má pomoci (11:24) změna zákona o pedagogických pracovnících, která má umožnit absolventům jiných vysokých škol vykonávat učitelské povolání bez pedagogického vzdělání. Do tří let budou mít povinnost si pedagogické studium doplnit.

Ministr Plaga zahájil v květnu 2019 cestu po České republice, na které se setkal s řediteli a ředitelkami škol v Praze a ve Středočeském a Ústeckém kraji. Mezi hlavní probíraná témata patřil především nedostatek učitelů, platy nebo ohodnocení nepedagogických pracovníků. V červnu se setkal s řediteli škol na jižní Moravě. Nový školní rok 2019/2020 zahájil ministr Plaga na Základní škole v Brně. Poté se 3. září zúčastnil slavnostního otevření Základní a mateřské školy v Psárech ve Středočeském kraji.

Mnohé školy skutečně nedostatek učitelů řešily i během prázdnin a těsně před začátkem školního roku. V médiích o tom informovaly např. servery Seznam Zprávy a Lidovky.cz, podle kterých během prázdnin sháněla pedagoga např. Základní škola Slivenec. Podle článku serveru Aktuálně.cz z 1. 9. 2019 chyběl učitel matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenti pedagoga Smysluplné škole v pražském Karlíně. Ředitel školy Jan Korda pro server uvedl: „Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli.“

Školy ke shánění učitelů využívají i sociální sítě. V létě tam učitele hledala například ZŠ Rozmarýnová v Mostě.

Na Twitteru se objevily i případy, kdy škola hledala náhradu za učitele, který před začátkem školního roku místo odřekl. Jednou takovou byla například Základní škola Nebušice.

Z ještě aktuálnějších volání po náhradě odpadlého učitele jsme na Twitteru nalezli tento příspěvek, který poptává učitele pro Pražské humanitní gymnázium.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

V České republice se vyskytuje celkem 10 749 mateřských, základních a středních škol. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1 827 učitelů, od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6 000 nových učitelů a v delším horizontu bude potřeba (.pdf, str. 80) 3 963 učitelů.

Co do počtu úvazků, nejvíce chybí (.pdf, str. 82) běžných učitelů na 1. stupních základních škol (1273,6) a učitelů v mateřských školách (917,2). Velká poptávka je také (.pdf, str. 82) po učitelích fyziky či informatiky na 2. stupni základních škol, a to především v Praze, v Libereckém a v Středočeském kraji. Naopak nejmenší poptávka je (.pdf, str. 82) po učitelích na výuku tělesné výchovy na středních školách.

Největším problémem je (.pdf, str. 83) pro školy sehnat učitele strojírenství a strojírenské výroby na střední škole (91,2 % škol tuto skutečnost označilo (.pdf, str. 83) za významný či kritický problém). V Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji označilo tento problém za významný či kritický 100,0 % škol. Dále je (.pdf, str. 83) problémem sehnat již zmiňované učitele fyziky na základní škole (90,8 %), stejně tak učitele elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky na střední škole (90,8 %). Naopak nejsnazší je podle šetření sehnat učitele mateřských škol (35,0 %).

Nedostatek řeší školy, dle ministra Plagy, najímáním učitelů bez kvalifikace. Problém s nedostatkem učitelů by podle něj měla vyřešit např. novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta by umožnila zaměstnání lidí i bez pedagogického vzdělání, které by si ale museli do tří let od nástupu dodělat. Návrh zákona předložila vláda Sněmovně v červnu 2019 a nyní se čeká na jeho projednání.

V průběhu ledna a února 2019 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimořádné šetření, kterého se účastnilo (.pdf, str. 4) 99,9 % mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Týkalo se učitelů a učitelek, kteří působili (.pdf, str. 4) na škole k 1. lednu 2019. MŠMT chtělo především zjistit, jaké jsou potřeby jednotlivých škol, a jakým procentem se na výuce podílí nekvalifikovaní učitelé.

Dle výsledků tohoto šetření působilo (.pdf, str. 5) k 1. lednu 2019 v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách 150 592 učitelů. Z toho 120 096 žen a 30 496 mužů. Průměrný věk učitelů činí (.pdf, str. 8) podle výsledků šetření 47,2 let. V době šetření na začátku roku 2019 chybělo (.pdf, str. 80) ve školství 1827 učitelů a od nového školního roku 2019/2020 potřebovaly (.pdf, str. 80) školy 6000 nových učitelů. Z toho vyplývá, že v září 2019 v systému chyběly asi 4 % učitelů.

Na jaře 2019 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mimořádné šetření (.pdf), ve kterém zkoumalo stav učitelského sboru v českém školství. V šetření předaly školy ministerstvu údaje o učitelích a učitelkách působících ve škole k 1. 1. 2019. Údaje poskytlo 8 549 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, což je 99,9 % škol v těchto kategoriích.

Podle tohoto šetření (.pdf, str. 32) 6,6 % učitelských úvazků náleží učitelům, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady zákona o pedagogických pracovnících. Zpráva dále uvádí, že tedy pravděpodobně jsou zaměstnáváni pouze na dobu nezbytně nutnou, či v nezbytném rozsahu. Číslo 6,6 % je celorepublikový průměr, situace se ale liší v různých krajích a ve třech krajích toto číslo skutečně přesahuje 10 %. Konkrétně je to 10,4 % v Praze, dále 12 % ve Středočeském kraji a 12,5 % v kraji Karlovarském.

Úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, je v celorepublikovém průměru 2,5 % – tedy učitelé nedoplňující si kvalifikaci činí 38 % z těch nekvalifikovaných. V Praze je 3,7 % úvazků učitelů, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 35,8 % z nekvalifikovaných učitelů. Ve Středočeském kraji je to 5,2 %, tedy 43,3 % z nekvalifikovaných učitelů, a v Karlovarském kraji je celkem 5,5 % úvazků spojeno s učiteli, kteří si kvalifikaci nedoplňují, což činí 44,1 % ze všech úvazků nekvalifikovaných učitelů.

Tabulka dat o úvazcích učitelů v regionálním školství podle splnění požadavků na kvalifikaci ve všech krajích:

zdroj: MŠMT (.pdf)

Počet dětí nastupujících do prvních tříd základních škol od školního roku 2008/2009 (.pdf) až do školního roku 2014/2015 stoupal. Poté se až do roku 2016/2017 (.pdf) počet nastupujících žáků pohyboval okolo 117 000 přijatých prvňáčků. Ve školním roce 2017/2018 (.pdf, str. 16) bylo přijato do 1. ročníků základních škol 111 841 žáků a toto číslo i nadále klesá. V roce 2018/2019 (.pdf, str. 14) bylo na základní školu přijato 108 062 žáků. Oproti roku 2016/2017 tedy počet přijatých žáků na základní školy klesl přibližně o 9 000. V tomto školním roce (2019/2020) by se podle odhadů měl počet žáků nastupujících do prvních tříd opět mírně snížit, a to přibližně na 107 800. Přesná data budou zveřejněna až po 30. září 2019.

I přesto, že se počet žáků nastupujících do prvních tříd snižuje, počet žáků na základních školách stále stoupá (.pdf, str. 10–11). Předpokládá se, že letos na základních školách bude studovat o 12 500 žáků více než v loňském roce. Množství žáků na základních školách úzce souvisí s demografickým vývojem populace. Na základních školách stále studuje velká část žáků z populačně silných ročníků, a i když se počet přijatých žáků do prvních tříd základních škol snižuje, stále je tento počet vyšší než před deseti lety (.pdf, str. 14).

TALIS (Teaching And Learning International Survey) je celosvětový výzkum podmínek vyučování prováděný od roku 2008. Výzkum provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V rámci TALIS jsou za pomocí dotazníků zkoumány podmínky a prostředí ve školách. Následně má tento výzkum školám pomoci čelit různým výzvám a problémům. Výzkum probíhá mezi řediteli a učiteli škol. V roce 2018 probíhal tento výzkum ve 49 zemích světa a jejich počet se oproti počátku těchto šetření zdvojnásobil. Část výroku, kde ministr školství Plaga zmiňuje, že výzkum probíhá ve spoustě zemích mezi učiteli, je tedy pravdivá.

Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2018, (pdf, str. 14)

V posledním průzkumu (.pdf, str. 14) z roku 2018 se ukázalo, že pro 56 % učitelů v ČR byla důležitá při výběru povolání jeho stabilita. Jistota práce byla důležitá pro 60 % našich učitelů. Čeští učitelé v obou aspektech mírně zaostávají (.pdf, str. 14) za průměrem EU, kde je stabilita důležitá pro 64 % a jistota pro 66 % učitelů. Je ale možno vidět, že daleko důležitějšími (.pdf, str. 14) aspekty jsou pro české učitele tzv. společenské motivy, které vyzdvihují zejména možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či možnost být prospěšný pro společnost. Převahu tohoto aspektu je možno vidět ve většině zemí. I přestože motivy zmíněné ministrem Plagou vyšly z průzkumu jako méně důležité, stále jsou významné pro více než polovinu respondentů.