Přehled ověřených výroků

Europoslanec Jan Zahradil hovoří o tom, že palestinská politická strana Fatah údajně podporuje teroristickou skupinu Hamás. Podle něj tak tato dvě uskupení nelze rozdělovat např. při jednáních o poskytování finanční pomoci Palestině. Zmiňme, že vztahy mezi nimi jsou však napjaté už od roku 2007, kdy se Hamás zmocnil Pásma Gazy.

Fatah a Hamás

Politická strana Fatah je sekulární hnutí, které ovládá Západní břeh Jordánu, což je součást Palestinské autonomie. Ta vznikla v 90. letech jako předstupeň samostatného palestinského státu. K jejímu vytvoření došlo v rámci tzv. mírových dohod z Osla, tedy prvních přímých mírových jednání mezi Izraelem a Palestinou. Fatah je všeobecně vnímán jako umírněnější síla fungující v Palestině a na rozdíl od Hamásu není na seznamu teroristických organizací.

V čele Palestinské autonomie pak stojí Mahmúd Abbás, který je nazýván také palestinským prezidentem a drží post předsedy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), do které Fatah patří. Prezident Abbás na rozdíl od Hamásu např. netouží po zničení Izraele, naopak věří v řešení izraelsko-palestinského konfliktu ve formě existence obou států.

Hamás je islamistické militantní hnutí, které vzniklo v roce 1987 během první intifády, tedy palestinského povstání vůči izraelské okupaci Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a východního Jeruzaléma. Jak jsme zmínili v úvodu, Pásmo Gazy ovládá od roku 2007, kdy násilně převzalo kontrolu po volbách v roce 2006. Jeho hlavním cílem je boj proti Izraeli a vytvoření islámského palestinského státu. Součástí této politiky je také odmítání mírových jednání či dohod s Izraelem. Hamás tak např. neuznává mírové dohody z Osla.

Vyjádření Mahmúda Abbáse

Palestinský prezident 7. října, kdy započal útok Hamásu na Izrael, řekl, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“. Kromě toho se k samotnému útoku relativně dlouho přímo nevyjadřoval. Právě na tuto pasivitu upozorňoval např. německý kancléř Olaf Scholz, který mlčení Palestinské autonomie označil za „zahanbující“ a vyčítal Abbásovi, že útok neodsoudil.

Mahmúd Abbás se k útoku Hamásu vyjádřil 12. října (tedy až po vysílání námi ověřované debaty) při setkání s jordánským králem. „Zříkáme se násilí a vyznáváme mezinárodní legitimitu, mírový veřejný protest a diplomacii jako způsoby dosahování národních cílů,“ uvedl palestinský prezident.

Závěr

Předseda OOP Mahmúd Abbás ani Fatah tedy do dne vysílání námi ověřované debaty Hamásu nevyjádřili přímou podporu. Abbás pouze obecně uvedl, že palestinský lid má právo bránit se izraelským vojákům, jinak se k útoku nevyjadřoval. Výrok Jana Zahradila tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš kritizoval nejvyšší ústavní činitele za to, že podle něj nepogratulovali Robertu Ficovi, předsedovi strany Směr‑SD, která vyhrála slovenské parlamentní volby. To označil za ostudu. Zmiňme, že bývalý premiér Babiš Ficovi gratuloval na sociální síti X (dříve Twitter) 1. října v ranních hodinách, přičemž volební místnosti se uzavřely v předchozí den večer.

Prezident Petr Pavel vítězi parlamentních voleb na svých sociálních sítích negratuloval. Podle serveru iDNES.cz se Pavel o volbách vyjádřil pouze v tom smyslu, že „vůli občanů je třeba respektovat“ a že „je v našem zájmu, aby se naše cesty nerozcházely a aby dlouhodobě nadstandardní vztahy mezi Čechy a Slováky zůstaly zachovány." Dodejme, že hlava státu už před volbami řekla, že Ficovo případné vítězství ve volbách by mohlo vést k narušení vzájemných vztahů Česka a Slovenska. Fico následně Pavla kritizoval za údajné vměšování se do kampaně.

Premiér Petr Fiala a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová Robertu Ficovi rovněž neblahopřáli. Ve svých příspěvcích na síti X popřáli Slovensku sestavení „dobré vlády", respektive „vlády, která se přihlásí k euroatlantickému směru zahraniční politiky a dokáže uklidnit polarizovanou společnost.“

Předseda Senátu Miloš Vystrčil poté pouze uvedl: „Slovensko je náš nejbližší partner a věřím, že bude pro nás i zdrojem poučení.“ V pořadu Události, komentáře poté přiblížil, že Ficovi negratuloval, neboť by mu to přišlo pokrytecké vzhledem k tomu, že nesouhlasí s jeho názory a sám doufal v jiný výsledek voleb (video, čas 00:12–2:09).

Dodejme, že se ke slovenským volbám vyjádřili i další politici. Např. ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš gratuloval Michalu Šimečkovi, předsedovi hnutí Progresívne Slovensko, které ve volbách skončilo druhé. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka blahopřál k návratu do Národní rady straně KDH a jejímu předsedovi Milanu Majerskému. Ministr vnitra Vít Rakušan se poté vyjádřil v podobném duchu jako Miloš Vystrčil, když napsal, že výsledek voleb je „pro nás varováním i poučením." Předseda hnutí SPD Tomio Okamura pak Robertu Ficovi přímo poblahopřál k vítězství.

Shrňme tedy, že nejvyšší ústavní činitelé, které vyjmenovává Andrej Babiš, Robertu Ficovi k výhře ve slovenských parlamentních volbách skutečně negratulovali. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Slovensko vstoupilo do Evropské unie (EU) v roce 2004 poté, co byl tento krok podpořen v celostátním referendu, které se konalo o rok dříve. K 1. lednu 2009 pak přijalo euro jako svou měnu, a vstoupilo tak do eurozóny. Robert Fico (SMER-SD) pak jako slovenský premiér působil v letech 2006–2010 a 2012–2018.

Vstup do EU

Slovensko zahájilo vyjednávání o vstupu do EU v roce 1999. O tři roky později se spolu s dalšími uchazeči zúčastnilo summitu v Kodani, kde dojednalo podmínky svého vstupu a svou žádost o členství v EU zároveň potvrdilo. Slovenskou delegaci vedl tehdejší premiér Mikuláš Dzurinda, Robert Fico jakožto opoziční politik součástí delegace nebyl (.rtf).

Následně se v roce 2003 uskutečnilo celostátní referendum o připojení k EU. Více než 92 % hlasujících se vstupem souhlasilo. Na rozdíl od tehdejšího premiéra Dzurindy ale Robert Fico nepatřil mezi hlavní podporovatele kampaně pro přičlenění k Evropské unii. Podle některých slovenských politologů byla evropská integrace pro stranu spíše okrajovým tématem, ke kterému se jen zřídkakdy vyjadřovala (.pdf, str. 107). Sám Robert Fico nazýval pozici své strany jako „eurorealistickou“. Dokresloval tím to, že ačkoliv strana vstup do EU spíše podporovala, byla opatrnější „v očekávání bezprostředních výhod plynoucích z členství v EU“ (str. 106).

To, že SMER-SD nepatřil mezi hlavní zastánce vstupu do EU, dokládá například i neúčast Roberta Fica a dalších zástupců strany na některých prounijních akcích, které přitom měly podporu napříč politickým spektrem. SMER-SD a Robert Fico se tedy nepodíleli na politických vyjednáváních o vstupu do EU a nehráli důležitou roli během referenda.

Vstup do eurozóny

Do eurozóny Slovensko vstoupilo v roce 2009, tedy v době, kdy Robert Fico zastával pozici premiéra. Jeho vláda se o tento krok zasazovala už od svého nástupu v roce 2006. Soustředila se na to, aby Slovensko plnilo tzv. Maastrichtská konvergenční kritéria, tedy podmínky vyžadované pro vstup do eurozóny. Tato kritéria určují např. nejvyšší možnou míru inflace, minimální výši dlouhodobých úrokových sazeb či maximální výši státního dluhu.

Rada EU schválila žádost Slovenska o připojení k eurozóně v roce 2008. K placení eurem, a tedy i k samotnému vstupu do eurozóny, došlo k 1. lednu následujícího roku. Dodejme, že necelý rok od přijetí eura Robert Fico, jehož vláda se o přijetí měny zasadila, hodnotil tento krok jako pozitivní.

Závěr

Robert Fico i jeho strana SMER-SD hráli důležitou roli při vstupu Slovenska do eurozóny. Nelze však tvrdit, že se strana zasloužila o samotný vstup země do EU v roce 2004. Nejen, že strana nebyla ve vládě a neúčastnila se mezinárodních jednání o vstupu země do EU, ale nepatřila ani k hlavním podporovatelům kampaně pro vstup v rámci celostátního referenda.

Předseda strany SMĚR‑SD Robert Fico skutečně vyhrál již páté volby do Národní rady. Jakožto předseda SMERu vyhrál své první volby v roce 2006. Na prvním místě se se svou stranou umístil i v roce 2010 a také v předčasných volbách v březnu 2012. Další Ficovo vítězství přišlo v řádných volbách v roce 2016. Po porážce v roce 2020, kdy SMĚR‑SD skončil na druhém místě, znovu vyhrál poslední volby konané na konci letošního září.

Premiérem se však Robert Fico stal pouze třikrát (zmiňme, že ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru se nevědělo, jak dopadnou povolební vyjednávání). Ve volbách v roce 2010 totiž většinu získala pravicová opozice, a předsedkyní vlády se tak následně stala Iveta Radičová, která vedla kandidátku druhé nejlépe umístěné strany.

Dodejme, že Robert Fico kandidoval i v prezidentských volbách v roce 2014, kdy se mu podařilo postoupit do druhého kola. V něm byl ale poražen Andrejem Kiskou.

Robert Fico tedy v září letošního roku vyhrál své páté volby do Národní rady. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš ve výroku uvádí, že se současný předseda Strany evropských socialistů (PES) Stefan Löfven měl vyjádřit o úmyslu vedení vyloučit z této frakce slovenskou stranu SMER Roberta Fica. Dále tvrdí, že obdobně hrozilo vyloučení z Evropské lidové strany (EPP) i Fideszu, jejímž předsedou je Viktor Orbán.

SMER a pohrůžka vyloučení z PES

Nejprve uveďme, že Strana evropských socialistů je frakcí, do které se od roku 1992 sdružují socialistické, sociálně demokratické, demokratické a dělnické strany z EU, Velké Británie a Norska. Stefan Löfven, který byl švédským premiérem v letech 2014–2021, stojí v čele PES od října 2022.

Vedení PES se zástupci SMERu probíralo některá Ficova prohlášení týkající se např. podpory Ukrajiny již před volbami do slovenského parlamentu, které se uskutečnily 30. září. Vedení PES během těchto debat zdůraznilo mj. potřebu prosazování sociálnědemokratických hodnot a respektu k mezinárodními právu. Robert Fico se např. nechal slyšet, že by Slovensko mělo přestat ve vojenské podpoře Ukrajiny a Ukrajina by neměla vstoupit do NATO. Ukrajince také nazval fašisty a nacisty a prohlásil, že válka vždy přichází ze západu a mír z východu.

Právě na tato prohlášení reagoval předseda PES Stefan Löfven 30. září v rozhovoru pro švédský server Dagens Nyheter, kdy uvedl, že by v případě dalších proruských vyjádření Roberta Fica mohla být strana SMER z PES vyloučena. Konkrétně řekl: „PES podporuje Ukrajinu a očekáváme, že i naše členské strany budou Ukrajinu nadále podporovat.“

Doplňme, že na Löfvenova slova Robert Fico reagoval 2. října na svém facebooku. Jeho vyjádření nazval vydíráním a také řekl (video, čas 2:38): „Pokud daní za to, že se na Slovensku věnujeme skutečné levicové agendě a vyslovujeme suverénní názory, má být naše vyloučení z mezinárodní strany, tak takovou daň jsme připraveni zaplatit.“

Pro kontext také zmiňme, že straně SMER hrozilo vyloučení z evropské frakce již v minulosti. V roce 2006 bylo straně v PES pozastavené členství kvůli vytvoření vlády se Slovenskou národní stranou (SNS). Po téměř roce a půl bylo straně SMER obnovena možnost stát se plnohodnotným členem PES. O opětovném pozastavení členství SMERu se pak hovořilo v roce 2015, tentokrát kvůli výrokům Fica na adresu migrantů a také žaloba, kterou SMER podal na Evropskou unii kvůli uprchlickým kvótám.

Straně SMER bylo nakonec pozastaveno členství ve frakci 12. října 2023, tedy až po vysílání námi ověřovaného rozhovoru. Jedním z důvodů bylo vytvoření vlády se SNS, kterou PES označilo za krajně pravicovou.

Fidesz a vyloučení z EPP

Také straně Fidesz v minulosti hrozilo vyloučení. V roce 2019 bylo Fideszu pozastaveno členství v Evropské lidové straně (EPP) kvůli porušování principů právního státu. Pro úplné vyloučení hnutí Fidesz z EPP se předsedové 13 členských stran poprvé vyslovili v dubnu 2020. V dopise adresovaném tehdejšímu předsedovi EPP Donaldu Tuskovi poukazovali především na kontroverzní způsob řešení pandemie covidu-19. Maďarský parlament totiž v březnu 2020 schválil zákon, podle nějž mohl Orbán rozhodovat o dalších krocích ohledně řešení pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti předchozího schválení parlamentem.

Dodejme, že v březnu 2021 všech 12 poslanců Fidesz frakci EPP definitivně opustilo. Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, jež premiér Orbán označil za zjevně nepřátelský krok proti Fideszu a jeho voličům. Nejednalo se tedy výslovně o vyloučení, nýbrž o odchod z vlastního rozhodnutí. Tento krok byl nicméně reakcí na hrozící vyloučení.

Závěr

Předseda Strany evropských socialistů a bývalý švédský premiér Stefan Löfven tedy skutečně prohlásil, že v případě dalších proruských prohlášení Roberta Fica může být strana SMER, které je předsedou, z této frakce vyloučena. V minulosti vyloučení hrozilo také Orbánově Fideszu, byť z odlišných důvodů. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext nejdříve uveďme, že hnutí ANO i slovenské hnutí Progresivní Slovensko (PS) jsou v Evropském parlamentu členy stejné nadnárodní politické skupiny. Ta se dříve nazývala ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), v roce 2019 nicméně došlo k jejímu přejmenování na Renew Europe (Obnova Evropy), a to především kvůli sloučení s poslanci francouzské strany Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Renew Europe tedy navazuje na činnost skupiny ALDE a vyznává liberální a proevropské hodnoty.

Konference CPAC a její následky

Andrej Babiš ve svém výroku zjevně poukazuje na kritiku, která se na jeho hlavu snesla za účast na mezinárodní konzervativní konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference) v Budapešti. Tato akce, označovaná za setkání národoveckých ultrakonzervativců a euroskeptiků, se uskutečnila v květnu 2023. Jejím hlavním vystupujícím byl maďarský premiér Viktor Orbán.

Kromě Babiše, který je na webu budapešťské akce označen jako „konzervativní lídr“, se konference zúčastnili např. politici z evropských frakcí konzervativců a reformistů (ECR), euroskeptiků (ID), ale také američtí republikáni blízcí Donaldu Trumpovi. Dodejme, že Andrej Babiš ve svém projevu mj. kritizoval unijní Zelenou dohodu pro Evropu, která podle něj zničí evropský průmysl a uvrhne lidi do chudoby (video, čas 01:58).

Babišovu účast na této konferenci veřejně kritizovala mj. Katalin Cseh, viceprezidentka maďarské strany Momentum a evropské frakce Renew Europe. Ta na adresu bývalého českého premiéra uvedla, že považuje za nepřijatelné, „že zatímco na jedné straně Dunaje jsou studenti kropeni slzným plynem, na druhé straně stojí člen naší stranické rodiny na jednom pódiu s Viktorem Orbánem“. Pro doplnění zmiňme, že maďarská strana Momentum kandidovala v maďarských parlamentních volbách v roce 2022 v koalici s dalšími pěti stranami pod názvem Společně pro Maďarsko ve snaze porazit předsedu vlády Viktora Orbána a jeho vládnoucí stranu Fidesz.

Vystoupení a účast Babiše na budapešťské akci se nelíbily ani jeho dalším spolustraníkům z evropské frakce. Na kongresu ve Stockholmu, konaném taktéž v květnu 2023, straničtí delegáti schválili rezoluci, která Babišovu účast na konferenci odsoudila. Zároveň odsouhlasili, že ho přestanou zvát na své akce do té doby, než prověří, jestli je hnutí ANO věrné liberálním hodnotám. Prověřování mělo proběhnout v září, avšak dle informací serveru Aktuálně.cz a Hospodářských novin bylo na poslední chvíli zrušeno, neboť hnutí ANO avizovalo, že „jeho představitelé nebudou svým evropským kolegům v Česku k dispozici pro rozhovory“.

Dodejme, že již během léta poslalo hnutí ANO frakci Renew Europe dokument, ve kterém popisovalo svou podporu pro liberální kroky v České republice. Mezi ty zařadilo např. pomoc ukrajinským uprchlíkům nebo podporu manželství pro stejnopohlavní páry.

Progresivní Slovensko

Konkrétní kritiku ze strany zástupců hnutí Progresivní Slovensko se nám ve veřejně dostupných zdrojích ani na sociálních sítích jeho zástupců v Renew Europe nepodařilo dohledat. Katalin Cseh dříve v rozhovoru pro iRozhlas.cz uvedla, že jednou z šesti stran, které iniciovaly zmíněnou rezoluci, byla i strana ze Slovenska. V evropské frakci Renew Europe je nicméně v současné době mimo PS zastoupena také slovenská strana Jablko. Ta je v Evropském parlamentu reprezentována jednou poslankyní, která v roce 2019 kandidovala za stranu Svoboda a Solidarita (SaS).

Závěr

Maďarská členka Evropského parlamentu Katalin Cseh skutečně kritizovala Andreje Babiše za jeho účast na konzervativní konferenci CPAC. Konkrétní kritiku ze strany představitelů hnutí Progresivní Slovensko se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Podrobné informace o dění uvnitř frakce, které by slova Andreje Babiše mohly potvrdit, skupina Renew Europe (ALDE) nezveřejnila. Na zástupce této frakce jsme se proto obrátili s dotazem, která slovenská strana rezoluci iniciovala, odpověď jsme doposud nicméně neobdrželi. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová gratulovala vítězi slovenských parlamentních voleb Robertu Ficovi a jeho straně SMER-SD v rámci rozhovoru v České televizi (video, čas 00:43). Zároveň poblahopřála  Michalu Šimečkovi a jeho hnutí Progresívne Slovensko, které dle jejích slov v těchto volbách čelilo „bezprecedentní dezinformační masáži“ (video, čas 00:55). Příspěvek se stejným obsahem Jourová také publikovala na svém twitteru (nově X).

Věra Jourová v rozhovoru dále uvedla, že i přes „vysokou míru manipulace“ plně respektuje volbu slovenských občanů a výsledky voleb. Další téma, o kterém eurokomisařka mluvila, byl např. akt o digitálních službách, který se dle jejího názoru ve slovenských volbách ještě nemohl plně projevit. Poté nastínila, že v rámci kampaní během voleb do Evropského parlamentu bude podle ní jeho vliv výraznější.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o svém videu, ve kterém před slovenskými parlamentními volbami kritizoval hnutí Progresivní Slovensko a které zveřejnil v době probíhajícího moratoria (tedy v době zákazu volební kampaně). Ve výroku tvrdí, že Česká televize informovala o tom, že moratorium porušil, načež měla tuto zprávu převzít ostatní média. Babiš zároveň uvádí, že moratorium neporušil.

Moratorium

Volební moratorium na Slovensku začíná platit 48 hodin přede dnem konání voleb. Během tohoto moratoria je politickým stranám a koalicím zakázáno vést volební kampaň. Další omezení platí také pro média, která ve stejném období nesmí zveřejňovat informace o kandidátech, a nesmí se ani zveřejňovat volební průzkumy.

Volby do Národní rady Slovenské republiky se uskutečnily 30. září. Zmíněné video Babiš publikoval 28. září ve večerních hodinách, tedy již v době zákazu volební kampaně. V samotném zákoně o volební kampani nicméně stojí, že se zákaz zveřejňování informací o kandidátech v době moratoria nevztahuje na vysílání prostřednictvím internetu. Slovenské Ministerstvo vnitra poté upřesňuje, že tzv. bezplatné statusy (tedy statusy, které nejsou financovány v rámci kampaně) se za volební kampaň nepovažují. Andrej Babiš tedy moratorium neporušil.

Česká televize a další média

Česká televize prostřednictvím svého moderátora o Babišově videu mluvila ve svém vysílání 29. září odpoledne, kdy pouze podotkla, že předseda hnutí ANO svůj příspěvek publikoval v době zákazu volební kampaně. Explicitně však neuvedla, že by moratorium porušil (video, čas 09:29).

O videu Andreje Babiše pak ČT psala až 1. října, kdy pouze uvedla, že příspěvek zveřejnil před volbami do Národní rady. ČT o této záležitosti neinformovala např. ani v článku, který pokrýval podobu kampaně. Jako jeden z prvních se o videu zmínil server iRozhlas,cz, který pouze napsal, že „Babiš promluvil do finiše předvolebních bojů na Slovensku“ navzdory probíhajícímu moratoriu. Článek o jeho porušení výslovně nehovoří a podrobně popisuje především obsahovou stránku Babišova videa.

Podobně se k této situaci postavila i další média, která pouze upozorňovala na to, že Babiš své video publikoval v době, kdy je na Slovensku volební kampaň zakázána. Neuváděla ovšem, že by bývalý premiér moratorium porušil. Takovou informaci nepřinesla ani po skončení voleb.

Dodejme, že problematiku volebního moratoria v České televizi později probírali poslanec Karel Havlíček (ANO 2011) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s moderátorem Jakubem Železným (video, čas 10:33). Avšak ani zde moderátor o porušení moratoria nehovořil.

Závěr

Andrej Babiš tedy moratorium před slovenskými volbami do Národní rady skutečně neporušil. Česká televize však nepsala o tom, že by se tak stalo, jak Babiš ve výroku tvrdí. ČT ani nebyla mezi prvními, kdo o videopříspěvku bývalého premiéra informovali. Ostatní média tak od ní nemohla „opisovat“. Ani jiná média se však nevyjadřovala v tom smyslu, že by Babiš moratorium porušil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš výrokem naráží na své video, ve kterém před slovenskými volbami kritizoval hnutí Progresivní Slovensko (PS). V něm zároveň nastínil domnělé změny, které by dle něj hnutí chtělo prosadit, pokud by vyhrálo volby do slovenské Národní rady pořádané 30. září. Vyzýval přitom slovenské občany, aby této možnosti zabránili.

Bývalý premiér ve výroku také mluví o tzv. předvolebním moratoriu, které začíná na Slovensku platit 48 hodin přede dnem konání voleb. Během tohoto moratoria je politickým stranám a koalicím zakázáno vést volební kampaň. Další omezení platí také pro média, která ve stejném období nesmí zveřejňovat informace o kandidátech. V průběhu moratoria se nesmí zveřejňovat ani volební průzkumy.

Zmíněné video Babiš publikoval 28. září, tedy již v době zákazu volební kampaně. Na jeho adresu se poté vyjádřil i předseda PS Michal Šimečka, který uváděl, že by podle něj měl Andrej Babiš dodržovat slovenské zákony. Šimečka zároveň dodal, že během moratoria by se mohl zdržet komentářů ohledně podpory kandidátů.

V samotném zákoně o volební kampani nicméně stojí, že se zákaz zveřejňování informací o kandidátech v době moratoria nevztahuje na vysílání prostřednictvím internetu. Slovenské Ministerstvo vnitra upřesňuje, že tzv. bezplatné statusy (tedy statusy, které nejsou financovány v rámci kampaně) se za volební kampaň nepovažují. Sponzorovaný příspěvek už ale na druhou stranu kampaní je. Tuto informaci potvrdil také mluvčí resortu Matej Neumann.

Zmiňme také, že podle komunikačního experta Gabriela Tótha se moratorium nevztahuje na komunikaci s voliči na sociálních sítích. Také Tóth ve svém vyjádření upřesnil, že si kandidáti v době zákazu volební kampaně nemohou na sociálních sítích platit za reklamu.

Bezplatné statusy na sociálních sítích se tedy za volební kampaň nepovažují a mohou být zveřejňovány i v době moratoria. Andreje Babiše se proto moratorium v tomto případě skutečně netýkalo, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v rozhovoru naznačuje, že předseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka nemá potřebné zkušenosti a kompetence pro vedení země. Uznává sice, že je místopředsedou Evropského parlamentu (EP) a že „umí dobře anglicky“, to ale podle něj nestačí na premiérský post.

Předseda strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. Magisterský i doktorský titul v této oblasti poté získal na Oxfordské univerzitě. Během svých studií pracoval zároveň jako novinář, a to pro slovenský deník SME a pro britské Financial Times.

V roce 2011 se Šimečka stal poradcem tehdejšího europoslance za ČSSD Libora Roučka a také jeho slovenského kolegy Borise Zaly, který v Europarlamentu zastupoval stranu SMER – sociální demokracie. Později Šimečka působil jako výzkumný pracovník v pražském Ústavu mezinárodních vztahů, kdy zároveň radil někdejšímu českému ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byl Michal Šimečka lídrem kandidátní listiny Progresivního Slovenska, které se voleb účastnilo v koalici se stranou SPOLU – občanská demokracie. Toto uskupení volby vyhrálo a Šimečka se tak následně stal europoslancem. O tři roky později byl zvolen také jedním ze 14 místopředsedů Europarlamentu. Dodejme, že Šimečka stál i přímo u začátků Progresivního Slovenska jako politického hnutí, podobně jako současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která byla v letech 2017 až 2019 jeho místopředsedkyní.

Michal Šimečka je tedy jedním z místopředsedů Evropského parlamentu. V minulosti vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a následně v Oxfordu. Mimo vlastní politickou kariéru působil také jako novinář. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.