Přehled ověřených výroků

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o online přihlašovacím systému na střední školy DiPSy, který byl se zpožděním spuštěn 2. února. Nejprve zmiňme, že neuvádí konkrétní případy dalších projektů ve státní sféře, oproti kterým měl tento vyžadovat „nesrovnatelně nižší náklady“. V našem ověření jsme se proto zaměřili především na další elektronické systémy, které představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Digitální systém přihlašování na střední školy

V první řadě je nutné vyčíslit, kolik peněz stál vznik nově spuštěného systému DiPSy. Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, na přípravu systému v červenci 2023 nejprve vypsala výběrové řízení, kterého se zúčastnilo celkem šest firem (.pdf, str. 3–4). Navrhované rozpočty nabídek se pohybovaly v rozmezí od 4,5 do 24 milionů korun (se započtením DPH).

Výběrové řízení ale Cermat v říjnu 2023 zrušil (.pdf). Firma s nejlevnější nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení ukončit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví přímo zaměstnanci Cermatu.

Ministerstvo tehdy uvádělo, že „celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení“. Zmiňovaná nejnižší cena pocházela od společnosti PragoData (.pdf, str.3–4), která slibovala vytvoření systému za 4,5 milionu korun.

Samotný Cermat nicméně ještě loni v létě odhadoval, že zřízení systému vyjde stát na asi 12 milionů korun. Podobnou sumu, 13,5 milionu korun, nabízela společnost TECHNISERV, kterou Cermat před zrušením řízení plánoval vybrat jako dodavatele (.pdf, str. 1, 3).

Přesné informace o tom, kolik peněz Cermat na vytvoření systému DiPSy vynaložil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na MŠMT, odpověď jsme ale do vydání naší analýzy neobdrželi. 

Elektronické systémy ve školství

Z dalších systémů můžeme zmínit například projekt digitalizace vysokých škol. Ten muselo MŠMT zřídit na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. V říjnu 2020 ministerstvo uvedlo, že na tříleté období do konce roku 2022 na projekt tzv. Jednotné digitální brány vyčlenilo 170 milionů korun. Cílem daného systému je elektronizovat přihlášky na veřejné vysoké školy či umožňovat online vyřizování žádostí o stipendia.

Mezi další projekty patří například české antiplagiátorské systémy pro veřejné vysoké školy. Nejrozšířenější z nich je systém Theses.cz, který v roce 2008 spustila Masarykova Univerzita v Brně a následně jej začaly využívat desítky dalších škol. MŠMT na vývoj těchto systémů vynaložilo v letech 2008 až 2011 celkem 33 milionů korun.

Další digitální systémy

Mimo oblast školství v posledních letech vznikl například systém eNeschopenka (.pdf), který v roce 2020 spustila Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 17–18). Digitální rozhraní, díky němuž už lidé nemusí pracovní neschopenku zaměstnavateli dodávat v papírové podobě, podle Ministerstva práce a sociálních věcí vyšlo na přibližně 120 milionů korun. Už starším podobným projektem je eRecept, který začal fungovat v roce 2011. Celý systém včetně digitálního úložiště Česko stál více než 300 milionů korun.

Na stovky milionů přišlo stát také spuštění portálu MOJE daně nebo Portálu občana (.pdf, str. 3), který lidem poskytuje přístup k dalším digitálním službám státu.

Z nových projektů za zmínku stojí i aplikace eDoklady, pomocí které si lidé mohou od letošního ledna vytvořit elektronickou verzi občanského průkazu v mobilním telefonu. Vláda Petra Fialy v září 2023 původně odhadovala plánované náklady na uvedení aplikace do provozu na přibližně 20 milionů korun (.pdf, str. 14 z 82), další investice související s jejím provozem kabinet vyčíslil na 30 milionů. Zpravodajský server Novinky.cz v lednu 2024 informoval, že podle státní Digitální a informační agentury (DIA) vyšel vývoj aplikace eDoklady na 10 milionů korun.

Závěr

MŠMT dříve uvádělo, že by vytvoření elektronického systému podávání přihlášek na střední školy mělo stát zhruba 12 milionů korun, později mluvilo o částce nižší než 4,5 milionu korun. Pokud by se skutečné náklady na systém DiPSy pohybovaly v tomto cenovém rozpětí, bylo by možné jej v porovnání s ostatními digitalizačními projekty označit za jeden z nejlevnějších. Jelikož ale MŠMT dosud nezveřejnilo, kolik systém DiPSy stál, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) svým výrokem reagoval na slova moderátora, který zmiňoval, že se spuštění elektronického systému přihlašování na střední školy zpozdilo o „47 hodin“. Původně totiž měl začít fungovat už ve čtvrtek 1. února v noci, kvůli problémům s nahráváním příloh ale organizace Cermat start systému odložila. K jeho spuštění tak nakonec došlo až v pátek 2. února krátce před půlnocí. 

Bek v rozhovoru v této souvislosti vysvětloval, že podle něj mohl být systém v provozu už v poledne 2. února, ale kvůli „stabilitě přihlašování přes identitu občana“ došlo k odložení až na večerní hodiny.

Pro upřesnění je vhodné doplnit, že do zmiňovaného systému elektronických přihlášek s názvem DiPSy se rodiče žáků mohou přihlašovat právě prostřednictvím Identity občana. Využít lze bankovní identitu (tedy přihlášení přes bankovní účet), mobilní klíč eGovernmentu, atp. 

Za zmínku stojí, že Identita občana měla výpadky například v lednu 2024 kvůli náporu lidí, kteří se tehdy chtěli přihlásit do nové státní aplikace eDoklady. V případě elektronických přihlášek na střední školy proto ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd (.pdf) i ministr školství Bek vyzývali, ať se do systému DiPSy lidé nepřihlašují hromadně hned po jeho spuštění, aby ho nezahltili. Z tohoto důvodu nechtěl provozovatel DiPSy, organizace Cermat, v lednu ani zveřejnit zcela přesný čas startu systému. Oznámil jen to, že k zahájení provozu dojde 1. února přibližně „mezi půlnocí a druhou hodinou ranní“.

Bekovo tvrzení, že byl systém po opravě chyb připravený ke startu už v poledne 2. února, nebylo možné ověřit z veřejně dostupných zdrojů. V médiích se daný den dopoledne objevily jen zmínky o tom, že se DiPSy nadále testuje.

S dotazem jsme se proto obrátili přímo na Cermat. Jeho ředitel Miroslav Krejčí pro Demagog.cz uvedl, že systém byl „připravený ke spuštění kolem poledne“, a pokud by Cermat dostal pokyn, k jeho spuštění mohlo dojít už tehdy. Kromě toho Krejčí také zmínil, že záměrem byl „tichý start, který by rozložil zátěž“ při přihlašování, a proto i po doporučení DIA nechal Cermat start až na noční hodiny. Na základě vyjádření Cermatu proto Bekův výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o potížích spojených se spuštěním systému elektronického přihlašování na střední školy. Uvádí, že se rozhodl zavedení elektronických přihlášek prosadit co nejdříve, a tak bylo jeho hlavním úkolem získat pro tuto změnu podporu. Nedostatek času pak podle něj zvýšil riziko komplikací při startu systému.

Způsob podání přihlášek na střední školy upravuje školský zákon. Návrh novely (.pdf) tohoto zákona v říjnu 2023 Poslanecké sněmovně předložili společně poslanci ze všech sněmovních stran, konkrétně Jan Berki (STAN), Ivan Bartoš (Piráti), Jana Berkovcová (ANO 2011), Pavel Klíma (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) a Zdeněk Kettner (SPD).

Novela školského zákona byla na návrh předkladatelů projednávána ve zrychleném procesu, který poslancům umožňuje kompletně schválit znění zákona či novely již v prvním čtení. Samotné hlasování se pak konalo v říjnu 2023, přičemž pro přijetí novely hlasovalo 126 poslanců napříč poslaneckými kluby, 17 z nich se hlasování zdrželo a nikdo z přítomných nehlasoval proti návrhu. Ten dolní komora tedy schválila (.pdf) a následně jej odsouhlasil i Senát. Prezident Petr Pavel v loňském prosinci novelu podepsal, a ta tak vstoupila v účinnost 1. ledna 2024.

Co se týče obsahu novely, uveďme, že kromě možnosti podat přihlášku na střední školu elektronickým způsobem vstoupily v platnost také další změny, kterými jsou např. možnost hlásit se na tři školy místo dosavadních dvou. Pokud se žák hlásí na školu s talentovou zkouškou, může si přihlášek podat dokonce pět. Uchazeči také nově vyznačí pořadí, kterým školám dávají přednost. Jakmile budou přijati na svou prioritní školu, nebude možné nastoupit např. až na druhou vybranou školu. Nebude také možné podat odvolání v případě, že žák v příjímacím řízení skončil těsně pod čarou (.pdf, str. 22 z 52).

Shrňme tedy, že návrh novely, na jejímž základě se mohou žáci na střední školy hlásit elektronicky, Sněmovně společně předložili zástupci všech poslaneckých klubů. Pro přijetí návrhu hlasovalo 126 přítomných poslanců a 17 z nich se hlasování zdrželo, nikdo ovšem nebyl proti. Lze tak skutečně říci, že podpora byla „prakticky stoprocentní“, jak tvrdí Mikuláš Bek, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dle jeho názoru „zanedbanou elektronizaci v oblasti školství“. Uveďme, že Bek vystudoval hudební vědu na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně. Ve stejném oboru získal doktorát na Univerzitě Karlově. Následně se vrátil na brněnskou univerzitu, kde byl jmenován docentem a mezi lety 2011 až 2019 zde zastával funkci rektora.

Co se týče systému přihlašování, posledním rokem, kdy se uchazeči o studium na MUNI museli hlásit výhradně prostřednictvím papírových přihlášek, byl rok 2001. O rok později se k tomuto způsobu přidala možnost poslat přihlášku elektronicky. Takto systém přihlášek na MUNI fungoval až do roku 2007, kdy byly papírové přihlášky zcela zrušeny (.pdf) a nahrazeny elektronickými.

Podávat elektronické přihlášky na střední školy je možné teprve od letošního roku a na rozdíl od vysokých škol je způsob jednotný pro všechny instituce. Loni bylo možné podávat přihlášky na střední školy pouze formou tiskopisu, který uchazeči mohli buď na školu donést osobně, nebo jej poslat poštou.

Shrňme, že Masarykova univerzita v Brně zavedla možnost elektronických přihlášek již před 22 lety, přičemž ty papírové od roku 2007 skutečně úplně zrušila. Na střední školy bylo ještě v minulém roce nutné podávat přihlášky výhradně formou tiskopisu. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, jak umělá inteligence (AI) ovlivní trh práce. Uvádí, že i přes implementaci AI bude v Česku nedostatek zaměstnanců, kteří navíc chybí už v současnosti. Absence pracovní síly tak podle něho bude problém i nadále. Následně zmiňuje, že situaci s nedostatkem pracovní síly nevyřeší ani příliv nově příchozích Ukrajinců, kterých je podle něj zaměstnaných asi 120 tisíc.

Uveďme, že celkový počet ukrajinských státních příslušníků v Česku výrazně stoupl po zahájení ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022. Jejich počet následně klesal a k 31. prosinci 2023 jich zde podle Ministerstva vnitra celkem žilo 475 378 (.xlsx).

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který sleduje všechny pracující Ukrajince. Ministr Jurečka ale oproti tomu mluví o ukrajinských uprchlících. Tato data sbírá Úřad práce (.pdf, str. 1–2), který ve své nejnovější tiskové zprávě uvedl, že v Česku ke konci loňského prosince pracovalo 122 283 nově příchozích Ukrajinců (.pdf, str. 2). Nejčastěji byli zaměstnáni jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci.

Pro zajímavost zmiňme i statistiky o všech pracujících Ukrajincích v Česku, do kterých jsou zahrnuti i ti, kteří přišli před začátkem války. Podle ČSÚ bylo na konci roku 2023 zaměstnaných celkem 320 042 Ukrajinců (.pdf, str. 1). Z toho přibližně 286 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 34 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem (.pdf, str. 1; .pdf, str. 1).

Marian Jurečka tedy správně uvedl, že v Česku pracuje asi 120 tisíc nově příchozích Ukrajinců, kteří se do České republiky přistěhovali po začátku ruské invaze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o situaci, kdy žena při nástupu na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou nesmí pokračovat ve vykonávání své dosavadní práce. Vysvětluje, že v současnosti podle něj zákon neumožňuje zůstat u stejného zaměstnavatele a vykonávat stejnou práci, byť na zkrácený úvazek. V následujících odstavcích se tak zaměříme na to, jakou práci v současnosti rodiče na mateřské a rodičovské dovolené mohou podle zákona vykonávat.

Práce na mateřské dovolené

Mateřská dovolená trvá po dobu 28 týdnů v případě jednoho dítěte a 37 týdnů u dvou a více dětí, z toho šest až osm týdnů mohou ženy využít už před porodem (.pdf, str. 8). Během stejné doby má člověk nárok na tzv. peněžitou pomoc v mateřství. Výše příspěvku konkrétně činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den (.pdf, str. 8). O poskytnutí mateřské dovolené nemusí žena žádat, zaměstnavateli nástup na mateřskou stačí pouze oznámit.

Podle zákona o nemocenském pojištění nemá žena nárok na peněžitou pomoc při mateřské, jestliže vykonává práci, ze které se dávka vyplácí. V praxi to znamená, že žena nesmí pobírat dávku mateřské, a přitom vykonávat svoji práci u stávajícího zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, a to ani kdyby tak činila na zkrácený úvazek. Zaměstnavatel zároveň ženám na mateřské dovolené nesmí dát výpověď.

Pokud se tedy jedná o ženu zaměstnankyni, nesmí zůstat na stejné pozici, ze které dávku dostává. Žena by musela vykonávat jinou činnost (.pdf, str. 14). Pokud se jedná o podnikatelku (OSVČ), tak svoji samostatně výdělečnou činnost nesmí vykonávat osobně. Může ji ale vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

Zaměstnavatel často nabízí ženám na mateřské dovolené práci na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Rodič tedy pracuje u stejného zaměstnavatele na zkrácený úvazek, dle zákona ale nesmí vykonávat stejnou činnost, která je uvedená v původní pracovní smlouvě.

Žena má ovšem možnost vykonávat stejnou pracovní činnost u jiného zaměstnavatele. Může tak činit pouze s předchozím písemným souhlasem svého původního zaměstnavatele, u kterého čerpá mateřskou dovolenou.

Práce na rodičovské dovolené

Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou, případně ji může využít otec ode dne narození dítěte. Trvá až do věku 3 let dítěte. O rodičovskou na rozdíl od mateřské musí zaměstnanec požádat. Rodičovská dovolená je podle zákoníku práce volno v práci, a odlišuje se od rodičovského příspěvku. Ten je formou finanční podpory vyplácené rodičům dětí do 4 let (u letos narozených dětí se vyplácí do 3 let) nebo do vyčerpání celkové částky. Ačkoliv je rodičovský příspěvek typicky vyplácen během rodičovské dovolené, nejedná se o stejný pojem (.pdf, str. 13).

Rodičovský příspěvek sice navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (nebo na otcovskou dovolenou), dávky se mezi sebou ale výrazně liší. V případě rodičovského příspěvku nezáleží na výši příjmu domácnosti nebo zda příspěvek čerpá matka nebo otec.

Rodičovský příspěvek činí celkem 300 000 Kč u dětí narozených do 31. prosince 2023 a je vyplácen nejdéle do věku 4 let dítěte. U dětí narozených od 1. ledna 2024 se příspěvek navýšil na 350 000 Kč, a jak jsme zmínili výše, je vyplácen nejdéle do věku 3 let dítěte. Měsíční výši rodičovského příspěvku si rodič volí sám, přičemž jeho maximum závisí na předchozích příjmech.

V případě, že rodič splní podmínku „osobní celodenní a řádné péče o dítě“, může pracovat téměř bez omezení a bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek (.pdf, str. 37). Další podmínkou je, že v případě, kdy dítě do 2 let dochází do jeslí nebo jiného předškolního zařízení, nesmí jeho docházka překonat 92 hodin měsíčně (od 2 let dítěte se docházka nesleduje).

Také v případě rodičovské dovolené je zaměstnanec v tzv. ochranné době, kdy zaměstnavatel podle zákona nesmí rodičům dát výpověď. Pokud ale rodič pokračuje u stejného zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, byť na kratší pracovní poměr, nečerpá rodičovskou dovolenou.

Z tohoto důvodu rodiče zpravidla pokračují v řešení přivýdělku u stejného zaměstnavatele formou DPP nebo DPČ. Stále není dovoleno „v dalším pracovněprávním vztahu pro téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě“. Dodejme také, že zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnankyni či zaměstnanci práci při mateřské nebo rodičovské dovolené umožnit, a to i přes žádost rodiče (.pdf, str. 38).

Závěrečné hodnocení

Při mateřské dovolené nemůže žena vykonávat stejnou pracovní činnost, protože by přišla o peněžitou pomoc v mateřství. Při rodičovské dovolené nemůže člověk pracovat na stejné pozici, a to ani na zkrácený úvazek. V takovém případě totiž rodičovská dovolená končí a s tím i zvýšená ochrana před výpovědí. Pro přivydělání si peněz pak ve většině případech rodič uzavře se svým původním zaměstnavatelem DPP nebo DPČ na jinou pracovní činnost. Ženy tedy během tohoto období skutečně nemohou zůstat na stejné pozici. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že jedním z problémů zaměstnavatelů je nedostatek uchazečů na trhu práce, kde podle něj chybí 270 tisíc lidí. Uvádí, že jeho resort připravuje novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, který by dle něj měl problém zmírnit např. díky lepším podmínkám u částečných úvazků.

Analýzy MPSV

Statistiky o neobsazenosti volných pracovních míst vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ve svém přehledu konkrétně vyčísluje počty volných míst, která zaměstnavatelé nabízejí na Úřadu práce (ÚP). Podle těchto dat hledali zaměstnavatelé v posledním čtvrtletí loňského roku přibližně 272 000 pracovníků. Nejvíce volných míst přitom nabízeli lidem se základním vzděláním a praktickou školou. 

Téměř totožné číslo volných pracovních míst uvádí MPSV i za samotný prosinec 2023. Zmíněné měsíční statistiky je možné najít v jeho Analýze poptávky a nabídky pracovní síly, která rovněž vychází z dat Úřadu práce (.pdf, str. 2, 7).

Pro úplnost doplňme, že MPSV v dřívějších dokumentech upozorňovalo, že výše uváděné statistiky nemusí zcela přesně odpovídat počtu skutečně volných pracovních míst (.pdf, str. 7). Zaměstnavatelé totiž mohou Úřadu práce nahlašovat nabídku na jedno reálné volné místo vícekrát. „Důvodem je zejména nastavení povinné evidence volných míst, pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizince,“ uvedlo k tomu ministerstvo (.pdf, str. 9). Podle resortu jsou data ÚP kvůli zmiňovaným duplicitám „zásadně nadhodnocená“.

Jiný přístup ke sběru dat MPSV použilo ve své Analýze volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců, která prozkoumávala stav volných pracovních míst v loňském létě (.pdf). Materiál vycházel z dotazníkového šetření, do kterého se červnu 2023 zapojilo 14,4 tisíc zaměstnavatelů (.pdf, str. 4). Podle tohoto šetření firmy poptávaly 249 000 zaměstnanců (str. 6), přičemž každého pátého zaměstnavatele nedostatek pracovníků omezuje (str. 5). Pro srovnání, statistiky Úřadu práce loni v červnu vyčíslovaly počet volných míst na 287 tisíc, což je přibližně o 15 % více.

Statistika ČSÚ

Další statistiku eviduje Český statistický úřad (ČSÚ), který nicméně ke dni odvysílání rozhovoru s Marianem Jurečkou data za 4. čtvrtletí roku 2023 nezveřejnil. V předcházejícím čtvrtletí bylo dle ČSÚ volných takřka 97 tisíc míst (.xlsx). 

Samotný ČSÚ ovšem v případě této „experimentální statistiky“ upozorňuje na to, že zahrnuje jen místa v pracovním poměru. Nezapočítává tedy „práce přechodného charakteru“ sjednávané na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, které naopak bývají součástí statistik Úřadu práce (.pdf).

Podle MPSV jsou data ČSÚ do určité míry podhodnocená (.pdf, str. 9). Jasnou odpověď na to, které statistiky opravdu odpovídají realitě, ministerstvo nedává. „Lze však odhadovat, že počet volných míst je v současnosti blíže odhadům ČSÚ než ÚP,“ komentovalo MPSV tuto situaci v červnu.

Závěr

Statistik, které vyčíslují počty neobsazených pracovních míst, existuje více a ukazují odlišné výsledky. Podle dat Úřadu práce zaměstnavatelé ke konci roku 2023 poptávali přibližně 272 tisíc pracovníků, přehled ČSÚ naopak říká, že počet volných míst nepřesahuje 100 tisíc. MPSV v této souvislosti dříve upozornilo, že kvůli použitému způsobu sběru dat nemusí ani statistika ČSÚ, ani statistika Úřadu práce přesně odpovídat skutečnosti.

Je tedy pravda, že podle Úřadu práce počet neobsazených míst dosahuje zhruba 270 tisíc, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Vzhledem k tomu, že dle MPSV může být toto číslo nadhodnocené, např. kvůli vícenásobnému nahlašování jednoho místa do evidence, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) ve svém výroku zmiňuje údajná vyjádření Josefa Středuly, který zastává post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a v roce 2022 byl jedním z kandidátů na prezidenta. Před rokem a půl, tedy přibližně ve druhé půlce roku 2022, podle Jurečky predikoval situaci, kdy 60 % firem bude propouštět a poroste nezaměstnanost. Dodejme, že Jurečka zmíněné číslo, tedy „60 % firem“, v debatě zdůrazňoval několikrát (video, čas 15:15).

Citaci, která by slovům Mariana Jurečky odpovídala, jsme vyhledávali jak v mediálních databázích, na webech zpravodajských portálů, tak i na profilech Josefa Středuly a ČMKOS na sociálních sítích. V žádném z těchto zdrojů se nám však nepodařilo podobné vyjádření dohledat.

Potvrdit ani vyloučit Jurečkovo tvrzení navíc nemůžeme, jelikož jednání zástupců vlády a odborů – na kterých se potkávají také Jurečka se Středulou – nejsou veřejná. Některá z nich se konala například v září nebo v listopadu 2022. 

Doplňme, že v srpnu 2022 Středula na svém účtu na síti X upozorňoval, že „nezaměstnanost roste“. O růstu míry nezaměstnanosti tehdy totiž informoval Úřad práce. V dalších vyjádřeních, která se nám podařilo najít, Středula o „růstu nezaměstnanosti“ přímo nemluvil, několikrát ovšem zmiňoval hrozbu propouštění. Na facebooku o ní psal například v srpnu a září 2022, kdy dodal, že propouštět zaměstnance zvažuje „už 22 % firem“. Podobně se na facebooku vyjádřila i ČMKOS, která varovala, že „zdražování energií a rostoucí inflace vyústí v propouštění zaměstnanců“.

V říjnu 2022 Středula na svém účtu na síti X svou fotografii z pražské demonstrace Proti chudobě doplnil textem: „Až se bude ve velkém propouštět, až přijde katastrofa, bude pozdě. Jsme tady proto, aby vláda konala hned!“ Později se na facebookovém účtu ČMKOS objevil příspěvek hovořící o hromadném propouštění u 13 zaměstnavatelů. Odbory tehdy upozorňovaly, že „by se mohlo dotknout asi tisícovky lidí“.

Pro úplnost můžeme dodat, že míra nezaměstnanosti se od konce června 2022 skutečně mírně zvedla. Zatímco v polovině roku 2022 dosahovala 2,5 % (.xlsx), o rok později to bylo 2,7 %. Podle aktuálních dat ČSÚ za prosinec se nezaměstnanost drží na stejné úrovni.

Na závěr tedy shrňme, že Středula v průběhu roku 2022 skutečně mluvil o hrozbě propouštění. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat citaci, ve které by predikoval, že bude propouštět „60 % firem“. Zároveň nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Středula takto nevyjádřil například na některé z demonstrací nebo přímo na jednání se zástupci vlády, kterých se účastní i Marian Jurečka. Proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že roste průměrná mzda. Uvádí, že v tomto roce se podle firem zvedne průměrná mzda o 7 až 8 %. Na tomto údaji ilustruje, že se podle něj zlepší ekonomická situace v tuzemsku, a domácnosti i firmy si tak letos polepší. Před samotným ověřením výroku uveďme, že nehodnotíme predikci jako takovou, ale pouze fakt, zda takový odhad skutečně existuje.

Vzhledem k tomu, že ministr Jurečka hovoří o predikcích ze strany firem, zaměříme se na odhady Hospodářské komory, která je s více než 16 tisíci členy nejvýznamnější a zároveň jedinou zákonem zřízenou organizací sdružující podnikatele a zastupující jejich zájmy (kromě těch spadajících pod záštitu Agrární komory). Ta zveřejnila v prosinci loňského roku odhad, podle kterého v letošním roce vzroste průměrná mzda nominálně o 7 %, a přiblíží se tak částce 46 700 Kč. Podle ní vzrostou také reálné mzdy (tedy nominální mzdy snížené o míru inflace). Výkonnost celé české ekonomiky se podle ní zvýší o 2 %, její oživení ale bude pozvolnější kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku.

Dodejme, že například podle nejnovější prognózy České národní banky z podzimu 2023 růst průměrné mzdy v letošním roce zpomalí na 6,7 % (.pdf, str. 20). Česká bankovní asociace pak očekává, že nominální průměrná mzda bude růst o 6,5 %. Podobný růst predikuje také Ministerstvo financí (.pdf, str. 36).

Podle odhadu Hospodářské komory tedy průměrná mzda v letošním roce poroste nominálně o 7 %. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvádí tyto skutečnosti v kontextu toho, že nejhorší období máme za sebou a že přichází období větší stability a předvídatelnosti. Své tvrzení o zvyšujících se platech a mzdách staví na datech o výběru pojistného na sociální pojištění. 

Nejprve uveďme, že mezi platem a mzdou existuje rozdíl – plat pobírají zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací, mzdu dostávají zaměstnanci v soukromém sektoru. Oba pojmy se ale běžně zaměňují a Český statistický úřad (ČSÚ) průměrný plat na rozdíl od průměrné mzdy nesleduje. Průměrný hrubý plat nicméně sleduje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV).

Výběr pojistného

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy z částky před snížením o pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmu fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za rok 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 8,1 % v návaznosti na růst zaměstnanosti a výdělků zejména v soukromém sektoru“. Konkrétně se na pojistném za celý rok 2022 vybralo 637,68 miliardy korun, zatímco v loňském roce částka narostla na 689,28 mld. Kč.

Dodáváme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám“. Mírně odlišné údaje v této oblasti uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném v roce 2022 vybralo 621,39 mld. korun v minulém roce 671,53 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 8,07 %.

ISVP a průměrný plat

IPSV provádí šetření hrubého průměrného platu čtvrtletně v rámci programu statistických zjišťování, vyhlášených ČSÚ. ISPV je zároveň v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Ke dni rozhovoru byla poslední zveřejněná data za třetí čtvrtletí roku 2023, kdy průměrný hrubý plat činil 46 136 Kč, což je o něco málo méně než v přechozím čtvrtletí. Nicméně oproti prvnímu čtvrtletí nebo v meziročním srovnání, jak lze vidět v grafu, je nárust významný.

ČSÚ a průměrná mzda

ČSÚ data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje čtvrtletně, ke dni vysílání rozhovoru byla nejnovější dostupná data také za třetí čtvrtletí loňského roku. V tomto období činila průměrná hrubá mzda 42 658 korun a byla opět nižší než v předchozím čtvrtletí. I přes tento pokles ale vzrostla jak v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2023, tak v meziročním srovnání stejného období. Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná mzda v posledních letech nepřetržitě roste.

Pro přesnost však dodáváme, že i když nominální průměrná mzda i plat posledních deset let rostou, neznamená to nutně, že Češi bohatnou. Pro toto porovnání je vhodnější použít výši reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o vliv inflace, která vyjadřuje, kolik zboží si lidé mohou koupit. 

Reálná mzda v Česku od čtvrtého čtvrtletí 2021 soustavně klesala, a to po rekordních osm čtvrtletí v řadě. Tempo jejího poklesu nicméně v předchozím roce postupně zpomalovalo: v první polovině se snížila o 6,7 %, respektive o 3,1 %. V jeho třetím čtvrtletí pak meziročně poklesla o 0,8 %. Údaje za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou k dispozici. 

Závěr

Průměrný hrubý měsíční plat podle IPSV a průměrná hrubá měsíčná mzda podle ČSÚ v posledních letech rostou. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 byl jak plat, tak i mzda vyšší než ve stejném období předcházejícího roku. Toto zvýšení se projevilo také na výběru sociálního pojištění, které se podle MF i ČSSZ meziročně zvýšilo o více než 8 %. Zlepšující se ekonomickou situaci lze pozorovat také na vývoji reálných mezd, jejichž pokles se ve třetím čtvrtletí roku 2023 téměř zastavil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.