Přehled ověřených výroků

Petr Fiala zde reaguje na otázku, která se týkala vládou navrženého konsolidačního balíčku. Ten mj. plánuje změnit (.pdf, str. 229) daň z přidané hodnoty (DPH) u některého zboží a služeb, nikterak ale nemění současnou výši DPH na menstruační hygienické potřeby.

Na úvod je vhodné zmínit, že podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby DPH: základní ve výši 21 % a dvě snížené sazby – 15 % a 10 %. Vláda ve zmíněném konsolidačním balíčku navrhla tyto dvě snížené sazby sloučit do jedné, a to ve výši 12 %. 

Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci“ či „k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH“ u piva. Doplňme, že daný návrh ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru stále projednávala Poslanecká sněmovna. Pokud Parlamentem projde, začne tato změna platit 1. ledna 2024 (.pdf, str. 219).

Zákon o dani z přidané hodnoty podrobně vyjmenovává položky, na které se vztahuje snížená 10% či 15% sazba, ostatní zboží a služby pak spadají do základní sazby 21 %. Menstruační hygienické potřeby na seznam zboží, které patří do snížených sazeb, zařazeny nejsou a nebyly zde ani v roce 2004, kdy nynější zákon o DPH vstoupil v platnost. Do snížené sazby je od té doby nepřidala například ani žádná ze schválených novel.

Zmíněné hygienické potřeby tedy dlouhodobě spadají do základní 21% sazby. Česká republika se tak nyní řadí k evropským zemím s jednou z nejvyšších sazeb DPH na tento druh zboží. U řady zemí přitom v posledních letech došlo ke snížení sazby nebo dokonce k úplnému zrušení – například Skotsko začalo nabízet menstruační hygienické potřeby zcela zdarma. Evropský parlament už v červnu 2021 doporučil snížit nebo úplně osvobodit tyto produkty od daně.

V současné době snížení daně u menstruačních hygienických potřeb prosazují zejména Piráti a KDU-ČSL. Už na konci roku 2020 usilovala o snížení sazby tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, která uvedla, že by tato změna měla pomoci zejména domácnostem s nižšími příjmy. Nakonec však rozhodla pouze o jednorázovém nákupu milionů vložek s tím, že se část rozdala.

Evropská unie už od roku 2007 umožňuje členským státům snížit DPH za menstruační hygienické potřeby na nižší sazbu. Žádná ze schválených novel zákona o dani z přidané hodnoty nicméně snížené DPH na tyto potřeby neobsahovala, a dá se tedy říct, že jsou v základní sazbě dlouhodobě, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru odkazuje na podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana přehodnotit snížení daně z příjmu fyzických osob, ke kterému došlo při zrušení superhrubé mzdy. Fiala návrat této daně na tehdejší úroveň odmítá a poukazuje na to, že pokud by k takovému kroku došlo, všichni lidé by přišli o 7 % čisté mzdy.

Superhrubá mzda

Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v rámci daňového balíčku (.docx, str. 12) z prosince 2020. Novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Měli by lidé o 7 % méně?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Pokud bychom použili současnou slevu na poplatníka (2 570 Kč), odpovídala by nyní podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 32 170 Kč. V případě navrácení daně z příjmu na úroveň roku 2020 by jeho čistá mzda (při použití současné slevy na poplatníka) činila 30 130 Kč, tj. téměř o 7 % méně.

V následující tabulce vidíme, že při použití stejné slevy na poplatníka by se snížila čistá mzda skoro o 7 % i pro zaměstnance, kteří pobírají hrubou mzdu ve výší 60 a 80 tisíc korun. Z tabulky také vyplývá, že lidí s nižší mzdou by se vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy dotklo v menší míře než těch s vyššími příjmy.

Závěr

Náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanci s hrubou mzdu ve výši 40, 60 a 80 tisíc Kč by při návratu daně z příjmu na úroveň roku 2020 přišli téměř o 7 %. Lidé, kteří pobírají 20 tisíc korun hrubého, by pak měli pouze o 5,9 % menší čistou mzdu. Zdaleka ne všichni zaměstnanci by tedy měli o 7 % čisté mzdy méně, jak tvrdí premiér Fiala, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala tímto výrokem reaguje na poznámku redaktora o tom, že je jeho vláda kritizována i pravicovými ekonomy, např. Miroslavem Kalouskem či právě Danuší Nerudovou. Ta dle něj kritizovala avizované šetření na dotacích v rámci konsolidačního balíčku kvůli absenci konkrétního seznamu, kde všude Fialův kabinet chystá škrty provádět. Předseda vlády uvádí, že se v tomto ohledu Nerudová mýlí a podotýká, že v řadě jiných věcí vládu naopak chválí.

Danuše Nerudová kritizovala vládu například za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu, za nesystémové snižování valorizace penzí, nebo za škrtání dotací do vědy a výzkumu a zvyšování daně z přidané hodnoty v některých oblastech, které dle Nerudové „výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí.“

Kromě této kritiky ovšem Danuše Nerudová vládu skutečně i chválí. Např. v březnu 2023 podpořila navýšení státního příspěvku na důchodové spoření a v červnu pochválila – dle jejích slov – odvahu vlády při zavedení důchodové reformy. Konkrétně o ní mluví jako o odvážném kroku či o „maximu možného, co šlo prosadit a na čem se dal najít kompromis pěti stran.“

Už během roku 2022 Nerudová kabinet Petra Fialy pochválila za zrušení EET či za podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Dlouhodobě se poté vyjadřuje tak, že současná vláda si podle jejího názoru zaslouží respekt za hodnoty, které ctí.

Stojí za zmínku, že Danuše Nerudová bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu na kandidátce vládního hnutí Starostové a Nezávislí. Při obhajobě tohoto rozhodnutí v rozhovoru pro Seznam zprávy pronesla, že „vláda dělá, co je potřeba.“

Shrňme tedy, že ačkoliv Danuše Nerudová vládu Petra Fialy kvůli některým krokům kritizuje, zároveň ji ale za některé záležitosti chválí – v poslední době se pozitivně stavěla např. k návrhu důchodové reformy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSL i TOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice (.pdf). Ten má podle původního záměru řešit otázky týkající se např. energetické bezpečnosti, dostupnosti energeticky úsporného bydlení, nebo dokončení klíčové dopravní infrastruktury. Předsedou výboru je premiér Petr Fiala a jeho dalšími členy jsou někteří ministři či prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček z ODS (.pdf, str. 2).

Tento výbor poprvé zasedal 18. července, kdy obsahem schůze bylo např. projednání analýzy silných a slabých stránek české ekonomiky, kterou nechala zpracovat právě Hospodářská komora. Členové výboru uvedli, že hlavními tématy byly také investice do dostavby dopravní infrastruktury a možnosti, jak na český trh dostat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Již během srpna bylo avizováno, že konkrétnější návrhy přinese Výbor pro strategické investice během září. K tomuto jednání se tato pracovní skupina sešla 21. září, tedy až po publikaci námi ověřovaného rozhovoru. Dodejme, že podle statutu výboru se jeho zasedání koná minimálně dvakrát ročně (.pdf, str. 2).

Kabinet Petra Fialy tedy skutečně zřídil Výbor pro strategické investice, a to v červnu 2023. Jeho první schůzka se poté konala v červenci a druhé jednání bylo naplánováno na září. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou jeho kabinet představil v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. zvýšení věku odchodu do důchodu. V rozhovoru reaguje na otázku, jestli si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci už v pozdějším věku své zaměstnání nemusí zvládat. Ve své odpovědi Fiala zmiňuje, že vláda v představené reformě penzí nestanovila pevnou věkovou hranici, kdy lidé budou moci odejít do důchodu, ale že se důchodový věk bude odvíjet od průměrného věku dožití.

Důchodový věk

Obecné podmínky nároku na starobní důchod popisuje zákon o důchodovém pojištění. Z něj vyplývá, že se důchodový věk liší podle roku narození. Platí přitom, že čím mladší ročník narození, tím vyšší je stanovený důchodový věk. Zároveň zákon určuje horní hranici, podle které by se měl u pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#p32-3">zastavit na 65 letech.

Doplňme, že stanovený věk odchodu do penze kromě roku narození závisí i na pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Žena se dvěma dětmi narozená v roce 1960 tak například může odejít do penze o dva roky dříve než muž stejného věku. I v tomto případě nicméně zákon počítá s tím, že se u mužů a žen důchodový věk postupně sjednotí na zmíněných 65 letech.

Vláda ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru připravuje dlouho očekávanou důchodovou reformu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dříve uvedlo, že má v plánu návrh předložit začátkem října. Svou představu však Fialův kabinet nicméně nastínil již v květnu 2023 na tiskové konferenci v rámci představení konsolidačního balíčku. Návrh by měl podle vlády obsahovat zvýšení věku odchodu do důchodu, a to i pro lidi, kterým je dnes 57 let a méně. Pokud bude návrh schválený, má být podle MPSV účinný od 1. ledna roku 2025. Uveďme, že tato změna není součástí zmíněného balíčku (.pdf).

Vláda prozatím prosadila úpravy zákona o důchodovém pojištění týkající se pravidel pro předčasné důchody a omezení valorizace penzí. Součástí této novely, kterou 1. září 2023 podepsal prezident Pavel, nicméně změny důchodového věku nejsou (.pdf).

Plánovaný výpočet důchodového věku

Fialova vláda skutečně dříve uvedla, že má v plánu posouvat důchodový věk podle průměrného věku dožití, který vyplyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zároveň chce zajistit, aby každý v důchodu mohl strávit alespoň 21,5 roku. Jak zmiňujeme výše, úprava věku se má od roku 2031 dotknout lidí, kteří se narodili po roce 1965. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém komentáři napsal, že „další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice, může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný.“

Samotné MPSV pak informuje o tom, že „pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.“ Následně uvádí příklad, že pro osobu narozenou v roce 1974 budou pro výpočet důchodového věku použity statistické údaje za rok 2024.

Zmiňme, že střední délku života neboli také naději dožití dlouhodobě sleduje právě ČSÚ. Ukazatel je možné počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává při narození (označuje tedy, „kolik let má průměrně před sebou osoba, která se právě narodila“). Pro potřebu výpočtu odchodu do důchodu se však podle informací MPSV bude užívat údaj o střední délce života v 50 letech. Proto raději upřesněme, že tento ukazatel „udává průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů daného období“ (.pdf, str. 3). Zjednodušeně tento údaj tedy znamená, kolik průměrně let bude daná osoba ještě žít.

MPSV pro lepší představu uvádí ilustrativní příklad, u kterého vycházelo z porovnání hodnot mužů a žen, kterým bylo v roce 2015 50 let (ročník 1965), s lidmi, kteří 50 let dosáhli až o rok později (ročník 1966). Pro rok 2015 byla naděje dožití 30,15 let, pro rok 2016 to pak bylo 30,6 let. Pro ročník 1966 by se podle MPSV důchodový věk vypočítal jako rozdíl hodnot naděje dožití, což by znamenalo, že tyto osoby půjdou do důchodu o 5,4 měsíce později. Jelikož by ale dle ministerstva mělo platit pravidlo, že maximální zvýšení důchodového věku mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce, šly by tyto osoby do penze v 65 letech a 2 měsících. 

Závěr

Vláda neposunula a dle svých vyjádření ani nemá v plánu posouvat věk odchodu do důchodu na pevně určenou hranici. MPSV počítá s tím, že se důchodový věk bude skutečně odvíjet od střední délky života neboli průměrné doby dožití, která vyplyne z dat ČSÚ. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v této části rozhovoru reagoval na otázku, která se týkala vládního plánu na zvýšení důchodového věku nad 65 let. Redakce se konkrétně ptala, jestli si předseda vlády dokáže představit, že např. v 66 letech budou lidé schopní vykonávat fyzicky náročná povolání. Fiala následně ve své odpovědi argumentoval tím, že zvyšování věku odchodu do penze je jedna z mála možností, kterou stát při reformě důchodového systému může využít. Právě v této souvislosti dodává, že stejnou cestou jako jeho vláda „jdou prakticky všechny země v Evropě“.

Na úvod je vhodné upřesnit, že v Česku se nyní důchodový věk pro mladší ročníky postupně zvyšuje, podle současného znění zákona by se ale toto navyšování mělo zastavit na hranici 65 let. Tento stávající systém má v plánu Fialova vláda změnit, a to tak, aby důchodový věk rostl v závislosti na zvyšující se střední délce života, neboli průměrné délce dožití lidí v ČR. Kabinet přitom počítá s tím, že k překročení hranice 65 let dojde v roce 2031.

Evropské srovnání

Srovnání situace v jednotlivých evropských zemích se věnuje například přehled Finského centra pro důchody z roku 2023. Dlouhodobější vývoj zachycuje např. i starší zpráva britského parlamentu z března 2022 (.pdf, str. 22).

Tyto přehledy skutečně ukazují, že velká část evropských zemí skutečně v minulosti zavedla postupné navyšování důchodového věku. Přesněji jde o 22 ze 27 členských států EU. S nárůstem nepočítá jen pět států, a to Irsko, kde lidé odcházejí do penze v 66 letech, a dále Lucembursko (.pdf, str. 22), Maďarsko (.pdf), Polsko a Slovinsko, kde je penzijní věk 65 let či méně.

Zároveň je ale nutné dodat, že v osmi dalších státech EU podle současných pravidel penzijní věk nemá přesáhnout 65 let. Vlády těchto zemí přitom takové navýšení zavést ani neplánují.

Například v Lotyšsku a v Litvě je systém nastavený podobně jako nyní v Česku a růst důchodového věku se má zastavit na 65 letech. Dle dostupných vyjádření zástupců tamních vlád ani jedna z těchto dvou zemí v brzké době hranici zvyšovat nechce.

Systém v Bulharsku, Rumunsku, ale i v Rakousku počítá pouze s tím, že se penzijní věk žen dorovná na hranici 65 let platnou pro muže. Podobně je tomu i v Chorvatsku. Doplňme, že zde zákon dříve stanovoval, že důchodový věk v budoucnu postupně naroste až na 67 let (.pdf, str. 2), v roce 2020 ale došlo ke změně legislativy a zastropování na 65 letech (.pdf, str. 3, 9). Důchodový věk nad 65 let nemá v plánu posunout ani Malta.

Pravděpodobně největší mediální pozornost si v poslední době získala reforma penzí ve Francii, kde tamní změny vyvolaly vlnu protestů. Nově prosazený zákon stanovuje, že se důchodový věk postupně navýší ze 62 let na 64 let, pro získání nároku na důchod přitom budou muset Francouzi do penzijního systému přispívat celkem 43 let. Pro srovnání doplňme, že v Česku musí člověk pro získání nároku na řádný důchod přispívat do důchodového systému nejméně 35 let. Pokud tuto podmínku nesplňuje, ale přispíval alespoň 20 let, může do důchodu odejít přibližně o pět let později, než je standardní důchodový věk pro muže. Podobně je tomu i ve zmíněné Francii, kde při nesplnění podmínky doby pojištění může občan odejít do řádného důchodu v 67 letech.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že ve čtyřech státech EU je nyní důchodový věk neměnný a nepřesahuje hranici 65 let. V dalších osmi státech se pak penzijní věk postupně navyšuje (stejně dle stávajících pravidel v ČR), ale dle platných pravidel nemá být vyšší než 65 let.

Růst nad 65 let

Dodejme, že s růstem nad 65 let počítají důchodové systémy ve 13 zemích EU. Některé z nich přitom zvyšování věku navazují na naději dožití, což chce v rámci představené důchodové reformy provést i vláda Petra Fialy. Dle dostupných informací se pro využití naděje na dožití zatím rozhodlo celkem 10 zemí EU – konkrétně Kypr, Finsko, Dánsko (.pdf, str. 3), Estonsko, Řecko, Itálie (.pdf), Nizozemsko (.pdf), Portugalsko, Švédsko a nově i Slovensko.

K nárůstu důchodového věku nad 65 let došlo, případně dle zákona v budoucnu dojde, také v Belgii, Německu a Španělsku (.pdf). Stejně je tomu např. i ve Velké Británii, která již není členem EU. V Norsku, které také stojí mimo EU, je pak situace obdobná jako v Irsku, jelikož je zde důchodový věk také neměnný a přesahuje 65 let.

Závěr

K postupnému navyšování důchodového věku tedy skutečně přistoupily téměř všechny země EU, přesněji 22 z 27 členských států. Petr Fiala nicméně v rozhovoru mluvil o plánu vlády na navýšení penzijního věku nad 65 let a svůj výrok použil jako jeden z argumentů, proč se vláda tento krok rozhodla učinit. „Stejnou cestou“ jako jeho kabinet se ovšem nevydaly „prakticky všechny země“ v EU, ale pouze 12 členských států. Z uvedených důvodů tak výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komise má vyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 přijala usnesení (.pdf), kterým schválila předběžný návrh Ministerstva financí na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2024. Nejednalo se o hotový vládní návrh rozpočtu, ale pouze o předběžný plán, který neobsahoval detailní vytyčení jednotlivých složek na straně příjmů a výdajů. Tento návrh počítal se schodkem ve výši 235 mld. Kč. Premiér Petr Fiala k návrhu doplnil, že finální deficit rozpočtu nepřesáhne 270 mld. Kč, které vláda již před přijetím usnesení stanovila jako deficitní strop rozpočtu.

Na konci srpna pak Ministerstvo financí vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1 921,2 mld. Kč a výdaji ve výši 2 173,2 mld. Kč. Schodek rozpočtu je tak naplánován na 252 mld. Kč (.docx, str. 1).

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí navrhovalo schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Skutečně se nejednalo o návrh vlády, ale pouze o předběžný plán resortu. Ještě před schválením tohoto návrhu představitelé kabinetu uvedli, že deficit nepřekročí 270 mld. Kč. Definitivní návrh rozpočtu na rok 2024 pak počítá se schodkem 252 miliard. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.