Přehled ověřených výroků

Jan Grolich

To (klimatický akční plán Jihomoravského kraje, pozn. Demagog.cz) všichni podpořili kromě SPD.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Pro Klimatický akční plán Jihomoravského kraje hlasovali všichni zastupitelé kromě zástupců za hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) tvrdí, že zastupitelstvo schválilo Klimatický akční plán (KAP), pro který hlasovali zastupitelé napříč politickým spektrem – s výjimkou hnutí SPD.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP má zajistit nejen Program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (video, čas 49:53). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Závěr

Pro schválení KAP hlasovali všichni zastupitelé Jihomoravského kraje kromě zástupců SPD, kteří se zdrželi. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich

Jsme první kraj, který tento dokument (klimatický akční plán, pozn. Demagog.cz) má.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Nepravda
Jihomoravský kraj schválil svůj Klimatický akční plán v září 2024, některé další kraje i hlavní město Praha ale obdobné dokumenty zaměřené na adaptaci regionu na klimatickou změnu vydaly už v předchozích letech.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).

Situace v dalších krajích

Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.

Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jan Grolich

Podpořili jsme přes 600 projektů na jižní Moravě za tyto čtyři roky, které realizují zemědělci, obce a další subjekty.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Jihomoravský kraj podpořil v letech 2021 až 2024 celkem 630 projektů na podporu boje proti dopadům klimatické změny.

V kontextu výroku mluví Jan Grolich o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Doplňuje, že v roce 2024 kraj tuto podporu navýšil o 6,5 milionu.

Na dotační program „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021“ bylo podle dotačního katalogu kraje alokováno celkem 20 milionů korun (.pdf, str. 33–35). Cílem programu bylo podpořit hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a posílit retenci vody v krajině. V rámci tohoto programu podpořil Jihomoravský kraj v roce 2021 celkem 163 projektů.

V roce 2022 byl tento dotační program zveřejněn pod upraveným názvem „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, přičemž podpora byla schválena 125 projektům. V roce 2023 Jihomoravský kraj podpořil 165 projektů a v roce 2024 177 projektů. Finanční podporu z tohoto programu mohou čerpat kromě obcí také školy, církve nebo podnikatelé v zemědělství.

Jihomoravský kraj tedy v rámci dotačních programů, které mají za cíl zmírnit dopady klimatické změny na region jižní Moravy, podpořil celkem 630 projektů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich

Teď první rok byl, kdy jsme překročili tuto alokaci (na podporu boje se suchem, pozn. Demagog.cz) a na zastupitelstvu bylo schváleno navýšení o 6,5 milionu korun.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Zastupitelstvo kraje schválilo v září tohoto roku navýšení objemu financí v programu Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu, a to o cca 6,5 milionu k původním 20 milionům. Letošní rok je přitom opravdu prvním, kdy byla původní částka v programu přesáhnuta.

Hejtman Jan Grolich zjevně mluví o dotačním programuPodpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji. Dotace jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5).

Tento program disponuje stejně jako v předchozích letech (.pdf, str. 7) částkou 20 milionů korun, kterou kraj rozděluje jednotlivým žadatelům. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65). V prvním kole v dubnu kraj schválil dotace pro 140 žadatelů (.pdf) a ve druhém kole v září pro dalších 37 projektů (.pdf), čímž se podpora schváleným žádostem vyšplhala na necelých 26,5 milionu korun.

V roce 2022 ani 2023 přitom původní částka nebyla překročena a Jihomoravský kraj na podpořené projekty vynaložil méně než 20 milionů korun – v roce 2022 poskytl dotace přibližně ve výši 13,6 mil. Kč (.pdf, .pdf) a v roce 2023 se jednalo o necelých 18 milionů korun (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Jan Grolich tedy správně tvrdí, že jihomoravské zastupitelstvo schválilo navýšení alokovaných financí v rámci programu určeného na boj se suchem, a to přibližně o 6,5 milionu korun. Zároveň je letošní rok prvním, kdy se původní částka překročila. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Antropogenní vlivy jsou zanedbatelný faktor klimatických změn.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Nepravda
Vědecké důkazy včetně zpráv IPCC potvrzují, že lidská činnost je hlavní příčinou současných klimatických změn. Antropogenní emise CO₂ přímo způsobují globální oteplování, které vede ke změně klimatu.

Petr Kovač tvrdí, že lidská neboli antropogenní činnost nemá vliv na klima, a mj. uvádí, že „klimatické změny se dějí v podstatě od té doby, co existuje planeta Země, a antropogenní vlivy, o kterých tady mluvíme a na kterých je založena celá ta filozofie Green Dealu, jsou jenom zanedbatelnou částí“.

Na antropogenní vlivy poukázal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) už ve své první hodnotící zprávě (.pdf) v roce 1990. Autoři dokumentu hned v úvodu upozornili, že oteplování planety je ovlivněno nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (.pdf, str. 52). Zvýšení této koncentrace lze podle zprávy pozorovat od počátku průmyslové revoluce a souvisí primárně s lidskou aktivitou.

V šesté hodnotící zprávě IPCC z roku 2021 stojí, že s vysokou spolehlivostí existuje přímý vztah mezi antropogenními emisemi CO₂ a globálním oteplováním (.pdf, str. 43). Právě antropogenní vlivy na koncentraci CO₂ v atmosféře zesilují skleníkový efekt, který vede k oteplování vzduchu i oceánů, což dále způsobuje celou řadu klimatických změn, jako je tání ledovců, zvyšování hladiny moří atd.

Zdroj: IPCC (.pdf, str. 6)

Také např. NASA či Světová meteorologická organizace (.pdf) potvrzují, že lidské aktivity, zejména spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, vedou ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a způsobují globální oteplování. Výrok Petra Kovače proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jana Holomčík Leitnerová

My jsme rozjeli projekty na snížení energetické náročnosti budov v majetku kraje, ať už se to týká škol, týká se to nemocnic, týká se to zařízení pobytových sociálních služeb.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Jihomoravský kraj investuje do snížení energetické náročnosti svých budov. Jedná se zejména o zateplení budov nebo instalaci fotovoltaických elektráren. Některé projekty se přitom opravdu týkají škol, nemocnic, sociálních zařízení nebo i úředních budov.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Jana Holomčík Leitnerová v kontextu výroku mluví o klimatickém akčním plánu (KAP) Jihomoravského kraje, který má pomoct čelit důsledkům klimatických změn v regionu. Holomčík Leitnerová zdůrazňuje, že projekty, které bojují s dopady změn klimatu, se podle ní již realizují. KAP má však tyto projekty dle jejího názoru ještě více podpořit a jejich realizaci zintenzivnit.

Jedním z takových projektů je například instalace fotovoltaických elektráren na střechách budov, které jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje. Solární panely mají být instalovány na školách, nemocnicích, sociálních zařízeních nebo úředních budovách. V roce 2024 se na základě rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje připravují projektové dokumentace pro 12 takových projektů a kraj počítá s výdajem až 6 milionů korun.

Instalace fotovoltaických elektráren je jen jedním z kroků, jak se Jihomoravský kraj snaží snižovat energetickou náročnost budov. Kraj podle hejtmana Grolicha provádí i další úsporná opatření, jako například zateplování budov, výměnu oken nebo rekonstrukci kotelen. Příkladem může být rekonstrukce na střední technické škole ve Znojmě nebo modernizace vzdělávacího zařízení Lipka.

Na počátku roku 2024 představil Jihomoravský kraj i nový dotační program Energion, který má za cíl rozvíjet moderní energetický systém v regionu. Kraj chce tímto programem motivovat obce a další subjekty, aby se angažovaly v přechodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podporu nakonec získalo 38 subjektů, kterým kraj rozdělí 5,1 milionu korun. Dotaci využili žadatelé například na pořízení studií ohledně instalace obnovitelných zdrojů energie nebo snížení energetické náročnosti budov.

Závěr

Jihomoravský kraj v posledních letech investuje do energeticky úsporných opatření, mezi které patří například zateplení krajských budov, instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických elektráren. V rámci projektů se skutečně jedná o školy, nemocnice i sociálních zařízení. Výrok Jany Holomčík Leitnerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková

Rozšiřujeme gymnázium v Benešově.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám informace o rozšíření gymnázia v Benešově dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se obrátili i na vedení školy, dosud jsme ovšem nedostali odpověď, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petra Pecková

Tam jsme dali už téměř 600 milionů (na výstavbu základních škol ze středočeského infrastrukturního fondu, pozn. Demagog.cz).
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Nepravda
Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám pouze necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, část této sumy ale mohou získat i mateřské školy. Hejtmanka Pecková tedy uvádí nepřesnou částku.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Lucie Cirkva Chocholová

(...) základních a mateřských školách, tak tam je vlastně ze zákona povinnost obcí tyto školy zřizovat.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Obce mají podle školského zákona povinnost zřizovat mateřské a základní školy nebo zajistit plnění povinné předškolní a školní docházky v jiné obci.

Povinnost zřizovat základní a mateřské školy obcím ukládá školský zákon. Doslova říká, že „obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území“. Obce tedy ze zákona musí buď základní školu zřídit, nebo zajistit „plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí“. Stejná právní úprava platí také pro zajištění předškolního vzdělání.

Školský zákon tuto povinnost ukládá obcím bez ohledu na jejich velikost nebo počet obyvatel (.pdf, str. 4). Žáci s trvalým místem pobytu v dané obci pak mají přednostní právo na přijetí do spádové školy ve svém školském obvodu, a to až do naplnění její kapacity (.pdf, str. 5). Školský obvod tvoří území obce nebo jeho část v případě, že obec na svém území zřídila více základních škol. Stejným způsobem fungují spádové obvody i pro mateřské školy. 

Obce se v případě potřeby mohou spojit do dobrovolného svazku obcí (.pdf, str. 4), který přebírá povinnost zajistit dětem plnění předškolní a školní docházky (.pdf, str. 7). Přednostní právo k přijetí do spádové školy mají všechny děti s trvalým bydlištěm v obcích, které jsou členy svazku (.pdf, str. 7). V některých případech může mateřské a základní školy zřizovat kraj, jedná se zejména o školy pro děti a žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Obce mají podle školského zákona skutečně povinnost zřizovat mateřské a základní školy nebo zajistit plnění povinné předškolní a školní docházky v jiné obci v rámci školského obvodu. Výrok Lucie Cirkvy Chocholové proto hodnotíme jako pravdivý.

Lucie Cirkva Chocholová

Včera (pondělí 9. září, pozn. Demagog.cz) jsme na zastupitelstvu schvalovali memorandum. Bude vznikat Gymnázium v Roztokách a Gymnázium v Jesenici.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Středočeští zastupitelé 9. září 2024 schválili dvě memoranda, která jsou prvním krokem k výstavbě gymnázií v Roztokách a Jesenici.

Lídryně Pirátů v krajských volbách ve Středočeském kraji Lucie Cirkva Chocholová reaguje na dotaz moderátorky, jak by řešila problém s nedostatkem míst na středních školách. Kandidátka na hejtmanku po představení možných opatření zmiňuje, že současné vedení kraje činí kroky k výstavbě nových škol a jako příklad uvádí schválení uvedených memorand (video, čas 13:50).

Podpis memorand

Zastupitelé Středočeského kraje 9. září 2024 opravdu schválili znění dvou memorand (.pdf.pdf), jejichž cílem je výstavba středních škol v Jesenici a Roztokách. Tyto plány zapadají do iniciativy Středočeského kraje k navýšení kapacit gymnázií – školy se rozšiřují také v Hostivici, Říčanech, Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi či Berouně.

Gymnázium v Jesenici

V memorandu týkajícím se výstavby Gymnázia Jesenice se Středočeský kraj zavazuje pokrýt z vlastního rozpočtu výstavbu budovy gymnázia, školní jídelny a tělocvičny (.pdf, str. 2). Nové gymnázium by do kraje mělo podle radního pro oblast vzdělávání a sportu Milana Váchy (STAN) přinést alespoň 12 nových tříd pro 360 žáků.

Střední škola v Roztokách

Podle memoranda o společném postupu výstavby základní a všeobecné střední školy (.pdf) se na financování projektu má podílet jak kraj, tak město Roztoky (str. 2-4). Nové třídy by měly otevřít místo odhadem 540 žákům, z toho 240 na středoškolské úrovni. Přijaté memorandum obsahuje zmínky o všeobecné střední škole, na rozdíl od jesenického memoranda ale neuvádí, zda by se mělo jednat právě o gymnázium. V Roztokách v posledních několika měsících probíhala diskuze o tom, jaký typ školy by měl ve městě vzniknout, podle srpnového vyjádření krajského radního Váchy by ale mělo skutečně jít o gymnázium.

Závěr

Lucie Cirkva Chocholová má tedy pravdu v tom, že zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 9. září 2024 dvě memoranda o výstavbě Gymnázia Jesenice a „všeobecné střední školy“ v Roztokách, která by podle vyjádření radního pro oblast vzdělávání také měla být gymnáziem. Vzniknou tak zcela nová vzdělávací zařízení, která nabídnou místa stovkám žáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.