Přehled ověřených výroků

EU je hlavním obchodním partnerem ČR a objem vzájemného obchodu za první pololetí roku 2017 dosáhl téměř 3 280 mld. Kč, což odpovídá třem čtvrtinám celkového zahraničního obchodu EU. Do ČR také z evropského rozpočtu proudí peněžní prostředky například prostřednictvím strukturálních fondů. V roce 2016 činila čistá pozice ČR (rozdíl mezi příjmy a povinnými odvody do evropského rozpočtu) 79,6 mld. Kč. ČR je tedy s EU značně ekonomicky propojena a změny měnového kurzu samozřejmě vliv na obchod i státní rozpočet mají.

Nedávným příkladem jsou intervence ČNB vedoucí k oslabení koruny, které probíhaly od konce roku 2013 do dubna letošního roku. Podle Asociace exportérů přinesly českým vývozcům 687 mld. Kč přímo a 590 mld. Kč nepřímo. Slabší koruna totiž pomáhá českým exportérům, na druhé straně ale zdražuje dovoz do ČR. Kurzové riziko tak komplikuje nejen uzavírání obchodních dohod, ale i plánování státního rozpočtu.

K přijetí eura se Česká republika zavázala podpisem přístupové smlouvy, který proběhl 16. dubna 2003 v Aténách. Přistoupení České republiky bylo potvrzeno i lidovým referendem ve dnech 13. a 14. června 2003. Pro přistoupení bylo 3 446 758 občanů, tedy 77,33 %.

Článek číslo čtyři (.pdf, str. 2) totiž praví: „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.“

Státy musí ale splňovat několik podmínek, aby mohly zavést euro. Právě kvůli tomu je zde zavedená výjimka, aby státy mohly splnit konvergentní podmínky, které jsou k přijetí eura nutné podle Maastrichtské smlouvy (později Smlouva o fungování Evropské unie). Těmi jsou (.pdf, článek 140, str. 63):

1. dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek

2. dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace

3. dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru

4. stálost konvergence dosažené členským státem, na který se vztahuje výjimka, a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb

Ze Smlouvy o přistoupení ČR k EU a primárního práva vyplývá, že se Česká republika zavázala k přijetí jednotné měny. Nedodržení tohoto závazku by znamenalo porušení evropského i mezinárodního práva (neplnění mezinárodní smlouvy je v rozporu se zvykovým právem – Pacta sunt servanda).

Při vyjednávání o přistoupení k EU Česká republika po dlouhých jednáních nakonec souhlasila s přechodným obdobím na volný pohyb našich pracovníků do zemí EU. Čeští pracovníci tak neměli automaticky přístup na trhy členských států EU15 nejméně po dobu dvou let, pokud tyto státy přijaly vůči ČR ochranná opatření.

Za splnění určitých podmínek se tato doba mohla prodloužit o další tři roky nebo za zcela výjimečné situace o pět let. Po uplynutí nejdelšího časového období, tedy sedmi let, se veškerá přechodná opatření pro české pracovníky zrušila. Nejdelší lhůta uplynula rokem 2011. Maximální lhůtu vůči pracovníkům z nových členských zemí uplatnilo právě Německo a Rakousko, volný pracovní trh se tak pro české pracovníky otevřel až v květnu 2011.

Ochranná opatření mohly tehdejší členské státy EU přijímat i vůči ostatním zemím, které spolu s ČR v roce 2004 přistoupily. Konkrétně se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Kypr a Malta z nich byly vyjmuty.

Vůči České republice nakonec ochranná opatření uplatňovalo Lichtenštějnsko, Německo, Rakousko a Švýcarsko. Právo na přechodné opatření zmiňuje Smlouva o přistoupení.

Kandidát Baxa zmínil podmínky Británie pro vstup do eurozóny jako reakci na předchozí výroky jeho spoluřečníků, kteří se vyjadřovali proti vstupu do eurozóny, případně pro vstup pouze za splnění určitých podmínek. Devadesát devět podmínek tak nemínil doslova, použil je pouze jako přirovnání ke stanovení si dalších podmínek pro vstup do měnové unie. Jednalo se tak o nadsázku.

Velká Británie si v rámci maastrichtské novely Smlouvy o EU vyjednala (spolu s Dánskem) trvalou výjimku na zavedení společné měny (tzv. „opt-out“). To znamená, že závisí jen na jejím suverénním rozhodnutí, zda euro v budoucnosti přijme, nebo ne.

Co se týká dalších podmínek k přijetí eura, o to se v roce 1997 pokoušel tehdejší ministr financí Gordon Brown. Během vystoupení v Parlamentu prohlásil, že Velká Británie je přijetí eura nakloněna, ale určující je pro ni splnění určitých podmínek, které Británii zaručí dlouhodobou ekonomickou výhodnost.

Tyto podmínky nazval Pět hospodářských testů a jejich pozitivní nebo negativní vyhodnocení ministerstvem financí rozhoduje o postoji k vstupu do měnové unie, a tedy i eurozóny. Ministerstvo zároveň vypracovává také Národní plány přechodu na euro, které by v případě splnění požadavků použilo. Zhodnocení pana Baxy, že jich bylo 99, bereme v kontextu diskuze jako nadsázku.

Pět hospodářských testů zní:

1. Je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná?

2. Je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům?

3. Vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima pro dlouhodobé investice?

4. Jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor?

5. Bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti?

Minulou finanční perspektivou rozumíme sedmiletý cyklus, v němž se rozdělují evropské dotace. V současné době jsme v cyklu 2014–2020, přičemž čerpání dotací z minulého cyklu (finanční perspektivy) bylo dle pravidla N+2 možné do konce roku 2015.

Prezident NKÚ v hodnotící zprávě za rok 2014 (.pdf, str. 5) uvádí, že na počátku roku 2013 (tedy na konci předchozího sedmiletého cyklu 2007–2013) byla Česká republika čtvrtou nejhorší zemí v čerpání evropských dotací.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (tab. 1) 32,6 % z celkových 784,2 mld. Kč. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila (tab. 1) na 72,4 %. Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotace ve výši 11 mld. Kč a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld. Kč (tamtéž).

Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. Kč (str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj. „V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díky mimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla v roce 2015 snížena (str. 4) o nedočerpané dotace z předchozího období a nevyužité dotace za předchozí období budou činit přibližně 26 mld. Kč (z očekávaných až 85 mld. Kč), neboť konečné částky nedočerpání budou známy při uzavření operačních programů, které proběhne nejdříve v roce 2018 (tamtéž).

Co se týče čerpání evropských dotací na výstavbu dopravní infrastruktury, uvádí se ve výroční zprávě za rok 2016 (.pdf, str. 5), že bylo vyčerpáno více než 98 % upraveného rozpočtu (tzn. již navýšeného oproti předchozímu období), což je více než 78 mld. Kč. Ředitel státního fondu dopravní infrastruktury v této práci uvádí, že se jedná o historicky nejlepší čerpání upraveného rozpočtu. V současné době je na Operační program Doprava alokováno nejvíce finančních dotací. To, zda bude operační program nejúspěšnější, budeme moci posoudit na konci finančního období.

Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národního pojetí zahraničního obchodu i přeshraničního pojetí zahraničního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.

Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls). Export a jeho vývoj v čase můžeme sledovat v následující tabulce. Lze vidět, že export do EU, případně do eurozóny, jasně převažuje.

Předně uveďme, že hodnotíme daný výrok týkající se loňského rozpočtu. V roce 2015 byl schválen rozpočet na rok 2016 s plánovaným deficitem 70 miliard korun, plánovanými příjmy ve výši 1 181 miliard korun a výdaji 1 251 miliard korun. Skutečný rozpočet za rok 2016 dosáhl přebytku 61,77 miliard s příjmy 1281,6 miliard korun a výdaji 1219,8 miliard korun. Rozdíl mezi roky 2015 a 2016 ukazuje tabulka státního rozpočtu.

Státní rozpočet

Zdroj: MFČR

Ministerstvo financí rozdíl mezi plánovaným rozpočtem a jeho reálnou skutečností našlo jednak v úspoře výdajů státního rozpočtu o cca 31 miliard korun, kde nejvýraznější položkou bylo ušetření 11,64 miliard za správu státního dluhu.

Významný byl ale nárůst na příjmové stránce, kde došlo k vyššímu inkasu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení ve výši 28,8 miliard korun. Důvodem bylo především efektivnější vybírání daní, pokračující ekonomický růst spojený s vysokou nezaměstnaností a rostoucími platy v obou hlavních sektorech, podnikatelském a státním. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že na kladném výsledku se významnou měrou projevilo i zvýšené čerpání prostředků EU, které oproti plánovaným odhadům přineslo 64,2 miliard korun navíc.

Efektivnější hospodaření tedy těžilo z vynikající situace ekonomiky a vedlo spolu se zvýšením čerpání prostředků EU k navýšeným výnosům. Obecně se dá konstatovat, že výsledek rozpočtu ovlivňuje řada faktorů, v některých případech je vláda může jen těžko ovlivnit (např. rozpočet 2009). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Údaje o výdajích a příjmech (tedy i půjčkách a úvěrech) jednotlivých stran jsou dostupné ve finančních zprávách, které strany musí každoročně dodat a zveřejnit. Institucí, která na dodržování tohoto pravidla dohlíží, je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně.

Ve výroční finanční zprávě České pirátské strany za rok 2016 jsou uvedeny všechny příjmy a výdaje této strany, přičemž půjčky, krátkodobé i dlouhodobé úvěry, směnky, dluhopisy apod. skutečně činí 0 Kč.

Z finančních zpráv nelze určit, zda jsou finance z uvedených půjček použity právě na volební kampaň, či na provozní nebo jiné náklady. Jediná strana, která ve své finanční zprávě uvádí, že uzavřela smlouvu o úvěru na financování volební kampaně do krajských zastupitelstev, je KDU-ČSL (str. 10). Z médií pak víme, že úvěr na kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny si vzaly také strany SPD a STAN.

Některé další strany, které jsou v Poslanecké sněmovně, konkrétně ANO 2011 (str. 28), ČSSD (str. 3) a ODS (.pdf, str. 19) mají ve finanční zprávě uveden dluh, není tam však napsáno, k čemu byl úvěr pořízen. Nezadluženými stranami v Poslanecké sněmovně jsou KSČM (str. 19), která má v položce půjčky a úvěry uvedeno 0 Kč a TOP 09 (str. 31). Výroční finanční zpráva Úsvitu, který byl úspěšný ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013, je dostupná finanční zpráva pouze za rok 2015 (.pdf), která ovšem také neuvádí žádný dluh.

Od 1. ledna 2017 nabyla účinnosti novela zákona o volbách, která mj. definuje, co je volební kampaň nebo kdy začíná, ale také jaké jsou finanční limity výdajů pro jednotlivé typy voleb. Pro volby do Poslanecké sněmovny je tento limit nastaven na 90 mil. Kč, pro volby do Senátu to činí 2 mil. Kč za každého kandidáta, respektive 2,5 mil. Kč účastní-li se i druhého kola volby. Ve volbách do krajských voleb je limit pro politický subjekt stanoven na 7 mil. Kč pro jeden kraj, volby do Evropského parlamentu jsou omezeny limitem výdajů 50 mil. Kč. Limit pro prezidentské volby byl nastaven již v roce 2012 (.pdf) před první přímou volbou prezidenta a činil 40 mil. Kč, resp. 50 mil. Kč při účasti i ve druhém kole.

Vzhledem k tomu, že zákon nabyl účinnosti teprve tento rok a že zde limit na volební kampaň předtím neexistoval, vyskytují se určité problémy se zařazením některých činností do volební kampaně. Kupříkladu jde o užití vládních prostředků v případě ubytování či cestování po republice. To je však k výše uvedeným důvodům pochopitelné.

Zároveň byl také zákonem č. 322/2016 Sb. zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně, jehož úkolem je dohlížet na financování právě volebních kampaní, přezkoumávat finanční zprávy dodané politickými subjekty a provádět kontrolu nad hospodařením těchto subjektů. V případě porušení podmínek má úřad možnost udělit sankce dle zákona.

Podle vyjádření ministerstva financí návrh státního rozpočtu na rok 2018 skutečně počítá se schodkem 50 miliard korun. Příjmy státu jsou vyčísleny na 1 314,5 miliardy korun, výdaje na 1 364,5 miliardy korun.