Přehled ověřených výroků

Nepravda
Do programového prohlášení vlády se sice priority sociálních demokratů promítly, nicméně i kvůli krátké době vládnutí se zatím nepodařila žádná z těchto priorit prosadit.

ČSSD do programového prohlášení vlády vnesla některé ze svých programových priorit. Mezi ty hlavní, jak uvádí zpráva ČTK, patří: zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí (v bodě 5, str. 3), zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 % (str. 10), zálohované výživné (str. 10), zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (str. 10) či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů (str. 29).

Z těchto priorit se však ještě plně nepodařila prosadit jediná.

Co se týká privatizace, ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažuje privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma.

Kolem nemocenské v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) stále přetrvávají dohady. Andrej Babiš chce návrh změny zákoníku práce propojit i se zavedením e-neschopenek, s čímž naráží na odpor zejména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jasno není ani u zálohovaného výživného, tedy doplácení nesplacených alimentů státem. S případným zavedením se počítá nejdříve roku 2020.

Co se týče rodičovského příspěvku, stále se jej nepodařilo navýšit na slíbených 300 000 korun, byť k navýšení o 40 000 korun (na výsledných 260 000 korun) již došlo. Růst rodičovského příspěvku je obsažen v novele zákona o státní sociální podpoře, která byla ministerstvem práce a sociálních věcí 21. září 2018 odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem, rodiny s dvojčaty a vícerčaty by dále měly nárok na 390 tisíc korun. Maláčová by příspěvky chtěla prosadit od 1. července 2019.

Tato vláda tak sice má ve svém programovém prohlášení priority sociálních demokratů, nicméně současné vládě byla vyslovena důvěra teprve v červenci 2018. Nelze proto reálně očekávat, že by ČSSD mohla svůj program efektivně prosadit.

Pravda
Martin Červíček skutečně zastával či zastává všechny jím zmíněné pozice.

Martin Červíček, policista a armádní generál, v letech 2012–2014 zastával funkci prezidenta Policie České republiky. Ve funkci nahradil odvolaného Petra Lessyho.

Kandidát do senátu za Občanskou demokratickou stranu je zároveň od roku 2014 členem zastupitelstva obce Vysokov a v neposlední řadě od roku 2016 zastává funkci náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána. Zodpovědný je za oblast dopravy a silničního hospodářství. V komunální politice je tedy od roku 2014, dva roky funguje na úrovni Královéhradeckého regionu.

Pravda
Pavel Bělobrádek získal vedle MVDr. i titul Ph.D. na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Byť jsme nenalezli jeho odborné publikace, psal například na svém blogu na serveru iDnes.cz a prošel postupně různými stupni politiky od komunální až po vládní.

Pavel Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se pak stal poslancem Parlamentu, a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Bělobrádek je absolventem magisterského studijního programu na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, s jehož dokončením získal titul Doktor veterinární medicíny (MVDr.). Na stejné univerzitě následně získal i doktorský titul Ph.D. Odborné publikace, které by měly být součástí postgraduálních programů, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Přestože jsme nedohledali jeho odborné výstupy, Bělobrádek například od roku 2007 píše na svůj blog na serveru iDnes.cz.

Odůvodnění jsme upravili na základě připomínky Pavla Bělobrádka. Původně jsme mylně uváděli, že druhý doktorát získal na Cevro Institutu, kde však Bělobrádek obdržel titul MPA (Master of Public Administration).

Pravda
Pavel Bělobrádek byl třikrát zvolen do zastupitelstva města Náchod (2010, 2014, 2018) a dvakrát do zastupitelstva Královéhradeckého kraje (2012, 2016).

Pavel Bělobrádek a starosta Náchoda Jan Birke byli zvoleni členy náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018. Tedy oba začínají společné třetí období v zastupitelstvu města Náchod.

O podpoře do voleb mluvil Pavel Bělobrádek pro iDnes v rámci komentáře příprav na druhé kolo senátních voleb. Podporu Bělobrádka Birke potvrdil například v rozhovoru pro iDnes.cz: „Budu volit Pavla Bělobrádka. Vyjádřil jsem mu také podporu.

Před prvním kolem senátních voleb byly také některé osobnosti zmíněny na oficiálních volebních materiálech Pavla Bělobrádka (.pdf). Jiří Klepsa, starosta Jaroměře, jej podpořil společnou fotografií, rovněž skrze Facebook byla avizována podpora Petra Habla, starosty Nového Města nad Metují, zmiňovaného Jana Birkeho nebo Jana Bitnara, starosty Broumova.



Pavel Bělobrádek

S Jiřím Drahošem jsme spolupracovali 4 roky.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Nepravda
Pokud má Bělobrádek na mysli spolupráci po dobu, kdy on byl vicepremiérem pro vědu a výzkum a Drahoš předsedou Akademie věd ČR, pak tato doba tvoří něco málo přes 3 roky.

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 







Pravda
Neúspěšný kandidát senátních voleb za hnutí ANO Petr Koleta podle informací České televize vyjádřil Martinu Červíčkovi podporu do druhého kola.

Petr Koleta, 48letý živnostník, je od roku 2016 zastupitelem Královéhradeckého kraje a zároveň od roku 2010 zastupitelem Hronova. V prvním kole senátních voleb kandidát za hnutí ANO skončil na 3. místě, právě za Martinem Červíčkem. Rozdíl v hlasech přitom nebyl nijak významný – od druhého místa ho dělilo 1771 hlasů a od zvítězivšího Pavla Bělobrádka pak 1829 hlasů. Podrobné výsledky voleb jsou k náhledu zde.

Pro server iRegiony se Petr Koleta vyjádřil takto: „Pro mě je to ohromný úspěch. Neměl jsem vyvěšený ani jeden banner a možná jsem ani po kraji nebyl vidět. Za mě jsem s výsledkem spokojený.“ I pro web hradec.idnes.cz hodnotí výsledky voleb jako veskrze pozitivní. Možnou podporu jednoho ze zbývajících kandidátů v danou chvíli nepotvrzoval, ale ani do budoucna nevylučoval. Následně o ní přinesla informaci Česká televize.

Pavel Bělobrádek

Nepravda
Pavel Bělobrádek vstoupil do strany v roce 2004, kdy KDU-ČSL nebyla ve špatné kondici. Její stranické preference se pohybovaly na 7,5 %, zatímco dnes to je 2,5 %. Od roku 2004 si prošel různými úrovněmi. „Na kolenou“ byla strana až v roce 2010, kdy se stal předsedou.

Pavel Bělobrádek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2004, v této době strana nebyla v nijak špatné kondici. Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem v městě Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se již stal poslancem Parlamentu a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Předsedou strany se stal v roce 2010 poté, co se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, jejich volební výsledek byl tehdy 4,39 %. V dalších dvou volbách se již KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny dostala, a to s výsledky 6,78 % a 5,8 %. Je tedy faktem, že se strana pod jeho vedením vrátila do vrcholné politiky, respektive do Sněmovny, jak je vidět i na grafu níže.

Není však pravdou, že by KDU-ČSL byla ve špatné kondici v době, kdy do ní Pavel Bělobrádek vstupoval. Ilustrovat to lze na stranickém potenciálu, který je na základě dat CVVM ukázán na grafu níže. Vidíme, že v roce vstupu Bělobrádka do strany byl potenciál 7,5 %, zatímco poslední šetření ukazuje 2,5 %. V roce 2010, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou, to byla 2 %.

(Nutno dodat, že stranický potenciál počítá CVVM z otevřené otázky, koho by voliči volili, pokud by příští týden byly volby. Nejedná se o předpovídající volební model, tedy kolik procent by strana získala při zvážení volební účasti, atd. Jsou zde zahrnuti i voliči, kteří nejsou rozhodnutí nebo třeba nepůjdou volit.)

Pravda
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která zahrnula silnici I/33 procházející Jaroměří i Náchodem jako prioritní stavbu.

Skupina poslanců (ze všech poslaneckých klubů) předložila v lednu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh byl upraven pozměňovacím návrhem, předloženým Hospodářským výborem, který připojil do vybraných prioritních dopravních staveb i silnici I/33, jakožto důležitou (mp3, 1:27:09) spojnici mezi dálnicí D11 a Polskem.

Pozměněný poslanecký návrh zákona byl takto schválen 29. června 2018, postoupen v této verzi do Senátu a s téže výjimkou pro I/33 byl po projednání Senátem přijat. Prezident zákon podepsal začátkem srpna.

Díky tomu, že je silnice I/33 uvedena v příloze zákona jako prioritní stavba, může proběhnout vyvlastňovací řízení týkající se pozemků dotčených stavbou v jednodušším režimu, což umožňuje rychlejší výstavbu (mimo jiné) zmíněných obchvatů. Děje se tak ovšem pouze tehdy, když jsou podmínky pro vyvlastnění splněny natolik, že chybí pouze určit výši náhrady.

Pravda
Martin Červíček má přímou odpovědnost za oblast dopravy a silničního hospodářství v radě Královéhradeckého kraje, a to od roku 2016.

Martin Červíček (ODS) byl do krajského zastupitelstva v Královéhradeckém kraji zvolen v roce 2016. V radě Královéhradeckého kraje pak působí jako 1. náměstek hejtmana, přičemž přímou odpovědnost má za oblast dopravy a silničního hospodářství.

Z posledního zápisu jednání krajského Výboru pro dopravu ze dne 12. června 2018 (.pdf, str. 3) vyplývá, že naposledy se Červíček zabýval například výběrovým řízením na autobusového dopravce pro Královéhradecký kraj nebo rozpočtem pro opravy silnic v kraji.

Martin Červíček

Pravda
Ředitelství silnic a dálnic (příspěvková organizace Ministerstva dopravy) zajišťuje výstavbu, správu, údržbu a opravy dálnic a silnic I. třídy. Plánovaný obchvat Jaroměře leží na silnici I. třídy I/33 a jeho výstavbu, stejně jako výstavbu dálnice D11, má na starosti stát (ŘSD).

Stát, respektive jím zřízená příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, zajišťuje výkon vlastnických práv státu k dálnicím a silnicím I. třídy. Základním účelem činnosti ŘSD je zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.

Plánovaný obchvat Jaroměře má za cíl odklonění trasy silnice I/33 mimo město Jaroměř pomocí přeložky s napojením na dálnici D11. Silnice I/33 je silnicí první třídy, tudíž je její výstavba (stejně jako výstavba dálnice D11) v kompetenci státu (ŘSD).

Zdroj: YouTube.com

Od 1. září je účinná novela zákona 416/2009 Sb., která zahrnula silnici I/33 mezi prioritní stavby celostátního významu, u kterých je umožněn rychlejší průběh vyvlastňovacího řízení a v důsledku i rychlejší průběh výstavby.