Přehled ověřených výroků

Martin Stropnický mluví o sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu, který se odehrál 8. července 2014. Martin Stropnický byl v tu dobu ministrem obrany. U základny explodovalo improvizované výbušné zařízení, které celkově zabilo pět českých vojáků – čtyři vojáci zemřeli okamžitě, pátý byl těžce zraněn a zemřel o týden později ve střešovické nemocnici.

„Chtěl bych se jim touto cestou poklonit, vzdát jim hold a úctu. Považuji také za samozřejmost vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinným příslušníkům, manželkám, družkám, maminkám, dětem, přátelům,“řekl Martin Stropnický po útoku.

V historii české armády je to nejtragičtější událost v zahraničních misích. V roce 1998 zemřeli v Bosně a Hercegovině tři čeští vojáci, když vojenský vrtulník při stoupání narazil do horského hřebenu. Celkově zemřelo v zahraničních misích 25 českých vojáků.

Výrok je hodnoce jako pravdivý, protože stanice metra včetně přístupových bodů patří provozovateli dráhy, kterým je Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost - DPP (pdf., s. 6), jehož jediným akcionářem je Hlavní město Praha.

Metro jako takové se řídí ustnovením drážního zákona č.266 /1994 Sb., kde je označeno jako speciální dráha v § 3 písmene f tohoto zákona.

Vyhláška ministerstva dopravy č. 177 /1995 Sb., pak ve svém § 27 určuje co je považováno za součást dráhy specální - dle písmene d jsou součástí dráhy "stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících".

Tuto skutečnost potvrzuje i aktulní judikatura Nejvyššího správního soudu.

Provozovatelem a vlastníkem podezmní dráhy v Praze je DPP, jehož jediným akcionářem je se 100% podílem Hlavní město Praha. I přes určitá omezení vyplývající ze vztahu akcionář-firma je možné tvrdit, že je Magistrát hl. města Prahy skrze DPP faktickým vlastníkem stanic metra.

Jednání mezi ANO a ČSSD začalo na konci února 2018 po sjezdu ČSSD, na kterém byl zvolen nový předseda Jan Hamáček. Ten byl rovněž pověřen, aby začal jednat s hnutím ANO. Nejdříve ohlásil, že bude prosazovat klíčové programové body sociální demokracie. O rozdělení ministerstev zpočátku nebyla řeč. ČSSD poté požadovala ministerstva klíčová pro svůj program - požadavkem bylo pět rezortů, konkrétní ministerstva však upřesněna nebyla, k tomu došlo až později během jednání.

Po začátku vyjednávání o sestavování vlády mezi ČSSD a ANO v březnu 2018 Jan Hamáček prohlásil, že by považoval za důstojné, aby sociální demokracie získala pět ministerstev. Strana chtěla získat rezorty, v nichž by mohla prosazovat svůj program. Klíčová ministerstva pro sociální demokracii jsou např. MPSV nebo zdravotnictví.

„Sociální demokracie by měla také získat z hlediska vlastního programu zásadní ministerstvo práce a sociálních věcí, dále resort zemědělství, kultury a zahraničí, nebo obrany,“ specifikuje ČSSD.

„Současně jsou to resorty, které souvisí s tím střetem zájmů, který je na straně hnutí ANO. Je to o kombinaci těchto faktorů, konkrétní resorty jsme ale neprobírali,“ dodal podle iRozhlas.cz. V případě, že by neodstoupil a trval na svém setrvání ve vládě, by ČSSD chtěla získat ministerstvo vnitra nebo ministerstvo financí.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše dne 13. prosince 2017. Sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru 16. ledna 2018, následující den podala vláda demisi. Tu prezident Miloš Zeman přijal a opětovně pověřil Babiše sestavením nové vlády.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kabinet Andreje Babiše vládne bez důvěry (k 23. dubnu 2018) celkem 131 dnů.

Když se podíváme na návrhy zákonů předložené ze strany vlády od 21. října 2017 (8. volební období), tak se výše vytyčeného okruhu témat týkají čtyři návrhy, a sice: novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a novela insolvenčního zákona.

V případě první novely má dojít ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře a zákoně o Úřadu práce České republiky, které se tematicky týkají problematiky sociálních dávek. Avšak věcně návrh žádné změny nepřináší, jak se dočteme v důvodové zprávě:

„Předložený návrh zákona má opravný legislativně-technický charakter a neobsahuje žádné věcné změny.“

Druhý návrh se týká projektu eNeschopenek a úprav v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věci (JISPSV), jak stojí v závěru důvodové zprávy:

„Navrhuje se proto zrušení právní úpravy stávajícího projektu „eNeschopenky“ a současně právní úpravy převodu registrů ČSSZ do JISPSV s tím, že zároveň budou zahájeny práce na nové podobě eNeschopenky s termínem účinnosti 1. ledna 2021; přitom bude zvážena i další podoba JISPSV.“

Nicméně opět se nejedná o žádnou zásadní věcnou změnu, ale spíše o návrh organizačních změn.

Třetí návrh, který již postoupil do druhého čtení, se týká změn pravidel pro jmenování a sankce znalců. Tím pádem zapadající pod problematiku justice a soudnictví.

Poslední návrh se týká pomoci osobám v exekuci, konkrétně usnadňuje proces vstupování do oddlužení. Jde tedy o návrh zákona zabývající se dluhovými pastmi.

Za zmínku může stát i plánovaná změna výše normativních nákladů na bydlení (stanovovaná každoročně vládou), která má za cíl zabránit zneužívání peněz od státu nepoctivými pronajímateli bytů. V tomto případě se nejedná o zákon, ale o nařízení vlády předložené ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě výše uvedeného hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Dodejme, že nehodnotíme obsah předloh, ale soustředíme se na fakt, že ministři v daných oblastech nějaké kroky podnikli.

V povolební strategii Pirátské strany je stanoveno, že v případě zisku důvěry občanů se Pirátská strana bude účastnit jednáních o vládě s cílem prosadit jejich priority do vládního programu. Podpora vlády měla být podmíněna tím, že do ní nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí. Rovněž by nepodpořili vládu KSČM, SPD nebo vládu s převahou ANO.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2010 Miroslav Poche přiznal, jak skrytě financuje ČSSD přes několik členů, aby nemusel platit daně. Nešlo o porušení zákona, protože politické strany své dary danit nemusí. Michal Poche se však následně vzdal všech stranických funkcí v ČSSD.

Andrej Babiš je i nadále trestne stíhán v kauze Čapí hnízdo, ve které se mělo jednat o dotační podvod.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Andrej Babiš zatím nebyl shledán vinným v kauze Čapí hnízdo, ale Miroslav Poche se ke skrytému financování ČSSD přiznal.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť rozhodné okolnosti případu nebyly známy, a nelze tedy říci, že by si na kauzu někdo vzpomněl po deseti letech.

Stavba Čapího hnízda započala roku 2006, ale rozporuplným momentem bylo až schválení dotace z programu pro malé nebo středně velké podniky, tedy srpen roku 2008. Od počátku nebylo jasné, komu areál patří. Majitelé akcií společnosti Čapí hnízdo byli od roku 2008 anonymní až do zákazu takového druhu akcií v roce 2014. Poté se sloučila s firmou Imoba spadající do holdingu Agrofert. První vyšetřování možného podvodu začalo na přelomu roků 2015 a 2016.

Dodejme, že sám Babiš nejprve tvrdil, že neví, komu farma patřila, aby vzápětí veřejně za majitele v rozhodné době označil své rodinné příslušníky.

V roce 2006 započaly práce na projektu – komplexní rekonstrukce celého areálu včetně zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena. Farma čerpala dotaci 50 milionů korun, výbor regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 20. srpna 2008.

Koncem listopadu 2015 do rukou vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení na farmu Čapí hnízdo. Jeho pisatel se domnívá, že při budování centra byl spáchán dotační podvod. Žalobci dospěli k tomu, že trestní oznámení může mít reálné základy, a postoupili ho těsně před Vánoci policii. V březnu 2016 Evropský úřad proti podvodům OLAF zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž bylo 50 dotačních milionů na výstavbu Čapího hnízda uděleno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Petr Gazdík má na mysli Lubomíra Krejsu, ekonomického poradce předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Krejsa má s Českou poštou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na 55 tisíc Kč měsíčně. V rámci této smlouvy má pracovat v útvaru G-1, v sekci poštovní technologie na pozici specialista řízení požadavků. Není přitom jasné, co na tuto dohodu v podniku dělá. Náplň práce nevysvětlil sám Krejsa ani Česká pošta s ohledem na ochranu osobních údajů.

Vedle zmíněné dohody o pracovní činnosti pobírá Krejsa od České pošty i další peníze. Jako místopředseda dozorčí rady bere 60 tisíc měsíčně, dalších 30 tisíc Kč měsíčně dostává za předsednictví v dozorčí radě dceřiné firmy Česká pošta Security. Od této firmy dostal i mimořádnou odměnu přesahující 100 tisíc Kč za dobré ekonomické výsledky firmy.

Dodejme, že o případ Krejsy se zajímá a nechá ho prověřit ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod jehož úřad státní podnik Česká pošta spadá. Za podporu vlády chtějí komunisté zastoupení ve státních podnicích a mediálních radách. Tento jejich požadavek potvrdil v rozhovoru pro Právo předseda KSČM Vojtěch Filip, kde se vyjádřil ke sporu o nominaci lidí do státních podniků mezi ANO a KSČM:

„Na jedné straně je nominační zákon a na druhé náš názor, že politické strany by měly mít právo obsazovat funkce ve státních podnicích. To není jen otázka KSČM, ale všech politických stran. (…) Máme představu o tom, že musí být konec nepolitické politiky, která deformovala politický systém státu. Jestliže strany z tohoto procesu vyřadíme, dojde k poruchám fungování státního mechanismu.“

Maďarsko odmítlo podepsat Marakéšskou deklaraci a Marakéšský akční plán do roku 2020. Nicméně nadále zůstává součástí Rabatského procesu a mělo by se na konkretních aktivitách podílet prostřednictvím Visegradské skupiny.