Přehled ověřených výroků

Nepravda
Publikace historiků Akademie věd, na kterou se Okamura odvolával i v minulosti, neobsahuje informace o tom, že by koncentrační tábor v Letech nebyl oplocen. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné další knihy, které by tvrdily, že tábor plot neměl.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Už v minulosti podobný výrok pronesl a následně se za něj omluvil.

Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.

V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.

Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.

Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Doplňme, že Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Dobový nákres „cikánského tábora“ Lety u Písku (1943). Zdroj: ČT24

Romský tábor v Letech u Písku

Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.

Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny. Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí.“ Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.

V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.

Závěr

Tomio Okamura tedy v lednu 2018 prohlásil, že tábor v Letech nebyl v době své existence oplocený, přičemž se odvolával na knihu napsanou historiky z Akademie věd. Publikace, kterou Okamura uvedl pod nesprávným jménem, však toto tvrzení neobsahuje a neobsahuje ani informace ohledně volného pohybu či uvolněném režimu v prostorech tábora. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné knihy, které by tvrdily, že koncentrační tábor v Letech oplocen nebyl. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Nepravda
Rakušan v debatě nesprávně opravuje moderátorku. Podíl Ukrajinců v populaci ČR je totiž skutečně blíže pěti procentům než 5,5 – Ukrajinci konkrétně tvoří 5,15 % obyvatel. Jelikož ministr opravou moderátorky zdůrazňuje, že je jeho číslo přesné, nepoužíváme běžnou 10% toleranci.

K ověření procenta Ukrajinců v populaci nám stačí dva údaje – celkový počet obyvatel Česka a celkový počet Ukrajinců, kteří zde žijí.

Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) k 31. březnu 2023. Dle nich populace Česka od prosince 2021 průběžně roste a na konci letošního března tak republika měla 10 850 620 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince.

Informace o počtu Ukrajinců v Česku lze nalézt na webu Ministerstva vnitra, které publikuje data za jednotlivé měsíce. Vhodné je zde zdůraznit, že tato statistika započítává kromě uprchlíků i občany Ukrajiny, kteří v Česku žijí dlouhodobě a pobývali zde už před ruskou invazí. Dle těchto dat bylo na konci března 2023 (.xlsx) v ČR celkem 527 268 Ukrajinců (.pdf, str. 1). V celé populaci Česka tak tehdy tvořili 4,9 %. 

Dle nejnovějších dat k 31. červenci 2023 (.xlsx) počet Ukrajinců v Česku ještě narostl, a to na 559 243. Pokud pro výpočet procenta Ukrajinců v ČR použijeme poslední aktuální údaj o počtu všech obyvatel, dostaneme podíl dosahující přibližně 5,15 %. 

Ukrajinci tedy tvoří přibližně 5 % obyvatel České republiky, jak v debatě uváděla moderátorka Terezie Tománková. Ačkoli je pravda, že dle dostupných dat počet Ukrajinců v české populaci mírně přesáhl zmiňovaných 5 %, Vít Rakušan nemá pravdu v tom, že by tento podíl byl narostl až k 5,5 %. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Ministerstvo vnitra na konci ledna 2022, tedy těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, evidovalo 200 tisíc lidí s ukrajinským občanstvím žijících na českém území. Podle nejnovějších dat pak v ČR ke 31. červenci 2023 žilo přibližně 559 tisíc Ukrajinců.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury ohledně kriminality cizinců. Poslanec Okamura zmínil, že nejvíce přestupků z cizích státních příslušníků v loňském roce spáchali ukrajinští občané. Rakušan na tomto výroku ilustruje, že při takovém nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“ a kritizuje tak poslance hnutí SPD. Podle něj jeho vyjadřování nespokojenosti vůči jedné skupině obyvatel může vést k tomu, že lidé proti této skupině použijí násilí.

Na konci roku 2021 české úřady evidovaly 196 875 cizinců s ukrajinským občanstvím (.pdf, str. 6), kteří žili na území Česka (.pdf, str. 1). Těsně před začátkem invaze – na konci ledna 2022 – jich bylo 199 210 (.xlsx), tedy zhruba 200 tisíc.

Letošní data Ministerstva vnitra ukazují, že v České republice žilo k 30. červnu 2023 551 113 ukrajinských státních příslušníků (.pdf, str. 1). Na konci července poté jejich počet ještě dále stoupl na 559 243 (.xlsx).

Zdroje: přehledy Ministerstva vnitra za roky 2021, 2022 (.pdf, str. 38) a 2023

Ministr vnitra Vít Rakušan uvádí dva rozdílné údaje ohledně počtu Ukrajinců v ČR před začátkem války. První číslo, tedy 200 tisíc, po zaokrouhlení odpovídá počtu Ukrajinců, který české úřady evidovaly na konci ledna 2022. Druhé číslo, 220 tisíc, se od skutečného počtu sice mírně liší, stále se ale pohybuje v rámci naší 10% tolerované odchylky. Podobně je tomu i v případě údaje, který byl aktuální v době debaty. K 31. červnu 2023 totiž na českém území žilo asi 559 tisíc ukrajinských občanů. Výrok tak z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Oproti roku 2020 se letos podíl cizinců v populaci zvýšil o zhruba 3,4 procentního bodu. Podíl cizinců na trestné činnosti ve stejném období vzrostl o cca 2,7 procentního bodu. Dle těchto dat nárůst počtu cizinců skutečně nekoresponduje s nárůstem podílu cizinců na kriminalitě.

Ministr vnitra Vít Rakušan tímto výrokem reaguje na slova Tomia Okamury, který mluvil o kriminalitě cizinců a zmínil, že v loňském roce nejvíce přestupků spáchaných cizinci připadalo na ukrajinské občany. Rakušan ve své odpovědi uvedl, že při nárůstu počtu Ukrajinců žijících v Česku je logické, že „se i v téhle skupině zvyšuje trestná činnost“. Na námi ověřovaném výroku přitom ilustruje, že nárůst kriminality spáchané cizinci neodpovídá celkovému nárůstu cizinců žijících v Česku.

Počet cizinců v ČR

Podle Českého statistické úřadu (ČSÚ) v roce 2020 na území ČR žilo celkem 10 701 777 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince. Výroční zpráva Ministerstva vnitra o stavu veřejné správy pak uvádí, že na konci roku v Česku pobývalo 634 790 cizinců (.pdf, str. 34). Zastoupení cizinců ve společnosti tak koncem roku 2020 činilo přibližně 5,9 % (.pdf, str. 77).

Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil ČSÚ k 31. březnu 2023, kdy měla republika 10 850 620 obyvatel. Ke stejnému datu bylo podle Ministerstva vnitra evidováno celkem 1 010 692 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 1), a podíl cizinců tedy byl 9,3 %. Pro úplnost doplňme, že podle později zveřejněných dat na konci června tento podíl dosahoval 9,5 % (.pdf, str. 1).

Vít Rakušan tedy v případě roku 2020 i 2023 neuvádí zcela přesná čísla, zejména v případě podílu cizinců v celkové populaci Česka, má ale pravdu v tom, že se počet cizinců zhruba zdvojnásobil. Co se týče procentuálního vyjádření, ke konci března 2023 se ve srovnání s rokem 2020 zastoupení cizinců v populaci zvýšilo o 3,4 procentního bodu.

Zdroje: Český statistický úřad (.xlsx), Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 37; .pdf, str. 1).

Trestná činnost cizinců

Statistické přehledy o kriminální činnosti pravidelně zveřejňuje Policie ČR. Pro výpočet podílu cizinců na trestné činnosti využíváme dva údaje – počet objasněných trestných činů, tedy takových, kdy k zahájení i dokončení trestního řízení došlo ve stejném roce. Druhým údajem je pak počet skutků, který z těchto objasněných trestných činů spáchali cizinci (.xlsx).

Statistika za rok 2020 (.xlsx) uvádí, že policie v daném roce evidovala celkem 6 350 trestných činů spáchaných cizinci, zatímco celkový počet objasněných trestných činů dosáhl hodnoty 77 786. Cizinci tak byli v roce 2020 odpovědní za přibližně 8,2 % trestných činů, v jejichž případě policie zjistila pachatele.

Zatím poslední policejní statistika přehledu kriminální činnosti (.xlsx) mapuje období od začátku ledna do konce června 2023. Uvádí, že za toto období bylo spácháno celkem 4 151 trestných činů, ze kterých byli obviněni cizinci. Celkový počet objasněných trestných činů byl 38 233. Cizinci tak v první polovině roku 2023 byli odpovědní za přibližně 10,9 % objasněných trestných činů. Ve srovnání s rokem 2022 tak tento podíl narostl o přibližně 2,7 procentního bodu.

Závěr

V roce 2020 podíl cizinců v populaci činil 5,9 % a k 31. březnu letošního roku se jednalo o 9,3 %. Podle dat Policie ČR se cizinci na trestné činnosti v roce 2020 podíleli z 8,2 %, zatímco v prvním pololetí roku 2023 z 10,9 %. 

Ministr vnitra tedy uvádí mírně nepřesné údaje, ve srovnání se skutečnými daty se nicméně většina z nich pohybuje ještě v rámci námi tolerované 10% odchylky. Do ní se nevešel jen Rakušanem zmiňovaný podíl cizinců v české populaci (v jehož případě dosahuje odchylka 18 %). 

Na základě těchto dat lze také za správný označit Rakušanův závěr, že nárůst počtu cizinců (o 3,4 p. b.) neodpovídá nárůstu podílu cizinců na trestné činnosti (o 2,7 p. b.). 

Z uvedených důvodů proto výrok Víta Rakušana hodnotíme jako pravdivý, kvůli mírně nepřesným údajům ovšem jako pravdivý s výhradou.

Neověřitelné
Ukrajinci v Česku skutečně tvoří přes 5 % celkového počtu obyvatel. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat současná data ohledně podílu ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce.

Vít Rakušan zde reaguje na slova Tomia Okamury, který mluvil o kriminalitě Ukrajinců. Rakušan zmiňuje, že situace není tak závažná, jak se Okamura domnívá, protože nárůst trestné činnosti cizinců dle něj neodpovídá nárůstu počtu cizinců žijících v Česku. Rakušan na tomto výroku ilustruje, že „není třeba strašit ukrajinským nebezpečím“ a kritizuje předsedu hnutí SPD Okamuru za jeho vyjadřování. Podle Rakušana může totiž Okamurovo „poukazování na jednu skupinu obyvatel“ vést k tomu, že lidé proti této skupině použijí násilí.

Podíl Ukrajinců v populaci

K ověření procenta Ukrajinců v populaci nám stačí dva údaje – celkový počet obyvatel Česka a celkový počet Ukrajinců, kteří zde žijí. Poslední data o počtu obyvatel zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) k 31. březnu 2023. Dle nich populace Česka od prosince 2021 průběžně roste a na konci letošního března měla republika 10 850 620 obyvatel (.xlsx). Toto číslo přitom zahrnuje jak občany ČR, tak i cizince.

Informace o počtu Ukrajinců v Česku lze nalézt na webu Ministerstva vnitra, které publikuje data za jednotlivé měsíce. Je vhodné zdůraznit, že tato statistika započítává kromě uprchlíků i občany Ukrajiny, kteří v Česku žijí dlouhodobě a pobývali zde už před ruskou invazí. Dle těchto dat bylo v ČR na konci března 2023 (.xlsx) celkem 527 268 Ukrajinců (.pdf, str. 1). V celé populaci Česka tak tehdy tvořili 4,9 %.

Dle novějších dat k 31. červenci 2023 (.xlsx) počet Ukrajinců v Česku ještě narostl, a to na 559 243. Pokud pro výpočet procenta Ukrajinců v ČR použijeme poslední aktuální údaj o počtu všech obyvatel, dostaneme podíl dosahující přibližně 5,15 %.

Podíl Ukrajinců na kriminalitě

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž k 31. červenci bylo evidováno 111 465 trestných činů (.xlsx). Údaje však přímo neuvádí, jaký byl podíl Ukrajinců na trestné činnosti. Policie zmiňuje pouze obecný podíl cizinců. Ti z objasněných skutků (jejichž počet činí 44 579) spáchali 4 877, tedy 10,9 %.

Statistiky vyčíslující podíl samotných Ukrajinců na trestné činnosti se nám pro rok 2023 ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Ministr vnitra Rakušan pouze v první polovině srpna uvedl, že jejich kriminalita se pohybuje kolem čtyř procent (video, čas 13:51). Jeho vlastní slova nicméně k ověření výroku použít nemůžeme. Obrátili jsme se proto na policejní Odbor komunikace a vnějších vztahů s dotazem, zdali by nám tyto statistiky neposkytli. Ke dni zveřejnění naší analýzy nám však Policie neodpověděla.

Pro kontext tedy uvedeme alespoň data o kriminalitě jednotlivých národností z roku 2022. Například zpráva kriminální policie v hodnocení trestné činnosti za rok 2022 uvádí, že Ukrajinci tvořili 3,2 % trestně stíhaných osob (.pdf, str. 73).

Co se týče přestupků, Ministerstvo vnitra pravidelně vydává výroční zprávy o stavu veřejné správy. Ze zprávy za rok 2022 vyplývá, že nejpočetnější skupinou cizinců odpovědných za páchání přestupků na území ČR byli v roce 2022 Ukrajinci (.pdf, str. 56). Podle statistiky jich konkrétně spáchali 4 486, tedy přibližně 3,7 %.

Závěr

Ministr vnitra Vít Rakušan má tedy pravdu v tom, že Ukrajinců v Česku žije přibližně 5,5 %. Z veřejně dostupných zdrojů však nemůžeme ověřit, jaký je podíl ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce. Výrok, ve kterém Vít Rakušan porovnává tyto dva údaje, proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zavádějící
V roce 2022 opravdu došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů cca o 17 %. Meziroční nárůst ale dle policie souvisí s uvolněním proticovidových opatření. Kvůli těm se totiž v letech 2020 a 2021 kriminalita naopak výrazně propadla. Oproti roku 2019 byla loni kriminalita nižší.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o vývoji počtu registrovaných trestných činů, jejichž statistiky zveřejňuje Policie ČR. Podle něj počet trestných činů v roce 2022 oproti předchozímu roku stoupl o 17 %, což dává za vinu ministru vnitra Vítu Rakušanovi, který tak dle Okamury „nezvládá svou funkci“. Upřesněme, že ministr Rakušan je v úřadě, stejně jako celá současná vláda, od 17. prosince 2021.

V roce 2022 podle policie došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů o 18,8 % (.pptx, str. 9). V loňském roce bylo konkrétně evidováno 181 991 skutků, zatímco v předešlém roce pouze 153 233. Policie ovšem upozornila, že tento meziroční nárůst přičítá především rozvolnění protipandemických opatření. Upřesněme, že ke zrušení většiny restrikcí Fialova vláda přistoupila na jaře 2022 kvůli zlepšení epidemické situace.

V této souvislosti je proto nutné zmínit, že v prvních dvou letech koronavirové krize, tedy v roce 2020 i 2021, byla kriminalita v Česku výrazně nižší než v předchozích „necovidových“ letech. Jak ukazuje graf níže, v roce 2020 došlo k meziročnímu propadu téměř o  17 %, protože policie evidovala o zhruba 34 tisíc trestných činů méně než v roce 2019. V roce 2021, kdy Česko pandemie zasáhla nejhůře, celkový pokles ještě pokračoval.

Už podle dřívějších vyjádření policie patřila mezi hlavní důvody (.pdf, str. 5) takto výrazného poklesu právě omezující opatření (.pdf, str. 190–191), která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice. Že došlo ke změně „rutin a příležitostí pro páchání trestné činnosti“ v důsledku omezení pohybu obyvatel, zmiňoval v květnu 2023 i odborný časopis Česká kriminologie (.pdf, str. 20). „Obecně lze říci, že kriminalita výrazně poklesla spolu se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň,“ dodávají k tomu autoři článku.

Na to, že je problematické porovnávat „covidový“ rok 2021 s rokem 2022, upozorňoval například policejní prezident Martin Vondrášek už v lednu 2023.

Dodejme, že počet registrovaných trestných činů byl v roce 2022 nižší než v roce 2019, tedy před pandemií covidu‑19.

Shrnutí

Tomio Okamura správně uvádí, že počet trestných činů v roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, meziročně vzrostl přibližně o 17 % – jednalo se dokonce téměř o  19% nárůst. Ve výroku však nezmiňuje vliv pandemie covidu‑19, respektive protipandemických opatření. Právě tato omezení přitom policie označuje jako jeden z hlavních důvodů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 oproti dřívějším rokům výrazně nižší. Restrikcemi ovlivněný rok 2021 tak s rokem 2022, ve kterém došlouvolnění opatření, podle zástupců policie nelze„objektivně srovnávat“

Jak tedy vyplývá z vyjádření policie, meziroční nárůst počtu trestných činů v roce 2022 souvisí zejména s obecným stavem, kdy se rozvolňovala protipandemická opatření. Ta v letech 2020 a 2021 naopak stála za výrazným propadem počtu trestných činů kvůli snížené mobilitě lidí. Jelikož Tomio Okamura v kontextu výroku vliv pandemie covidu‑19 opomíná, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Pravda
Počet zadržených nelegálních migrantů v roce 2022 meziročně stoupl o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci pak bylo zjištěno o 1 543 % osob více než v roce 2021. Nepřesný údaj 1 643 % však uvádí Policie i Ministerstvo vnitra, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura (SPD) ve svém výroku zjevně uvádí čísla, která zveřejnila Policie ČR na začátku letošního roku. Jedná se konkrétně o údaje za období od 1. ledna do 31. prosince 2022 a jejich meziroční srovnání s rokem 2021. Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a důvěru získala v lednu roku následujícího. Lze tedy tvrdit, že se čísla týkají doby „ministrování“ členů Fialova kabinetu.

Policie ČR, respektive její prezident Martin Vondrášek a tehdejší ředitel cizinecké policie Milan Majer, prezentovali data o nelegální migraci na tiskové konferenci uskutečněné v lednu 2023 (video). Z jejich vyjádření vyplynulo, že za loňský rok bylo při nelegální migraci na českém území zadrženo 29 235 osob. Z toho většina (29 034 osob, tedy 99,3 %) při nelegálním pobytu. Zbylých 201 osob pak bylo zadrženo při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky. Doplňme, že migrace přes vnější schengenskou hranici se vztahuje jen na hraniční přechody na mezinárodních letištích.

Pro lepší pochopení uveďme definice, se kterými pracuje Ministerstvo vnitra. To nelegální migraci definuje jako „neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.“ Druhým ve výroku zmíněným termínem je pak tranzitní migrace. Tou je také myšlen neoprávněný vstup a pobyt na území státu, ovšem ne za účelem setrvání v daném státě, ale s cílem přesunout se do dalších zemí.

Tranzitní migrace

Právě o kategorii nelegální tranzitní migrace mluví Tomio Okamura nejdříve. Podle policie bylo skutečně zadrženo o 1 643 % osob více než v roce 2021. Musíme však doplnit, že jak na policejním webu, tak např. ve zprávě Ministerstva vnitra (.pdf, str. 2) je výpočetní chyba – jak ukazuje následující graf, ve skutečnosti se mezi lety 2021 a 2022 záchyt tranzitní migrace zvýšil o 1 543 %.

Konkrétně se pak jedná o nárůst z 1 330 tranzitních migrantů v roce 2021 na 21 852 v roce 2022. Upřesněme také, že kategorie migrantů, kteří měli namířeno do dalších, většinou evropských zemí, se následně započítává do celkového počtu nelegálních migrantů.

Zdroj dat v grafu: 20152021 (.pdf, str. 2), 2022 (.pdf, str. 2)

Co se týče národnostního složení tranzitních migrantů v roce 2022, většina pocházela ze Sýrie, následně Turecka a Afghánistánu. Policie monitorovala také způsob, jakým se do země dostali. Z případů, u kterých se toto podařilo zjistit, přijela největší část vlaky, dodávkou či mikrobusem a osobními automobily. V tomto kontextu zmiňme, že si policie všimla nového trendu, a to přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Dodejme, že výrazné zvýšení odhalování tranzitní migrace také přispělo ke zvýšení počtu dopadených převaděčů. V loňském roce jich policie zadržela 277, což je 433% nárůst oproti předchozímu roku. Národnostně převaděčům dominovali Ukrajinci, Syřané, Češi, Gruzínci a Turci.

Celková nelegální migrace

Celkový počet nelegálních migrantů se meziročně také zvýšil, a to o 18 065 osob, tedy o 161,7 %. Následující graf znázorňuje meziroční početní i procentuální rozdíly v oblasti nelegální migrace.

Zdroj dat v grafu: 2008–2021 (.xlsx), 2022

Policie ve svých datech uvádí také národnostní složení nelegálních migrantů. Nejvíce lidí pocházelo ze Sýrie (71,8 % z celkového počtu nelegálních migrantů), následně z Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Většina nelegálních migrantů tedy pochází ze Sýrie, což policie přičítala tamní vnitropolitické a bezpečnostní situaci. 

Kvůli migrační vlně Ministerstvo vnitra na konci loňského září obnovilo kontroly na hranicích se Slovenskem s cílem zabránit nelegální migraci. Tyto kontroly měly původně skončit 8. října 2022, nakonec však trvaly až do začátku února 2023. Právě tyto kontroly přispěly ke zvýšenému počtu zadržených migrantů – policie např. uvádí, že při nich v roce 2022 odhalila 9 404 nelegálních tranzitních migrantů.

Shrnutí

Předseda SPD Tomio Okamura zjevně odkazuje na statistiky Policie ČR. Ty ukazují, že v roce 2022 meziročně opravdu narostl počet záchytů nelegálních migrantů o 161 %. V případě tranzitní migrace pak přehled Policie ČR obsahuje výpočetní chybu a namísto nárůstu o 1 543 % uvádí Okamurou zmiňovaný růst o 1 643 %. Tatáž chyba se vyskytuje například i ve zprávě Ministerstva vnitra. 

Přestože tedy Tomio Okamura ve svém výroku zdůrazňuje přesnost uváděných údajů a ty přesné nejsou, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou. Okamura se totiž odkazuje na nepřesné oficiální údaje a využívá tak legitimní zdroj dat.

Pravda
V prvním pololetí roku 2019 bylo spácháno 101 864 trestných činů, zatímco za prvních šest měsíců roku 2023 to bylo 96 787. V porovnání s rokem 2019 bylo tedy spácháno přibližně o pět tisíc trestných činů méně.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili legislativní změnu z října 2020, která zvýšila minimální škodu, od které je skutek trestným činem.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle kterého se Rakušanovi coby ministru vnitra bezpečnost „vymkla z rukou“ kvůli nárůstu kriminality. Ministr připouští, že kriminalita meziročně vzrostla, ovšem zdůrazňuje, že relevantním porovnáním je srovnání letošních údajů s rokem 2019, a to kvůli pandemii covidu-19.

Statistiky kriminality zveřejňuje Policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok jsou k 5. září zatím dostupná data pouze za prvních šest měsíců. Za první pololetí roku 2019 (.xlsx) byl registrován celkový počet 101 864 trestných činů. Za stejné období v roce 2023 (.xlsx) se pak jedná o 96 787. Oproti roku 2019 je tedy kriminalita za prvních šest měsíců roku 2023 nižší o 5 077 případů.

Dodejme, že v letošním roce je celková kriminalita za sledované období nejvyšší právě od roku 2019. Důležité je ale zmínit, že pokles v minulých letech souvisí s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 20). Na to na začátku letošního roku poukázala i samotná Policie: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření.“

Zmiňme také, že se na poklesu podílela změna klasifikace trestných činů (.pdf, str. 7). V říjnu 2020 totiž nabyla účinnosti novela trestního zákoníku, která zvýšila hranice škod trestných činů (.pdf, str. 3; .pdf, str. 14). Trestným činem tedy nově bylo způsobení škody ve výši nejméně 10 tisíc korun, nikoliv pouze 5 000 (.pdf, str. 20). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli, jaký přesně vliv tato legislativní změna měla. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Police ČR, které nám pouze sdělilo, že přesný „vliv zvýšení minimální hranice nelze objektivně vyčíslit, (…) žádná validní statistická data, která by vám mohla pomoci, v této konkrétní podobě nemáme.“

Při porovnání statistik Policie ČR za první pololetí roků 2019 a 2023 tedy dojdeme k závěru, že oproti roku 2019 je letos celková kriminalita opravdu nižší zhruba o 5 000 trestných činů, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Kriminalita letos meziročně sice vzrostla, nárůst je ale zhruba šestinásobně nižší než mezi lety 2022 a 2021. V prvním pololetí r. 2022 policie evidovala o 19 682 trestných činů více než za stejné období předchozího roku, letos zaznamenala jen o 3 134 případů více než v r. 2022.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle nějž se bezpečnost Rakušanovi coby ministru vnitra „vymkla z rukou“ v souvislosti se 17% nárůstem kriminality mezi lety 2021 a 2022. Ministr Rakušan svým výrokem ilustruje, že situace není tak závažná jak uvádí Okamura, jelikož v letošním roce dle něj kriminalita sice stoupla, ale šestkrát méně než v předešlém roce. Nárůsty míry kriminality by se ale podle Rakušana měly srovnávat mezi obdobími, která nebyla ovlivněna pandemií covidu-19, ne způsobem, jakým to dělá Tomio Okamura.

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 5. září dostupná data pouze za prvních šest měsíců. V našem odůvodnění tedy budeme porovnávat údaje týkající se právě prvních pololetí minulých let.

Jak je vidět na následujícím grafu, při porovnání prvních pololetí od roku 2016 do roku 2023 je zřejmé, že během pandemie covidu-19, která vypukla na začátku roku 2020, kriminalita výrazně poklesla. V roce 2021 byla podle Českého statistického úřadu kriminalita dokonce nejnižší za 10 let.

Při rozvolňování opatření v roce 2022 míra kriminality stoupla. Právě v prvním pololetí roku 2022 (.xlsx) byl meziroční nárůst kriminality nejvyšší v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (.xlsx) – policie evidovala přibližně o 20 tisíc spáchaných trestných činů více (konkrétně o 19 682 případů).

K vývoji kriminality v roce 2022 se vyjádřila i Policie ČR. V tiskové zprávě z ledna 2023 stojí: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.“ Ani míra kriminality v letošním prvním čtvrtletím ale nedosáhla hodnot roku 2019.

Oproti tomu meziroční nárůst kriminality z prvního pololetí roku 2022 (.xlsx) na rok 2023 (.xlsx) je výrazně nižší – policie zaznamenala pouze o 3 134 trestných činů více. Při porovnání dat tedy dojdeme k závěru, že v letošním roce je nárůst trestných činů přibližně šestinásobně nižší, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
V meziročním srovnání opravdu objasněnost vzrostla a počty uvedených trestných činů klesly. V dlouhodobějším měřítku oproti předcovidovému roku 2019, což Rakušan zdůrazňoval jako jediný relevantní způsob srovnání, ale objasněnost naopak klesla a mravnostní kriminalita narostla.

Ministr vnitra Vít Rakušan zde navazuje na své předchozí vyjádření, ve kterém zdůrazňoval, že je podle něj relevantní používat jen srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019, tedy sledovat dlouhodobější vývoj kriminality. Diváci by se podle jeho slov neměli nechat vystrašit krátkodobějšími srovnáními, která ukazují nárůst trestných činů, což Tomio Okamura v debatě spojoval s nárůstem počtu migrantů (video, čas: 23:24).

Rakušan poté např. vyzdvihoval, že za leden–červen 2023 policie evidovala o celých pět tisíc trestných činů méně než v prvním pololetí 2019. Vzápětí nato uvedl, že za první pololetí roku 2023 objasněnost kriminality stoupla a mravnostní a hospodářská trestná činnost klesla.

Objasněnost

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 20. srpnu dostupná jen data za první pololetí 2023. Objasněnost proto porovnáváme podle prvních šesti měsíců za rok 20222023, jak ostatně činí i ministr vnitra Rakušan. Zároveň v hodnocení nebereme v potaz dodatečnou objasněnost, tedy případy, kdy sice v daném roce došlo k objasnění skutku, trestní řízení u něj ale začalo už v předešlém roce či ještě dříve.

Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2023 bylo za prvních šest měsíců objasněno celkem 38 233 trestných činů (.xlsx), celkem o 1 300 více než v předešlém roce (.xlsx). Z celkového počtu trestných činů jich za letošní půlrok bylo objasněno 39,5 %, v roce 2022 pak tento poměr za stejné období činil 39,4 %. Při porovnání prvních pololetí v roce 2023 a 2022 objasněnost celkové kriminální činnosti tedy mírně stoupla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, kdy podíl dosahoval 41,8 %, nicméně objasněnost klesla (.xlsx).

Mravnostní a hospodářská trestná činnost

Mezi mravnostní trestné činy patří skutky jako znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství a jiná provinění, která zasahují do důstojnosti osob v sexuální oblasti. Pod hospodářskou kriminalitu pak spadají trestné činy jako je např. padělání peněz, korupce či praní špinavých peněz.

Jak mravnostní, tak hospodářská trestná činnost v prvních šesti měsících roku 2023 meziročně poklesla. V letošním roce policie za dané období evidovala 1 788 mravnostních trestných činů (.xlsx), tj. o 160 méně než loni (.xlsx). Co se týče hospodářské kriminality, v roce 2023 za první půlrok policie v této oblasti zaznamenala 7 304 trestných činů (.xlsx), a meziročně tak toto číslo kleslo o 612 případů (.xlsx).

Hospodářská kriminalita poklesla také oproti roku 2019 (.xlsx). Mravnostní trestná činnost ale v tomto srovnání naopak vzrostla, a to přibližně o 250 případů.

Pro úplnost doplňme, že v roce 2023 klesla i objasněnost u obou zmíněných kategorií. V prvních šesti měsících roku 2019 bylo objasněno celkem 54,2 % případů mravnostní trestné činnosti (.xlsx), v roce 2023 to však bylo 42,3 % (.xlsx). Co se týče hospodářské trestné činnosti, v roce 2019 se policii podařilo objasnit 40,9 % těchto skutků (.xlsx), v roce 2023 pak tento údaj poklesl na 35,3 % (.xlsx).

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan se tedy nemýlí – za první polovinu roku 2023 oproti stejnému období roku 2022 objasněnost trestných činů stoupla, a to o 0,1 procentního bodu, a ubylo mravnostních i hospodářských trestných činů. Dlouhodobější trend vývoje objasněnosti a mravnostní kriminality je však zjevně negativní.  

Bezprostředně před tímto výrokem ministr vnitra zdůraznil, že „relevantní údaj je, že srovnáváme s rokem 2019“. Daný segment diskuse mezi ním a Tomiem Okamurou se navíc vede o tom, jaký dopad měl příliv uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Právě proto je vhodnější sledovat dlouhodobější trend.

Vít Rakušan tak nejprve oprávněně kritizuje Tomia Okamuru za zavádějící srovnání statistik kriminality a hned na to sám využívá podobně  selektivní přístup ke statistice a odkazuje se na meziroční srovnání tam, kde vyznívá pozitivně. Jeho výrok tak hodnotíme jako zavádějící.