Přehled ověřených výroků

Pravda

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože odevzdaných hlasů v prvním kole prezidentských voleb na zastupitelských úřadech v Číně je sedmkrát více, než kolik lidí je zaměstnáno na všech těchto úřadech. Je tedy zjevné, že neplatí Zemanův argument, že jeho výsledek zde je dán počtem lidí, kteří působí na ambasádě v Pekingu a na dalších místech.

Oficiální stránky Velvyslanectví v Pekingu uvádí seznam dvanácti zaměstnanců, zbylé úřady dohromady uvádí dalších 22 zaměstnanců. Na toto číslo nás odkázalo rovněž ministerstvo zahraničních věcí.

V Číně jsou pro volby ustaveny čtyři volební místnosti (resp. pět, ČSÚ počítá k Číně i výsledky z volební místnosti v Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji). Velvyslanectví České republiky je pouze v Pekingu, v ostatních městech (Hongkong, Chengdu, Šanghaj) jde o generální konzuláty. Dohromady bylo v Číně odevzdáno 211 volebních lístků (resp. 244 i s Tchaj-pejem, voličů zapsaných v seznamu bylo 313).

Ve všech čínských volebních okrscích zvítězil Jiří Drahoš, kromě Chengdu, kde nastala remíza mezi čtyřmi kandidáty – Drahošem, Zemanem, Topolánkem a Horáčkem, každý z nich obdržel tři hlasy (všechna výše zmíněná čísla pochází z webu Volby.cz).

V současné době je českým velvyslancem v Pekingu Bedřich Kopecký, který byl navržen vládou Bohuslava Sobotky (tedy tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem). Kolik zaměstnanců nastoupilo do úřadů během let 2010–2013, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, se nám nepodařilo dohledat.

Nicméně je naprosto zjevné, že i pokud by všichni zaměstnanci ambasády a zastupitelských úřadů hlasovali pro Drahoše (což vzhledem k tajnosti volby nejde doložit), šlo by pouze o sedminu odevzdaných hlasů. Není tedy pravdou, že by hlasovali pouze tito zaměstnanci a tím by byl dán výsledek v neprospěch Miloše Zemana.

Nepravda

Rada České televize každý rok předkládá Poslanecké sněmovně dvě zprávy: Výroční zprávu o činnosti ČT a Výroční zprávu o hospodaření ČT. V případě, že by jedna z nich nebyla dvakrát za sebou Poslaneckou sněmovnou schválena, může být Rada České televize odvolána, neznamená to ovšem, jak pan prezident Miloš Zeman uvádí, že „všechno padá“. Je pak dále na uvážení Poslanecké sněmovny, zda Radu odvolá, či nikoliv.

Podle Miloše Zemana mělo několikrát v minulosti dojít k dvojímu nepřijetí výročních zpráv Poslaneckou sněmovnou, které by umožnilo odvolání Rady České televize. V minulosti skutečně došlo k nepřijetí, ale pouze v jednom případě, nikoliv tedy k opakovanému nepřijetí, jak uvádí Miloš Zeman. Následující pokus byl o několik měsíců později Poslaneckou sněmovnou přijat. Nelze tak tvrdit, že došlo k naplnění podmínky pro možnost odvolání Rady České televize.

Druhý případ, kdy může být Rada České televize odvolána, je pokud Rada neplní povinnosti zadané zákonem. Neschválení výročních zpráv tak není jediná situace, kdy je možné odvolat Radu České televize.

Pravda

Michal Horáček tento spis na svých webových stránkách skutečně zveřejnil.

Podle spisu chtěla Státní bezpečnost na počátku 80. let získat Horáčka pro spolupráci, aby jim donášel na disidenta Františka Cigánka, který s ním pracoval v družstvu invalidů META. Důstojníci StB považovali Horáčka za perspektivního a zapsali si, že vyslovil souhlas s operativním využitím a rozpracováním Cigánka. Horáček však nakonec spolupráci nepřijal. Do jeho spisu důstojníci StB v roce 1983 zapsali:

Horáček vyslovil souhlas s operativním využitím k rozpracování Cigánka. Prověrkou paralelní agenturou však bylo zjištěno, že Horáčkův přístup není seriózní.Po provedeném pohovoru dostal strach, přestal se s Cigánkem i ostatními soukromě stýkat a požádal vedení provozovny METY o převedení na jinou práci, případně rozvázání pracovního poměru. "

I z tohoto důvodu je na konci této zprávy napsáno: „Vzhledem k tomu, že Horáček svým jednáním ztratil možnost k rozpracovávaným osobám a v jednání se projevil jako neseriózní, není v současné době perspektiva jeho operativního využití. Z těchto důvodů navrhuji uložit spis KRS do archivu MV na dobu 5. let.

Ministerstvo vnitra také v roce 2014 vydalo lustrační osvědčení Michala Horáčka, ve kterém uvádí, že nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti ani nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti. Toto lustrační osvědčení zveřejnil Horáček také na svém webu.

Pravda

Francouzský prezident během třídenní návštěvy Číny se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, ve svém proslovu varoval Evropany, aby zůstali v pozoru a chránili strategické sektory: Čína podle něj vytváří neblahé zásahy prostřednictvím nového projektu Hedvábné stezky. Tento projekt se jmenuje Belt and Road a čínská vláda ho představila před čtyřmi lety – cílem tohoto projektu je vybudování železničního, námořního a silničního spojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

Macron při tiskové konferenci také zmiňoval, že je potřeba přijít se společným evropským stanoviskem, týkajícím se právě onoho projektu. Dále také zmiňoval, že Evropa nemůže tuto iniciativu ignorovat, jelikož by to znamenalo vypořádávání se s následky a bylo by to také strategickou chybou, což zmínil právě s ohledem na to, že Evropa je rozdělena v názorech na projekt Stezky.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Pravda

Miloš Zeman během výkonu funkce prezidenta směřoval své zahraniční cesty spíše do zemí Visegrádské čtyřky, Evropské unie a NATO. Nejčastěji navštěvovanou zemí bylo Polsko, hlavně kvůli zde se konajícím summitům Visegrádské čtyřky a NATO. Dále několikrát navštívil Asii, kam většinou cestoval za účelem státních návštěv. Latinskou Ameriku navštívil jen jednou, a to při příležitosti konání Letních olympijských her v Riu de Janeiru (OH 2016), kde se zúčastnil slavnostního zahájení.

Pravda

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi zde potvrdíme správnost jeho komplexnějšího výroku, který se týká jak bezprostřední reakce Roberta Pelikána po vyhlášení výsledků volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu GIBS, tak minulých vyjádření ministra spravedlnosti na téma své rezignace.

Po tajném hlasování a následném vyhlášení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytl ministr spravedlnosti Pelikán rozhovor médiím. Ze záznamu serveru Blesk.cz (čas 2:11) vyplývá, že Pelikán možný odchod z vlády nepotvrdil, ani nevyvrátil – s odpovědí váhal a možný odchod nicméně skutečně naznačil. Pro úplnost kontextu dodejme, že ministr Pelikán se cítil „nepříjemně překvapen“, jak členové jeho poslaneckého klubu reagovali při rozpravě před hlasováním.

Reportérka Blesku: „Je to třeba pro vás nějaký důvod, proč byste měl odejít z vlády hnutí ANO?“ Pelikán: „Já nevím. Musím ty věci více promyslet, ale říkám, jsem z toho velmi nešťastný.“ Na otázky médií Pelikán de facto přitakal faktu, že pro Ondráčka hlasovali i zástupci ANO.

Z veřejně dostupných zdrojů není patrné, že by Pelikán chtěl skládat funkci kvůli poslancům SPD zvoleným do funkcí ve Sněmovně. Předseda Bartoš však spíše naráží na Pelikánův výrok ze druhé poloviny února 2018, kdy ministr spravedlnosti v demisi prohlásil, že je pro něj „nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD.“ Téma rezignace nezmínil ministr spravedlnosti poprvé. V roce 2016 nesouhlasil s plánem reorganizace policie a vytvořením Národní centrály boje proti organizovanému zločinu z pera ministra vnitra Chovance, jelikož by nechtěl nést odpovědnost za protikorupční boj při rušení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Neověřitelné

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Nepravda

Stav českého ocelářství se do značné míry zhoršil v souvislosti s levnou čínskou ocelí, která je k dispozici na evropském trhu. Čeští oceláři zaznamenali primárně pokles zisku, za který viní právě Čínu. Levná čínská ocel a její negativní dopad na tuzemské hospodářství je však mnohem komplexnějším fenoménem, který postihuje Evropskou unii jako celek. Proto není korektní přičítat tento jev jedinému českému politikovi.

Dané problematice jsme se věnovali v rámci debaty bývalého ministra průmyslu a obchodu Mládka s europoslancem Niedermayerem. Oba politici ve svých výrocích řešili pozici EU vůči Číně v této věci, možné dopady na český trh práce nebo stanoviska odborů a zaměstnavatelů.

V nejbližších letech pak Svaz hutnictví železa předpokládá postupný nárůst zisku a zlepšení postavení českého ocelářství na trhu. Nejde ovšem o horizont 15 let, o kterém Fischer mluví. Nelze zcela korektně predikovat, v jakém stavu tento segment bude. V rámci výroku se soustředíme na aktuální stav v daném odvětví, na vztah Číny a EU v dané věci a v neposlední řadě také na roli prezidenta Zemana.

Stav ocelářského průmyslu nejen v ČR ale i v Evropské unii jako celku se výrazně propadl v souvislosti s Čínou. České ocelárny v roce 2016 ztratily téměř dvě třetiny svých zisků před zdaněním. Z původních 10,2 miliard korun klesl zisk na 3,1 miliardy korun.

Svaz hutnictví železa, který sdružuje nejvýznamnější české a slovenské ocelářské firmy, uvedl, že kapacity Číny jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, zatímco celková poptávka oceli v EU činí 160 milionů tun. Cena čínské oceli v EU tedy mnohdy nedosahuje ani úrovně výrobních nákladů a prodává se v průměru o polovinu levněji.

Nepříznivý vliv čínské oceli v EU přímo souvisel i se změnou statusu Číny v rámci platformy Světové obchodní organizace (WTO). Na konci roku 2016 měl Číně vypršet dočasný status, který členským zemím umožňoval přijímání speciálních opatření proti čínskému dumpingu a záplavě levných čínských výrobků na území EU. Tento fakt vyprovokoval bouřlivou reakci i mezi odboráři EU, z nichž nejhlasitěji bylo slyšet právě oceláře. Prezident Evropské asociace ocelářů Geert Van Poelvoorde konstatoval, že „pořád opakujeme, že přiznání statusu tržní ekonomiky by bylo zničující nejen pro ocelářský průmysl.“

Proti uznání Číny za tržní ekonomiku se vyjádřil jak Evropský parlament, tak i zástupci Evropské unie na půdě Světové obchodní organizace, kterou v tomto rozhodnutí podpořily i Spojené státy. EU v lednu 2017 zatížila některé výrobky z čínské oceli daní ve výši 30–65 %, aby alespoň částečně regulovala záplavu čínské oceli na domácím trhu.

Co se týče role prezidenta Zemana, na mezinárodním poli vystupoval jako zastánce uznání Číny za tržní ekonomiku a s tím spojených rizik pro český ocelářský průmysl, za což byl kritizován poslanci Evropského parlamentu. Navzdory tomu, že Miloš Zeman se netají svou podporou Číny v ekonomické sféře, jeho kroky v tomto případě není možno hodnotit jako klíčové.

Fenomén levné čínské oceli je všudypřítomný, nejedná se pouze o problém ČR a v žádném případě nelze za viníka tohoto vývoje označit Miloše Zemana. Navzdory všem nepříznivým podmínkám však Svaz hutnictví železa predikuje zlepšení podmínek na trhu: „Optimismus do příštích let i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, který v uplynulém roce dosahoval včetně stavební výroby hodnoty 4,8 procenta.“