Přehled ověřených výroků

Z ukázek volebních programů do voleb v roce 2010 a 2013 je patrné, že v té době byla otázka vztahu k NATO marginální, a proto se zde neobjevuje vůbec. Otázka vztahu k NATO, či přesněji vystoupení ČR z něj, se ve vnitrostranické diskuzi objevovala minimálně od roku 2013, jak dokazuje tento příklad z pirátského fóra. Z něj je ale také patrné, že myšlenka na vystoupení z NATO nedosahovala všeobecné podpory mezi členy.

Problematika se v rámci strany řešila v podstatě ještě do roku 2017. Ve svém vystoupení pro Seznam.cz v březnu 2017 předseda strany Ivan Baroš potvrdil, že otázka role ČR v NATO nemá uvnitř strany jednotný konsenzus. Že se ale jednalo o podstatnou záležitost ukazuje případ bývalého mistopředsedy Ivo Vašíčka, který v rámci strany zastával pozici vystoupení ČR z NATO. Jeho pozice vůči NATO byla jedním z důvodů, proč byl v dubnu 2017 ve vnitrostranickém referendu zbaven funkce místopředsedy. V tomto referendu došlo k potvrzení trendu, kdy se strana Pirati postavila za setrvání v NATO.

K faktickému veřejnému vyjasnění stanoviska ohledně vztahu strany Pirátů k NATO došlo 1. června 2017, kdy strana vydala veřejné stanovisko k otázce kolektivní obrany v rámci NATO a EU. To zní:

„Pirátská strana respektuje závazek České republiky vůči NATO a EU podílet se na kolektivní obraně v případě napadení našich spojenců, jak to vyplývá z článku 5 Severoatlantické smlouvy a z článku 42 Smlouvy o Evropské unii. Zároveň usilujeme o reformu těchto organizací, aby reflektovaly realitu 21. století.Chceme, aby se evropské státy staly v obraně soběstačnými, proto by měla Česká republika aktivně podporovat vznik fungující společné evropské obrany. Ačkoliv si uvědomujeme, že není možné tohoto cíle dosáhnout během jednoho volebního období, je nutné na něm začít systematicky pracovat. Je třeba vytvořit jasný mechanismus zajišťující dlouhodobě stabilní financování kolektivní obrany. Jako možnou cestu vidíme financovaní společné obrany přímo z rozpočtu Evropské unie.NATO by mělo být aliancí založenou na sdílených hodnotách. Pokud se některá ze zemí NATO výrazně odkloní od těchto hodnot, měla by NATO opustit. Nechceme, aby členové svým agresivním chováním zatahovali ostatní členy do válečných konfliktů. V mezinárodních sporech chceme upřednostňovat diplomatická řešení před silovými. Angažmá naší nebo společné evropské armády mimo hranice EU nebo NATO by mělo být podpořeno mandátem OSN.“ V textu respektují a podporují současnou situaci ohledně pozice ČR v bezpečnostních strukturách, s tím, že na druhé straně zároveň uznávají nutnost jejich reformy.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Je sice pravdou, že vnitrostranicky existovala či existuje uvnitř strany menšina, která upřednostňuje odchod z NATO, to ale neznamená, že by se tak strana prezentovala oficiálně i navenek. Existence různých názorů a vnitřní diskuze není nic neobvyklého pro většinu současných demokratických politických stran v ČR a v Evropě.

V České republice byla 1. listopadu 1992 zřízena pod ministerstvem průmyslu a obchodu ČR příspěvková agentura, a to Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest, která se v dnešní době věnuje podpoře zahraničních a tuzemských investic.

Podle výroční zprávy za rok 2016 dojednala agentura CzechInvest s domácími a zahraničními investory celkem 100 investičních projektů v hodnotě 64,4 miliard Kč, které by v budoucnosti měly vytvořit přibližně 12 tisíc pracovních míst (.pdf).

Pokud se zaměříme pouze na zahraniční investice v roce 2016, bylo vytvořeno 78 projektů v hodnotě 53,3 milionů Kč a počet nově vzniklých pracovních míst v budoucnosti by měl být kolem 10 tisíc (.pdf).

V České republice zatím převažují zahraniční investice nad domácími, což je možné ilustrovat i tabulkou níže, která ukazuje vývoj investic od roku 2012.

V poslední době byly publikovány dva výzkumy relevantních agentur, které měřily sympatie k jednotlivým politikům. Předně je třeba konstatovat, že agentury neměří „žebříček důvěryhodnosti“, ale sledují oblibu lidí v jednotlivé lídry.

Agentura STEM pro TV Nova sledovala, nakolik mají lidé příznivý a nepříznivý názor na daného politika, popř. zda jej neznají. Na reprezentativním vzorku 1001 lidí jim vyšlo, že Okamura je skutečně politik s největším podílem příznivých hodnocení. Získal jich 46 %.

CVVM pak průběžně sleduje míru důvěry lidí v jednotlivé stranické činitele. V září Okamura uspěl i zde, skončil na druhém místě za ministrem obrany Stropnickým. Předseda SPD získal 39 % kladných reakcí.

Miloš Zeman se mýlí v tom, že v Poslanecké sněmovně leží podobný návrh. Ten poslanci nestihli doprojednat v minulém období, reálně již tedy na stole není, musí být případně načten znova. Navíc tento návrh neumožňoval, aby se jeho prostřednictvím uskutečnilo referendum o vystoupení z EU. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Sobotkova vláda v minulém volebním období předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona o celostátním referendu. Ten ovšem nebyl projednán. Dodejme, že nebyl projednán kvůli samotné vládní koalici, která jej nezařadila na program zasedání poslanců. To opakovaně navrhoval Tomio Okamura. Věnovali jsme se tomu v některých našich textech.

S koncem volebního období tak padl zákon pod stůl a nyní již v Poslanecké sněmovně vůbec není.

Co se týče použitelnosti návrhu na uspořádání referenda, to popisují články 1 a 2 návrhu. Případné hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie pak fakticky znemožňoval čl. 1, odst. 2.

Čl. 1
Základní ustanovení
(1) Tento ústavní zákon upravuje konání celostátního referenda.
(2) Tento ústavní zákon se nevztahuje na konání referenda podle čl. 10a odst. 2
Ústavy České republiky a referendum ve věci výpovědi mezinárodní smlouvy podle čl. 10a
Ústavy České republiky.

Čl. 2

Předmět referenda
(1) V referendu lze rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu
s výjimkou rozhodování o
a) základních právech a svobodách,
b) státním rozpočtu a ve věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo správy daní,
poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění,
c) porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva,
d) ustanovování jednotlivých osob do funkcí a o jejich odvolávání z funkcí,
e) individuálních právech a povinnostech.
(2) Referendem nelze schvalovat právní předpisy.

Miloš Zeman korektně popisuje potřebný počet petentů (čl. 4 návrhu) a stejně tak výsledek SPD ve volbách. Nicméně libovolný počet hlasů/podpisů by SPD nezaručilo, že by podle návrhu (který ve Sněmovně neleží a navíc to podle něj není ani možné) bylo vyvoláno referendum o vystoupení z EU.

Dodejme, že Miloš Zeman během projednávání tohoto návrhu Sobotkovy vlády vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.

V květnu 2016 předložila skupina poslanců novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jednou z hlavních změn (.pdf, str. 7) návrhu bylo, že žadatelé o řidičský průkaz nemusí přikládat fotografii, má-li ji veřejná správa již v evidenci (typicky z občanských průkazů). Tuto novelu poslanci nakonec schválili a začne platit 1. července 2018.

Informace k stavu platnosti řidičských průkazů zveřejnilo ministerstvo dopravy naposledy koncem minulého roku. Zpráva se týká řidičských průkazů, které je nutné vyměnit v roce 2017, a dohromady zmiňuje 800 tisíc dokladů.

Ministerstvo dopravy dále průběžně zveřejňuje statistiky konce platnosti pro jednotlivé měsíce roku 2017. Pro následující rok 2018 veřejnosti žádné údaje nenabízí, ale jelikož bylo v roce 2007 vydáno nejvíce řidičských průkazů v historii, bude se jednat o menší počet žádostí; Farský nicméně řádově uvádí korektní počet dokladů.

Výrok hodnotíme jako v současné době neověřitelný, vzhledem k tomu, že prozatím existují jen podezření z vměšování Ruské federace do prezidentských voleb 2016 v USA a do referenda o vystoupení z EU ve Velké Británii. Je nutné ale upozornit, že obě podezření jsou v obou zemích brána jako vážná a v současné době probíhá jejich vyšetřování.

V případě amerických prezidentských voleb 2016 je tu jednak hodnotící zpráva americké bezpečnostní komunity, která s velkou pravděpodobností tvrdí, že Rusko se vměšovalo do průběhu těchto voleb. Současný prezident Trump v rozhovoru pro CNN 11. listopadu 2017 prohlásil, že věří slovu prezidenta Putina, který mu prý řekl, že se nevměšoval do voleb.

"He said he didn't meddle. He said he didn't meddle. I asked him again. You can only ask so many times," Trump said.Trump spoke to Putin three times on the sidelines of summit here, where the Russia meddling issue arose."Every time he sees me, he says, 'I didn't do that,'" Trump said. "And I believe, I really believe, that when he tells me that, he means it."

Kromě bezpečnostní komunity se o ruské vměšování zajímají i úřady jako FBI a minimálně čtyři výbory amerického Kongresu, které vedou svá vyšetřování. Výrazný posun nastal v květnu 2017, kdy vyšetřování údajného vměšování převzal a vede bývalý šéf FBI Robert Mueller v čele zvláštní nezávislé vyšetřovací skupiny pod ministerstvem spravedlnosti. Vytvoření vyšetřovací skupiny je důsledkem sledu událostí, kdy se prezident Trump údajně pokusil ovlivnit svého tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyeho k ukončení vyšetřování Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna. V současné době došlo k obvinění několika osob s vazbami na Trumpovu kampaň. Zatím nejvýznamnější obviněnou osobou je bývalý vedoucí Trumpovy kampaně Paul Manafort a obvinění již jmenovaného Flynna se očekává brzy.

V případě otázky role Ruska v Brexitu se zatím jen spekuluje. Nejzávažnějším vodítkem je zatím zahájení vyšetřování britské volební komise, která bude zkoumat financování protievropsky zaměřených sdružení a stran, které dostávaly své příspěvky přes společnosti spojené s obchodníkem a politickým donorem Arronem Banksem. V současné době se komise bude zaměřovat kromě dodržení zákonem stanovených náležitostí Banksových darů také jejich původem. Dle médií by měl být původ těchto dotací spojen s ruským vlivem. Mezi další zprávy údajného ruského vměšování patří například údajné kontakty mezi britskými politiky, lidmi spojenými s Trumpovou kampaní a osobami s ruskými vlivem. Podobně média řeší i otázku twitterových příspěvků s napojením na Rusko.

V současné době nelze oficiálně potvrdit ruské vměšování do obou voleb, přesto je třeba říct, že množství jednotlivých stop a indícií může ukazovat na skutečnost, že se Ruská federace mohla pokusit ovlivnit v těchto případech jejich výsledek.

První fáze elektronické evidence tržeb (týkající se ubytování, stravování a pohostinství) byla zavedena1. prosince 2016. Andrej Babiš předložil pozměňovací návrh zákona o evidenci tržeb v listopadu 2016. Tento návrh vyžadoval výjimky pro platby online a pro podnikatele, kteří mají roční příjem pod 250 tisíc Kč. Tato výjimka se tedy týkala druhé vlny evidence, jež byla spuštěna v březnu 2017. Pokud se podíváme na schvalování zákona, jehož součástí byl tento pozměňovací návrh, celý legislativní proces byl podpisem prezidenta ukončen až v dubnu 2014.

Je tedy zřejmé, že tento návrh padl skutečně až na poslední chvíli, resp. v platnost by podle tohoto harmonogramu vstoupil až po rozjetí další vlny, na kterou se měl vztahovat. Sobotkův výrok je tedy korektní. Dodejme, že Babišovy návrhyneprošly.

Poslanec Okamura reaguje na výrok svého bratra Hayato Okamury, který o něm napsal:„Ať už vědomě, nebo nevědomky – můj bratr jedná v zájmu Putinovy vlády v Moskvě.“
Poslanec Okamura vysvětluje, že Rusko navštívil cestou do Japonska za svým otcem. Z jeho oficiálního webu se dozvídáme, že Okamura odletěl z Československa po maturitě, v Tokiu poté pracoval jako popelář nebo prodavač popcornu. Podrobně tuto etapu života popisuje ve 13. komnatě z roku 2009.

Z veřejných zdrojů se nepodařilo zjistit, zda se poslanec Okamura někdy setkal s jakýmkoli ruským ministrem či prezidentem. Víme pouze, že za SPD byl v Moskvě místopředseda Radim Fiala, o čemž se zmiňuje oficiální web strany v sekci Zprávy SPD TV. O tomto výjezdu se píše: „Předsednictvo hnutí SPD přijalo zprávu místopředsedy hnutí Radima Fialy o jednání evropských parlamentních vlasteneckých stran sdružených v evropské frakci ENF, kterého se zúčastnil v Moskvě. Předmětem jednání byla spolupráce mezi evropskými státy a Ruskem v bojí proti terorismu a vzájemné vztahy mezi Ruskem a evropskými státy. Hnutí SPD považuje Ruskou federaci za jednoho ze zásadních spojenců v boji proti islámskému terorismu. Bez zásahu Ruska by nebyl možný příznivý obrat ve válce proti Islámskému státu.“ Je na místě podotknout, že nemáme-li důkazy, které tvrdí opak, fakticita výroku poslance Okamury je neověřitelná, jelikož není člověka kromě Okamury samotného, který by kontroloval každý jeho krok v posledních 25 letech.

Poslanec Farský ve výroku popisuje problematiku gold-platingu, která se v České republice objevuje, a to nejen ve stravování či maloobchodě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Problém, o kterém poslanec Farský hovoří, se nazývá gold-plating a nastává při transpozici směrnic, tj. při převzetí jejich obsahu do právního předpisu. Gold-plating spočívá v tom, že se kromě ustanovení směrnice do předpisu vloží i nadbytečná ustanovení navrch, případně že zákon obsahuje více povinností než samotná směrnice vyžaduje.

Podle článku Euractivu z roku 2012 činí počet předpisů obsahujících povinnosti navrch třetinu až čtvrtinu ze všech transpozičních předpisů, oficiální číslo od Komise či české vlády se nám však najít nepodařilo. Některé konkrétní příklady gold-platingu popisuje článek (.pdf, str. 4–6) Asociace pro mezinárodní vztahy.

Co se týče gold-platingu v oblasti stravování, příkladem budiž povinnost balit koblihy do sáčků, kterou zavedla česká vyhláška ministerstva zdravotnictví provádějící nařízení EU, to však tuto povinnost vůbec neobsahovalo. Dalším překročením povinností vyplývající ze směrnice, které souvisí i s maloobchodem, bylo zavedení povinnosti zřídit bezdotykové baterie v umyvadlech pro zaměstnance ve stravovacích zařízeních, což znovu unijní směrnice nepřikazovala.

V programu pro letošní parlamentní volby ODS v kapitole věnující se zahraniční politice skutečně uvádí, že „... za klíčové považujeme členství v NATO a v Evropské unii.“

Svůj vztah k EU ODS v tomto programu charakterizuje jako konzistentní - není prý naivně eurooptimistickou ani radikálně euroskeptickou stranou. Dále uvádí: „Členství v EU je geopoliticky i ekonomicky jedinou realistickou možností, jak ukotvit naši exportně orientovanou zemi v politickém i ekonomickém prostředí evropského kontinentu.“

Na své programové konferenci v dubnu letošního roku ODS veřejnosti představila analýzu Silné Česko v Evropě 21. století (.pdf), která se věnuje pozici ODS vůči Evropské unii.

V tomto dokumentu strana například uvádí, že „ODStaké nikdy nepožadovala vystoupení z EU...“ (str. 4) a dále, že „EU je především společenstvím členských států, které má sloužit prosazování jejich zájmů. Evropská integrace nenía nesmí být cílem sama o sobě.“ (str. 4)

Jiným názorem, než jaký oficiálně zastává strana, je známý Václav Klaus mladší, který minimálně jednou k vystoupení z EU Česko vyzval. Učinil tak na svém facebookovém profilu 22. 7. 2016. Klaus ml. zde mimo jiné uvedl: „Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme.“

Předseda strany Fiala pak na Klausovu výzvu reagoval pro zpravodajský server iDNES.cz slovy, že „ODS je demokratická strana, naši členové vyjadřuji různé názory, a proč ne? Tak to má být. Politika ODS je ale jasná a jednotná. Z EU neodcházíme, chceme ji reformovat, bezpečnost je dnes priorita“.