Přehled ověřených výroků

Ústava ČR ve čl. 64 skutečně uvádí pravomoc prezidenta účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Zároveň „se mu udělí slovo, kdykoli o to požádá“. Rovněž se může účastnit jednání vlády, vyžádat si od jejích členů zprávy a rovněž je s jednotlivými ministry projednat.

Horáček dále rozvádí, že by se jako prezident zasadil přinejmenším o projednání z jeho pohledu důležitých zákonů, například ze sociální oblasti. Využíval by právě možností vystupovat během různých jednání a tímto by ze svého pohledu tlačil na schválení potřebných zákonů.

První fáze elektronické evidence tržeb (týkající se ubytování, stravování a pohostinství) byla zavedena1. prosince 2016. Andrej Babiš předložil pozměňovací návrh zákona o evidenci tržeb v listopadu 2016. Tento návrh vyžadoval výjimky pro platby online a pro podnikatele, kteří mají roční příjem pod 250 tisíc Kč. Tato výjimka se tedy týkala druhé vlny evidence, jež byla spuštěna v březnu 2017. Pokud se podíváme na schvalování zákona, jehož součástí byl tento pozměňovací návrh, celý legislativní proces byl podpisem prezidenta ukončen až v dubnu 2014.

Je tedy zřejmé, že tento návrh padl skutečně až na poslední chvíli, resp. v platnost by podle tohoto harmonogramu vstoupil až po rozjetí další vlny, na kterou se měl vztahovat. Sobotkův výrok je tedy korektní. Dodejme, že Babišovy návrhyneprošly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se ve zmiňované statistice Česká republika umístila v roce 2016 na 18. místě a v téže statistice za rok 2017 dokonce na místě 17.

Vratislav Kulhánek hovoří o výzkumu francouzské společnosti Natixis Global Asset Management, která kromě jiných výzkumů každoročně zveřejňuje výsledky Global Retirement Index (volně přeloženo jako globální důchodový index), který zkoumá faktory přispívající k důchodovému zabezpečení a poskytuje srovnávací nástroje pro osvědčené postupy v důchodové politice.

Ve výzkumu jsou nejen evropské země porovnávány na základě 18 faktorů, které jsou tematicky rozděleny do čtyř kategorií. Země (.pdf, str. 6), jež jsou do výzkumu zahrnuty, jsou vybrány na základě členství v Mezinárodním měnovém fondu (IMF), v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).

Některými ze z míněných kritérii jsou (.pdf, str. 4) např. zdraví, délka života, výdaje na zdravotní péči na obyvatele, inflace nebo vládní dluh.

V roce 2016 (.pdf, str. 8) se v rámci tohoto výzkumu Česká republika skutečně umístila na 18. místě ze 43 zkoumaných zemí. Ve výzkumu pořádaném stejnou společností o rok později, tedy v roce 2017 (.pdf, str. 11), se Česká republika umístila dokonce na 16. místě ze 43 zemí.

Průměrný starobní důchod v České republice dosáhl v polovině roku 2017 11 807 korun. U mužů je to cca 13 000 a u žen 10 700. Jde tedy zhruba o 40 % průměrné mzdy.

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii schválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím tří opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pakt však mají jenom státy platící eurem.

Poslanec Farský ve výroku popisuje problematiku gold-platingu, která se v České republice objevuje, a to nejen ve stravování či maloobchodě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Problém, o kterém poslanec Farský hovoří, se nazývá gold-plating a nastává při transpozici směrnic, tj. při převzetí jejich obsahu do právního předpisu. Gold-plating spočívá v tom, že se kromě ustanovení směrnice do předpisu vloží i nadbytečná ustanovení navrch, případně že zákon obsahuje více povinností než samotná směrnice vyžaduje.

Podle článku Euractivu z roku 2012 činí počet předpisů obsahujících povinnosti navrch třetinu až čtvrtinu ze všech transpozičních předpisů, oficiální číslo od Komise či české vlády se nám však najít nepodařilo. Některé konkrétní příklady gold-platingu popisuje článek (.pdf, str. 4–6) Asociace pro mezinárodní vztahy.

Co se týče gold-platingu v oblasti stravování, příkladem budiž povinnost balit koblihy do sáčků, kterou zavedla česká vyhláška ministerstva zdravotnictví provádějící nařízení EU, to však tuto povinnost vůbec neobsahovalo. Dalším překročením povinností vyplývající ze směrnice, které souvisí i s maloobchodem, bylo zavedení povinnosti zřídit bezdotykové baterie v umyvadlech pro zaměstnance ve stravovacích zařízeních, což znovu unijní směrnice nepřikazovala.

Zákon přijatý spolkovým parlamentem zavádí nové mimosoudní řízení o mazání příspěvků na sociálních sítích. Svobodu projevu neomezuje, neboť se mají mazat pouze ty příspěvky, které jsou v současnosti trestné. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Mirek Topolánek zmiňuje zákon (.pdf, anglický překlad zde) o zlepšení prosazení práva na sociálních sítích (Netzwerkdurchsetzungsgesetz), který nabyl účinnosti 1. října letošního roku.

Tento zákon zavádí několik povinností pro provozovatele sociálních sítí, kteří mají více než dva miliony uživatelů registrovaných v Německu. Provozovatelé musí zejména do 1. ledna 2018 zavést řízení pro přezkoumávání příspěvků publikovaných na jejich stránkách. Řízení se zahajuje pouze na základě stížnosti uživatelů na daný příspěvek a přezkoumává se v něm možný protiprávní obsah příspěvku (podle zákona (.pdf, § 1 odst. 3) se jedná o takový obsah, který naplňuje skutkové podstaty vybraných trestných činů).

Pokud je příspěvek vyhodnocen jako protiprávní, provozovatel má povinnost příspěvek odstranit či pozastavit k němu přístup, a to do sedmi dnů od doručení stížnosti (.pdf, § 3 odst. 3). V případě příspěvků s očividně protiprávním obsahem se tato lhůta zkracuje na 24 hodin (§ 3 odst. 2). V případně nesplnění povinnosti hrozí provozovatelům pokuta (§ 4) ve výši až 5 milionů euro.

Sečteno podtrženo, nově přijatý zákon zavádí mimosoudní řízení, které má za cíl odstraňovat příspěvky s obsahem v rozporu s trestním zákoníkem. Jedná se zejména o příspěvky směřující proti státnímu uspořádání, veřejnému pořádku, svobodě vyznání, příspěvky pornografické a pomlouvačné. V těchto případech se jedná o výroky, na které se svoboda projevu stejně nevztahuje (čl. 5 odst. 2).

Zákon tak svobodu slova neomezuje, neboť nezavádí žádná nová omezení projevu. Problematickým aspektem je však podle expertů neexistence opravného prostředku pro uživatele, jehož příspěvek byl v mimosoudním řízení smazán, ten se tak může domáhat náhrady pouze v soudním řízení. Zákon proto zavádí povinnost provozovatelů podávat o řízení každého půl roku zprávy (.pdf, § 2) a zakotvuje dohled správních orgánů nad řízením s pravomocí ukládat (§ 4) za porušení povinností pokuty až do výše 5 milionů euro.

Doplnění (5. prosince): Pro jistotu doplňujeme informaci o předchozí úpravě mazání příspěvků. Oproti současné situaci zde existovala (a stále existuje) společná odpovědnost poskytovatele internetového připojení a uživatele takového připojení za protiprávní příspěvek. Poskytovatel však odpovídá pouze v případě, že se o takovém příspěvku dozví (např. prostřednictvím stížnosti, stejně jako v novém zákoně) a přesto jej nesmaže. Nový zákon tak pouze rozšiřuje počet osob povinných mazat protiprávní příspěvky, svobodu slova však opravdu dále nerozšiřuje. Výrok tak nadále hodnotíme jako nepravdivý.

Česká republika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Na příznivém vývoji české ekonomiky se podílely hlavně export a spotřeba domácností. Export za posledních šest měsíců zaznamenal růst až o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla v prvním čtvrtletí o 2,7 %.

V přiloženém grafu lze vidět, že v roce 2016 došlo k navýšení podílu domácí spotřeby na meziročním růstu HDP. Zároveň je vidět, že spotřeba domácností se v roce 2016 podílela na meziročním růstu HDP více než polovinou.

Zdroj: Statistika a my

Složená daňová kvóta představuje údaj, který vypovídá o podílu daní, které určitý stát v určitém roce vybral na hrubém domácím produktu. Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci) byla tato kvóta v roce 2015 v České republice 33,5 % HDP a podle Eurostatu to bylo 34,4 %. Hladina složené daňové kvóty se tedy skutečně pohybuje okolo hladiny 34 %.

Evropský průměr byl podle stejné statistiky Eurostatu v roce 2015 skutečně 40 %. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Na webových stránkách Michala Horáčka dnes již není možné dohledat minulá setkání s konkrétními daty, kdy setkání proběhla.

Obdobný výrok Michala Horáčka jsme ověřovali 7. července, tehdy měl na svých stránkách záložku „kde se potkáme“, která kromě budoucích setkání s daty obsahovala také mapu se zanesenými místy setkání minulých. Už tehdy ale všechny ukončené zastávky Horáčka nebylo možné identifikovat podle data.

V minulých měsících se ale struktura webových stránek Michala Horáčka změnila. V sekci „kde se potkáme“ nalezneme nově pouze budoucí setkání a jejich lokalizaci na mapě. Dále je zde dostupná záložka „navštívená místa“, která obsahuje pouze výčet měst bez jakékoliv reference ke konkrétnímu datu. V této sekci je zmíněno dohromady 224 míst. Je tedy možné, že některé obce navštívil Horáček opakovaně, resp. v nich navštívil více akcí. Souhrnné číslo ovšem není dostupné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.