Přehled ověřených výroků

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.

Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.

Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:

„Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“

Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:

„Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“

Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí (MF) opravdu pracuje na novém zákoně o daních z příjmů, který by měl nahradit současný zákon platný téměř 25 let a novelizovaný téměř 160krát. Výrok poslance Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157x, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co se týče nového zákona o daních z příjmů, MF na podzim loňského roku vyhlásilo veřejné konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů, ke kterým vypracovalo také souhrn řešení (.pdf). Podle náměstkyně Schillerové má ministerstvo za cíl návrh před volbami dokončit, jeho prezentaci chce však nechat až na dalším ministrovi.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Andrej Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry, a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňovacích návrhů snížil ministerstvem financí navrhované daňové sazby, a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě ve třetím čtení Babiš uvedl, že „je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce.“

Nejsme schopni posoudit, zda je tato kvantifikace zcela korektní. Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A (.pdf, str. 3). V předmětném hlasování byly fakticky všechny politické strany vyjma ANO a Okamurovy SPD pro pozměňovací návrh.

Schválený pozměňovací návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her (.pdf, str. 2).

Doplňme tedy, že i přes toto hlasování se daně z hazardu zvýšily, a to i díky dalším stranám. Toto zvýšení zdanění bylo ovšem nižší, než si Babiš představoval.

Poslanci KDU-ČSL předložili do Poslanecké sněmovny několik pozměňovacích návrhů (během jednání o tzv. daňovém balíčku), které měly za cíl zmírnit dopady EET na některé skupiny osob.

Konkrétně první návrh měl vyjmout z evidence fyzické osoby, jejichž rozsah podnikání nevede ke zdaňovací povinnosti (jde o hranici 414 tisíc korun). Jde o ty nejdrobnější podnikatele. Dále se jednalo o vyjmutí farmářských trhů. Třetí návrh pak upravuje vyjmutí tzv. minijobů.

V hlasování neprošel ani jeden z těchto návrhů. Opoziční TOP 09 podpořila pouze farmářské trhy a minijoby, spolu s ODS pak hlasovali proti vyjmutí příjmů do 414 tisíc.

Např. novelu směřující k podpoře farmářských trhů avizoval Jurečka již v dubnu 2016, tedy před spuštěním EET. Min. dopadovou studii pak ministr zemědělství požadoval již na jaře 2015. Dodejme ovšem, že nakonec pro současnou podobu EET poslanci KDU-ČSL zvedli ruku.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Jurečka v tomto případě argumentuje korektně.

Valachová na podzim 2015 skutečně iniciovala novelu zákona o podpoře sportu, která je účinná od ledna 2017. Provedené změny se nyní vztahují i na kauzu FAČR, jejíž šéf Miroslav Pelta je podezřelý z dotačních podvodů.

Zmíněná změna ve financování se týká zk. 230/2016 Sb., konkrétně § 6, který byl rozšířen mj. o § 6b (4), jenž upravuje podmínky financování: „(4) Podporu sportu nelze poskytnout osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzenapro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, nedošlo-li k zániku účinků odsouzení pro tento trestný čin.“ V případě podpory významných sportovních akcí byly schváleny transparentnější podmínky § 6c (2): „(2) K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci,(...) budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky. (...)“

O kandidatuře Michala Horáčka na post českého prezidenta se spekulovalo v médiích a ve veřejném prostoru v průběhu loňského roku. Sám Horáček mluvil o své možné kandidatuře např. v DVTV v dubnu 2016. V červnu téhož roku pak v České televizi dále popisoval své úvahy stran možné kandidatury.

17. července 2017 pak Horáček na svém facebookovém profilu (jedná se o osobní účet, příspěvek je odemknut pro přátele, a proto jej umísťujeme celý níže) ohlásil zmíněné turné.

Celé turné podle slov prezidentského kandidáta mělo dopomoci k samotnému rozhodnutí, zda kandidovat. Že reálně turné po České republice probíhá, dokládá např. Horáčkův facebookový profil (popř. FB stránka), na němž průběžně zveřejňuje fotky z různých míst země, které navštěvuje.

Finální rozhodnutí ohledně kandidatury veřejně Horáček sdělil 3. listopadu 2016. Z turné se stala prezidentská kampaň pod heslemMáme na víc.