Přehled ověřených výroků

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

• schvaluje základní vojenské řády,
• propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
• Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
• jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
• a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.

Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.

Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.

Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.

Miloš Zeman dlouhodobě označuje ekonomickou diplomacii za „základní funkcí české zahraniční politiky“ a říká, že „máme k ní všichni nedílně přispívat jak jako politici, tak samozřejmě jako podnikatelé“, jak uvedl na Setkání lídrů českého exportu 2016. Je nutno podotknout, že Zeman v rámci svých diplomatických cest navštěvuje i jiné země než Čínu a Rusko.

Přehled cest prezidenta republiky zmapovalo Aktuálně.cz, a to k prosinci 2016. Zdaleka nejobjemnější výpravy si však vysloužily právě Rusko a Čína.

Co se týče Ruska, Miloš Zeman dlouhodobě lobuje proti sankcím, se kterými se v současné době Rusko potýká. Princip sankcí je podle jeho slov obecně nesprávný a v případě České republiky ekonomicky velice nevýhodný vůči vztahům s Ruskem.

Miloš Zeman navštívil Rusko již 8.–9.května 2015, kdy se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Až nedávná Zemanova návštěva této země ve dnech 21.–24. listopadu 2017 však obsahovala výpravu 140 podnikatelů.

Jak Miloš Zeman poznamenal, „když jsem letěl do Francie, měl jsem s sebou čtrnáct podnikatelů, tady sto čtyřicet, z toho by se dalo usoudit, že Rusko je desetkrát významnější než Francie. Pokud jde o konkrétní dohody, předpokládám, že deset z nich bude podepsáno v Moskvě a tři v Jekatěrinburgu. Celkový objem podepsaných kontraktů má činit dvacet miliard korun.“

Mezi firmami, které kontrakty podepisovaly, se nacházejí například Brisk Tábor, který rozšířil investice s vládou v Samarské oblasti, nebo firma Pragoimex, která se má podílet na modernizaci tramvají a metra, a také firma Alta působící v oblasti strojírenství a energetiky.

Co se týče Číny, Miloš Zeman v roce 2016 upozornil na fakt, že Čína je schopná předstihnout v objemu hrubého domácího produktu i Spojené státy, proto je to velmi perspektivní a zatím nedostatečně využitý trh.

Zeman dále inicioval historicky první návštěvu prezidenta Číny na půdě České republiky od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1949. Během návštěvy, která proběhla ve dnech 28.–30. března 2016, se hlavy obou států zavázaly spolupracovat na iniciativách Ekonomické pásmo Hedvábné stezky a Námořní Hedvábná stezka pro 21. století (iniciativa Pásmo a Stezka), předložené čínskou stranou. Základem iniciativy je zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou za účelem zjednodušení obchodní spolupráce.

Prezidenti se dále zavázal i „využít potenciál Ekonomického smíšeného výboru obou vlád v orientaci základního směřování, rozšiřovat obchod a obousměrné investice a podporovat vyvážený růst dvoustranného obchodu.“

Prezident Číny s sebou přivezl desítky čínských podnikatelů, od kterých Miloš Zeman přislíbil investice ve výši 45 miliard korun. Část z nich bude financovat i čínská společnost CEFC, která na český trh vstoupila v roce 2015 a jejíž čelný představitel Jie Ťien-ming se stal poradcem Miloše Zemana v dubnu 2015. Tématem Českého investičního fóra a konkrétní povahou investic CEFC se podrobně zabývá náš komentář. Je nutné zmínit, že CEFC neinvestuje v České republice ve smyslu tvorby nových pracovních míst (např. v nově budovaných podnicích), ale naopak se soustředí prozatím na nákup podílů ve stávajících firmách (např. letecké společnosti Travel Service, Pivovarech Lobkowicz, fotbalové Slavii) a také na nákup nemovitostí.

Miloš Zeman sám absolvoval návštěvu Číny hned několikrát – v letech 2014, 2015 a naposledy 11.–17. května 2017. Tématem byla rovněž ekonomická spolupráce a 38 projektů, ze kterých část měla být podepsána již v Číně a 16 mělo počkat na Čínské investiční fórum, konané v červenci 2017 v Praze. Prezident Zeman se následně v České republice účastnil již zmíněného fóra, které bylo organizováno Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Radek Vondráček před hlasováním o předsedovi Sněmovny s kandidátským proslovem vystoupil. Podobně jako on to ale udělali v roce 2010 Lubomír Zaorálek a v roce 2006 Miloslav Vlček, který byl zvolen. Ten navíc při jednání explicitně pojmenoval svůj závazek. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Radek Vondráček byl zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2017. Před samotnou volbou skutečně na žádost Pirátů vystoupil, jak dokazuje tento stenografický zápis celého projevu. V něm také poznamenal, že jeho předchůdce Jan Hamáček měl na rozdíl od něj proslov až po zvolení.

Předcházející předseda PSP Jan Hamáček byl zvolen 27. listopadu 2013. Podle záznamu z této schůze před svým zvolením jako kandidát nevystoupil. V roce 2010 byli kandidáty na post předsedy PSP Miroslava Němcová a Lubomír Zaorálek. Možnost vyjádřit se před volbou využil Lubomír Zaorálek.

Podobně jako Zaorálek měl kandidátský proslov také Miloslav Vlček, jediný kandidát v roce 2006. Jeho závazek byl následující:

„A nyní bych přečetl veřejné prohlášení kandidáta na dočasného předsedu Poslanecké sněmovny a veřejný závazek politické strany, která ho nominuje:Strana, která získá pozici předsedy Poslanecké sněmovny, se zavazuje, že předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rezignuje na svoji funkci nebo bude odvolán hlasy všech poslanců, včetně poslanců vlastní strany:1. okamžitě po vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou v prvním pokusu a svolání schůze následující,

2. okamžitě poté, co je předsedou vlády jmenován kandidát ze stejné strany jako předseda Poslanecké sněmovny,

3. odstoupí předtím, než by využil svého ústavního práva předložit prezidentu republiky nominaci na předsedu vlády ČR.“ V červenci 2002 se volilo mezi Lubomírem Zaorálkem a Václavem Klausem. Ani jeden z nich před hlasováním nevystoupil.

Kandidáty v roce 1998 byli Václav Klaus a Stanislav Volák. I když oba před hlasováním proslov měli, reagovali jím pouze na probíhající diskuzi a nevyjadřovali se nijak ke své kandidatuře nebo představování své osoby.

V roce 1996 pronesli řeč Jozef Wagner, Zdeněk Jičínský a Jiří Vlach, aby se vzdali své kandidatury. Ostatní kandidáti – Miloš Zeman a Jan Vik – nevystoupili.

Vondráček se ve svém projevu dotkl několika bodů souvisejících s postem předsedy Sněmovny. Jedním z nich je třetí pokus jmenování vlády:

„Jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností. Dneska jsme slyšeli, že lze vykládat Ústavu i tvůrčím způsobem. Myslím si, že logické by byly předčasné volby.“

Dále deklaroval, že bude požadovat pět místopředsedů PSP. Chtěl by být také garantem férové diskuze ve Sněmovně. Poslední zmínka se týkala jeho spolupráce s projektem Rekonstrukce státu a postoje ke korupci a lobbingu:

„Určitě je možná na čase vzhledem k tomu, že stále se objevují různé spekulace na téma, že nějaké finanční skupiny tady ovlivňují legislativní proces, tak aspoň nějaká základní pravidla lobbingu. Jsem připravený na diskusi o zákonu o státním zastupitelství, případně novelizací vůči přijetí nového trestního řádu, protože to je jedna z věcí, kterou nám skupina států GRECO stále vyčítá. Já souhlasím s některými tezemi Rekonstrukce státu a už jsme se dohodli, že bych byl rád účasten tohoto procesu.“

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela sněmovní komise pro dohled nad GIBS 2. března (v pátek). Andrej Babiš publikoval o dva dny později na svém Facebooku status, kde uvádí, že s touto volbou nesouhlasí (byť dodává, že pro Ondráčka hlasovala velká skupina poslanců hnutí ANO).

Babiš se za toto zvolení omluvil a uvedl, že se jej pokusí zvrátit. Konkrétně píše:

„Jsem zvědavý, zdali navrhnou odvolání Ondráčka. Pokud ano, tak já budu samozřejmě hlasovat PRO jeho odvolání. A tentokrát klub přesvědčím.A pokud by to náhodou někdo nenavrhl, navrhnu to já.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Jiří Hynek se ve výroku o novelizaci Ústavy České republiky skutečně nemýlí – Ústava byla opravdu osmkrát změněna. Změnové ústavní zákony se týkaly kupříkladu zřízení vyšších územně samosprávných celků nebo proměny vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva; dále Poslanecká sněmovna získala možnost odhlasovat své rozpuštění. V roce 2012 byla přijata přímá volba prezidenta republiky a poslední ústavní novela pak přinesla omezení imunity poslanců a senátorů.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Informace o podobných případech se za poslední dva roky objevily několikrát, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Světem minulý rok proběhla informace amerického listu The New York Times, jehož redaktor objevil tzv. továrnu trollů. Tato instituce by měla sídlit v Rusku, konkrétně v Petrohradu, a její oficiální název by měl být Centrum pro internetový výzkum. Dle zpráv, které v Česku přinesly Lidovky.cz nebo Česká televize, působí v této organizaci několik desítek lidí, jejichž pracovní náplní je zastávání ruských pozic ve fórech nebo šíření dezinformací.

Druhým typem lidí, kteří si jako obživu zvolili obor fake news, jsou zakladatelé vlastních webů, které by tento typ zpráv šířily na vlastní pěst. Jejich příjem pak tvoří prodej reklamních ploch na svých internetových stránkách, jak např. zaznělo v dokumentu ČT „Co dokáže lež“ (video, cca 21:00), nebo v článku na webu Aktuálně.cz o Nikolasu Pravdovi, jenž žije v Německu a založil si svůj dezinformační portál, který mu, dle jeho slov, pomohl vydělat si na koupi bytu.

Souhrn celé problematiky dezinformací přinesl před nedávnem web Aktuálně.cz, který také obsahuje část o hlavních tvůrcích dezinformací v České republice.