Přehled ověřených výroků

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Tisková konference prezidenta republiky Miloše Zemana s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem se uskutečnila 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny.

V závěru tiskové konference Miloš Zeman opravdu sdělil, že Andreje Babiše v případě neúspěchu pověří i druhým pokusem o sestavení vlády. Přislíbil to těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť poslední dividenda dosáhla výše 6 miliard Kč (poslední dvě v součtu 12 miliard Kč) a nebyla ani vyplacena výhradně ve prospěch Bakaly. Navíc co se týče bytů OKD, je problematické mluvit o krádeži, když byty nájemníkům nepatřily a rozhodčí soud rozhodl, že dle smlouvy ani nebyla povinnost nabídnout jim je ke koupi. Přesto lze konstatovat, že Bakalovy kroky byly zejména morálně problematické.

OKD, která skutečně zaměstnává téměř 11 000 lidí, je v úpadku od května roku 2016. Miloš Zeman zde mluví o vyvedení peněz z firmy prostřednictvím dividend „těsně před krachem podniku“.

Nicméně podle žaloby, které byla podána proti Zdeňku Bakalovi a New World Resources N.V., poslední výplata dividend, ke které došlo prostřednictvím NWR, proběhla v letech 2011 a 2012 – čtyři roky před úpadkem. Jednalo se navíc ne o 16 mld. Kč, ale 6 mld. Kč v roce 2012, resp. o 12 mld. Kč za oba roky.

Dle žaloby NWR jednala celou dobu v součinnosti a podle pokynů Zdeňka Bakaly, a proto je náhrada škod mířena proti němu (odst. 90). Řízení v této věci se teprve blíží a nepřísluší nám tuto událost posuzovat, avšak i dle žaloby nedošlo k vyvedení peněz těsně před krachem.

Prezidentovo vyjádření o krádeži je také nepravdivé, neboť jakkoliv byly Bakalovy kroky morálně přinejmenším problematické, byty nebyly ve vlastnictví nájemců, aby jim mohly být byly ukradeny. Reportéři ČT (čas 12:35), kteří se kauzou opakovaně zabývali, ve svém vysílání přinesli záznam vyjádření Zdeňka Bakaly z roku 2005, který o zprivatizovaných bytech uvádí:

„Za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit.“

Ve stejném pořadu následuje i vyjádření mluvčího společnosti Karbon Invest, která byty privatizovala. Ten řekl:

„Tyto byty mají být prodávány v rozmezí 30 000 až 50 000 Kč za bytovou jednotku.“

V roce 2008 Bakala ovšem vydal prohlášení, že byty nejsou na prodej. Celé toto prohlášení je dostupné v Karvinském deníku. Podnikatel zde uvedl, že nikdy zvýhodněný prodej nájemníkům bytů nesliboval.

Podle smlouvy z roku 2004 měli mít nájemníci bývalých bytů OKD údajně přednostní právo k jejich koupi. Tyto byty měly být za velice výhodných podmínek zprivatizovány. Rozhodčí soud však rozhodl jinak: „...z privatizační smlouvy nevyplývá povinnost nabídnout nájemníkům bytové jednotky k odkoupení.“

Bakala tedy přes svůj veřejný příslib (resp. přes jeho možnou interpretaci) k odprodeji bytů nájemníkům nepřistoupil. Za tento krok nebyl nikdy odsouzen a navíc bylo rozhodci seznáno, že neporušil privatizační smlouvu a nešlo ani o krádež v právním slova smyslu. Historii případu popisuje rovněž server E15.

Jiří Drahoš za dobu svého působení v Akademii věd ČR od března 2009 do března 2017, kdy se vystřídalo celkem pět vlád, jednal dohromady s pěti premiéry - Mirkem Topolánkem, Janem Fischerem, Petrem Nečasem, Jiřím Rusnokem a Bohuslavem Sobotkou.

Drahošovi se podařilo vyjednat například snížení rozpočtových škrtů za Fischerovy vlády v roce 2009, které byly navrženy během reformy za předchozí Topolánkovy vlády. Za Sobotkovy vládyse podařilo navýšit rozpočet Akademie věd. Podobný výrok, který toto tvrzení dále dokládá a rozvádí, je ověřen zde.

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.

V prosinci minulého roku přinesla agentura Reuters zprávu, že o společnost CME, která provozuje síť televizních stanic ve střední a jižní Evropě, má zájem čínská investiční a energetická společnost CEFC a česko-slovenská Penta. Původně o CME měla zájem i investiční skupina PPF Petra Kellnera, ale podle dostupných informací její zájem opadl.

Podle měření společnosti Nielsen Admosphere (.pdf, str. 7) za prosinec roku 2017 má skutečně Nova největší podíl na trhu mezi komerčními subjekty. Celkově soupeří s veřejnoprávní Českou televizí; za rok 2017 měly stanice Nova group největší podíl na trhu, pro rok 2016 to byly stanice ze skupiny ČT.

Podle stránek čínské ambasády v Praze je vedoucí politickou silou v zemi stále Komunistická strana Číny, která se podílí na moci. Vedoucí úloha v zemi byla Komunistické straně uložena Ústavou, která byla přijata v roce 1982. Stránky ambasády také zmiňují ostatní strany, které v Čínské lidové republice fungují.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k faktu, že ve jmenované Eritrei funguje režim potlačující lidská práva i politické svobody, což je jedna z motivací, proč odtud lidé odcházejí.

Podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 je Eritrea až devátou zemí v pořadí, ze které nejčastěji pocházejí uprchlíci. V Eritreji žádná občanská válka neprobíhá. Od roku 1991 se v zemi nekonaly žádné národní volby.

Prezident Isaias Afwerki zde vládne bez institucionálního omezení již téměř tři desítky let. Vyšetřovací komise OSN vydala zprávu, ve které označila vládu jako zodpovědnou za systematické porušování lidských práv. V této zprávě se též uvádí, že velká část obyvatelstva je denně vystavována nuceným pracím a vězení. Režim, který vládne v Eritreji, byl označen jako totalitní a snažící se ovládnout občany prostřednictvím bezpečnostního aparátu, který pronikl do všech úrovní společnosti. Komise pro ochranu novinářů označila Eritreu v roce 2015 za jednu z nejvíce cenzurovaných zemí světa – předběhla i Severní Koreu.

V Etiopii byl v roce 2016 vyhlášen výjimečný stav, a to z důvodu dlouho trvajících protestů, při kterých bezpečnostní síly zabily stovky demonstrantů a desítky tisíc jich zadržely. Výjimečný stav umožňuje omezení práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Etiopie se podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 neumístila mezi deseti zeměmi, ze kterých pochází nejvíc uprchlíků.

Tyto dvě zmíněné země mají mezi sebou dlouhodobě napjaté vztahy, přičemž k poslednímu válečnému střetu došlo v roce 2016.

Vratislav Kulhánek byl předsedou Českého svazu ledního hokeje od 26. června 2004 do 21. června 2008. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro jeho zvolení se tehdy vyslovily všechny extraligové kluby i Asociace profesionálních klubů. Podporu mu vyjádřil také bývalý předseda Karel Gut, který byl v čele organizace deset let.

Ve spojení s touto pozicí se uvažovalo ještě o Ivanu Hlinkovi, ten ale nakonec nekandidoval.