Přehled ověřených výroků

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje odchod Igora Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce a výběr Lenky Bradáčové jako jeho nástupkyně. V souvislosti se změnou vedení Blažek říká, že soustava státního zastupitelství je podle něj v dobrém stavu a nechystá se žádná organizační změna. Uvádí sice, že Lenka Bradáčová dlouhodobě mluví o zeštíhlení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou, dodává ale, že takový krok by musela řešit až s příští vládou, protože vyžaduje změnu zákona.

Státní zastupitelství

Státní zastupitelství je úřad, který zastupuje stát při ochraně veřejného zájmu a je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení. Jeho správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nejvyššího státního zástupce. Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová a tvoří ji Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která v dubnu nahradí současného nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, v minulosti několikrát mluvila o zúžení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Vrchní stupeň kritizovala již v roce 2011 v rozhovoru pro Epravo.cz, kde uvedla, že by třístupňová soustava byla efektivnější. Svůj názor zopakovala i o rok později po jmenování do funkce vrchní státní zástupkyně.

V roce 2019 zase řekla, že si dokáže představit reorganizaci státních zastupitelství tak, že by došlo ke zrušení okresního stupně. V lednu 2025 Bradáčová potvrdila, že zúžení soustavy státního zastupitelství bude chtít prosadit poté, co nastoupí do nové funkce nejvyšší státní zástupkyně. Zároveň ale uvedla, že konkrétní plány z respektu k dosavadnímu šéfovi žalobců Střížovi představí až v dubnu.

Změna soustavy státního zastupitelství

Struktura soustavy státního zastupitelství je zakotvena v zákonu o státním zastupitelství, k její změně je tedy potřeba novela tohoto zákona, která musí projít legislativním procesem. Už v roce 2011 se o to neúspěšně snažil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS), který navrhoval zrušení vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci a jejich nahrazení speciálním týmem žalobců.

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával i v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, se o zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství v minulosti pokoušel. Plánoval zrušit obě vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Návrh úplně nového zákona o státním zastupitelství (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila tehdejší Nečasova vláda v květnu 2013. Návrh ale v dolní komoře stihl projít pouze prvním čtením než Nečasův kabinet padl. Následná vláda jej poté stáhla.

Na snahy o zrušení vrchního státního zastupitelství navázala také někdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Kordová Marvanová, která nový návrh zákona o státním zastupitelství začala v roce 2014 znovu připravovat. Vrchní zastupitelství v tomto případě mělo nahradit jedno celorepublikové Speciální státní zastupitelství (.pdf, str. 63). Vláda Bohuslava Sobotky návrh schválila až na jaře 2016, opět se ale nakonec zasekl v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Soustava státního zastupitelství je zakotvena v zákoně, zúžení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou by tedy vyžadovalo jeho změnu. Ministerstvo spravedlnosti se v minulosti opakovaně pokoušelo prosadit úpravy zákona o státním zastupitelství, které by vrchní stupeň státního zastupitelství zrušily. Návrh ani jednou neprošel Sněmovnou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku komentuje dlouhodobý názor budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, že by se současná čtyřstupňová soustava státních zastupitelství měla zúžit na třístupňovou. Blažek ujišťuje, že se taková změna zatím v současnosti nechystá, protože by vyžadovala změnu zákona. Dodává také, že ke změně soudní soustavy by byla potřeba změna ústavy, což však v současnosti nikdo neplánuje.

Soustava soudů

Soudní soustavou se zabývá čtvrtá hlava ústavy, podle článku 91 ji tvoří Nejvyšší soud (NS), Nejvyšší správní soud (NSS), vrchní, krajské a okresní soudy. NS i NSS patří oba do nejvyššího stupně soudní soustavy. NSS je však specifický tím, že jako jediný rozhoduje mj. ve věcech volebních nebo o rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a hnutí. Soudní systém je tedy čtyřčlánkový a pro jeho změnu by bylo zapotřebí změnit ústavu. Zákonem lze upravit pouze označení těchto soudů nebo jejich působnost a organizaci. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož hlavní rolí je ochrana ústavnosti.

Ve veřejném prostoru se dlouhodobě objevují úvahy o zjednodušení současné soudní soustavy ze čtyřčlánkové na tříčlánkovou. V roce 2016 o této možnosti ve svém článku psal tehdejší předseda Nejvyššího soudu a nynější ústavní soudce Pavel Šámal v souvislosti se zvýšením efektivity justice. Ve stejném roce bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán mluvil o tom, že by zrušil okresní soudy, které by se staly pobočkami krajských soudů. Marie Benešová zase v roce 2019 uvažovala o zrušení vrchních soudů. Někdejší předseda Ústavní soudu Pavel Rychetský v témže roce vyzval k zahájení diskuze o úpravě soudní sestavy a k přechodu na třístupňový systém, ve kterém by soudy druhého stupně řešily výhradně odvolání.

Závěr

Ústava popisuje složení soudní soustavy a stanovuje, že zákonem je možné změnit pouze názvy nebo působnost soudů. K reorganizaci soustavy, ať už kompletní, nebo jen ke zrušení určitého článku, je ale skutečně potřeba změna samotné ústavy. Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně.

Kauza CASA

Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč.

Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu.

V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal.

Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání.

Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze

Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne.

Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti.

Závěr

Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2).

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Výběr vedoucích státních zástupců

Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce.

Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi.

Závěr

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku odpovídal na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství po Lence Bradáčové, jejíž nominaci na nejvyšší státní zástupkyni schválila vláda v první polovině ledna. Ministr Blažek řekl, že se ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, a přiblížil, že proces výběru bude probíhat podle nových pravidel, která zavádějí výběrová řízení, ve kterých o kandidátech rozhodují výběrové komise.

Výběr státních zástupců

Soustava státního zastupitelství se skládá z Nejvyššího státního zastupitelství, dvou vrchních, osmi krajských a 86 okresních státních zastupitelství. Je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny stupni vyššímu. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni.

Pavel Blažek mluví o změnách, které přinesla novela (.pdf) zákona o státním zastupitelství, kterou Poslanecká sněmovna schválila v únoru 2024. Návrh novely následně úspěšně prošel legislativním procesem a novela vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Nejvyššího státního zástupce podle zmíněného zákona jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Tento postup se s přijatou novelou nezměnil, novinkou je pouze např. to, že vláda tohoto zástupce jmenuje na omezenou dobu sedmi let. Ostatní vedoucí státní zástupce před prosazením novely jmenoval ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného zástupce (tzn. okresního státního zástupce navrhoval krajský, krajského vrchní a vrchního nejvyšší státní zástupce). Nejvyšší státní zástupce přitom mohl navrhovat jmenování i odvolání všech zástupců.

Stav, kdy „vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství (…) nebo na návrh nejvyššího státního zástupce,“ novela zachovala. Nově ale musí nominovaní kandidáti projít výběrovým řízením a návrh na jejich jmenování lze ministrovi podat až po provedení výběrového řízení.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které se skládají z pěti členů. Jednoho z nich jmenuje ministr spravedlnosti a po dvou členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován.

Zákon zároveň stanovuje, že i přes větší vliv státního zastupitelství v komisi může ministr spravedlnosti návrh na jmenování vedoucího státního zástupce odmítnout, pokud navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě ministr musí své rozhodnutí odůvodnit a písemně o něm vyrozumět jak navrhovatele, tak kandidáta.

Závěr

Novela zákona o státním zastupitelství, účinná od července 2024, zavedla pro výběr vedoucích státních zástupců výběrová řízení. V nich o kandidátech rozhodují pětičlenné výběrové komise. Jednoho ze členů jmenuje ministr spravedlnosti a čtyři jmenují představitelé státního zastupitelství (konkrétně nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího stupně). Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v kontextu výroku kritizuje zdlouhavé soudní procesy. Zmiňuje, že tyto procesy často mají velký dopad na osobní životy obžalovaných, a to i v případě, že nakonec dojde ke zproštění viny. V souvislosti s tím poznamenává, že chce v chystané novele trestního práva omezit praxi tzv. „v pochybnostech žaluj“. Nově by podle něj mohli státní zástupci sami zastavit trestní řízení, pokud by prokázání viny u soudu bylo nepravděpodobné.

Zastavení trestního stíhání podle zákona

Trestní řád uvádí řadu scénářů, při kterých státní zástupce zastavuje trestní stíhání. Podle aktuálně platné legislativy k tomu přistupuje v případě, že si je jistý, že se trestný čin nestal, že skutek není trestným činem, že není prokázáno, že jej spáchal obviněný, že je trestní stíhání nepřípustné, že obviněný nebyl v době spáchání pro nepříčetnost trestně odpovědný nebo že zanikla trestnost činu.

Státní zástupce může rovněž zastavit trestní stíhání, pokud už byl pachatel odsouzen v jiné zemi či pokud je souzen za jiný trestný čin a další trest by pro něj byl zanedbatelný. Dále tak může také postupovat, pokud bylo účelu trestního řízení již dosaženo vzhledem k okolnostem trestného činu.

Komise pro nový trestní řád

O zefektivnění trestního řízení se mluvilo už v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (tehdy nestranička za ANO) pověřila nově vzniklou Komisi pro nový trestní řád vypracováním příslušné legislativní úpravy. Přípravu rekodifikace zdůvodnila přílišnou „komplikovaností a zdlouhavostí“ trestního řízení. Ačkoliv původně predikovala, že nový trestní řád by mohl platit už od roku 2017, její nástupce Robert Pelikán později oznámil, že vláda Bohuslava Sobotky návrh během svého působení nepředloží.

Už za působení ministryně Válkové nicméně Komise pro nový trestní řád vypracovala věcný záměr legislativní úpravy. Předseda komise Jiří Říha pak v roce 2019 představil opatření, která měla omezit praxi „v pochybnostech žaluj“, kterou se státní zástupci dosud řídili (.pdf, str. 11 ze 62).

Novela vlády Petra Fialy

Nový trestní řád tedy vláda Bohuslava Sobotky nepřipravila, stejně tak jej nevypracovala ani vláda Andreje Babiše a dle slov Pavla Blažka se k tomuto kroku nechystá ani kabinet Petra Fialy. Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem nicméně připravilo návrh novely, která má modernizovat trestní právo (.pdf). Úpravu trestního zákoníku a trestního řádu (.docx) v listopadu 2024 schválila vláda (.pdf). Cílem novely je podle vlády mimo jiné zefektivnit trestní řízení či snížit recidivitu a počet vězněných osob.

Součástí novely trestního zákoníku a trestního řádu je i rozšíření možností státního zástupce zastavit trestní stíhání. Nově může státní zástupce zastavit trestní stíhání, pokud „po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku“ (.docx, str. 93).

Návrh ovšem počítá s tím, že proti zastavení trestního stíhání by se i nadále mohli poškozený i obviněný odvolat (.docx, str. 93). Vládní úprava zákona (.pdf) doputovala do Poslanecké sněmovny v listopadu 2024, na schůzi 19. prosince 2024 pak prošla prvním čtením. V době, kdy Pavel Blažek pronesl ověřovaný výrok, návrh čekal na vyjádření Ústavně právního výboru.

Závěr

Vláda v listopadu 2024 schválila návrh novely trestního řádu, na základě kterého mají mít státní zástupci možnost zastavit trestní stíhání, pokud předpokládají neúspěch obžaloby. Tím by mělo dojít k omezení zavedené praxe „v pochybnostech žaluj“. K datu pronesení Blažkova výroku prošel vládní návrh prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jmenování Bradáčové

Fialova vláda po odstoupení Igora Stříže z role nejvyššího státního zástupce na tuto pozici 8. ledna jmenovala Lenku Bradáčovou, která se funkce ujme 1. dubna. Bradáčová při této příležitosti ocenila práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana a podpořila zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Zároveň uvedla, že konkrétní plány a vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství představí až po začátku dubna.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček kritizoval Fialův kabinet za to, že o nástupci Igora Stříže nevedl širší odbornou diskusi. Předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že jmenování Lenky Bradáčové nepředstavuje pozitivní změnu, protože je podle něj součástí dosavadního systému.

Konec Igora Stříže

Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce jmenovala vláda Andreje Babiše v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů. Stříž už dříve řekl, že nevyužije maximální délku funkčního období, kterou nakonec zavedla novela zákona o státním zastupitelství.

Závěr

Vláda Petra Fialy jmenovala Lenku Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu, přičemž se funkce ujme 1. dubna a nahradí tak končícího šéfa žalobců Igora Stříže. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru mluví o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, kterou vláda schválila na jeho návrh. Moderátor se ho ptá, jestli tím pádem nehrozí, že se státní zastupitelství bude vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Blažek odpovídá, že nejvyšší státní zástupce nemůže zasahovat do probíhajících případů na nižších úrovních, takže by mu neměl jak pomoci, i kdyby chtěl.

Revize případů

Pravomoci nejvyššího státního zástupce vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a to zejména z paragrafu 12. U případů na nižších úrovních může nejvyšší státní zástupce nařídit, aby příslušné státní zastupitelství provedlo jejich kontrolu, pokud má podezření, že došlo k pochybení. Může to však udělat jen u ukončených případů, kde proti příslušnému rozhodnutí již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, jako je například odvolání nebo stížnost proti usnesení.

Podle trestního řádu může také nejvyšší státní zástupce do tří měsíců zrušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci nebo o nestíhání podezřelého. V řízení pak pokračuje státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, je přitom však vázán názorem nejvyššího státního zástupce. Pokud dojde ke zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne o zahájení trestního stíhání policie.

Nejvyšší státní zástupce může také využít mimořádný opravný prostředek dovolání, kterým lze napadnout rozhodnutí soudu ve druhém stupni. Dovolání smí využít pouze nejvyšší státní zástupce nebo obviněný a důvody pro jeho podání přesně stanovuje zákon. Jedná se především o procesní pochybení. Zvláštním důvodem je pak případ, kdy byl uložen trest odnětí svobody na doživotí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.

Další pravomoci

Nejvyšší státní zástupce také může dělat kroky ke sjednocení postupu státních zástupců a vnitřní organizace skrz pokyny obecné povahy, které jsou závazné, ale netýkají se konkrétních případů. Dále může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu práva, ty však mají pouze formu doporučení. V případě, že nejvyšší státní zástupce zjistí nejednotnost rozhodování soudů, může požádat o výklad daného zákona Nejvyšší soud.

V neposlední řadě může nejvyšší státní zástupce ovlivnit personální složení státního zastupitelství, protože vydává pravidla pro kariérní postup a rozhoduje také o dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Jmenuje také pověřence pro ochranu osobních údajů, jelikož Nejvyšší státní zastupitelství spravuje evidenci stíhaných osob.

Závěr

Zákon o státním zastupitelství a trestní řád umožňují nejvyššímu státnímu zástupci nařídit kontrolu a v některých případech dokonce zrušení rozhodnutí nižších státních zastupitelů, pokud má pocit, že došlo k porušení zákona. Může to však udělat pouze u případů, které již byly ukončeny a v rámci pravidel stanovených zákonem. Nejvyšší státní zástupce tedy nemá kompetence, jak ovlivnit probíhající řízení na nižších úrovních. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v novoročním projevu Fialovu kabinetu vyčítá, že občanům zrušila některé daňové výhody. Přitom si ale podle něj vláda během svého působení výrazně zvýšila platy, přičemž tento růst podpořili politici vládních stran. Dodává, že zvyšování platů má ještě pokračovat.

Platy představitelů státní moci a dalších politiků

Platy ústavních i dalších soudců se odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu, který činí 2,822 (.pdf, str. 61–⁠⁠⁠⁠⁠⁠62 z 1312). Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců.

Platovou základnu pro poslance určuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Členům dolní komory poté náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle toho, jaké funkce poslanci zastávají. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf).

Vývoj platu politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéračinil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Fialův kabinet tedy k dalšímu zastavení růstu platů politiků nepřistoupil, což ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůvodňoval tím, že jsou jejich platy navázané s platy soudců a státních zástupců. Ti proti zmrazení dříve protestovali.

Na základě konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadila Fialova vláda, se koeficient pro výpočet platu soudců snížil ze 3 na výše zmíněných 2,822. Jak jsme popsali výše, platová základna představitelů státní moci je od roku 2024 navázána právě na výši platů soudců a kvůli těmto změnám se tak pro rok 2024 de facto zastavil i růst platu politiků. Premiérovi a předsedům Sněmovny a Senátu se plat zvedl pouze o sto korun, zatímco plat ministrů a poslanců zůstal stejný.

Co se týče růstu platů poslanců a dalších ústavních činitelů na rok 2025, podle původního plánu Fialova kabinetu měly vzrůst od ledna o téměř 14 %. Vláda růst obhajovala rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který ovšem rozhodoval o ústavnosti změn v platebních podmínkách pro soudce, a nikoliv pro politiky. ÚS totiž v květnu 2024 shledal, že snížení koeficientu pro výpočet platové základny z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy nebylo řádně odůvodněno. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,9 %.

Parlament ke dni zveřejnění Babišova projevu tento vládní návrh na růst platů o necelých 7 % zatím neschválil. Návrh pouze prošel prvním a druhým čtením ve Sněmovně a ke dni zveřejnění Babišova projevu čekal na stanovisko Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Opozice už na podzim 2024 zablokovala zrychlené projednání, o které usilovaly strany vládní koalice. Jednání o návrhu tak měli poslanci na programu až v polovině ledna 2025 (.pdf).

V případě schválení by politikům vzrostly platy o přibližně 7 až téměř 20 tisíc Kč. Nejvíce by si polepšil premiér a předsedové parlamentních komor, kterým by plat vzrostl právě o necelých 20 tisíc Kč. Členům vlády by se pak platy zvýšily takřka o 14 tisíc Kč, zatímco řadovým poslanců zhruba o 7 tisíc Kč.

Zmíněný vládní návrh počítá také s návratem k výpočtu platu soudců na základě trojnásobku průměrné mzdy (.pdf, str. 2 z 24), ovšem až od roku 2026. Zvýšení soudcovských platů by tedy znamenalo, že v roce 2026 by politikům a dalším ústavním činitelům vzrostly platy o 13,6 %.

Náhrady poslanců

Kromě základních platů se zvyšovaly i paušální náhrady. Např. víceúčelová paušální náhrada, u které má každý poslanec nárok na nejméně 40 % platové základny, v roce 2022 představovala minimálně zhruba 33 600 Kč. O rok později už nejmenší paušální náhrada vzrostla na 38 tisíc Kč.

Závěr

V roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, platy kvůli prosazenému zmrazení zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2021. Platy se zvýšily pouze dočasně v lednu 2022. Mezi rokem 2022 a 2023 už ale došlo k nárůstu platů poté, co se je vláda rozhodla dále nezmrazovat. Předsedovi vlády stoupl plat o 31 tisíc Kč, ministrům o 22 100 Kč a řadovým poslancům o 11 600 Kč. Pro rok 2024 zůstaly platy kvůli změnám v konsolidačním balíčků na stejné výši, pouze premiér (a předsedové obou parlamentních komor) si polepšili o sto korun.

Na rok 2025 vláda navrhla zvýšení platů politiků o necelých 7 %. V případě definitivního schválení návrhu by se premiérovi zvýšil plat o necelých 20 tisíc Kč, ministrům takřka o 14 tisíc Kč a poslancům cca o 7 tisíc Kč. V porovnání s posledním rokem Babišovy vlády by tak jejich platy skutečně vzrostly o desítky tisíc korun. Vládní návrh navíc počítá s tím, že se od roku 2026 budou platy soudců odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy, čímž by platy politiků vzrostly o 13,6 %. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém novoročním projevu zaměřoval mj. na ekonomickou situaci v České republice a kritizoval některé z kroků vlády Petra Fialy. Negativně hodnotí mimo jiné zrušení některých slev na dani a navrhované zvýšení koncesionářských poplatků. Mluví přitom o částce, o kterou si podle něj budou muset domácnosti za televizi a rozhlas nově připlatit.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V současné době je poplatek stanoven na 135 korun měsíčně za televizi a 45 korun měsíčně za rozhlas. Tyto poplatky u ČT i ČRo tvoří většinu jejich příjmů, jelikož nemohou mít takové zisky z reklam jako komerční televize.

Návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf) předložila vládní koalice Sněmovně v červnu 2024, kdy jej prezentoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně by tedy dle návrhu poplatky činily 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Za rok by tak domácnosti na koncesionářských poplatcích zaplatily 2 460 korun, zatímco dnes tato částka činí 2 160 korun.

V červenci minulého roku začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin, a vládní koalice proto prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. O definitivní podobě návrhu má Sněmovna jednat nejdříve ve druhé polovině ledna.

Vládní koalice původně počítala se zavedením nové výše poplatků od ledna 2025. Dle slov poslance Marka Bendy (ODS) se schválení do konce roku 2024 nepovedlo kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ministr kultury Baxa předpokládá, že k růstu poplatků dojde v první polovině roku 2025.

Závěr

Pokud by došlo k úplnému schválení vládního návrhu, který zvýší měsíční koncesionářský poplatek na 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas, vyšplhaly by se poplatky na 2 460 korun za rok. Celkově by si tak domácnosti připlatily o 300 korun více oproti současnému stavu. Jelikož předseda hnutí ANO Babiš svým výrokem vyvolává dojem, že je rozdíl mezi nynější a zvýšenou částkou markantnější, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.