Přehled ověřených výroků

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.

Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.

Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.

Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:

„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“

V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů

V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.

Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.

Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi zde potvrdíme správnost jeho komplexnějšího výroku, který se týká jak bezprostřední reakce Roberta Pelikána po vyhlášení výsledků volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu GIBS, tak minulých vyjádření ministra spravedlnosti na téma své rezignace.

Po tajném hlasování a následném vyhlášení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytl ministr spravedlnosti Pelikán rozhovor médiím. Ze záznamu serveru Blesk.cz (čas 2:11) vyplývá, že Pelikán možný odchod z vlády nepotvrdil, ani nevyvrátil – s odpovědí váhal a možný odchod nicméně skutečně naznačil. Pro úplnost kontextu dodejme, že ministr Pelikán se cítil „nepříjemně překvapen“, jak členové jeho poslaneckého klubu reagovali při rozpravě před hlasováním.

Reportérka Blesku: „Je to třeba pro vás nějaký důvod, proč byste měl odejít z vlády hnutí ANO?“ Pelikán: „Já nevím. Musím ty věci více promyslet, ale říkám, jsem z toho velmi nešťastný.“ Na otázky médií Pelikán de facto přitakal faktu, že pro Ondráčka hlasovali i zástupci ANO.

Z veřejně dostupných zdrojů není patrné, že by Pelikán chtěl skládat funkci kvůli poslancům SPD zvoleným do funkcí ve Sněmovně. Předseda Bartoš však spíše naráží na Pelikánův výrok ze druhé poloviny února 2018, kdy ministr spravedlnosti v demisi prohlásil, že je pro něj „nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD.“ Téma rezignace nezmínil ministr spravedlnosti poprvé. V roce 2016 nesouhlasil s plánem reorganizace policie a vytvořením Národní centrály boje proti organizovanému zločinu z pera ministra vnitra Chovance, jelikož by nechtěl nést odpovědnost za protikorupční boj při rušení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.

Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.

Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.

Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.

Ač zhruba pětina zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana směřovala na východ, skutečně v rámci prosazování ekonomické diplomacie nenavštívil ani jednu z uvedených zemí.

Miloš Zeman v červnu letošního roku navštívil Kazachstán a Vietnam, jak správně uvádí Vratislav Kulhánek. Cestou kvůli technické zastávce nakrátko přistál v Novém Dillí, kde se setkal s českým velvyslancem. O oficiální státní návštěvu však nešlo. Další země, které zmínil Vratislav Kulhánek, Miloš Zeman za svůj pětiletý mandát skutečně nenavštívil.

Cesty prezidenta Zemana byly zpracovány do přehledné grafiky webem Aktuálně.cz. Od doby, kdy byl tento materiál vypracován, Miloš Zeman navštívil pracovně USA, kde se zúčastnil zasedání valného shromáždění OSN, dále již jmenovaný Vietnam, Kazachstán, Čínu, Rusko a jeho poslední cestou za hranice Republiky bylo Slovensko.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Miloš Zeman porovnává své zisky po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 a v roce 2018.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 24,21 % hlasů, což při volební účasti 61,31 % oprávněných voličů odpovídalo 1 245 848 platným hlasům.

V letošním prvním kole prezidentské volby, které proběhlo 12. a 13. ledna, získal Miloš Zeman 38,56 % hlasů při volební účasti 61,92 % voličů, což odpovídá 1 985 547 platným hlasům. Oproti výsledkům prvního kola v roce 2013 získal Miloš Zeman po letošním prvním kole o 739 699 hlasů více.

Švédsko má podle nejnovějších oficiálních dat z listopadu 2017 10,113 milionů obyvatel.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

„Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“