Přehled ověřených výroků

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Andrej Babiš uvádí částečnou pravdu, proto je výrok hodnocen jako zavádějící. Babiš opravdu třikrát vyhrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o to, zda jej oprávněně vedou ve spisech StB. Ústavní soud však případ vrátil krajskému soudu s tím, že ÚPN neodpovídá za obsah spisů. Tam Babiš nakonec prohrál a jedná se zároveň o poslední rozhodnutí. Soud totiž vyslovil, že ÚPN není osoba zodpovědná za obsah svazků, pro tento nárok měl tedy žalovat někoho jiného. Zavádějící je výrok i proto, že soud v případě jeho žaloby ani nemohl říci, zda byl nebo nebyl estébák - otázkou bylo, zda jej ÚPN vede ve svazcích oprávněně, či nikoli.

Poté, co Okresní soud pro Bratislavu I dal Babišovi zapravdu, ÚPN se odvolal, ale rozsudek potvrdil krajský i Nejvyšší soud. Zvrat způsobil Ústavní soud (ÚS), který celý případ vrátil na začátek. Podle něj ÚPN neodpovídá za obsah vedených spisů. Odmítl také výpovědi bývalých agentů StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše. Jeho rozhodnutí následoval Krajský soud, kterému se spor vrátil. Babiš tedy zůstal dále vedený jako agent a zároveň podal dovolání na Nejvyšší soud Slovenské republiky.

Jiří Drahoš mluví pravdu, když říká, že Rusko tvoří asi 2 % z celkového exportu České republiky a Čína dokonce méně. Toto tvrzení lze doložit na níže uvedených datech.

Podíváme-li se na měsíční údaje obchodní bilance ČR vůči Ruské federaci a Číně (srpen, září a listopad 2017) a na souhrnná data za rok 2016, zjistíme následující:

Data zachycená v tabulce ukazují, že Česká republika měla v prezentovaných měsících i za celý rok 2016 jak s Ruskem, tak s Čínou negativní obchodní bilanci.

S pomocí zachycených dat a souhrnných údajů za jednotlivá období (srpen, září, říjen; rok 2016 [.pdf]) jsme následně vypočítali podíly vývozů do obou zemí na celkovém exportu České republiky. Souhrnné objemy jsme nejprve převedli na miliardy korun a poté zaokrouhlili procentuální výsledky na dvě desetinná místa.

Z výpočtů vyplynulo, že export do Ruska skutečně dosahuje zhruba dvou procent celkového vývozu České republiky, zatímco export do Číny se pohybuje mírně nad jedním procentem.

Jiří Hynek se ve výroku o novelizaci Ústavy České republiky skutečně nemýlí – Ústava byla opravdu osmkrát změněna. Změnové ústavní zákony se týkaly kupříkladu zřízení vyšších územně samosprávných celků nebo proměny vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva; dále Poslanecká sněmovna získala možnost odhlasovat své rozpuštění. V roce 2012 byla přijata přímá volba prezidenta republiky a poslední ústavní novela pak přinesla omezení imunity poslanců a senátorů.

V současnosti je ve Francii opravdu platný zákon číslo 94-665 ze 4. srpna 1994 týkající se užívání francouzského jazyka. Do veřejného povědomí přešel také pod názvem Toubonův zákon podle svého předkladatele, francouzského ministra kultury Jacquese Toubona. V článku 12 tohoto zákona se nařizuje povinné používání francouzštiny ve službách televize a rádiového vysílání s výjimkou filmových a audiovizuálních děl, které jsou natočené v původním jazyce.

Pokud jde o kvalitu francouzštiny, tento zákon ji explicitně neurčuje. Ve svém článku 13 jen odkazuje na článek 24 francouzského zákona o telekomunikacích, který podmiňuje přidělení kmitočtu pro vysílání „r espektem k francouzštině a šíření frankofonie“ („le respect de la langue française et le rayonnement de la francophonie“).

V současné době Česká republika žádný podobný zákon nemá. Legislativně je čeština jen ukotvena jako jednací (úřední) jazyk v §16 správního zákona (z. č 500/2004 Sb.).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Nestraník a do slovenských prezidentských voleb v roce 2014 v politice neaktivní Andrej Kiska porazil v souboji o prezidentský post premiéra Roberta Fica, který v době konání voleb vedl už svůj druhý kabinet. Pro Kisku v druhém kole volby hlasovalo takřka 60 % voličů.

Jiří Drahoš v rozhovoru pro ČT (čas 2:38:06) po prvním kole prezidentských voleb 13. ledna 2018 prohlásil, že ho Andrej Kiska v lecčem inspiroval.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.

Stejně jako dříve, kdy prezident tento výrok pronesl, i nyní pro nás zůstává neověřitelným, neboť obsah rozhovoru mezi Zemanem a Merkelovou není (mimo jeho interpretaci) znám.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.