Přehled ověřených výroků

Tomáš Koláčný mluví o zpoplatněném parkování pro rezidenty, které je v některých částech Brna zavedeno od 1. září 2018. Parkování upravuje nařízení města č. 11/2018, které Rada města Brna schválila 24. července 2018. Tomáš Koláčný byl proti (bod 71).

Podle této úpravy platí rezidenti městské části Brno-střed za první parkovací oprávnění 600 Kč ročně, za druhé 15 000 Kč, za třetí a každé další 30 000 Kč (příloha č. 3 nařízení č. 11/2018).

Pokud jde o další městské části, Rada města stanovila minimální a maximální cenu, tedy 300 a 900 Kč (cena za první parkovací oprávnění pro rezidenta), jak vyplývá z tiskové zprávy z května 2018. O konkrétní výši budou městské části rozhodovat samy. Nařízení č. 11/2018, které nabylo účinnosti v červenci 2018, určuje pro městskou část Brno-střed cenu za první parkovací oprávnění pro rezidenta na 600 Kč, což je stále v uvedeném intervalu (.pdf, příloha č. 3, str. 1).

Podle serveru iDnes.cz se Koláčný již dříve vyjadřoval negativně ohledně systému placení. „Schválený návrh zpoplatňuje přes 90 procent parkovacích stání na území širšího centra, a to i pro obyvatele ostatních částí Brna, kteří zde budou moci parkovat pouze v návštěvnickém režimu s povinností hradit poplatek přes parkovací automat,“ upozornil Koláčný.

Nařízení bylo schváleno (bod 1) na zasedání rady města dne 24. 7. 2018, ze zápisu ani z jiných materiálů rady či zastupitelstva neplyne, že by šlo o výsledek práce zástupců KDU-ČSL. Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (zvlášť tělesně postižený s průvodcem) nadále smí na vyznačených parkovacích místech v rámci rezidentního parkování parkovat zdarma. Pokud chtějí zaparkovat mimo tato parkovací místa na místech určených pro rezidenty a abonenty, je toto zdarma na tři hodiny možné jen pro držitele průkazu ZTP/P (str. 13) nikoliv pro ZTP. Ten si navíc musí vyřídit parkovací oprávnění (obr. 4)

Zájemci musí skutečně navštívit pracoviště Zvonařka 5, kde bude posouzeno, zda mají na parkování nárok, což platí pro mimobrněnské i pro místní (obr. 3). Po prvotní registraci je pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P povolen vjezd v libovolném vozidle - vjezdové oprávnění není vázáno na žádné konkrétní vozidlo. Jen je nutné zadat registrační značku do systému (obr. 3), což však lze učinit online přes osobní stránku uživatele, kterou držitel obdrží po prvotní registraci na pracovišti Zvonařka 5.

V USA se nepoužívá pojem sdíleného parkovacího místa, ale spíše chytrého parkování. Zdejší projekty se soustředí na snížení doby hledání volného místa, což následně povede i k plynulejší dopravě a má za cíl také inteligentně motivovat řidiče k hledání nejvýhodnějšího místa k zaparkování svého vozidla v rámci předchozích standardů.

Nejrozsáhlejším projektem tohoto typu je losangeleský LA Express Park, který využívá k získání informací o hustotě parkování a cen systém inteligentních parkovacích hodin. Systém pak tyto informace sdílí s uživateli pomocí mobilních aplikací a internetových stránek. Podobné systémy s nižší mírou komplexity jsou pak také v San Franciscu (SFPark) a Indianopolis (Park Indy).

Praha zóny placeného stání (ZPS) neruší. Ve skutečnosti tento systém naopak zavádějí stále další městské části, například Střížkov, Vysočany a Libeň či další oblasti v Praze 5, 6 a 8. K rozšiřování dochází zejména v těch oblastech, které sousedí s městskými částmi, v nichž jsou zóny ZPS již zavedeny. Řidiči se totiž hromadně přesouvají a parkují právě v oblastech s nezavedenou ZPS.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidentního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R v časovém horizontu 2020 až 2030.

Od té doby byly otevřeny dva parkovací domy. Jeden v centru Brna v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých dvou letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, investorem stavby je společnost Brněnské komunikace a. s.

Druhým projektem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 milionů Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 200 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a. s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované", a tudíž momentálně nepoužitelné.

Město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3-4 parkovišť typu 'P+R' na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště 'park and ride' u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

V centrální části města je dle ročenky dopravy pro rok 2017 celkem 447 vyhrazených parkovacích míst. Z toho 46 je pro imobilní občany (.pdf, str. 35). Ročenka dopravy pro rok 2009 uvádí, že mezi roky 2008 a 2009 bylo na území města celkem 1 681 VPS pro přepravu osob ZTP (.pdf, str. 36). Jiná historická data o počtu VPS se nám nepodařilo zjistit, a to ani dotazem na magistrát. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková k tomuto nebyla schopna poskytnout souhrnné číslo za historii udělování VPS.

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

Od prvního zavedení zón placeného stání v roce 1996 na Praze 1 se systém rezidentního parkování v průběhu let rozšířil i v dalších 10 městských částech.

Jen v roce 2016 došlo k rozšíření zón placeného stání (ZPS) na území Prahy 5 a 6, Prahy 3 a Prahy 8. Zavádění nových ZPS pokračuje i dnes a modré zóny uvidíme v dalších městských částech i v budoucnu.

Je ovšem nutné zmínit, že parkovací zóny jsou jedním z volebních témat, v různých variacích by pražský systém parkování změnili i favorité na post primátora. Příkladem je ODS, která chce navrhnout celoměstský systém parkovacích zón, kde "všichni Pražané budou moci jednoduše zaparkovat všude mimo historické centrum". Přepracovat systém parkovacích zón si klade za cíl také ANO (.pdf, str. 14-16, 38). Tématem je to i pro společnou kandidátku TOP-STAN (.pdf, str. 5). Dílčí návrhy těchto tří stran se částečně rozchází, byť dikce je ve vztahu k parkovacím zónám vesměs pozitivní.

Magistrát města Brna zadal vypracovat právní posudky o zavedení placeného parkováni v Brně advokátní kanceláři KROUPAHELÁN, která připravila právní posudek o zavedení jediné oblasti placeného parkování a druhý posudek o zavedení tří oblastí placeného parkování. Tyto posudky nám zaslala Jasna Flamiková. 

V prvním posudku o jedné oblasti placeného parkování přišla advokátní kancelář KROUPAHELÁN k celkovému závěru, že tento režim nedoporučuje zavést, protože by hrozil rozpor s právním řádem pro nesoulad s hmotným právem a se zásadou proporcionality kvůli tomu, že je třeba takovou regulaci vždy odůvodnit individuálně ve vztahu ke každé konkrétní lokalitě a kapacitním požadavkům místních obyvatel tak, aby jim bylo umožněno parkovat v relativní blízkosti bydliště (.pdf, str. 2). V druhém posudku konstatuje, že zavedení tří placených parkovacích zón rovněž není v rozporu se zákonem. Zpracovatel posudku závěrem doporučuje nikoli systém jedné či tří zón, ale (nakonec přijatý) systém „květinek.“ V rámci tohoto systému je území rozděleno na menší sub-oblasti, přičemž dlouhodobé parkovací oprávnění platí nejen pro sub-oblast, pro kterou je příslušným držitelem splněna podmínka vydání, ale rovněž pro sub-oblasti okolní.

Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic. ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy a je investorem a správcem dálnic a ostatních silnic I. třídy.

Projekt Velkého městského okruhu je naplánován do roku 2035 a obsahuje několik fází výstavby. Na některých projektech se účastní i město, například v druhé etapě se plánuje ražba tramvajového tunelu . Náklady jsou 415 milionů korun, z čehož Brno zaplatí zhruba čtvrtinu. V současné době je zprovozněno zhruba 32 % z celé trasy.

Dalším projektem, který je součástí výstavby VMO, je most mezi Tomkovým náměstím a židenickými kasárnami, kde město vykupuje desítky staveb – rodinných domků, garáží a dalších objektů – které se budou v nejbližších letech bourat. „Vykupujeme domky a objekty v celém koridoru a v tuto chvíli jsme někde za polovinou. Zatím jsme nenarazili na problém, že by vlastník nesouhlasil s cenou, kterou mu nabízíme,“ řekl investiční náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).