Přehled ověřených výroků

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o délce řízení žádostí o příspěvek na bydlení, nikoliv o časovém úseku mezi vyřízením žádosti a vyplacením příspěvku – redaktor se totiž ptá na systém přiznávání sociálních dávek, a ne na jejich vyplácení. Jurečka svými slovy „příspěvek na bydlení vyplácíme v termínech, které nám dává zákon“ zjevně poukazuje na to, že včasné vyřízení žádosti napomáhá vyplacení příspěvku za zpětně uznané období v rámci zákonem stanovené lhůty. Zmíněný počet dní už ale poté vztahuje k samotné délce řízení. Uveďme, že lhůta na vyřízení žádosti o příspěvek na bydlení je dle správního řádu 30 dnů, případně až 60, pakliže se jedná o složitý případ nebo pokud musí Úřad práce provést sociální šetření (.pdf, str. 2).

Statistiku, která by pojednávala o délce řízení žádosti o přidělení příspěvku na bydlení, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali. Požádali jsme proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zaslání dat, ze kterých ministr Jurečka ve výroku čerpá. Následně jsme obdrželi graf s interními daty MPSV, který dokumentuje průměrnou dobu řízení žádostí o příspěvek na bydlení v rámci jednotlivých krajských ředitelství Úřadu práce v období od 1. června do 28. července letošního roku.

Průměrná doba řízení ovšem sama o sobě nevylučuje, že by v jednotlivých případech nemohlo docházet k vyřizování žádostí i nad zákonem stanovenou lhůtu. Stejně tak graf nikterak nedokládal tvrzení ministra Jurečky, že „v 98 procentech případů (trvá vyřízení žádosti okolo hraničních 30 dnů, pozn. Demagog.cz) jen proto, že jsme daného klienta vyzvali, aby nám něco doručil, a on nám zatím požadovanou písemnost nebo informaci nedodal“.

Ministerstvo jsme proto opětovně kontaktovali s žádostí o statistiku všech případů, kdy k dodržení časové lhůty došlo a kdy nikoliv, a také o doložení tvrzení o důvodech k hraniční době vyřizování žádostí o příspěvek v Praze. Další odpověď jsme už nicméně nedostali, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o počtu žádostí o přiznání starobního důchodu, které Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nestihla vyřídit v zákonem stanovené lhůtě 90 dní.

Jurečka se zřejmě odkazuje na údaj ČSSZ, který byl zveřejněn v reportáži CNN Prima News 27. července 2023 (video, čas 14:45). Tisková mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová pro televizi uvedla (video, čas 2:10), že k 17. červenci 2023 správa evidovala celkem 4 646 žádostí o starobní důchod, které ČSSZ nestihla vyřídit v rámci 90denní lhůty. Doplnila také, že 3 599 z těchto žádostí se týká předčasného důchodu.

Pro projekt Demagog.cz Jitka Drmolová uvedla, že „data o počtu nevyřízených žádostí představují ‚živou‘ statistiku, v níž se každý den mění počet nezpracovaných žádostí v závislosti na jejich aktuálním zpracování“. Z jejího vyjádření vyplývá, že ČSSZ nezjišťuje počet těchto žádostí každý den, a na konci července tak byl znám stav právě jen ze 17. července.

Ministra Jurečku a jeho spolupracovníky jsme kontaktovali s dotazem, z jakých dat vycházel. Člen ministerského kabinetu Jan Palán nám v e‑mailové komunikaci potvrdil, že Marian Jurečka skutečně odkazoval na data ČSSZ platná k 17. červenci 2023, tedy na 4 646 žádostí o starobní důchod po zákonem stanovené lhůtě. Marian Jurečka se tedy uváděnými 4000 žádostmi nevešel do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. 

Pro úplnost doplňme, že dle vyjádření ČSSZ pro projekt Demagog.cz bylo k datu 3. srpna žádostí přesahující 90denní lhůtu stále celkem 4 582.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpovídá na otázku, zdali ho neděsí, že lidovci by podle průzkumu Medianu získali jen dvě procenta hlasů (.pdf, str. 7). Ministr odpovídá, že „nejlepší a jediný průzkum jsou skutečné volby. Ty sněmovní jsou za dva a čtvrt roku.“ Následně argumentuje tím, že letošní rok je dle něj náročný vzhledem k nutným ekonomickým úsporám a nárůst výběru pojistného a mezd poté ilustruje jako příklad toho, že situace není tak špatná.

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy takové, která je před snížením právě o pojistné na sociální zabezpečení a také o pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za červen 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 %“. Konkrétně se během prvních šesti měsíců roku 2022 na pojistném vybralo 310,07 miliard korun, zatímco ve stejném období letošního roku částka narostla na 339,15 mld. Kč.

Upřesněme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám.“ Mírně odlišné údaje v této oblasti pak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném do konce června 2022 vybralo 302,08 mld. korun a za první půlrok letošního roku pak 330,8 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 9,5 %.

Dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje pouze čtvrtletně. V prvním čtvrtletí loňského roku činila průměrná hrubá mzda 37 929 Kč, zatímco v prvním čtvrtletí roku 2023 vzrostla na 41 265 korun, tedy o 9,7 %.

Podle Ministerstva financí i České správy sociálního zabezpečení objem vybraného pojistného za prvních šest měsíců letošního roku meziročně vzrostl přibližně o 9,5 %. Jelikož se pojistné počítá z hrubé mzdy, lze tvrdit, že o takovou částku vzrostla i průměrná hrubá mzda, a výrok ministra Jurečka tak hodnotíme jako pravdivý. Zmiňme nicméně, že údaje ČSÚ ohledně průměrné mzdy za druhé čtvrtletí roku 2023 k době rozhovoru zatím nebyly známy.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro deník Právo reaguje na pokles stranických preferencí KDU‑ČSL v rámci průzkumu (.pdf), který vypracovala agentura Median za červen roku 2023. Na základě sesbíraných dat zpracovala agentura sněmovní volební model, který má odhadnout hypotetický výsledek voleb. 

Volební model, voličské a stranické preference

Nejprve je vhodné upřesnit, že průzkumné agentury zveřejňují několik druhů výstupů, mezi ně patří především volební model a voličské a stranické preference. Volební model představuje odhad hypotetického výsledku voleb, pokud by se volby konaly v době provádění průzkumu. Při jeho tvorbě může daná agentura zohledňovat např. i disciplinovanost voličů jednotlivých stran apod., základem výpočtu jsou ovšem stranické preference. Volební model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří se chystají volit, případně i těch, kteří svou účast ve volbách nevyloučili. Voliče, kteří v danou chvíli nedokáží vybrat jen jednu stranu či kandidáta, rozděluje mezi strany.

Voličské preference také zahrnují podíl respondentů, kteří nevylučují účast ve volbách nebo uvedli, že pravděpodobně půjdou volit, ale pro nerozhodnuté voliče je zde obvykle vyčleněna samostatná kategorie. Stranicképreference také odlišují nerozhodnuté voliče, zohledňují nicméně odpovědi všech dotázaných, tedy včetně těch, kteří nechtějí jít volit.

Výsledky vládních stran

Podle volebních modelů agentury Median klesla podpora KDU‑ČSL mezi květnem a červnem 2023 ze čtyř procent (.pdf, str. 7) na dvě (.pdf, str. 7). V případě samostatné kandidatury by se tak lidovci do dolní parlamentní komory nedostali. Aby totiž měla strana nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně, musí získat alespoň 5 % platných hlasů. V případě dvoučlenných koalic je hranice 8 %, trojčlenné a vícečlenné koalice musí získat aspoň 11 %.

Jak ukazuje graf níže, podle volebních modelů Medianu podpora klesla také u většiny zbylých vládních stran. Výjimkou jsou Piráti, kteří si v červnovém modelu naopak polepšili o půl procenta (.pdf, str. 7). Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 % voličů, v květnu to bylo 41 % (.pdf, str. 7).

V grafu jsme zahrnuli výsledky pro všechny analyzované strany a hnutí z volebního modelu agentury Median v období od února do června. V listopadu, prosinci a lednu dominovaly politickým průzkumům převážně prezidentské volby, graf proto začíná od února. V květnovém průzkumu agentura neuvedla preference voličů Zelených, v grafu tedy tato informace chybí. 

Volební model zpracovala dříve také agentura Kantar pro Českou televizi za květen roku 2023, aktuálnější průzkum zatím zveřejněn nebyl. Květnový model ukazuje, že KDU‑ČSL oproti dubnu téhož roku klesla podpora z 5 % na 4 % (.pdf, str. 9) a pokles zaznamenala také TOP 09. ODS se tehdy udržela na stejné úrovni a Piráti a STAN mírně posílili. 

Čistě stranické preference uvedla ve svém výzkumu agentura STEM, jejíž výsledky zachycuje následující graf. Podle dat STEMu na začátku prosince 2022 podporu KDU‑ČSL vyjádřila 3,1 % dotázaných, v květnovém šetření však straně preference klesly až na 1,7 %. Podobně klesly stranické preference také u ODS a STAN; Piráti a TOP 09 si naopak polepšili. Celkově by dle této analýzy v prosinci 2022 strany vládní koalice podpořilo přibližně 26,6 % respondentů, v květnu 2023 jen 25,2 %.

Zdroj: analýza STEM za prosinec 2022 a květen 2023 

Závěr

Podle volebního průzkumu agentury Median za červen 2023, na který odkazuje ministr Jurečka v rozhovoru, klesla podpora KDU‑ČSL i ostatním vládním stranám s výjimkou Pirátů. Podobné výsledky ukazuje i analýza stranických preferencí agentury STEM, podle níž preference klesly třem z pěti vládních stran a pokles zaznamenala pětikoalice i jako celek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu. Redaktor zmiňuje, že se tento záměr setkal s kritikou kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté řekl, že tato dotace je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), v rámci které také žádný příjmový limit určen nebyl. 

Nová zelená úsporám

Nová zelená úsporám, pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí ve spolupráci se Stáním fondem životního prostředí ČR, který byl spuštěný v roce 2014. Hlavním cílem NZÚ je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ 

Dotace podporují ekologickou renovaci budov, snížení spotřeby energie, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo jiná opatření ke snížení dopadu na klima, a to včetně nákupu nového domu s nízkou energetickou náročností. NZÚ je určen fyzickým i právnickým osobám. Zažádat o něj mohou vlastníci rodinných nebo řadových domů či objektů, které jsou užívány k trvalému pobytu, a také příspěvkové organizace vytvořené územními samosprávními celky. 

NZÚ spadá pod program HOUSEnerg. Podmínky (.pdf, str. 2) pro žadatele vytyčené v tomto programu určují jako oprávněné příjemce dotací vlastníky nebo spoluvlastníky rodinných domů, bytových domů nebo bytových jednotek. Podmínky se pak mírně liší podle druhu nemovitosti, a v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu (str. 4).

Již od začátku programu, tedy od roku 2014, NZÚ neobsahuje příjmový či majetkový limit – o dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů (.pdf, str. 5). Ti v případě, že je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána jako stavba určená pro rodinnou rekreaci, musejí dodat dokumenty potvrzující, že mají v objektu trvalý pobyt, a to v délce nejméně dvou let před podáním žádosti (str. 35, 60).

Dodejme, že NZÚ byla původně financována z výnosu dražeb emisních povolenek jako součást Evropského systému emisního obchodování. Od roku 2021 jsou na program alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.

Oprav dům po babičce

Jelikož je dotace Oprav dům po babičce součástí NZÚ, obecné podmínky získání nové dotace se v nárocích na žadatele tolik neliší od jiných programů. Žadatelem musí být zletilá ekonomicky aktivní fyzická osoba, jež vlastní rodinný dům, na který se podpora má vztahovat (.pdf, str. 5). Vlastníkem musí žadatel zůstat po celou dobu realizace projektu a musí v ní mít trvalé bydliště (.pdf, str. 6), a to i deset let po rekonstrukci (.pdf, str. 49).

Žadatel musí splnit podmínky optimálního zateplení na buď již existujícím domu, nebo postaví novou budovu, která splňuje požadované parametry, na místě zbourané původní stavby. 

V pokynech pro žadatele a příjemce (.pdf) není zmínka o příjmovém nebo majetkovém limitu. Dokument pouze uvádí, že podpora dotuje maximálně 50 % přímých realizačních výdajů (.pdf, str. 6).

Závěrečné hodnocení 

Při porovnání podmínek pro žadatele u programu NZÚ a projektu Oprav dům po babičce je patrné, že žádný z projektů nemá nastavený příjmový nebo majetkový limit, jak správně uvádí Marian Jurečka. Podmínky žádosti jsou pak navázané na nemovitost a vyžaduje se, aby žadatel měl v objektu trvalé bydliště. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru reaguje na výtku, že dotační program s názvem Oprav dům po babičce bude zneužívaný i zajištěnými lidmi, kteří budou chtít využít dotační prostředky na rekonstrukci svých nemovitostí, aniž by je nutně potřebovali. Jurečka poté argumentuje tím, že podmínkami programu mj. je, že žadatelé mají nárok na dotaci pouze u jedné nemovitosti, kde po dobu deseti let budou muset mít trvalé bydliště.

Dotace Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu, je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), jehož cílem je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ Od roku 2021 jsou pak na NZÚ alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.  

Poskytování podpory v rámci dotačního programu má několik podmínek (.pdf, str. 5–7). Žadatel např. musí být ekonomicky aktivní vlastník rodinného domu, přičemž tato nemovitost nesmí být zatížena exekucí (.pdf, str. 5). O dotaci může požádat i vlastník více nemovitostí, obdržet finance nicméně bude možné pouze na jednu z nich.

Součástí podmínek je pak i nutnost mít v dotované nemovitosti trvalé bydliště. „Žadatel je povinen zůstat vlastníkem nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt po celou dobu udržitelnosti,“ stojí v dokumentu (.pdf, str. 6). Za dobu udržitelnosti se pak považuje deset let od vydání rozhodnutí o pobírání dané dotace (.pdf, str. 49). Dodejme, že o této podmínce mluvil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Pokyny také vymezují definici rodinného domu, kterého se dotace může týkat. V případě nové stavby jde o stavbu, „kde více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena a užívána, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, a je (bude) jako rodinný dům zapsána v katastru nemovitostí" (.pdf, str. 53). Do stávajících staveb se pak řadí i řadové domy bez společných prostor či jednotlivé budovy rodinného domu evidované pod jedním číslem popisným (.pdf, str. 53).

Nárok na čerpání dotačního programu Oprav dům po babičce tedy skutečně mají lidé pouze u jedné nemovitosti, a to i pokud jich vlastí vícero. Vlastníkem rodinného domu pak žadatel musí zůstat po celou dobu realizace projektu a po dobu deseti let po rekonstrukci v něm musí mít trvalé bydliště. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v rozhovoru vyjadřoval k dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které bude od září 2023 možné získat až milion korun na zateplení rodinného domu. Tento záměr se setkal s kritikou např. od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska kvůli tomu, že o tuto podporu mohou požádat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté zmiňuje, že podle něj dosavadní části programu Nová zelená úsporám využívali především lidé s vyššími příjmy, a Oprav dům po babičce tak cílí na ty, kteří mají nižší výdělky a opravu domu by si bez pomoci nemohli dovolit.

Nová zelená úsporám (NZÚ), pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí. Ke spuštění celé NZÚ, o jejíž administraci se konkrétně stará Stání fond životního prostředí ČR, došlo v roce 2014. Jejím hlavním cílem je „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“

Statistiky, které by se týkaly výše příjmů lidí, kteří požádali o dotaci z programu Nová zelená úsporám, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Na webových stránkách NZÚ je sice k dispozici přehled příjemců, výdělky příjemců podpory nicméně v těchto seznamech uvedeny nejsou (.pdf, .pdf, .pdf).

Pro informace k výši příjmu nejčastějších žadatelů o NZÚ jsme proto kontaktovali Ministerstvo životního prostředí. To pro projekt Demagog.cz uvedlo, že žádný z dosud realizovaných dotačních programů ze skupiny NZÚ neobsahoval „test na příjem žadatelů“, tedy že žadatelé výši svých příjmů uvádět nemusejí. Proto danými informacemi ministerstvo nedisponuje. Obrátili jsme se také na Státní fond životního prostředí, ke dni publikování analýzy jsme ovšem odpověď neobdrželi.

Doplňme, že pro nízkopříjmové domácnosti vznikl program Nová zelená light, v jehož rámci mohou o dotaci žádat lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení, starobní důchod či invalidní důchod třetího stupně. Podpora pak může dosáhnout až 150 tisíc korun. Tento program byl zahájen v lednu 2023 a podle dřívějšího vyjádření Mariana Jurečky bylo jeho cílem pomoci nejzranitelnějším občanům v době energetické krize. K dubnu 2023 o dotaci zažádalo už 23 tisíc lidí a prostředky na financování byly navýšeny z původních 1,5 miliardy korun na 6 mld. Kč.

Ve veřejně dostupných zdrojích tedy statistiky ohledně výše příjmů žadatelů v dotačním programu Nová zelená úsporám nejsou k dispozici. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že takovou statistiku nevede, jelikož žádný z programů neobsahoval příjmový test. Nelze tedy potvrdit, ani vyvrátit, že by NZÚ využívali lidé s vyššími příjmy, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) v rozhovoru hájí dotační program Oprav dům po babičce, který v posledních týdnech vzbudil množství kritiky kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy.

Oprav dům po babičce (.pdf), spadající pod program Nová zelená úsporám (NZÚ), je dotační program, který na zateplení rodinného či rekreačního domu umožní žadatelům čerpat částku až milion korun. Na zbylé náklady by pak měl poskytnout možnost získat zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) je cílem programu zrychlení tempa renovací energeticky nevyhovujících rodinných domů, což by mělo pomoci s náklady na energie. Ministerstvo chce touto podporou cílit převážně na mladé rodiny.

Uveďme, že NZÚ spadá pod program HOUSEnerg, který se zaměřuje na podporu zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech. Tento program je pak součástí Modernizačního fondu (.pdf), ze kterého bude dotace Oprav dům po babičce financována (.pdf, str. 4). MŽP plánuje v rámci dotace rozdělit až 40 miliard korun.

Samotný Modernizační fond je fond zřízený Evropskou unií, který má některým členským státům EU umožnit rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Je tak určený na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (.pdf, str. 3 z 19). Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu. Pro jeho financování jsou celkově vyčleněny  výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období let 2021–2030.

Ministrem zmiňovaný dotační program tedy má být financován z peněz Evropské unie, a to konkrétně z Modernizačního fondu, jehož cílem je umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Michal Zuna (TOP 09) reaguje na otázku moderátora, zdali na jaře podepsaná Dohoda (.pdf) mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) znamená, že Česko odevzdává své území americké armádě, což před tímto výrokem v pořadu tvrdil poslanec Kobza z SPD. Zuna v kontextu výroku uvedl, že je to „zbytečné strašení“ a argumentuje tím, že ČR své území ani své vojenské základny nikomu neodevzdává.

DCA dle Ministerstva obrany „upravuje (…) právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA v rámci případného plnění jejich úkolů na území České republiky“ a k plnění těchto úkolů poskytuje česká vojenská zařízení. Přímo odstavec 1 článku 3 DCA pak ozbrojeným silám USA povoluje nerušený přístup (.pdf, str. 7) a užívání 11 předem dohodnutých vojenských zařízení a prostor (.pdf, str. 37), a to za účelem činností vyjmenovaných ve stejném odstavci – jedná se např. o výcvik vojáků či skladování materiálu.

Mezi tyto prostory patří například vojenské letiště Čáslav a Pardubice, či různé výcvikové prostory (.pdf, str. 37). DCA však využívání těchto zařízení podmiňuje plným respektováním suverenity České republiky (.pdf, str. 7). Podle Tomáše Brunera, právníka z Peace Research Center Prague, si tak Česko zachovává vlastnictví a právo na přístup do všech propůjčených budov. V samotné DCA se pak píše, že „všechny budovy, nepřemístitelné objekty a montážní celky“ zůstávají majetkem České republiky, a to včetně budov postavených Spojenými státy během jejich pobytu v těchto zařízeních (.pdf, str. 10).

Dodejme, že DCA je uzavřena na dobu deseti let (.pdf, str. 36), po jejímž uplynutí může smlouvu kterákoliv strana vypovědět. Po vypovězení této smlouvy by tak Česká republika např. získala budovy postavené či upravené Spojenými státy (.pdf, str. 10).

Dohoda mezi ČR a USA, o spolupráci v oblasti obrany, upravuje podmínky plnění úkolů příslušníků ozbrojených sil USA a k plnění těchto úkolů umožňuje Spojeným státům využít 11 vojenských prostorů a zařízení. Všechny budovy, zařízení i montážní celky ovšem zůstávají ve vlastnictví České republiky, nejedná se tak o odevzdání českého území či základen do rukou USA. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Umisťování obranného vybavení, o kterém poslanec Kobza mluví, upravuje článek 4 Smlouvy o obranné spolupráci s USA (.pdf, str. 9).

V prvním odstavci čtvrtého článku doslova stojí: „Ozbrojené síly USA předem oznámí českému výkonnému orgánu typy, počty a rozvrhy dodávek takového umísťovaného materiálu.“ (.pdf, str. 9) Týká se to veškerého obranného vybavení, zásob a materiálu, který ozbrojené síly USA do Česka plánují přepravovat nebo umisťovat. Zároveň budou muset Spojené státy ČR předem oznámit také „dodavatele USA a české dodavatele, kteří takové dodávky provádějí“.

Dále smlouva v této spojitosti zmiňuje (.pdf, str. 9), že Česká republika a Spojené státy „budou podle potřeby konzultovat a koordinovat“ činnosti uvedené v článku 4. Ministerstvo obrany ve spojitosti se smlouvou také uvedlo, že veškeré aktivity ozbrojených složek USA na území ČR „budou vždy realizovány na základě domluvy“ mezi orgány ČR a USA a „budou muset být českou stranou nejprve schváleny“.

Doplňme, že co se týče např. i příjezdu a odjezdu amerického vojenského personálu, Ministerstvo obrany zdůraznilo, že „samotná Dohoda americkým vojákům oprávnění pobývat na území České republiky neposkytuje“. O případném pobytu vojáků USA na území ČR budou i nadále rozhodovat české orgány, podle Ústavy ČR totiž takový pobyt schvaluje Parlament či v některých případech vláda (pokud se jedná o pobyt kratší 60 dní).

Podle článku 4 Smlouvy o obranné spolupráci ČR se Spojenými státy musí ozbrojené složky USA českým orgánům dopředu oznámit „typy, počty a rozvrhy dodávek“ veškerého materiálu, který na území ČR plánují přepravit. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý.