Na druhé straně jsem se dozvěděl, že pan Drahoš o mně velmi často mluví na setkáních s občany a při jiných veřejných vystoupeních.
Jiří Drahoš skutečně na různých akcích s občany o Miloši Zemanovi mluví. Namátkou můžeme uvést jeho setkání s občany v Klatovech či Holubově.
To, že volby v řadě zemí byly ovlivněny zejména ruskými tajnými službami, to si člověk může přečíst nejenom v těchto zprávách.
Drahoš má pravdu, že ve veřejném prostoru se o ovlivňování řady voleb píše, jde prozatím povětšinou o podezření. Ta jsou v řadě případů důvodná, v některých případech jde pak již o konkrétně popsané techniky, které měly v danou chvíli manipulovat veřejným míněním. Jde např. o cíleně šířené dezinformace prostřednictvím placených příspěvků na sociálních sítích v USA.
Informace o snahách ruské tajné služby ovlivnit volby v mnohých zemích byly skutečně přineseny řadou českých i zahraničních médií. Ruský vliv v podobě kybernetických útoků nebo šíření „fake news“ byl dokumentován například v prezidentských volbách na Ukrajině v roce 2014. Nejvýznamněji byl řešen v případě amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kdy k dnešnímu datu probíhá vyšetřování hlavních aktéru kampaně současného prezidenta Trumpa. Bývalý člen volebního štábu, George Papadopoulos, již přiznal svá střetnutí s lidmi reprezentujícími ruské zájmy v době volební kampaně.
Ohledně ovlivnění voleb byly publikovány i informace společnostmi Facebook a Twitter.
Kybernetickým útokům se nevyhnula ani volba prezidenta ve Francii v roce 2017. Kampaň současného prezidenta Emannuela Macrona, čelila kybernetickým útokům i řadě fake news spojených s jeho jménem. Jak uvádí vedoucí jeho volebního štábu, jednalo se o stovky až tisíce kybernetických útoků směřovaných na databázy kampaně. Za zemi původu bylo označeno právě Rusko.
Nejaktuálnější informace o ruském vměšování se do voleb pochází z Mexika. Informace přinesla Národní bezpečnostní agentura. Mexičtí političtí zástupci však tyto informace odmítli, stejně tak Rusko odmítlo všechna obvinění z ovlivňování voleb v zahraničí.
Tyto dotace způsobily minulé vlády a minulý parlament.
Zákon, na jehož základě jsou vypláceny prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, byl schválen během volebního období 2002–2006. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů byl následně novelizován.
Základní problém u výkupních cen byl ten, že při přijímání této legislativy byl poslankyní ČSSD a poslancem KSČM načten a prosazen pozměňovací návrh, který svazoval regulátorovi ruce při možném snižování výkupních cen. Konkrétně šlo o to, že Energetický regulační úřad nově mohl meziročně snižovat tyto ceny o pouhých 5 %.
To vedlo v kombinaci se sníženými vstupy (cena solárního panelu) k boomu výstavby solárních elektráren, které jsou dotovány ze státního rozpočtu. Celé problematice jsme se věnovali např. v rámci debaty Mirka Topolánka s Michalem Horáčkem pro Deník.
Prezident Zeman má pravdu, že problém vznikl během funkčního období předchozích vlád i minulých Poslaneckých sněmoven.
Premiér Medveděv se omluvil (myšleno za článek o srpnu 1968, pozn. Demagog.cz)
Článek, ve kterém autor tvrdí, že Sovětská okupace v roce 1968 byla pro Československo přínosnou, a že by Češi měli být SSSR vděční, vyšel za doby návštěvy Miloše Zemana v Ruské federaci.
Zeman při setkání s ruským premiérem Medveděvem přinesl kopii článku a požadoval po něm, aby se od textu distancoval, což Medveděv udělal. Ruská vláda podle něj nezasahuje do práce novinářů a názor, který byl v článku vyjádřen je pouze názorem autora, nikoli televizní stanice, nebo vlády Ruské federace. K pozici ruské vlády k okupaci v roce 1968 řekl toto:
„Článek neodráží oficiální stanovisko našeho státu. Vy víte, že toto stanovisko bylo vyjádřeno již v roce 1993 v době, kdy se vyjednávaly a podepisovaly dohody mezi našimi zeměmi. Toto stanovisko bylo nejednou potvrzeno vrchními představiteli zemí, včetně prezidenta Putina.“
Nedošlo tedy k omluvě, premiér Medveděv se od názoru autora článku pouze distancoval.
Snaha žalovat nás za to, že jsme nepřijali kvóty…
Evropská komise opravdu zažalovala Českou republiku za nedodržování jednorázového programu přerozdělování žadatelů o azyl v EU.
Evropská komise na začátku ledna 2018 zažalovala Českou republiku, Polsko a Maďarsko u Soudního dvora Evropské unie z důvodu odmítnutí programu přerozdělování žadatelů o azyl z přetížených států v rámci EU. Konkrétně za nerespektování dohody, která byla na úrovni Rady přijata. Na každý stát je podána samostatná žaloba a budou řešeny ve zvláštním řízení.
První slyšení však neproběhne dříve než v září 2018 a žaloba do té doby může být stažena, pokud se záležitost mezi státy a Evropskou komisí vyřeší jiným způsobem.
Tato žaloba následuje prosincové vyjádření Evropské komise, kdy zhodnotila plnění programu tří států jako nedostatečný. Česká republika například nepřijala žádného žadatele o azyl od srpna 2016, a to i přes rozhodnutí Soudního dvora EU ze září 2017, kdy Soud potvrdil platnost programu přerozdělování a zamítl tak žalobu Maďarska a Slovenska, jež se ho snažili zvrátit.
I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.
Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.
Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.
Údajně ty demonstrace byly objednané čtyři dny dopředu, já to nevím, ale samozřejmě demonstrovalo se i proti mně.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.
Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).
Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.
V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.
Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):
„Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“
Podíl veřejných investic na celkových výdajích státního rozpočtu je nízký a klesající. A zejména dochází k poklesu investic do dopravní infrastruktury.
Ještě v roce 2015 činily kapitálové výdaje neboli investice 175 659 mil. Kč. V roce 2016 se už jednalo o pouhých 84 274 mil. Kč a za prvních 9 měsíců roku 2017 šlo o 41 368 mil. Kč. Pokles celkových investic je tedy zřejmý.
U výše investic do infrastruktury vycházíme z dat Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta dokládají, že po nebývale vysokých investicích v roce 2015 tyto výdaje výrazně klesly v roce následujícím. Pro letošní rok nedisponujeme kompletními daty, nicméně i tak dostupné údaje ukazují, že trend výdajů na investice kopíruje celkové kapitálové výdaje.
Prezident je vrchní velitel (...) Takže tady je jasné, kdo velí. Na druhou stranu, prezident je v těchto klíčových okamžicích samozřejmě vázán spolupodpisem předsedy vlády.
Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.
Prezident konkrétně
Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.
Tento seznam (dárců spolku Přátelé Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byl tomuto úřadu samozřejmě odevzdán
Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).
Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.
Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.
Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.
