My jsme přidali na vědu a výzkum podle návrhu místopředsedy vlády Bělobrádka.
Vláda skutečně odhlasovala na svém zasedání 30. května 2016 zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum o 3,7 mld korun.
Jedná se o návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které je Pavel Bělobrádek předsedou.
Náš pan ministr dopravy Ťok v rámci potřeby krajů uvolnil v loňském roce 2015 a 2016 zhruba 7 a půl miliardy korun na opravy silnic 2. a 3. tříd. Kraj Vysočina si z tohoto koláče uříznul zhruba 700 milionů (...) takže má kraj v rozpočtu v roce 2015 a 2016 zhruba 1,5 miliardy korun.
Podle informací ministerstva dopravy bylo za rok 2015 jednotlivým krajům na opravy silnic II. a III. třídy (tedy silnic, které patří krajům, jenž je musí ze zákona spravovat) ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolněno celkem 4,4 mld. Kč. Z této částky měl Kraj Vysočina nárok na částku maximálně 412 280 000 Kč. Nárok na nejvyšší dotaci (778 800 000 Kč) měl Středočeský kraj a nejnižší naopak kraj Zlínský (159 720 000 Kč).
V průběhu roku 2016 stát přispívá na opravy silnic II. a III. třídy krajům celkovou částkou 3 mld. Kč. Z této částky bude moci Kraj Vysočina čerpat maximálně 281 milionů Kč. Nejvyšší částku získal opět Středočeský kraj (tentokrát však 531 600 000 Kč) a nejméně znovu kraj Zlínský (108 700 000 Kč).
Podle tiskové zprávy z dubna tohoto roku schválila Centrální komise Ministerstva dopravy celkem 400 projektů v celkové hodnotě převyšující 3,86 mld. Kč. Jak uvedl ministr dopravy Dan Ťok, projekty převyšující rámec přidělených finančních prostředků se budou financovat vlastních rozpočtů krajů.
Celková částka za roky 2015 a 2016, kterou stát poskytl krajům na opravy silnic, činí 7,4 mld. Kč (tedy zhruba 7,5 mld.). Stejně tak odpovídá i částka, na kterou má Kraj Vysočina ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd nárok. Ta činí za roky 2015 a 2016 celkem 693 280 000 Kč.
Nahlédneme-li do rozpočtu kraje (.pdf, str. 3), pak za rok 2015 bylo na dopravu vydáno celkem 1 494 000 000 Kč a v roce 2016 se plánuje celkem 1 550 000 000 Kč.
Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Slovenský prezident Andrej Kiska velkou část svého podnikání prodal, než se stal prezidentem.
Podle slovenského a českého obchodního rejstříku již Andrej Kiska většinu svých firem prodal.
Slovenský prezident vlastnil síť společností Triangel a Quatro, které na konci roku 2004 prodal Všeobecné úverové bance a rozhodl se věnovat charitativní činnosti. Ve výpisu ze slovenského obchodního registru jsou pod jeho jménem uvedeny čtyři firmy, které dosud zrušeny nebyly. V českém rejstříku je veden pouze jako ředitel nadace Dobrý anděl.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nejvýnosnější část svého byznysu před vstupem na politickou scénu slovenský prezident opravdu prodal.
Zatím, zatím nic takového schváleno (novela zákona o některých přestupcích a úprava u držení zbraní - pozn. Demagog.cz) nebylo, zatím jsou to návrhy, které vychází z různých ministerstev.
Zákoy o některých přestupcích a střelných zbraních a střelivu byly 6. května 2016 schváleny v Poslanecké sněmovně a následně 19. května 2016 postoupeny do Senátu.
V novele zákona o střelných zbraních a střelivu byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh poslance Chalupy (.pdf, str. 5) o upřesnění subjektů, na které se tento zákon nevztahuje, nejenom tedy na Armádu České republiky, ale i na Vojenskou policii.
V zákoně o některých přestupcích byl poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení přijat pozměňovací návrh obsažený v usnesení garančního ústavně právního výboru (.pdf). Konkrétně se jednalo o zvýšení výše pokut a odpovědnost právnické nebo podnikající fyzická osoba za přestupek tím, že způsobí škodu na cizím majetku.
Škromach reaguje na Pospíšilovy výtky směrem k novému paragrafu znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci a také k možnému odebírání zbraní. Tyto oba návrhy přišly od předkladatele, kterým bylo Ministerstvo vnitra. V tuto chvíli není legislativní proces stále dokončen a je možné, že v této podobě obě novy nebudou nakonec přijaty. Výrok senátora Škromacha tak hodnotíme jako pravdivý.
Česká republika je exportní země. A když se podívám na vývozy za minulý rok, tak právě vývozy do Spojených států patří k těm, kde zaznamenáváme největší dynamiku. Jsou to především malé a střední podniky, které se snaží prostě dobýt americký trh.
Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.
Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.
"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.
Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.
V protikorupčním programu do krajských voleb jsme měli např. vypsání protikorupčních grantů, to bohužel neprošlo krajským zastupitelstvem. Měli jsme vytvoření krajského protikorupčního pracoviště, které nyní všichni kritizují, že je spojeno jen s námi, ale když vznikalo, tak jsme nabízeli všem politickým stranám, aby v něm měli své zastpuení a ostatní strany to odmítaly.
Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.
Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.
V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.
Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.
Naše kandidátní listina je sestavena z lidí, kteří s politikou v podstatě v minulosti nepřišli úplně do styku.
Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.
Zastropování věku odchodu do důchodu máme v koaliční smlouvě.
V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:
„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“
V Žitavě je 250 uprchlíků.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.
Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.
Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.
Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.
Čína si vytvořila skupinu 16 zemí, což jsou země mezi Estonskem a Albánií a podle jich je to středovýchodní Evropa, což je taky takový zvláštní příspěvek do debaty o tom, co to je střední a východní Evropa. Ale jsou to země bývalé Jugoslávie, Visegrád, Pobaltí, Albánie, Rumunsko, Bulharsko. A snaží se s nimi jednat jaksi systémově, že vždy se sejde buď čínský premiér s 16 premiéry, nebo příslušní ministři. Jednou ve střední Evropě, jednou, jednou v Číně.
Čína si vytváří tzv. 16+1 Framework (CEEC - China and Central and Eastern European Countries), v rámci něhož spolupracuje s 16 státy ze střední a východní Evropy.
Mezi země z evropské šestnáctky patří: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Spolupráce probíhá na různých úrovních: v ekonomice (např. Čína podporuje výstavbu železnice mezi Srbskem a Maďarskem), ale také má jít např. o výměny lidí na stáže do institucí. Zatím proběhly 3 summity: v roce 2012 ve Varšavě, 2013 v Bukurešti, 2015 v Bělehradu. V roce 2016 se má uskutečnit summit v Litvě. Kromě toho však probíhají schůzky na úrovní ministrů (např. v lednu 2016 proběhlo setkání ministrů dopravy v Litvě) nebo i různých iniciativ (např. Fórum mladých politických lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v Pekingu 2015) a také bilaterální schůzky.
