Přehled ověřených výroků

Ivan Bartoš

... ty rostoucí procenta posílají Piráty už nějaký pátek do Poslanecké sněmovny...
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Bartošova nejasná formulace časového úseku nám značně ztěžuje ověření výroku, nicméně předseda Pirátů má pravdu, že se postupně ve volebních modelech začali Piráti umisťovat nad pětiprocentní hranicí. Upozorňujeme však, že tento trend netrvá příliš dlouho, začal pouze ojediněle a až v posledních výzkumech jsou Piráti jasněji nad hranicí vstupu do Sněmovny podle všech důvěryhodných agentur.

Z prvních výzkumů s výsledkem nad 5 % uveďme ten od agentury Focus, v němž Piráti skočili s 5,2 %.

Pokud se podíváme na tři velké agentury (Median, CVVM, STEM), které zveřejňují pravidelně výsledky volebních výzkumů, vidíme, že se výsledky ještě v první polovině tohoto roku pohybovaly okolo hranice, případně spíše pod ní. Piráti překročili 5% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny pouze ve třech případech: u agentur CVVM a MEDIAN získali Piráti hodnoty 6,7 % (CVVM) a 6 % (MEDIAN) ve volebních modelech za září 2017. V průzkumech agentury STEM překročili Piráti 5% hranici taktéž pouze jedenkrát, konkrétně ve volebním modelu z března 2017, kdy získali 5,5 %.

Výraznější úspěch Piráti zaznamenali až v posledních dvou nejnovějších exkluzivních průzkumech pro média. Oba pochází z října 2017. V exkluzivním volebním modelu agentur STEM a STEM/MARK pro TV NOVA zveřejněného zpravodajským portálem této televize dne 8.10. 2017 obdrželi Piráti 6,1 %. U uvedeného průzkumu se jedná o volební model.

V exkluzivním průzkumu stranických preferencí agentury STEM/MARK pro deník MF Dnes zveřejněným zpravodajským portálem téhož titulu ze dne 6. 10. získali piráti 7,4 %. V tomto případě jde o výzkum stranických preferencí. Výsledky výzkumů Medianu a CVVM můžete vidět v následujících grafech:

A zde jsou výsledky agentury STEM:

Agenturačasový úsekstranické preference (%)volební model (%)STEM leden 2017 44,1STEM březen 2017 4 5,5 STEM duben 2017 44,6STEM červen 2017 43,8

Jak je tedy vidět, příznivé volební preference měli Piráti v minulosti spíše ojediněle, pohybovali se spíše pod hranicí. Až v poslední době se jejich preference začaly dostávat nad pětiprocentní hranici.

Ivan Bartoš

My hrajeme na všechny varianty (povolebního chování Pirátů, pozn. Demagog.cz), které můžou nastat a zveřejnili jsme i tu povolební strategii, což si myslím, že je unikum mezi politickými stranami.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Piráti zveřejnili podrobnou povolební strategii, která popisuje, jaké bude strana v případě vstupu do Sněmovny podnikat kroky. Včetně případů, že volby vyhrají, budou tvořit vládní koalici, tolerovat menšinovou vládu nebo se stanou opoziční stranou.

V rámci strategie jsou konkrétně vyjmenované strany, se kterými by Piráti do vlády nešli. Jedná se o KSČM, SPD a ANO. Piráti deklarují, že jsou připraveni jednat se všemi politickými stranami. Podpora Pirátů pro libovolnou vládu je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí.

V žádné případě pak Piráti nepodpoří vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie – což jsou podle Pirátů právě výše zmíněné politické strany.

Např. občanští demokraté zveřejnili dokument Vyšehradská deklarace, ve kterém se zavazují k 12 bodům (de facto podmínek), za kterých vstoupí do případné vlády. S povolební strategií Pirátů se však Deklarace nedá rovnat, protože Piráti v ní počítají i např. s možným působením v opozici, řeší v ní fungování poslaneckého klubu, přesný harmonogram kroků po volbách apod.

Většina lídrů politických stran v předvolebním čase v médiích či na sociálních sítích jmenuje strany nebo hnutí, se kterými si dokáží představit povolební vyjednávání a se kterými nikoliv. Nicméně Piráti skutečně zveřejnili unikátní dokument, ve kterém se zavazují ke konkrétním krokům při různých konstelacích povolebního fungování a vyjednávání.

Ivan Bartoš

Ten trend světový odpovídá tomuto trendu (myšlena je legalizace marihuany, pozn. Demagog.cz). Kofi Annan na poli OSN hovořil, že represivní politika i ve věcech konopí nevede k tomu výsledku. Řada amerických států legalizovalo. Příklad Colorada, kde ten ekonomický model legalizace byl tak přínosný, že dokonce lidem vraceli daně.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Bývalý Generální tajemník OSN Kofi Annan skutečně opakovaně kritizoval represivní politiku vůči drogám. Například v nedávném rozhovoru pro Der Spiegel vyzval, aby se společnost zaměřila více na prevenci, regulaci a vzdělávání než-li represivní opatření. Podle Annana boj proti drogám v současné podobě selhal a jako příklad uvádí legalizaci lékařské marihuany v některých státech USA. Tvrdí například, že zákonné povolení užívání marihuany k lékařským účelům nevedlo k jejímu zvýšenému užívání. Annan se pro legalizaci vyslovil opakovaně, nikdy však na půdě OSN.

Počet států legalizujících marihuanu pro lékařské účely postupně roste. Aktuálně je marihuana pro tyto účely legální ve 29 státech USA.

V některých státech USA je marihuana legální dokonce pro rekreační účely. Naposledy se tak stalo v roce 2016 ve státech Nevada, Massachusetts a Florida.

Jedním z prvních států, kde se marihuana legalizovala pro rekreační účely, je právě Colorado. Výzkumná společnost VS Strategies odhadla, že od ledna 2014, kdy byla marihuana legalizována, vydělal stát Colorado na prodeji marihuany přes půl miliardy dolarů. Jen příjmy z daní z prodeje vynesly Coloradu v roce 2016 zhruba 200 mil. dolarů.

Daňové výnosy financují stipendia pro studenty, lokální projekty nebo instituce zabývající se veřejným zdravým nebo životním prostředím. Svým obyvatelům stát daně v tomto kontextu nevracel.

Ivan Bartoš

My máme zákon, který by měl dodat léčebné konopí pacientům.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Konkrétně se jedná o vyhlášku 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Zákon ve svých přílohách stanovuje jak indikace, tak i nutnou způsobilost předepisujícího lékaře nebo předepisovatelné druhy konopí.

Předseda Bartoš výrok používá v kontextu toho, že stát už nějakou formu legislativního ošetření v této oblasti má. Piráti tak se svými návrhy v dané věci nepřicházejí „do vzduchoprázdna“.

Ivan Bartoš

Když Pirátská strana vznikla, my jsme měli transparentní účty. My má registr smluv ještě než se o tom začlo mluvit v Poslanecké sněmovně poprvé. My máme registr lobistických kontaktů.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Česká pirátská strana vznikla po boku podobných evropských stran v roce 2009 jako reakce na švédskou kauzu s největší světovou databázi torrentu The Pirate Bay.

Na jejich oficiálních stránkách je možné najít informace o účetnictví od roku vzniku (.pdf) až do dnešního dne. Stejně tak lze bez větších obtíží dohledat informace o rozpočtech a dalších finančních záležitostech. Také můžeme najít registr smluv od roku 2010 do současnosti. Online je přístupná i evidence lobbistických kontaktů, kde jsou k dispozici informace o datech schůzek, osobách, kterých se tyto schůzky týkaly, tématech schůzek a jejich výsledcích. Veškeré zmiňované informace je možné najít a jsou veřejně přístupné. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Zhruba 50 % občanů nebo možná ještě větší procento občanů (...) nevěří třeba českým soudům.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý na základě dat CVVM. Ta popisovala přímo důvěru v soudy. Nicméně jsou dostupná také data agentury STEM z letošního léta, která se zabývají tím, zda lidé mají důvěru v nezaujatost soudů a také zda si lidé myslí, že soudy odvádějí dobrou práci. Tato data dosahují výše cca 40 %, což odpovídá tvrzení předsedy Pirátů. Hodnocení tedy bylo změněno na pravdivé, Bartoš mohl vycházet právě ze statistiky agentury STEM. Za chybu se omlouváme. Původní odůvodnění je ponecháno níže v kompletním znění.

Poslední průzkum veřejného mínění zaměřený na důvěru občanů ve společenské instituce byl proveden v březnu 2017 agenturou CVVM. Průzkum se ptal na názor 1045 respondentů.

Z tohoto průzkumu vyplývá, že 11 % dotázaných soudům rozhodně nedůvěřuje, 30 % respondentů pak soudům spíše nedůvěřuje. Souhrnně by se tak dalo říct, že 41 % respondentů nedůvěřuje soudům.

Důvěru v soudy pak má 54 % respondentů (7 % rozhodně důvěřuje, 47 % spíše důvěřuje).

Zbylých 5 % respondentů odpovědělo, že neví.

Z průzkumu také vyplynulo, že největší důvěře se těší armáda (63 %) a policie (61 %), nejméně pak lidé důvěřují církvím (25 %).

Ivan Bartoš

(pokr. předchozího výroku) A ten autobus ukazuje na to, že v rámci české justice se kauzy vlečou, ti politici ani neodcházejí z politiky. Na tom našem autobuse sedí lidé, kteří mají ambice být premiérem a deklarují to.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Zavádějící

Někteří na autobuse vyobrazení politici skutečně mají premiérské ambice, Bartoš ovšem celou tuto prezentaci dává do kontextu s tím, že se u nás kauzy vlečou (myšleno jejich justiční projednávání). Ovšem Bohuslav Sobotka ani Miroslav Kalousek, kteří nyní kandidují do Poslanecké sněmovny, nebyli nikdy z ničeho nezákonného obviněni, případy, které Piráti uvádějí, tak v jejich spojení (Sobotka je svědek v kauze OKD) před soudem vůbec nejsou. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Volební autobus Pirátské strany, nebo také „vězeňský autobus“, zobrazuje skupinu veřejně velmi známých politiků a má připomínat kauzy, do kterých byli nějakým způsobem zapleteni – to zde doplňuje i text, který na ně upomíná.

Foto: iRozhlas/Piráti

Můžeme zde tak najít Andreje Babiše, kterému bylo předáno obvinění v kauze Čapí hnízdo, Bohuslava Sobotku, ke kterému je zde připisována kauza OKD, Miroslava Kalouska v souvislosti s hazardem a nákupem padáků, Davida Ratha, se kterým je spojována korupční kauza a Janu Nečasovou s loutkou jejího manžela Petra Nečase s odkazem na „kauzu Nagyová“ a na údajné zneužití rozvědky.

Z těchto politiků má ambice na post premiéra Andrej Babiš, který i přes trestní stíhání kandiduje v letošních parlamentních volbách. Při rozhovoru pro novinky.cz odpověděl na otázku, zda si Česká republika zaslouží trestně stíhaného premiéra: „Česko si v prvé řadě zaslouží dobrého premiéra. Pokud bych tu šanci dostal já, tak vám garantuji, že udělám všechno pro to, abych byl tím nejlepším premiérem.“

Miroslav Kalousek je celostátním lídrem strany TOP 09, což znamená, že při úspěchu této strany by taktéž měl šanci na premiérské křeslo. Bohuslav Sobotka není lídrem ČSSD a zbývající dva vyobrazení politici se těchto voleb neúčastní.

Ivan Bartoš

Když jste zmínil paní Nečasovou. Ta nám udělala největší reklamu a i ta soudkyně, která rozhodovala v tom předběžném opatření, které chtěla paní Nečasová vlastně proti nám vznést, tak potvrdila, že to jsou známé osoby, ty jejich kauzy skutečně mají nějaký reálný základ a že snad svoboda slova vyjádřená v tomto případě zábavnou karikaturou (...), tak říká, že je to prostě v pohodě.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

V nynější předvolební kampani vyrážejí Piráti za voliči se speciálním „vězeňským autobusem“, na němž je vyobrazeno několik současných vrcholných politiků a jejich problematických kauz. Jednou z vyobrazených postav na pirátském autobusu je i Jana Nečasová (dříve Nagyová), která drží v ruce loutku v podobě Petra Nečase, dnes již jejího manžela. K její podobizně je připsáno „KAUZA NAGYOVÁ A ZNEUŽITÍ ROZVĚDKY“.

Jana Nečasová, dřívější šéfka sekce kabinetu předsedy vlády Petra Nečase, podala kvůli své podobizně na pirátském autobusu žalobu na ochranu osobnosti. Její součástí byl i návrh na předběžné opatření, jímž by dosáhla odstranění své karikatury ještě před soudním projednáním. Advokát Nečasové poslal již dříve Pirátům „předžalobní“ výzvu k odstranění karikatury, čemuž Piráti odmítli vyhovět s odkazem na svobodu slova.

Obvodní soud pro Prahu 3 návrh Nečasové na předběžné opatření zamítl. Žalobou, jejíž součástí byl návrh na předběžné opatření, se soud teprve začne zabývat. Piráti tak mohou vyrážet za voliči s autobusem ve stejné podobě, neboť žaloba na ochranu osobnosti dosud nebyla soudem projednána.

Ve stanovisku obvodního soudu pro Prahu 3 zaznělo, že každý názor či kritika vyjádřené jakoukoliv formou jsou s ohledem na význam svobody projevu v demokratickém právním státě zásadně přípustné. Nečasová jako veřejně činná osoba je povinna strpět vyobrazení své osoby ve formě karikatury. Dále bylo ve stanovisku soudu uvedeno, že kauza Nagyová a zneužití rozvědky je mediálně známou kauzou a má reálný základ. Soud nespatřil na dané karikatuře nic dehonestujícího, vulgárně zesměšňujícího a natolik urážlivého, aby bylo možné nařídit předběžné opatření, naopak se dle soudu dá říct, že se jednalo o nadsázku žalovaného, týkající se kauz, které hýbaly českou politickou scénou.

Nečasová se proti rozhodnutí odvolala, rozhodnutí soudu prvního stupně však 3. října potvrdil odvolací soud.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť soud ve svém stanovisku k předběžnému opatření skutečně uvedl, že tato kauza má reálný základ a s ohledem na význam svobody slova je vyjádřený názor a vyobrazení Nečasové ve formě karikatury a nadsázky přípustné a v pořádku. Zda Jana Nečasová udělala svým návrhem na předběžné opatření Pirátům největší reklamu, nejsme schopni zhodnotit.

Ivan Bartoš

Existuje Kontrolní a rozhodčí komise, k té se může dostat věc nějakého pochybení, myslím že asi dva členi historicky pozbyli členství za asi za osm let na základě rozhodnutí Komise a někteří odešli.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Rozhodčí komise České pirátské strany rozhoduje na návrh kontrolní komise a mezi náplň její práce patří i rozhodování o vyloučení členů strany. Podle informací dostupných ve svodce rozhodčí komise a evidenci rozhodčích řízení došlo dosud na základě rozhodnutí této komise k vyloučení jednoho člena, a to podle rozhodčího nálezu z roku 2016, kterým se za podvodné jednání vyloučil Tomáš Laštůvka. V současné chvíli se rozhodčí komise zabývá návrhem na vyloučení Lukáše Nového pro způsobení úmyslné závažné újmy jinému členovi.

Ivan Bartoš

My jsme si už po krajských volbách stanovili ten cíl 10 %.
Výzva Seznam Zprávy, 9. října 2017
Pravda

Piráti svůj cíl získat 10 % v nadcházejících sněmovních volbách veřejně oznámili ústy svého předsedy na celostátním fóru strany v březnu 2017. Byť nejde o zcela blízké období po krajských volbách, výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lze důvodně předpokládat, že právě v té době Piráti cizelovali tento cíl.