Přehled ověřených výroků

V prezidentských volbách roku 2003 vypadl Miloš Zeman v prvním kole druhé volby a po neoficiálním vyhlášení výsledků opustil Španělský sál Pražského hradu. Informaci, že Miloš Zeman odešel z Pražského hradu, aniž by o tom někdo věděl, potvrdil i Zemanův asistent Michal Kucián.

V archivu Českého rozhlasu se dokonce doslova uvádí: „Zeman to neunesl a z Pražského hradu beze slova utekl.“

Na TV Nova v den volby v hlavní zpravodajské relaci rovněž publikovali tuto zprávu:

„Zeman prohru neunesl a ihned odjel, nevyčkal ani na oficiální vyhlášení výsledků. Svého asistenta si poslal pro kabát a zadním vchodem z Hradu zmizel.“ (Zdroj: TV Nova; Rubrika: Televizní noviny 19:30 - Volba prezidenta republiky. 24. ledna 2003.)

Od roku vzniku samostatné České republiky do roku 2013 probíhala volba prezidenta na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. Pokud nebyl v prvním kole této společné schůze nikdo z kandidátů zvolen - nezískal nadpoloviční většinu všech hlasů v obou komorách parlamentu, konalo se kolo druhé, popřípadě kolo třetí (Cabada & Vodička, 2011; Politický systém České republiky - Historie a současnost; Praha: Portál).

Volba hlavy státu roku 2003 se opakovala třikrát (15. ledna, 24. ledna a 28. ledna), měla 9 kol a v 9. kole zvítězil Václav Klaus.

Od roku 2013 je prezident republiky volen přímou volbou (Čl. 54, Hlava III., Ústava České republiky). Tato změna nabyla účinnosti 1. října 2012, a to díky přijetí ústavního zákona č. 71/2012 Sb.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože u řady položek nelze z transparentního účtu kampaně Michala Horáčka poznat, komu jsou platby odesílány. Odůvodnění obsahuje také reakci Michala Horáčka na naše hodnocení.

Transparentní účet Michala Horáčka je dostupný na jeho webových stránkách Michalhoracek.cz. Jak uvádí v rozhovoru pro Lidové noviny, jsou dostupné dva jeho účty. Konkrétně účet spolku Máme na víc, který byl založen pro potřeby kampaně a funguje od května 2017, a dále také účet na jméno Michala Horáčka, přes nějž od června již kampaň nefinancuje.

Pokud se podíváme na aktuální výdaje z rozpočtu, skutečně lze dohledat velmi podrobně jednotlivé položky, a to včetně těch, které jsou takříkajíc nízkoobjemové. Při pohledu na květnový a také červnový výpis z účtu, který je zveřejňován (nejde tedy o transparentní účet ve smyslu, že lze vidět jednotlivé pohyby v reálném čase), můžeme sledovat jednotlivé položky.

Z pohledu příjmů má Horáček nesporně pravdu. Jediným dárcem je on sám. Problém nastává u výdajů, kde velká řada položek neuvádí účet, vůči kterému probíhají platby, a ani dodavatele služeb. Z tohoto pohledu je výrok hodnocen jako nepravdivý, protože byť položky nejsou vedeny např. jako „provoz kampaně“ a lze vidět, kolik Horáček posílá např. na správu sociálních sítí nebo grafické práce (aj.), nelze zde najít, komu dané peníze posílá.

Reakce Michala Horáčka:

„Jakkoli si činnosti Demagog.cz vážím a jsem přesvědčen i o dobré vůli jeho lidí, s hodnocením "Nepravdivé" u svého vyjádření ohledně mého transparentního účtu nemohu souhlasit.Mým zadáním bylo, aby u každé platby bylo uvedeno jméno pozice uvnitř nebo mimo mého týmu číslo účtu účel platby.ČSOB nám bohužel nevyšla vstříc s odkazem na to, že ve svých formulářích nemá tak dlouhé kolonky. Museli jsme se tedy spokojit se zveřejněním pozice čísla účtu příjemce. Tak to také posíláme, odkaz zde:

ČSOB, aniž by nás o tom informovala, však čísla účtů uvádět přestala.Tuto banku ovšem nevlastním a za její kroky nejsem zodpovědný. Odpovídám jen za ty svoje. A ty jsou prokazatelně správné. Hodnotit mé vyjádření jako "nepravdivé" proto nepovažuji za fér.Naprostá otevřenost je základní charakteristikou mé kandidatury. Nic, co se jí týká, není, nebylo a nebude nepravdivé, ale vždy úzkostlivě pravdivé.

Dr. Michal Horáček“

Intenzita kampaně se nedokládá úplně snadno. Na webových stránkách Michala Horáčka je dohledatelná sekce Kde se potkáme, v níž jsou uvedeny plánované akce a rovněž i mapa s přehledem míst, které již Horáček navštívil. Všechna místa ovšem nejdou zcela identifikovat, co se týká data návštěvy. Je také otázkou, zda Horáček počtem míst zamýšlí počet navštívených obcí, nebo zda mluví o počtu různých akcí, kterých může být v daných obcích více.

Například za poslední týden, tedy od 30. června do 7. července, dle svých příspěvků na FB Michal Horáček navštívil tato místa - Opavu, Hradec nad Moravicí, Novosedly, Karlovy Vary a Boletice.

Z dostupných zdrojů nejsme schopni údaj 21 navštívených míst během týdne potvrdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože TOP 09 sice ve svém volebním programu artikuluje potřebu hledání shody nad důchodovou reformou jako jediná strana, další subjekty však chtějí v oblasti penzí také činit různé kroky, které odpovídají jejich ideovému zaměření.

TOP 09 píše, že se chce vrátit k druhému pilíři, jenž byl zrušen, to ovšem např. levicové strany logicky nepodporují a úpravu systému vyplácení penzí vidí v dalším posilování třetího pilíře. Neznamená to tedy, že by TOP 09 jako jediná artikulovala úpravy v oblasti důchodů, jako jediná zřetelně požaduje navrácení zrušeného druhého pilíře, resp. diskuzi o tomto navrácení.

Jelikož není možné postihnout všechny politické subjekty v zemi, vybíráme pro ověření ty, které mají reálnou možnost překročit 5% hranici.

Začneme Kalouskovou TOP 09. Ta se jako jediná z analyzovaných stran ve svém volební programu zabývá důchodovým systémem o něco rozsáhleji (.pdf, str. 26). K danému uvádí:

„Naší prioritou je stabilní důchodový systém, udržitelný na desetiletí dopředu a opřený o druhý pilíř důchodového pojištění. Jeho zrušení byla obrovská chyba, neboť tím zmizel instrument k posílení individuální zásluhovosti v rámci povinného pojištění. Jsme proto kdykoli připraveni vést politickou diskusi o jeho znovuzavedení.Pokud k zavedení druhého pilíře nebude většinová vůle, pak budeme jednoznačně prosazovat další snižování sociálního pojištění a posílení státní podpory dobrovolného připojištění. K existujícímu solidárnímu principu je nutné zásadně posílit tyto individuální zásluhy v rámci povinného pojištění, a tím umožnit občanovi, aby sám odpovědně přistoupil ke své budoucnosti.“

V jiné části volebního programu také deklaruje (.pdf, str. 7), že „... znovu otevřeme diskusi o důchodové reformě s cílem dosáhnout politického konsenzu na jejím vyřešení.“

ČSSD hovoří ve svém Volebním programu pro volby 2017 (.pdf, str. 17) o změně důchodového systému a zvyšování důchodů. Toto téma zmiňuje také jako jednu ze svých priorit v dokumentu nazvaném Hlavní priority programu pro volby 2017 (.pdf).

ODS se problematice důchodů věnuje na více místech svého volebního programu, například v kapitoleNízké a jednoduché daně, kde slibuje prosadit „možnost posílat 1 % důchodového pojištění jako příspěvek na důchod pro rodiče či prarodiče“. Dále pak tato problematika objevuje v kapitoleRodinná a sociální politika.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš představil 29. 6. 2017 některé programové priority pro nadcházející volby, jedná se však zejména o daňové záležitosti. V rozhovoru pro IHNED.cz z 30. 6. 2017 Babiš uvedl: „...samozřejmě je důležitý program. Ale jak jste řekla, náš program je takový variabilní. Já jsem člověk, který uznává pravicový přístup, ale zároveň mám sociální cítění. Díky politice jsem poznal, jak lidi žijí, jak je spousta lidí chudých, a chci jim pomoct. Takže jsme někde uprostřed a ono se hraje na ty programy.“ Na webu hnutí ANO se kompletní program pro volby 2017 nenachází, hnutí jej prozatím v celé šíři nezveřejnilo.

KSČM se problematice důchodů věnuje ve volebním programu ve druhé kapitole nazvané Sociální spravedlnost a úcta k práci, kde hovoří o potřebě pravidelné a důstojné valorizace důchodů tak, aby byly naplněny potřeby starobních důchodců.

Na webu hnutí SPD, jejímž lídrem je Tomio Okamura, se program určený pro volby 2017 nenachází. Dohledat lze pouze obecné priority strany nazvané Deset zásadních programových bodů politického hnutí SPD. Zde se můžeme dočíst o nutnosti zvyšování důchodů všem o stejnou částku (bod 8 programu).

Piráti pak nabízejí teze jako „zaručený minimální důchod“ ve výši 75 % průměrné mzdy nebo větší možnosti u připojištění (třetí pilíř).

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící. Kalousek vytváří dojem, že jeho strana je jediná, která chce řešit penze. Sám pak definuje to, co je důchodová reforma, jejím připodobněním k systému, který rozjížděla vláda Petra Nečase (správnost této cesty nehodnotíme, pro ověření výroku je podstata této reformy podružná).

Další strany se skutečně přímo nehlásí k návratu tohoto systému, nicméně i ony představují kroky v oblasti penzí. Nenazývají to ovšem souhrnně důchodovou reformou a jde spíše o parametrické úpravy systému stávajícího.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Nicméně Kalousek mluví o „státním aparátu“, což navozuje dojem, že mluví pouze o počtu úředníků a ne o státních zaměstnancích. Kromě úředníků totiž vláda nabírala i např. učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

Přímo o 30 tisících úřednících mluví předseda TOP 09 dále v rozhovoru přímo („Koneckonců privátní sféra se potýká s nedostatkem pracovních sil a 30 tisíc úředníků absorbuje velmi rychle a ráda je zaměstná“). Zda jde o „neuvěřitelné nabobtnání“, ponecháme na posouzení čtenáře.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT.

V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má být přijato 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Nejde však pouze o úředníky, jsou mezi nimi i učitelé, policisté, vojáci, hasiči aj.

Výrok označujeme jako neověřitelný, protože neexistují žádná srovnatelná data, podle kterých by se počet zadaných zakázek bez výběrového řízení vládou Bohuslava Sobotky dal správně posoudit nebo porovnat s ostatními vládami České republiky.

Data o množství veřejných zakázek jsou dostupná pouze od roku 2006 a to v podobě výročních zpráv, ze kterých se nedají čerpat přesné informace o jednotlivých vládách. Rozdělit jednotlivá vládní období se dá až v novém Informačním systému o veřejných zakázkách, který funguje od začátku roku 2013. Data také zahrnují i zakázky jednotlivých krajů a objektů, které kraje spravují, nejen vládní zakázky.

Typ zakázek, které mohou proběhnout bez výběrového řízení, jsou „jednací řízení bez uveřejnění“. Vláda Bohuslava Sobotky od začátku působení (za tři roky a pět měsíců) zadala 7 824 zakázek s jednacím řízením bez uveřejnění v konečné ceně zhruba za 41,6 mld. Kč. Pro srovnání, za šest měsíců svého působení zadala vláda Jiřího Rusnoka 1 455 zakázek s jednacím řízením bez uveřejnění v hodnotě 1,4 mld. Kč. Oba údaje jsou ovšem orientační, protože zahrnují i zakázky krajů.

Výrok označujeme za pravdivý, neboť dle dostupných zdrojů informací byl Kalousek jako ministr financí skutečně jediný, který snižoval mzdové objemy ve státní správě a to konkrétně v době ekonomické recese.

Dle oficiálních informací z webových stránek vlády působil Miroslav Kalousek mezi lety 1990-1992 jako zaměstnanec Úřadu vlády ČR, a to konkrétně jako odborný poradce místopředsedy vlády v oblasti ekonomické transformace a následně jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády ČSFR. Mezi lety 1993–1998 zastával Miroslav Kalousek na Ministerstvu obrany ČR také funkci náměstka.

Od roku 1998 je již pět volebních období Miroslav Kalousek členem Poslanecké sněmovny.

Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí ve dvou vládách - ve druhé vládě Mirka Topolánka a ve vládě Petra Nečase. 25. dubna 2007 schválila vláda Kalouskův návrh na snižování počtu zaměstnanců státní správy o 3 % ročně až do roku 2010. Příslušný dokument vlády k dispozici zde.

7. prosince 2010 schválila vláda další soubor nařízení, kterým se snížily platy zejména příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Tarifní tabulky zaměstnanců státní správy a veřejné správy zůstaly zachovány ovšem vyjma pedagogů.

Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu - Projektu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Státní úředníci: Kolik jich je a za kolik pracují? (.pdf) byl počet úředníků státní správy de facto stagnující (str. 5) a k nárůstu došlo až v roce 2012, nicméně tento nárůst způsobily citujeme: „. .. administrativní změny od roku 2012, včetně započítání příslušníků Policejního prezidia a ředitelství Hasičské záchranné služby přímo pod Ministerstvo vnitra a diplomatické služby pod Ministerstvo zahraničních věcí...“ Dále oproti deklarovanému 3% každoročnímu poklesu zaměstnanců ve státním sektoru od konce roku 2006 do roku 2010 (celkově tedy o 11,5 %) došlo k reálnému poklesu pouze o 2,4 % (.pdf, str. 9), přičemž ono snížení stavu bylo v případě ústředních orgánů státní správy nevýznamné (viz výše) a naopak z velké většiny dopadlo na zaměstnance škol (.pdf, str. 9).

Od roku 2008 do roku 2011 skutečně klesly objemy finančních prostředků (.pdf, str. 6) na platy státních úředníků a také jejich reálné hrubé měsíční platy (.pdf, str. 7).

Tento pokles rovněž dokládají informace zachycené v Státních závěrečných účtech za roky 2010 (.pdf, str. 51; tabulka 26) a 2011 (.pdf, str. 53; tabulka 27). Mezi lety 2010 a 2011 došlo ke snížení objemu výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné.

Na základě Státních závěrečných účtů od roku 2003 do roku 2009 (dostupných zde) je možné vidět postupný růst výdajů za platy ve státní sféře.

Následně od roku 2013 roste počet státních zaměstnanců, dokládá to také tabulka č. 17 v návrhu státního rozpočtu na rok 2017 (.pdf, str. 224) avšak v celkovém objemu finančních prostředků i počtu zaměstnanců jsou započteny rovněž zaměstnanci škol nebo ozbrojených složek státu tudíž nelze jednoznačně stanovit objem prostředků na úředníky státní správy.

Česká ekonomika je v tomto období (červenec 2017) v dobré kondici s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. V prvním čtvrtletí 2017 byla obecná míra nezaměstnanosti 3,4 %. Z ekonomického pohledu ale nikdy nelze dosáhnout plné zaměstnanosti, čili současný stav se dá považovat za uspokojivý. Z tohoto vyplývá i skutečnost, že v době, kdy pracuje velké množství obyvatel, jsou odváděny i vyšší částky na penzijní pojištění. Jak moc vysoké, necháváme na vlastním posouzení.

Podstatné v tomto případě je, co se děje s důchodovým účtem. Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že počínaje rokem 2009 je tento účet v deficitu. Tento schodek se ale postupně snižuje. Za rok 2016 činil schodek důchodového účtu 16,3 mld. Kč.

Graf: Vývoj příjmů a výdajů na dávky důchodového pojištění 2008–2016 Zdroj dat: ČSSZ (.pdf)

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 132) k zákonu o elektronické evidenci tržeb by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchodu mohl činit 4,9 miliard Kč. Celková výše daňových úniků v oblasti DPH podle odhadů ministerstva financí činí (.pdf, str. 6) za rok 2012 80 miliard Kč.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně. Podle jeho analýzy (.pdf, str. 14–16) se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 %.

Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 5–10 % všech daňových úniků v oblasti DPH. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků za pravdivý.

Miroslav Kalousek tvrdí, že současná koalice zcela rezignovala na snahu postihovat velké daňové úniky a soustředí se pouze na malé subjekty. Byť je pravdou, že především vlajková loď koalice (EET) se dotýká zejména ve veřejném vnímání menších subjektů (fakticky platí pro všechny stejně jako kontrolní hlášení), není pravdou, že by nedělala vláda v dané oblasti nic. Bývalý ministr financí Babiš velmi zastával rozšíření režimu reverse charge, což mělo mířit na velké podvody v oblasti DPH. Tuto agendu tlačil i na evropské úrovni. Rovněž vláda klade velký důraz na spolupráci resortů v rámci tzv. Daňové Kobry.

Je jistě možné hledat řadu oblastí, na které není upřena taková pozornost (jako např. tzv. daňové ráje). Resp. šlo by popsat další oblasti, které by měly být vystaveny většímu tlaku a kontrole, to je ovšem otázka politického rozhodnutí. Nicméně není pravdou, že by vláda zcela ignorovala také možné velké podvody v oblasti daní.

Významné daňové úniky jsou oblastí, ve které se vláda během svého funkčního období angažovala několika kroky. Konkrétně jde o tato opatření:

Na boj proti karuselovým podvodům, které podle ředitele Generálního finančního ředitelství Janečka tvoří spolu s fiktivními hlášeními dvě třetiny z daňových úniků na DPH, byla zavedena plátcům DPH povinnost kontrolního hlášení. Toto opatření dopadá i na drobnější subjekty.

V červnu 2014 pak odstartovala činnost Daňové Kobry, speciálního týmu skládajícího se z policistů, celníků a zástupců Finanční správy, jehož účelem je zamezit podstatným daňovým únikům na DPH.

Vláda v roce 2014 dále vydala nařízení, kterým dočasně rozšiřuje režim reverse charge - přenesení daňové povinnosti při odvodu DPH z dodavatelů na odběratele. Seznam zboží a služeb, u kterých se reverse charge používá, naleznete zde.

Ministerstvo financí, a to zejména bývalý ministr financí Babiš, se již od léta 2014 pokoušelo přesvědčit Evropskou komisi o předložení návrhu reverse charge pro veškeré zboží a služby. Komise nakonec v prosinci 2016 předložila návrh novely směrnice, který se však tehdejšímu ministru financí nelíbil. O návrhu se momentálně jedná v Radě.