Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jednak v roce 2014 došlo na popud vlády k novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, který řešil i otázku výkupu pozemků, kdy se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodnilo nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury. Více detailů je možné nalézt v našem výstupu, který hodnotil projev ministra Babiše ve sněmovně 3. prosince 2014.

Pokud jde o zákon o výkupu pozemků, je také pravdou, že počáteční inspirací v roce 2014 byla jeho německá podoba, jak ukazuje například interpelace tehdejšího ministra dopravy Prachaře v PS z 25. září 2014:

„My jsme začali na tomto zákonu pracovat, začali jsme na něm pracovat v březnu, kdy jsem nechal přeložit do českého jazyka a rozeslat všem zainteresovaným odborům na Ministerstvu dopravy onen německý zákon tak, aby se s tím dokázali seznámit.“

Stejně tak byl předložen i zákon o liniových stavbách. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

Další podrobnosti lze nalézt již v našem výstupu z říjnové debaty na ČT, kde jsme otázku zákona o liniových stavbách hodnotili.

Andrej Babiš má pravdu, že levicové strany zastoupené ve Sněmovně – ČSSD a KSČM – ve svých předvolebních programech měly body vyjadřující se ke zdanění a obecně úpravě církevních restitucí. Faktem však také je, že šlo o sliby, které v podstatě nejde splnit – a tyto strany sice po volbách podnikly nějaké kroky vzhledem k úpravě podmínek restitucí, ale ani nemohly žádnou zásadnější změnu prosadit, protože většina majetku již je navrácena a restituce jsou vázány dohodou s církvemi.

Vydávání majetku je skoro dokončeno, ačkoliv ještě běží mnohé soudní spory. Samotná sociální demokracie prostřednictvím volebního lídra Zaorálka připustila, že šlo o nesplnitelné sliby. Podmínky restitucí jsou totiž zakotveny ve smlouvách, které církve podepsaly s Českou republikou (respektive s tehdejším premiérem Petrem Nečasem), a jsou zakotveny v Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Pokud by mělo dojít ke změně, muselo by se tak stát prostřednictvím úpravy těchto smluv. Kardinál Duka vyjádřil neochotu vracet se k tomuto tématu: „Je to zákon, který uspěl i u Ústavního soudu. Jsou zde také smlouvy mezi vládou a církvemi. Revidovat zákon by znamenalo otevřít jednání, které by mohlo být velice nepříjemné pro všechny strany.“

Ve volebním programu (.pdf, str. 30) pro parlamentní volby v roce 2013 ČSSD uvádí: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily.“

Vítězná ČSSD po zmíněných volbách sestavila v lednu 2014 koaliční vládu a předsedou této vlády se stal lídr ČSSD Bohusla Sobotka. V koaliční smlouvě (.pdf) vlády však problematika církevních restitucí není zmíněna. ANO absenci tématu v koaliční smlouvě vysvětlovalo postojem KDU-ČSL, která odmítala zpochybňování restitucí. Samotné ANO se s ČSSD dohodlo na vytvoření speciálního týmu, který by se věnoval redukci finančních náhrad. Pro úplnost je třeba dodat, že ANO z dohody s ČSSD odstoupilo již v dubnu 2014 s tím, že k sestavování zmíněného týmu nevidí důvod. ČSSD proto zůstala s tímto záměrem osamocená.

V roce 2016 vláda nepřijala (bod B, č. 3) žádné stanovisko k návrhu zákona poslanců z KSČM, který obsahoval zdanění církevních restitucí (sněmovní tisk č. 738). Lídr hnutí ANO Andrej Babiš komunistický návrh podpořil, následně se však nedostal ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Téma církevních restitucí se objevuje také v programu KSČM. Nejvýznamnějším krokem strany na poli řešení církevních restitucí bylo právě vytvoření návrhu zákona, jímž plánovala církevní restituce zdanit. Ve volebním programu (str. 3) pro parlamentní volby v roce 2013 KSČM uvedla, že se soustředí na „prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví.“

První organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské strany vznikla 7. dubna 1878. Hnutí neslo název Sociálně-demokratická strana československá v Rakousku. Stalo se tak na sjezdu v břevnovském hostinci U Kaštanu.

Podobně jako Zaorálek se v minulosti vyjádřil také předseda KDU-ČSL, který uvedl, že programové prohlášení vlády z podstatné části konvenuje s programem strany.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože je mimo naše možnosti porovnávat volební programy koaličních stran s programovým prohlášením vlády a následně srovnat, nakolik se tyto jednotlivé dokumenty překrývají. Jednak jde o problém rozsahu a navíc se často do finálního prohlášení nepřenášejí totožné body, ale jejich kompromisní znění, jak se na tom shodli koaliční partneři. Je tedy téměř nemožné zcela korektně popsat, který daný bod ještě odpovídá programu jednotlivé strany a který s ním již nemusí být v souladu.

Připomínáme ale naši velkou analýzu plnění vládních slibů, ve které jsme ověřili, jak si koalice jako celek vedla v naplňování měřitelných slibů obsažených v programovém prohlášení vlády.

Lubomír Zaorálek ve svém výroku mluví o případech tzv. zajišťovacích příkazů. Ve veřejném prostoru vzbudila velký rozruch omluva Ivana Pilného, současného ministra financí. Ten měl, alespoň podle tvrzení Hospodářských novin, 19. září na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny konstatovat fakticky to, co tvrdí Zaorálek.

Hospodářské noviny uvedly 25. září údajný citát Pilného:

„Omlouvám se za zlikvidované firmy, ale peníze šly do státního rozpočtu, mají z toho prospěch všichni lidé.“

Ministerstvo financí o den později v reakci na toto tvrzení vydalo jednak prohlášení, které popírá, že by se měl Pilný tohoto výroku na půdě výboru dopustit, zveřejnilo také záznam z tohoto jednání. Je pravdou, že na tomto jednání výrok nepadl. Zvukový záznam s vystoupením Pilného je dostupný na stránkách Michala Bláhy.

Hospodářské noviny následně 27. září původní tvrzení korigovaly na informaci, že Pilný měl původní prohlášení vyřknout při odchodu z jednání zmíněného výboru. K tomu však neexistuje žádný záznam, který by to mohl potvrdit. Z tohoto důvodu tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nelze nijak doložit, zda Pilný skutečně danou věc řekl.

Dodejme, že zajišťovací příkaz je nástroj orgánů finanční správy, který slouží k zajištění úhrady daně, pokud hrozí, že daň bude nedobytná.

Zajišťovací příkaz na 340 milionů korun byl vydán vůči opavské společnosti FAU, což zapříčinilo její insolvenci a na její majetek byl v prosinci 2016 vyhlášen konkurs. Krajský soud v Ostravě rozhodl, že pro takto masivní zajištění nebyl dán důvod a rozhodnutí o vydání zajišťovacích příkazů v září 2017 zrušil.

Výrok nelze jednoznačně vyhodnotit, neboť není možné bez jakýchkoli pochybností potvrdit spojitost mezi Andrejem Babišem a užíváním zajišťovacích příkazů vůči jeho konkurenci. Ačkoli existuje audionahrávka, na které Andrej Babiš mluví o „klekání na FAU Přerov“, není na jejím základě možné bezpečně prohlásit, že zneužívá Finanční správu pro své podnikání, resp. pro boj se svou konkurencí.

Zajišťovací příkaz je jedním z nástrojů správce daně/Finanční správy, který může využít v případě:

„Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi...“

(Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 167)

Dle zprávy o počtu zajišťovacích příkazů vydané Generálním finančním ředitelstvím pro vládu z letošního července jich bylo od počátku roku do července 2017 vydáno 960 v celkové částce 1,168 miliardy korun. V loňském roce to bylo 1561 příkazů na 3,3 miliardy a rok předtím 1605 příkazů na 3,6 miliardy.

Finanční správa může vydat vícero příkazů na jednu firmu, loni se tedy příkazy týkaly 309 a o rok dříve 424 firem. Rostoucí počet příkazů byl zdůvodněn tím, že vzrostl počet vydaných příkazů na jednu firmu (z 1,63 v roce 2013 na 5,05 v roce 2016). (Zdroj: Ceska-justice.cz)

Zpráva GFŘ dále uvádí, že od roku 2013 do dubna letošního roku byly vydány příkazy na 1545 subjektů, z nichž se 549 odvolalo k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Zrušených zajišťovacích příkazů bylo 20. Rovněž od roku 2013 proběhlo 186 soudních řízení s celkovým počtem 19 zrušených příkazů. Nerozhodnuto bylo dosud ve 112 případech.

Vzhledem k těmto údajům přistoupilo MF a GFŘ ke změně metodiky a možné změně zákona, kterou by se zavedla alternativa pro zajišťovací příkazy.

19. září se konalo jednání rozpočtového výboru na němž bylo jednomyslně odhlasováno, aby Finanční správa využívala zajišťovací příkazy jen ve výjimečných případech a navíc posuzovala jejich potenciální dopad na podnikatele. Ministr financí Ivan Pilný správu hájil a dokonce řekl, že jde vůči ní o „mediální štvanici“.

Údajnou spojitost s podnikáním Andreje Babiše mají dva případy. Prvním je společnost FAU, která vlastnila sklad pohonných hmot v areálu chemičky Precheza patřící do holdingu Agrofert. Dle článku HN měla mít chemička o sklad údajně zájem.

Loni v říjnu se FAU Přerov dostala po zásahu Finanční správy do insolvence a o dva měsíce později byla soudně poslána do konkurzu. V září letošního roku ovšem soud zrušil rozhodnutí celníků o zajišťovacích příkazech na 340 milionů korun, neboť se domnívá, že Celní správa neměla důvod pro takové zajištění prostředků.

K tomuto případu se také váže nahrávka anonymního twitterového účtu Julius Šuman, na které Andrej Babiš tvrdí: „Ty naši klekli na FAU Přerov, takže je to v insolvenci.“ Nicméně nahrávka je problematická v tom, že s jistotou neodpovídá na angažmá Andreje Babiše. Nevíme, kdo ji pořídil, proč a zda nejde o pouhý fragment, který v celém kontextu může ukázat danou věc v jiném světle. Prozatím není v této kauze veřejně dostupný dostatek informací.

Druhý případ s vazbou na holding Agrofert je krach rodinné firmy KM Plus podnikatele Michala Kovárníka, která se zabývala výrobou lepidel a chemikálií. Kauzou se podrobně zabývá pořad Zvláštní vyšetřování Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové na webu Seznamu.

Problémy této rodinné firmy přišly poté, co si Kovárník nakoupil tři nové stroje pro rozšíření výroby. Tehdy ho také kontaktoval člověk s vazbou na holding Agrofert a s informací o budoucím vývoji. Z důvodů podezření ze zneužití dotace a údajně neoprávněného odpočtu DPH se finanční úřad domáhá na KM Plus 29 milionů korun. Oprávněnost zajišťovacích příkazů potvrdil soud v Hradci Králové (oba rozsudky jsou dostupné zde).

Finanční správa vydala v této věci a v reakci na reportáž Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové prohlášení, že v případě firmy KM Plus nepochybila.

Web Seznam Zprávy vydal 19. října pak další text, ve kterém popisuje fakta, která nasbíral během sledování případu a dává je do kontrastu s vyjádřeními např. Andreje Babiše. Jednou z doplňujících informací je pak i samotný popis výše zmíněných rozsudků. Seznam uvádí:

" Tyto soudy neřešily podstatu věci - tedy jestli Michal Kovárník podváděl s dotací na rozšíření výroby své firmy KM Plus a šidil na daních. Dosavadní soudy ve skutečnosti řešily jen to, jestli byly splněny "formální podmínky" pro vydání zajišťovacích příkazů. Tedy posvětily celý proces - teprve na jeho konci má být rozhodování o vině či nevině. Firmu KM Plus to však již nezachrání, stát ji obratem zničil. "

Ani v jedné této kauze ovšem nelze s určitostí říct, že Andrej Babiš prostřednictvím Finanční správy likviduje podnikání či osudy lidí. Pro takové tvrzení není dostatek veřejně dostupných informací.

Doplnění: Výrok zpracovananý 18. září jsme 19. září doplnili o nový text serveru Seznam Zprávy, který vysvětluje další okolnosti kauzy KM Plus.

Sociální demokraté v dubnu letošního roku v ústředním výboru strany rozhodli vykonat referendum, které určí jejich prezidentského kandidáta. To má proběhnout v listopadu po parlamentních volbách. V květnu pak ale předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že by mohli kandidáta, kterého podpoří, vybrat už v létě. V tomto případě šlo spíše o veřejné deklarace, které nenahrazovaly rozhodnutí stranických orgánů z dubna.

Celou volbu chtěla ČSSD uspíšit dle slov premiéra Sobotky kvůli vládni krizi, která proběhla během května 2017. Od vedení sociálních demokratů od té doby zazněly jména jako Sobotka, Štěch nebo Zaorálek. V létě však podporu žádnému ze zatím známých prezidentských kandidátů nedeklarovala a ani nepřinesla žádného vlastního kandidáta.

V programovém prohlášení z roku 2014 se vláda zavázala zvýšit minimální mzdu tak, aby se její výše přiblížila 40 % průměrné mzdy. Vláda pak během svého funkčního období zvýšila minimální mzdu třikrát – v roce 2015 na 9 200 Kč, v roce 2016 na 9 900 Kč a v roce 2017 na 11 000 Kč.

Vláda také schválila další navýšení minimální mzdy od roku 2018, a to na 12 200 Kč, což by mělo odpovídat 40,5 % průměrné mzdy. Pokud by se průměrná mzda držela stále na úrovni kolem 29 000 Kč, měl by se tento předpoklad vyplnit.

Jak vidíme na následujícím grafu v časovém srovnání, výška minimální mzdy se opravdu dlouho držela na stejné úrovni (osm tisíc korun, na tuto částku se dostala za Topolánkovy vlády). Minulá vláda (Rusnokova ani Nečasova) opravdu minimální mzdu nezvyšovala.

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července rovněž zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. V září 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

Od listopadu se navíc o 15 % zvýší platy učitelům a o 10 % ostatním zaměstnancům veřejné správy.

V kultuře za této vlády stoupl průměrný plat o 35 %, zvedly se i tarifní platy.

Obecně tak je možné konstatovat, že vláda se snažila státním zaměstnancům zvyšovat platy.

Je pravdou, že při nástupu současné koalice v lednu 2014 česká ekonomika fakticky nerostla. V dalších letech se růst ekonomiky výrazně zvýšil. Vliv na to má řada faktorů jako např. růst okolních zemí, s nimiž obchodujeme, nebo třeba i zvýšená spotřeba obyvatelstva. V rámci výroku hodnotíme pouze stav ekonomiky v době nástupu Sobotkovy vlády.

V roce 2013 bylo v ČR tempo růstu HDP záporné -0,5 %, růst se zrychlil v roce 2014 na 2,7 % a pokračuje dodnes. Nicméně pokles HDP v roce 2013 už byl přívětivější než pokles v roce 2012 (kdy bylo tempo růstu opět záporné, -0,8 %).