Vy (k Horáčkovi, pozn. Demagog.cz) sbíráte podpisy rok a někteří jako já je sbírají dva měsíce a nasbírali 35 tisíc podpisů...
Kulhánek, jehož kandidaturu nakonec podpořili poslanci, upozorňuje na značné časové omezení, které při sběru podpisů občanů oproti Horáčkovi měl.
Svůj záměr stát se prezidentem České republiky Horáček oznámil v listopadu 2016. Za rok pak na ministerstvu vnitra odevzdal podle svých slov 115 000 podpisů, z nichž 86 000 bylo platných.
Kulhánek svou kandidaturu oznámil až na konci června letošního roku, a to spolu se záměrem nasbírat 50 000 potřebných podpisů občanů. Nashromáždit se mu údajně podařilo pouze 35 000 podpisů a využil proto podpory 23 poslanců. Petiční archy však Kulhánek k ověření nepředkládal a jeho výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Kulhánek se při sběru podpisů snažil využít i soutěže, ve které mohli petenti vyhrát osobní automobil.
Zdroj: Kulhaneknahrad.cz.
... jak to dělám já, že získávám peníze od drobných přispěvatelů.
Prezidentským kandidátům ukládá zákon povinnost vést si transparentní účet, z kterého mají hradit všechny výdaje spojené s prezidentskou kandidaturou.
Podle pohybů na transparentním účtu vedeném prezidentským kandidátem Jiřím Hynkem mu nebyla darovaná částka, která by přesahovala 50 tisíc Kč. Zároveň je možné si všimnout, že zatím od svých podporovatelů mnoho finančních příspěvků neobdržel. Příjmy na účtu činily dohromady něco přes 325 tisíc Kč a výdaje se přiblížily k 154 tisícům Kč. Výrok tedy označujeme jako pravdivý.
Čekal jsem také, jestli politické strany vygenerují nějaké kandidáty, jako tomu bylo vždycky v minulosti. Ani z té strany jsem se ničeho nedočkal.
Jiří Drahoš svou kandidaturu na prezidenta republiky oznámil dne 28. března 2017 v Jablunkově, odkud pochází. Jiří Drahoš pro svou kandidaturu získal dostatečnou podporu od občanů, když na ministerstvo vnitra podal kandidaturu (.pdf, str. 1 a 282) s peticí se 141 455 platnými podpisy, přičemž dle zákona o volbě prezidenta je nutných alespoň 50 000 podpisů. Ke sběru podpisů od občanů nutných ke kandidatuře se rozhodli také Michal Horáček a Miloš Zeman.
Nikdo z devíti současných kandidátů na pozici prezidenta republiky není oficiálním kandidátem politické strany. Podporu senátorů pro svou kandidaturu využili Pavel Fischer, Marek Hilšer a Miroslav Topolánek, ovšem podpisy získali napříč politickým spektrem. Podporu mezi poslanci získali Petr Hannig, Jiří Hynek a Vratislav Kulhánek, taktéž napříč politickým spektrem.
Oproti první přímé volbě prezidenta v roce 2013 kandiduje pro nadcházející volbu méně kandidátů politických stran či hnutí. V roce 2013 se volby účastnili kandidáti těchto politických stran: Jiří Dientsbier ml. jako oficiální kandidát ČSSD, který získal podporu stranických senátorů; Přemysl Sobotka jako kandidát ODS a Karel Schwarzenberg za TOP 09, jíž tehdy předsedal – oba sbírali podpisy stranických poslanců. Jako nezávislí kandidáti sbírající podpisy občanů se v roce 2013 volby zúčastnili Jana Bobošíková, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová a Miloš Zeman.
Elektronizace v Estonsku ušetřila 2 % HDP, v českých poměrech 100 miliard korun.
Výrok pochází z úst představitelů Estonska, potvrzuje jej OECD i týdeník The Economist.
O úspěchu digitalizace v nejmenší pobaltské zemi referoval bývalý předseda estonské vlády Taavi Rõivas 3. května 2016 během vystoupení na půdě Mezinárodního mírového institutu.
Informaci zopakoval v říjnu téhož roku také estonský poslanec Kalle Palling na berlínském summitu digitálních technologií pořádaném organizací Readie.
@KallePalling: „Estonia saves 2% GDP with#egovernmentevery year#readie4digital@ReadieEU“ — DELab UW (@DELabUW) 11. října 2016 Stejný údaj zmiňuje i týdeník The Economist a článek na blogu OECD. Dodejme, že úspora 2 % HDP by v Česku znamenala skutečně asi 94 miliard korun.
(reakce na Horáčka) Byla to právě ODS, i když jsem tehdy nebyl v Parlamentu, která hlasovala proti drobnému pozměňovacímu návrhu, který dal jeden komunistický a jedna sociálnědemokratická poslankyně, která vlastně zvrátila svým způsobem tu možnost mít pod kontrolou ty peníze, které půjdou na podporu solárních panelů.
Tomuto tématu jsme se věnovali již v naší předchozí analýze ze září letošního roku.
Topolánkův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ODS skutečně hlasovala proti pozměňovacím návrhům (.pdf, str. 22–23) tehdejší poslankyně Ivy Šedivé (ČSSD) a poslance Ladislava Urbana (KSČM) k zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZ).
Díky těmto pozměňovacím návrhům nesměla být výkupní cena elektrické energie z OZ nižší než 95 % ceny z roku, v němž se nová výkupní cena stanovovala – v původním návrhu zákona byl ovšem stanoven 90% minimální limit. Jinými slovy Energetický regulační úřad neměl ve finále dostatek manévrovacího prostoru pro stanovení nižší či odpovídající ceny „zelené energie“ (například v závislosti na vývoji trhu) na další rok.
První pozměňovací návrh podala poslankyně Iva Šedivá, tento návrh Sněmovnou těsně neprošel. Na pozměňovacím návrhu poslance Ladislava Urbana se ovšem Sněmovna (byť těsnou většinou) již shodla. Důležitá je také skutečnost, že pozměňovací návrh Ladislava Urbana obsahoval právě variantu předchozího návrhu paní poslankyně Šedivé.
V obou hlasováních je patrné, že poslanci ODS hlasovali v drtivé většině proti oběma pozměňovacím návrhům.
Přijatý návrh zákona rovněž počítal s podporou výrobců elektřiny z OZ pomocí výkupních cen po dobu 15 let, přičemž po tutéž dobu měla zůstat zachována i zmíněná minimální výše výkupní ceny, stanovená pro rok 2005 dle tehdejších platných právních předpisů (§ 6, odst 1).
... si vzpomenout, co je napsáno v článku 90 Ústavy. A tam je napsáno, že v trestní věci může být shledán vinným pouze ten, kdo stanul před nezávislým soudem a obdržel rozsudek.
Teze Michala Horáčka je v souladu s ústavním pořádkem. Podle Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod o vině a trestu při spáchání trestných činů rozhoduje pouze soud.
Shledán vinným může být pouze ten, jehož vina byla vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu.
Máme jedny z nejvyšších výdajů na daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ve srovnání se zeměmi OECD asi třikrát větší.
Pokud se podíváme na data OECD, Česká republika mezi jednotlivými zeměmi skutečně vychází jako jedna z těch, které nejvíce podporují rodiny s dětmi prostřednictvím slev na dani. Je to pozorovatelné na datech popisujících zdanění rodin v závislosti na typu rodiny (bez dítěte/se dvěma dětmi), kdy u České republiky je sledovatelný velký pokles zdanění, pokud má rodina právě dvě děti.
My máme zákon, který by měl dodat léčebné konopí pacientům.
Konkrétně se jedná o vyhlášku 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Zákon ve svých přílohách stanovuje jak indikace, tak i nutnou způsobilost předepisujícího lékaře nebo předepisovatelné druhy konopí.
Předseda Bartoš výrok používá v kontextu toho, že stát už nějakou formu legislativního ošetření v této oblasti má. Piráti tak se svými návrhy v dané věci nepřicházejí „do vzduchoprázdna“.
Minimálně z 50 % je ekonomický růst tažený koupě schopnou poptávkou.
Česká republika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Na příznivém vývoji české ekonomiky se podílely hlavně export a spotřeba domácností. Export za posledních šest měsíců zaznamenal růst až o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla v prvním čtvrtletí o 2,7 %.
V přiloženém grafu lze vidět, že v roce 2016 došlo k navýšení podílu domácí spotřeby na meziročním růstu HDP. Zároveň je vidět, že spotřeba domácností se v roce 2016 podílela na meziročním růstu HDP více než polovinou.
Zdroj: Statistika a my
I čtyři Piráti tady na Magistrátu dokážou kontrolovat politiky, rozkryli jsme kauzy paní Kleslové, Béma a dalších.
V 65členném zastupitelstvu hlavního města od roku 2014 skutečně zasedají čtyři Piráti, ani jeden z nich přitom nezasedá v městské radě.
Z opozičních lavic i tak dokázali upozornit na přidělování dotovaných bytů pražským soudcům, kteří za nájem platili stejně jako lidé v sociální nouzi.
Zastupitel Adam Zábranský odkryl podezřelé přidělování městských zakázek firmám, které byly vlastněny dvěma členy ČSSD. Zakázky v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy korun se z velké většiny podílely na obratech obou firem.
Zjištění pirátů vedla k rezignaci bývalé pražské šéfky ANO Radmily Kleslové za vysoké částky inkasované za členství v dozorčích orgánech nejrůznějších pražských podniků a právní poradenství státním firmám.
Další podněty pravidelně zveřejňují na webu pražské organizace strany.
Jejich aktivitu v minulém roce dokládá také 81 žádostí o zveřejnění dokumentů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Piráti tak stojí za necelou pětinou zveřejněných dokumentů.
