Přehled ověřených výroků

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože Babišův začátek podnikání v Agrofertu, dceřiné firmě Petrimexu, je poměrně nejasný a existují různá vysvětlení toho, jakým způsobem se Agrofert z Petrimexu vydělil. Údaj o 60 lidech, kteří odešli s Babišem, taktéž nelze ověřit.

V podniku zahraničního obchodu Petrimex působil Babiš jako ředitelobchodního oddělení 32, zabývajícího se vývozem a dovozem hnojiv, a to mezi lety 1991 a 1995. Již před tím byl Babiš v Maroku delegátem podniku (a dalších čtrnácti podniků zahraničního obchodu).

V roce 1993, kdy se rozdělovala Česká a Slovenská Federativní Republika na Českou a Slovenskou republiku, byla z Petrimexu vydělena pražská dceřiná firma, Agrofert. Okolnosti, za jakých Petrimex upadl a Agrofert se naopak stal velkým hráčem, jsou popisovány různě. Babišův popis je následující:

„Na Slovensku probíhala privatizace slovenské chemie a Mečiarovci chtěli ovládnout Petrimex. Prostřednictvím českých akcionářů jsem držel rovnováhu, ale po převzetí Spolany Neratovice Harvardskými fondy jsme tuto rovnováhu ztratili. Když mi 27. dubna 1995 v půl deváté ráno volali z vrátnice, že je tady zástupce Spolany z Harvardských fondů Boris Vostrý (je na něj mezinárodní zatykač, toho času vydaný za útěk v Belize), věděl jsem, že je to ztracené. Odpoledne nás všechny vyhodili, odvolali a já už jsem se do Petrimexu nikdy nevrátil.“
Někteří novináři však popisují převzetí Agrofertu a jeho vydělení z Petrimexu jako více promyšlený tah. Například Daniel Kaiser v Reflexu píše:

„Mateřská firma v Bratislavě do rozjezdu své dceřiné firmy mocně investovala a od Babiše samozřejmě očekávala loajalitu. Jenže počátkem května 1995 Agrofert, nedlouho předtím přeměněný ze společnosti s ručením omezeným na akciovku, zvýšil základní jmění z jednoho milionu korun na čtyři. Petrimex, který nejenže do Agrofertu investoval stovky miliónů, ale přenechal mu i podstatnou část své klientely, najednou neměl zájem se na zvýšení základního jmění podílet, byť to pro něj byla zanedbatelná částka. O nezájmu měl svědčit zápis z mimořádné valné hromady z února 1995, jímž se Agrofert bránil u soudu, kam ho rozzlobená matka pohnala. Soud žalobě nevyhověl, takže se Petrimex ze stoprocentního vlastníka stal minoritním akcionářem a z Agrofertu časem vycouval (brzy nato zanikl). Oficiálním vítězem celé operace byla neznámá švýcarská O.F.I. (Ost Finanz und Investition AG) z malého švýcarského města Baar, založená nedlouho předtím spolužáky Andreje Babiše z počátku 70. let, kdy jako syn československého diplomata u OSN chodil na gymnázium v Ženevě.“

Reportér Respektu Jaroslav Spurný později firmu O.F.I. ve Švýcarsku hledal a zjistil, že nemá kancelář.

V neposlední řadě uveďme také text magazínu Reportér, konkrétně text Jiřího Štického „Andrej a továrna na hnojiva“. Ten se zabývá také obdobím po revoluci, kdy Babiš přišel k značnému bohatství.

Z uvedeného vyplývá, že nejsme schopni ověřit, zda byl Babiš a další „vyhozeni z Petrimexu“. Petrimex existoval v různých právních formách, nicméně podle výpisuze slovenského rejstříku se v roce 1996 změnil z Petrimex akciová společnosť pre zahraničný obchod a. s. na Petrimex akciová společnosť, v roce 1998 se dále změnil na Petrimex a. s. a definitivně zanikl v roce 2006.

Bohuslav Sobotka vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studium ukončil v roce 1995. Následně v roce 1999 pracoval jako koncipient pro svého spolužáka z gymnázia Radka Pokorného v advokátní kanceláři Pokorný, Wagner & partneři.

Sobotka v roce 1990 spoluzakládal klub Mladých sociálních demokratů. Do Sněmovny se poprvé dostal v roce 1996 za ČSSD, kde zastával funkci v nejrůznějších výborech a komisích, případně ministerský úřad. V letech 1998–2010 se angažoval v městském zastupitelstvu Slavkova u Brna. V letech 2001–2002 a 2009–2011 byl předsedou poslaneckého klubu sociálních demokratů a od roku 2011 je předsedou samotné ČSSD.

Z oficiálního životopisu Sobotky ovšem skutečně nevyplývá, že by po studiu vykonával nějakou činnost kromě politiky. Od roku 1996 pak na plný úvazek působí v politice. Je na místě uvést, že je do pozice poslance demokraticky volen a zastupuje sociálně demokratické voliče v Jihomoravském kraji.

Ze strany Babiše jde o klasický útok na Sobotku, který ponecháme jako neověřitelný výrok. Rozhodnutí, zda vykonávání demokraticky získaného poslaneckého mandátu je práce či nikoli, ponechme na čtenářích.

Nepodařilo se nám získat informace potvrzující tichou domácnost mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO 2011) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Oba však pilně poskytují médiím vyjádření vůči sobě navzájem.

Ministr dopravy Dan Ťok pro ČT ovšem nepřímo potvrdil, že spolu zmíněná dvojice komunikuje.

„Vlády probíhají paradoxně velmi pohodově. Jsou tam občas třaskavé body, ale že by tam někdo na sebe křičel... Prostě se vyměňují argumenty, argumenty jsou tvrdé, nevypadá to nijak dramaticky. Že se třeba nahne pan premiér k panu Bělobrádkovi většinou, než k panu Babišovi, to je pravda.“

Jestli spolu aktuálně oba politici mluví, je však otázkou. Vzhledem k tomu, že jde o předsedu vlády a vicepremiéra, to lze očekávat.

Je pravda, že Andrej Babiš (či jeho firmy) nebyl v souvislosti se svým podnikáním nezávislým soudem uznán z toho, že by porušil zákon. Ve veřejném prostoru se v posledních letech vyskytly některé otazníky, které jsou diskutovány. Jde například o kauzu Čapí hnízdo, která je vyšetřována jak policií, tak orgánem OLAF. V poslední době se také diskutuje o tom, zda se Babiš nedopustil účelového vydání a nákupu korunových dluhopisů skupiny Agrofert. Jak ovšem uvádíme na začátku, není známo, že by se Babiš dopustil nějakého nezákonného postupu.

Dále je třeba připomenout kauzu firmy Agrotec. Ta patří do Babišova holdingu (resp. do Agrofertu, který je aktuálně ve svěřenském fondu) a byla obžalována kvůli zakázkám pro Českou poštu. Doposud nebyl případ pravomocně uzavřen.

Média také informovala o tom, že Babišovy firmy byly pokutovány Českou inspekcí životního prostředí za různá pochybení (např. úhyn 8500 raků nebo překročení limitu jedovatého oxidu siřičitého v Přerově). Pokutováno bylo rovněž Čapí hnízdo za neoprávněně čerpané dotace.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Babišovy firmy se v minulosti několikrát dostaly do rozporu s různými předpisy, některé segmenty jeho podnikání jsou také problematizovány a vyšetřovány. Doposud však není jasné, jak zmíněné kauzy dopadnou.

Jak lze vyčíst z veřejného rejstříku, společnost Agrofert, a.s. sídlí v Praze. V současné době sdružuje společnosti ze šesti zemí (Česká republika, Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Nizozemsko).

Výroční zpráva za rok 2015 uvádí, že ve srovnání s rokem 2014 dochází k nárůstu hospodářského výsledku před zdaněním o 27,36 % (.pdf, str. 4), a to především z důvodu vyššího inkasa dividend. Řádek A.7. v přehledu o peněžních tocích za rok 2015 ukazuje přijaté dividendy ve výši 3 143 361 000 Kč. (.pdf, str. 85). Zpráva ale neuvádí původ dividend. Dividendy vydělané v zahraničí připadnou do držení jejich vlastníkům, tedy akcionářům. Dividendy inkasované ze zahraničí pak podléhají zdanění v Česku.

Ministr Babiš ve výroku hovoří o svém platu, který měl jako zaměstnanec společnosti Agrofert. O tom, že tento plat řádně zdanil, jak ostatně potvrzují auditorské zprávy, které si nechal zpracovat, však pochybnosti nejsou. Jsou to jiné příjmy (například z prodeje firem, či z nákupu dluhopisů společnosti), u kterých jsou pochybnosti, zda se nejednalo o účelové transakce, kterými by si zajistil nedaněný příjem. Babiš tedy neprávem obviňuje premiéra z nepravdy a sám podává zavádějící zdůvodnění.

Premiér Bohuslav Sobotka uspořádal tiskovou konferenci, na které znovu upozornil, že očekává od ministra financí Babiše nejpozději do konce dubna vysvětlení jeho obchodních transakcí. Stále totiž trvají pochybnosti o zdrojích Babišových příjmů a jeho majetku.

Andrej Babiš si nechal na začátku roku 2017 prověřit své příjmy mezinárodními firmami EY a PWC. Ze zpráv vyplývá, že v letech 1996–2015 měl Andrej Babiš zdanitelné příjmy ve výši 1,861 miliardy korun. Celková daň z příjmu fyzických osob, kterou Babiš odvedl, se rovnala 311,5 milionům korun. Čisté příjmy Andreje Babiše za sledované období byly 1,5 miliardy korun. Ze zpráv je patrné, že od celkového základu daně byla sráženo pojistné.

Ze zprávy ovšem dál také vyplývá, že Babiš měl nezdaněné příjmy z prodeje společností Profrost a AFEED do holdingu Agrofert. Podezřelé okolnosti zejména v případě Profrostu, za který měl Babiš získat od Agrofertu 527 milionů korun, zmapoval v magazínu Reportér Jiří Štický.

Pochybnosti panují i okolo samotných korunových dluhopisů Agrofertu, které Andrej Babiš jako majitel společnosti nakoupil a zajistil si tak nedaněný příjem přibližně 90 milionů ročně.

Slova ministra financí potvrzují jeho zveřejněná daňová přiznání.

Česká republika se při privatizaci zavázala, že jednotlivým nabyvatelům uhradí ekologické škody z předešlých let do určité předem stanovené výše. ČR v průběhu let uzavřela 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. 75 miliard již bylo proinvestováno. Andrej Babiš jako ministr financí chce snížit zbývající cenu o třetinu, ze 101 miliard na 30 miliard korun.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002–2006. Ten v roce 2004 zadávání zakázek zastavil z důvodu přesměrování privatizačních příjmů do jiných oblastí. Alespoň to tvrdí sám Babiš na webu Ministerstva financí: „Například v letech 2004–2005 se na ekologické smlouvy v Moravskoslezském kraji proinvestovalo celkem necelých 750 mil. Kč, přestože jen v roce 2005 dosáhly příjmy privatizačního fondu 113 mld. Kč. Přednost před Ostravskem dostala například sanace zátěží ve Škodě Plzeň, kde bylo během dvou let proinvestováno 5 mld. Kč s průměrným tempem čerpání 100–350 mil. Kč měsíčně.“

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní výši, kterou měla Škoda Plzeň inkasovat. Martin Roman je bývalý generální ředitel ČEZu. Ve médiích (MF DNES) se také objevila informace, že je Roman jedním z lidí, který prostřednictvím provázaných společností ve skutečnosti účinkoval také ve Škodě Plzeň, které ČEZ zadával zakázky.

Pokorným míní Andrej Babiš Radka Pokorného. Jde o právníka Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & Partneři a bývalého spolužáka Bohuslava Sobotky z gymnázia. Sobotka je s Pokorným často spojován. Česká televize ovšem upozorňuje, že Pokorný v roce 2010 zastupoval Babišův Agrofert při arbitráži s polským PKN Orlen kvůli Unipetrolu. Že Pokorný zastupoval Škodu Transportation, popisuje web Neovlivní.cz.

Nejsme bohužel schopni přesně kvantifikovat objem investic do ekologických zakázek, které podnik dostal. Také je otázkou, nakolik šlo v dané době o přímé rozhodnutí Sobotky. S ohledem na tyto nejasnosti je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Informace o údajných promlčených pohledávkách se nám nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat. Ministerstvo financí vykazuje roční souhrnné zprávy o stavu a vývoji zahraničních pohledávek až od roku 2007.

Dluh České republiky na konci roku 2016 činil 1 613,4 miliardy korun. Je to méně než v roce 2015 a o téměř 70 miliard méně než v době nástupu Andreje Babiše v lednu 2014.

Dodejme však, že zvýšení či snížení dluhu nikdy není zásluhou pouze konkrétního ministra financí, jak rozsáhleji popisujeme v jednom z našich výroků dne. Výši schodku a potažmo dluhu ovlivňuje celá vláda a do hospodaření zasahuje světová ekonomická situace a další vlivy. Tvrzení, že sám Andrej Babiš snížil dluh, proto hodnotíme jako zavádějící.