Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraj má možnost poskytovat finanční podporu fyzickým i právnickým osobám, případně jim prominout dluh. Finanční možnosti kraje jsou ale oproti možnostem státních a unijních institucí omezeny.

Podpora malých a středních podnikatelů přichází od Evropské unie i České republiky. EU financuje projekty buď přímo z vlastního rozpočtu (např. komunitární program pro podporu podnikání COSME), nebo poskytuje prostředky skrze vlastní strukturální fondy. Státy po dohodě (.pdf) čerpají peníze samy (např. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost).

Státní instituce zabývající se podporou malých a středních podnikatelů jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (sloužící k rozdělování národních zdrojů) a Agentura pro podnikání a inovace (sloužící k rozdělování zdrojů EU). Kromě ministerstva poskytují malým a středním podnikatelům podporu také Česká agentura pro podporu podnikání CzechTrade a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (která pro malé a střední podnikatele poskytuje mj. úvěry se sníženou úrokovou sazbou).

Kraje mohou dle zákona o krajích pomoci finanční podporou fyzickým a právnickým osobám, o poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje, o poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí nad 200 000 Kč rozhoduje zastupitelstvo kraje. Zároveň by ale podnikání těchto osob mělo být prospěšné kraji.

Kromě toho může zastupitelstvo (nad 200 000 Kč) nebo rada (do 200 000 Kč) prominout dluh nebo se vzdát vůči určité osobě svého práva. Rada k tomu ještě může fyzické nebo právnické osobě poskytnout věcný nebo finanční dar do 100 000 Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, platy v krajské nemocnici v České Lípě vzrostly loni o 10 % prostřednictvím jednorázového příspěvku, reálně stouply o 6 a půl procenta - zde tedy ona výhrada. Pokud srovnáme průměrný plat v nemocnici s ostatním krajskými nemocnicemi v zemi, tak skutečně Česká Lípa je v tomto ukazateli nadprůměrná.

Dle údajů výroční zprávy Českolipské nemocnice za rok 2015 (pdf., s. 30-31) vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců nemocnice z 26 263 na 27 975 korun. To je nárůst přibližně o 6.5%. V rozhovoru pro ČTK ředitel Kratochvíl ale tvrdil, že díky dobrým hospodářským výsledkům mohl zaměstnancům zvýšit jednorázově mzdy až o desetinu.

Průměrný plat dle dané výroční zprávy pak činil u lékaře přibližně 71 007 korun a u zdravotního nelékařského personálu (sestry a asistenti) přibližně 25 886 korun. Průměrný plat pak dosáhl 27 975 korun.

Pokud jde o celorepublikové údaje, tak podle ministerstva zdravotnictví dle údajů z poloviny roku 2015 je (v rámci krajských nemocnic - tedy srovnatelný zřizovatel jako nemocnice Česká Lípa) průměrný plat lékaře 53 979 korun a sester 26 138 korun. Průměrný plat zaměstnance v krajské nemocnici pak dosáhl 27 021.

Je tedy sice pravdou, že v Českolipské nemocnici lékaři dostávají mzdu vyšší, než byl průměr v ČR. Neplatí to však pro další zaměstnance jako jsou například sestry, které nadále zůstávají za celostátním průměrem.

Vzhledem k tomu, že platy nerostly jako celek o 10 % všem zaměstnancům a ani pro všechny zaměstnance neplatí, že by byly nad průměrem platů ČR ve zdravotnických zařízeních, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jihomoravský krajský úřad deklaroval v odpovědi získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím organizací Oživení, o.s. (.pdf) v rámci projektu Hodnocení krajů - krajské volby 2016 následující: „Usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 6684/10/R88 přijatém na 88. schůzi Rady Jihomoravského kraje konané dne 26.10.2010 byla schválena ‚ Pravidla pro nakládání s podněty obsahujícími podezření na korupční jednání ' (interní normativní akt č. 71/INA-VOK). Prostřednictvím tohoto dokumentu došlo ke zřízení Protikorupční linky Jihomoravského kraje a současně k podrobné úpravě postupů pro nakládání s přijatými podněty, jejich zpracování, evidenci a vyřizování.“ Na předmětném protikorupčním portále je k dispozici odkaz na dotační portál kraje, odkaz na profil zadavatele kraje (oblast veřejných zakázek) i samotná protikorupční linka.

Protikorupční telefonní linku zřídilo ministerstvo vnitra v roce 2007 a jejím cílem je především poskytovat odborné poradenství a prevenci korupce. Do konce roku 2010 linku provozovala nevládní organizace Transparency International ČR, od ledna 2011 bylo novým provozovatelem sdružení Oživení. Na začátku roku 2012 proto ministr vnitra rozhodl o ukončení provizorního provozu protikorupční linky 199 ke dni 30. dubna 2012 z důvodu ekonomických úspor.

Deklarovaný počet podání bohužel nemůžeme ověřit, neboť Zpráva o vyřizování podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupční linky Jihomoravského kraje je k dispozici za dílčí období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 (šlo celkem o 20 podnětů). I přesto s ohledem na výše uvedené informace označujeme výrok jako pravdivý.

Na Střední odborné učiliště a Střední školu ve Vyškově se v letech 2012–2016 přispělo z rozpočtu Jihomoravského kraje na investice celkem 68 865 090 Kč (vybrat na liště detail a příslušný rok - výdaje na příspěvkové organizace - školství - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vyškov, Sochorova 15).

Částky pro rok 2012 (0 Kč na investice, pouze příspěvek na provoz) a 2013 jsou dostupné v tabulkové části rozpočtů na webu Jihomoravského kraje.

Dotace na investice 2013 16 443 0002014 14 423 0002015 33 679 0902016 3 320 000 Celkem 67 865 090Zdroj: Rozpočet JMK

Celý mluví o investicích do přístrojů a vybavení školy. To dokládá jak vyjádření ředitele školy ve zmíněné reportáži, tak samotná výše investic. V letech 2013 (a částečně i později) šlo asi 21 milionů na zateplení školy a výměnu oken. Zbývající částka měla jít do pořízení vybavení. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: „Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.“

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.

Když v květnu 2015 Evropská komise vyjádřila snahu o předložení návrhu na přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie (EU) na základě kvót, označil ministr Zaorálek toto " za popření základních svobod v unii ". Na setkání s komisařem Avramopoulosem řekl, že přijímání uprchlíků je rozhodnutí, které je potřeba řešit na úrovni jednotlivých členských států EU a návrh komise označil za v jisté míře "revoluční". V pořadu České televize Studio ČT24 (od času 17:18) dále mj. dodal, že zmiňovaný návrh je " ve sporu s principy, které bychom měli respektovat ", princip relokace je "nepřijatelný" a upozorňuje na množství možných problémů a nedořešených či nedomyšlených bodů.

Jan Veleba uvádí správný počet pracovníků v zemědělství za kraj Vysočinu. Podíl zaměstnanosti za tento sektor v ostatních krajích však neuvádí zcela přesně, proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Za rok 2015 bylo na Vysočině 18 200 lidí pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví z celkového počtu 236 800 zaměstnaných obyvatel, což tvoří opravdu 7,7% z celku.

V následující tabulce můžeme vidět počet zaměstnanců v daném kraji, celkový počet zaměstnanců v kraji a podíl těchto proměnných. Veleba má pravdu, že v kraji Vysočina je skutečně 7,7% pracujících osob zaměstnaných v zemědělství a má pravdu i v tom, že je to největší podíl ze všech krajů.

KrajPočet zaměstnanců v zemědělství

Celkový počet zaměstnanců

Podíl

Vysočina18 200

236 800

7,7% Středočeský 17 600

649 200

2,7%

Jihočeský17 600303 4005,8%Plzeňský12 300287 5004,3%Karlovarský 3 000

144 300

2,1%

Ústecký 6 800

366 000

1,9% Liberecký 3 200

205 000

1,6%

Královéhradecký9 400259 1003,7%Pardubický11 000250 7004,4%Jihomoravský

14 600

569 100

2,6%

Olomoucký12 500289 6004,3%Zlínský 7 600

280 600

2,8% Moravskoslezský

12 200

550 900

2,2%

Zdroj: Český statistický úřad

Nemůžeme však souhlasit s tím, že obvyklý podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství se pohybuje ve všech ostatních krajích mezi 2-3% - v Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji je vyšší. Průměrná zaměstnanost za všechny kraje činí 3,55 %.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek byl 25. května ve Sněmovně zamítnut. V závěrečném hlasování návrh podpořily koaliční kluby ČSSD a KDU-ČSL, naopak z klubu ANO podpořila zákon jenom část poslanců, hned 15 jich ale hlasovalo proti.

Návrh (.pdf) mimo jiné upravoval oblasti, o kterých Svatopluk Němeček hovoří. Jedná se o zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let (§ 8 písm. h), ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce (§ 8 písm. j), na krytém nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy (§ 8 písm. c) a řadu opatření, která omezují přístup k tabáku a alkoholu mladistvým, například regulaci míst prodeje.

Kraj vznikl (.pdf, str. 85) v roce 2000 (účinností zákona č. 347/1997 Sb.) a byl tvořen 5 okresy ze 3 bývalých krajů (Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou byly původně Jihomoravský kraj, Havlíčkův Brod byl ve Východočeském kraji a Pelhřimov v Jihočeském kraji).

V roce 2008 byla zřízena jihlavská pobočka Krajského soudu v Brně. Případy z okresu Havlíčkův Brod stále vyřizuje Krajský soud v Hradci Králové a případy z Pelhřimova Krajský soud v Českých Budějovicích.

Krajské ředitelství policie kraje Vysočina vzniklo až v roce 2010.

Integrovaný záchranný systém je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb. Před rokem 2000 tedy IZS nefungoval, ačkoliv základy pro spolupráci byly položeny v roce 1993. Integrovaný záchranný systém slouží při mimořádných událostech (např. povodních), kdy je třeba provádět současně záchranné a likvidační práce pomocí několika složek IZS. Těmi jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba a dílčí jednotky požární ochrany. Integrace těchto složek pak významně usnadňuje koordinaci práce sborů, ale také komunikaci s obyvatelstvem.

To, zda volební výsledky korespondují s utvořenou koalicí ve Zlínském kraji, je spíše Čunkova interpretace, v každém případě Jiří Čunek popisuje volební výsledky korektně.

Jiří Čunek mluví ve svém výroku o výsledcích ve Zlínském kraji. Zde poslední 4 roky vládla levicová koalice ČSSD, KSČM a SPOZ (resp. v průběhu období SPO).

V krajských volbách 2016 pak tyto strany dosáhly následujících výsledků:

• ČSSD - 12,46 %
• KSČM - 8,22 %
• SPO - 2,2 %

Dohromady tedy získaly vládnoucí strany v kraji 22,88 % hlasů. Čunek tedy tyto výsledky popisuje přesně. Vítězství v kraji si připsala KDU-ČSL se ziskem 22,97 %, druhé ANO oslovilo 15,68 % voličů a STAN získal 11,62 %. To je skutečně zisk srovnatelný s výsledkem sociálních demokratů (co do počtu mandátů získaly oba subjekty shodně po 6 zastupitelích).

Nově má v kraji vládnout koalice KDU-ČSL, ANO, STAN a ODS. Jde o dva nejsilnější subjekty voleb doplněné stranami, které v kraji posledním období nevládly.