Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman skutečně veřejně uvedl, že mu Karel Gott vyjádřil podporu. Karel Gott v reakci na to prostřednictvím své mluvčí uvedl, že, stejně jako při všech volbách, jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta.

Miloš Zeman se o této podpoře zmínil v sobotu na tiskové konferenci. Konkrétně uvedl (ČT 24, čas 01:37):

„Zaregistroval jsem s velkým potěšením, že mně před volbami vyjádřily podporu tak různorodé osobnosti, jako je na jedné straně Andrej Babiš a na druhé straně Karel Gott.“

Karel Gott se k volbám vyjádřil pro deník Blesk. Řekl:

„Současné prezidentské klání sleduji velmi bedlivě, nejen z pohledu názorů a vizí jednotlivých kandidátů, ale zejména z jejich celkového projevu. K volbám půjdu, o prezidentských kandidátech s rozvahou přemýšlím. Budu proto volit člověka, kterého si vážím, jehož myšlenky a názory jsou mi blízké, a vím, že naši republiku bude opět dobře reprezentovat. A mohl by dle mého obstát i v nelehké době, která nás nepochybně čeká.“

Zemana tedy Karel Gott expilicitně nejmenoval, stejně tak neřekl ani jméno žádného dalšího kandidáta. Na druhou stranu lze na základě výše uvedeného citátu dospět i k názoru, že zpěvák Zemana nepřímo podpořil.

Informaci, že Karel Gott podpořil Miloše Zemana, uvedly Parlamentní listy a to v článku „Karel Gott se jednoznačně vyjádřil, koho bude volit za prezidenta“.

Tento článek sdílel na svých sociálních sítích mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Sám Karel Gott se k tomu vyjádřil prostřednictvím své mluvčí. Pro řadu médií (např. iRozhlas.cz) uvedl, že „jako vždy, při všech volbách, jsem jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta, proto ani jejich výroky nekomentuji.“

V roce 2013 hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, plánovalo předložit návrh zákona, podle kterého by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.

Dle analýzy ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) by zavedení přímé volby starosty znamenalo zejména posílení jeho politického mandátu. Starosta by byl osobně odpovědným za výkon veřejné moci v obci a za chod úřadu, radu by jmenoval sám, tedy sám by si vybíral svůj tým odborníků. Jednalo by se tak o významnou změnu.

Tuto myšlenku na sjezdu hnutí STAN dne 31. května 2013 podpořil i Miloš Zeman. Častým argumentem proti zavedení přímé volby starostů je to, že by starosta neměl dostatečně silnou pozici, pokud by nekandidoval za strany, které byly do zastupitelstva zvoleny.

„Proto vám dávám ke zvážení, zda by se starostou neměl stát ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany,“ navrhl k předloze Starostů Zeman.

Starostové a nezávislí doufali, že vliv prezidenta (zejména na ČSSD) jim pomůže tuto normu prosadit. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V průběhu státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve dnech 28.–30. března 2016 v České republice došlo v rámci uzavření strategických dohod mezi preferované oblasti vzájemného zajmu i oblast letectví. V případě letounu L-410 se tak podepsáním memoranda 30. března 2016 o zakoupení 20 kusů letounu L-410 čínskou firmou CASC naplnil první krok k jeho přístupu na čínský trh.

Pokud jde o reálné výsledky, v současné době výrobce Aircraft industries nedodal do ČLR ani jedno letadlo L-410, a dokonce ještě nezískal potřebné certifikace, které by mu umožňovaly na tamějším trhu letadla provozovat. O aktuální situaci svého obchodu s ČLR se firma nezmiňuje. Lidové noviny o aktuální situaci napsaly 29. dubna 2017 toto:

„Memorandum o porozumění podepsali loni také kunovický výrobce letadel Aircraft Industries a China Aviation Supplies Holding Company. Dohoda zahrnovala prodej 20 letadel L-410 v průběhu pěti let za přibližně tři miliardy korun. Firma chtěla závaznou smlouvu na dodávku prvních pěti letadel uzavřít již v roce 2016, je ale otázkou, zda se to podařilo a jaký je osud plánovaného obchodu. LN zaslaly vedení společnosti dotazy, zůstaly však bez odpovědí.”

Dále také Miloš Zeman prezentoval informace o čínském zájmu o letadla L-410 a jeho výrobce v článku pro iDNES 5. října 2016, které však nikdo ze strany CEFC či vedení firmy Aircraft industries nepotvrdil.

Zeman ovšem o dané věci jednal, jak uvádí. Netvrdí, že ke kontraktům došlo. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

V rámci Akademie věd působí řada výzkumníků, kteří se zabývají uvedenými tématy. Např. sucho je studováno na Ústavu výzkumu globální změny, extrémní srážky na území ČR jsou jedním z hlavních témat výzkumu Ústavu fyziky atmosféry a ekologickými tématy z různých pohledů se zabývá např. Ústav výzkumu globální změny.

Názvem Dublin IV se označuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který má nahradit nařízení z roku 2013, tzv. Dublin III. Dublin IV je zatím pouze návrhem nařízení, který zatím nebyl přijat.

Andrej Babiš při své návštěvě Bulharska projednával se svým bulharským protějškem, premiérem Bojkem Borisovem, témata spojená s migrační politikou Evropské Unie. Bulharsko je totiž předsedajícím státem EU, v migrační politice během svého předsednictví chce dosáhnout kompromisu mezi členskými státy.

Je třeba také dodat, že návrh Dublinu IV bude mít nejspíše pozměněný proces přijetí nařízení. Zástupci členských států se totiž dohodli na summitu Evropské rady z října 2017, že k přijetí nařízení a dalších předpisů upravující azylový systém bude při hlasování v Radě třeba souhlasu všech členských států, nikoliv pouze kvalifikované většiny, která je vyžadována podle unijních smluv. Česká republika tak bude mít právo veta při schvalování návrhu nařízení obsahující výše uvedený mechanismus.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Podle výzkumu agentury CVVM z dubna 2017 (Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura) odmítá zavedení eura v ČR již několik let přibližně 75 % obyvatel, jak je vidět na následujícím grafu.

Miloš Zeman naráží na výrok pronesený při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.

Při obhajování hospitalizačních poplatků celou situaci demonstroval na případu starobního důchodce s průměrným důchodem, tedy nelze říci, že by se o důchodcích nebavil. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Dodal, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Hlasování o Zdeňku Ondráčkovi bylo do programu napevno zařazeno skutečně na středu 7. března, po odhlasování změny programu bylo přesunuto na dřívější termín.

Tři poslanci Pirátů byli na předem plánované služební cestě a na hlasování nebyli z toho důvodu, že byl přesunut termín projednávání daného bodu. Ivan Bartoš však už neuvádí, že Piráti změnu termínu podpořili hned ve dvou hlasováních (i bez jejich hlasů by ovšem došlo ke změně).

Bartoš má pravdu, když uvádí, že na pozvánce na tuto schůzi byl skutečně původně uveden jiný termín pro projednávání daného bodu. Mělo k němu dojít 7. března ve 12.30. Návrh přesunout hlasování na 2. března byl podán předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem (ANO), který uvedl, že se jedná o dohodu grémia politických stran. Tento návrh podpořili všichni přítomní poslanci Pirátů.

Když nedošlo ke zvolení předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS v prvním kole, navrhl poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), aby druhé kolo volby proběhlo téhož dne odpoledne. Tento návrh podpořili (až na jednu výjimku) všichni hlasující poslanci Pirátů.