Poslankyně Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o tom, že po případné výhře ve sněmovních volbách nechce hnutí ANO zvyšovat daně. Naopak ohledně jejich snížení říká, že je to zatím předmětem diskuze, ale že jej musí doprovázet opatření pro omezení šedé ekonomiky. Následně se redaktor ptá, jestli se Schillerová neobává toho, že by menší daně vedly k růstu schodku státního rozpočtu a ona sama by čelila kritice za vysoký dluh. Schillerová poté naznačuje, že Fialova vláda hospodaří hůře a dluh za jejího působení vzrostl více než za dobu, kdy Ministerstvo financí spravovalo hnutí ANO – tedy od roku 2014 do konce roku 2021.
Z výroků poslankyně Schillerové není jasné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17) a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Nominální státní dluh
Andrej Babiš se ujal funkce ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky začátkem roku 2014, přičemž státní dluh ke konci roku 2013 dosáhl 1 683,3 miliardy Kč (.pdf, str. 12). Babiš vedl ministerstvo až do května 2017, kdy ho nahradil Ivan Pilný, a v prosinci 2017 se ministryní financí stala Alena Schillerová, která resort vedla až do konce Babišovy vlády v prosinci 2021. Během let 2014–2019 byla nominální hodnota státního dluhu oproti roku 2013 nižší.
Poté se státní dluh zvyšoval, kdy výraznější meziroční nárůst nastal hned v letech 2020 a 2021 v době pandemie covidu-19 (.pdf, str. 13). V roce 2020 překonal konkrétně hranici dvou bilionů korun, když činil přibližně 2 050 miliard Kč. Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Za celé období správy Ministerstva financí hnutím ANO tak nominální státní dluh vzrostl celkem o 782,4 miliardy Kč.
Nejnovější makroekonomická predikce vyšla v dubnu 2025, pojednává ovšem pouze o dluhu sektoru vládních institucí, nikoli státním dluhu (.pdf).
Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle makroekonomické predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč. Státní dluh nominálně vzrostl o menší částku také během Babišovy vlády, a to o 841 miliard Kč.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Státní dluh v poměru k HDP
Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.
Za období, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se státní dluh v poměru k HDP změnil ze 40,4 % ke konci roku 2013 na 39,1 % ke konci roku 2021 (.pdf, str. 12). Dluh se tedy snížil o 1,3 procentního bodu (p. b.). Během tohoto období se dluh v poměru k HDP snižoval až do roku 2019, v letech 2020 a 2021 už ale meziročně vzrostl a v době střídání vlád představoval 39,1 % HDP.
Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle makroekonomické predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 p. b. v porovnání s rokem 2021. Jedná se sice o vyšší nárůst než během osmiletého období, kdy v čele resortu financí stáli zástupci hnutí ANO, během Babišovy vlády ale dluh rostl rychleji – mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Vládní dluh v poměru k HDP
Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat.
Tento dluh sektoru vládních institucí činil v roce 2013 44,1 % HDP. Během doby, kdy resort financí vedlo hnutí ANO, se po většinu let snižoval. Začal stoupat až v roce 2020 a na konci Babišovy vlády dosáhl 40,7 % HDP. I tak ale byl stále nižší než na začátku Sobotkovy vlády. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle fiskálního výhledu Ministerstva financí z původních 40,7 % HDP na 44,8 % HDP, tedy o 4,1 p. b. (.pdf, str. 14). I v případě tohoto dluhu nastal rychlejší růst během Babišovy vlády, kdy vzrostl přibližně o 7 p. b.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Závěr
Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Za osm let, kdy resortu financí šéfovalo hnutí ANO, státní dluh v nominálním srovnání vzrostl méně, konkrétně o 782 miliard Kč. Státní dluh se za Fialova kabinetu oproti osmiletému období hnutí ANO na Ministerstvu financí sice více zvýšil i v poměru k HDP, během Babišovy vlády ale rostl rychlejším tempem, kdy se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil takřka o 8 procentních bodů. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako zavádějící.
