Přehled ověřených výroků

Výrok Miroslava Kalouska je založen na jeho předchozím projevu z 22. prosince 2015, kdy v PSP ČR prohlásil, že " pan ministr financí sám několikrát osobně veřejně prokázal, že zneužívá již ta data, která jsou teď k dispozici. Uvedu malý příklad. Pan ministr, a je to dohledatelné, zde na mikrofon několikrát prohlásil při diskusi o elektronické evidenci tržeb, že Vietnamci neplatí daně. Jako bývalý ministr financí dobře vím, že je možné, aby ministr financí konstatoval, že k velkým daňovým únikům dochází v těch či oněch sektorech, že k velkým daňovým únikům dochází v oblasti stavebnictví nebo pohostinství. Ale neexistuje mechanismus, jak legálně se dostat k placení či neplacení daní z hlediska národnosti. Jediným mechanismem je, že prostě pan ministr někomu zadal úkol, aby mu projel všechny lidi s vietnamským jménem a podal mu tuto informaci, což už je informace, na kterou nemá právo, a pokud ji vyžádal, tak ty informace zneužil. A vyjádření, že Vietnamci neplatí daně, je stoprocentní důkaz, který provedl ministr financí sám na sobě, že zneužívá již dnes existující data finanční správy. "

Dalšími možnými příklady může být spojení s otázkou finančních kontrol u firem, které vyrábějí biopaliva (tedy možných konkurentů firem Agrofertu, vlastněného ministrem Babišem). Např. Euro napsalo, že " nebývale akční jsou už nějaký čas například úředníci berňáku a Specializovaného finančního úřadu na libereckou firmu Temperatior. (...) Ta po potížích mediálně známé společnosti Oleo Chemical, o niž už od roku 2011 má zájem Andrej Babiš, převzala v roce 2013 výrobu Olea a funguje také jako daňový sklad. Společnost je jediným výrobcem biopaliva druhé generace v České republice a druhým nebo třetím nejvýznamnějším výrobcem v Evropské unii. Kontrola Finančního úřadu ve firmě už nějaký čas střídá kontrolu, úředníci dožadují v desítkách e-mailů doklady o drobných položkách."

Podobně se lze dočíst v Dotyku, že " od loňského února jsou obě firmy ze skupiny Agrofert (pozn. Primagra a Preol) jediným tuzemským producentem bionafty pro Čepro. Po razii Daňové Kobry skončil jejich poslední konkurent, ústecká Kratolia. "

Vzhledem k tomu, že je však první příklad zmíněný Kalouskem spekulace a další dva příklady spojené s biopalivy nejsou soudně či jinak prokázané jako akce směřující cíleně proti konkurentům Babišových firem, musíme výrok Kalouska označit v současné době jako neověřitelný.

Dále se dá odkázat i na možné porušování zákona při získávání informací z probíhajících šetření Specializovaného finančního úřadu či v otázce možného zneužívání interních informací, kdy měl Babiš některým bankám nabízet výhodnější podmínky vůči státu a souběžně s tím od stejných bank získávat lepší obchodní podmínky pro firmy, které ovládá nebo jsou s ním spřízněné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně popisuje trendy ve vývoji důchodového systému a demografického vývoje v ČR.

Ve výroku kandidáta v krajských volbách je hned několik faktů. První statistika, o kterou se opírá, hovoří o vysoké závislosti českých důchodců na státním důchodu. O tomto trendu v ČR informoval i portál idnes.cz, který se opíral o analýzu OECD a vyjádření generálního ředitele Raiffeisen penzijní společnosti. Podle této analýzy jsou čeští důchodci závislí na státní penzi dokonce až z 99,3 procenta, což podporuje Geistovu argumentaci. Jinývýzkum (str.169) z dílny OECD hovoří o víc jak 75% financovaní příjmu českých důchodců státním důchodem. Přesnou statistiku, která by byla absolutně v souladu s informacemi, které uvádí, se nám ale dohledat nepodařilo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože popisuje skutečné trendy.

O schodku v důchodovém systému informuje i ministerstvo financí ve svépublikaci, (pdf., str.31). Tento trend v ní popisuje a předpokladá až do roku 2018, avšak s postupným snižováním tohoto dluhu. Vysoký dluh kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad, informoval portálidnes.cz.

Posledním faktickým výrokem je informace vyšší úmrtnosti než porodnosti v ČR. K tomuto výroku je možné nalézt různé statistiky, Světová banka například informuje o kladném, i když velmi nízkém přirozeném přírůstku (rozdíl míry porodnosti a úmrtnosti v zemi) v ČR za rok 2015 na úrovni 0,2%.

Novější údaje ČSÚ konstatují stejných 0,2 % za první půlrok 2016, avšak v detailnějšítabulce můžeme vidět měsíční změny v přirozeném přírůstku, které na začátku roku 2016 dosahovali i záporných hodnot, teda přirozeného úbytku. Tyto tendence velmi nízkých přirozených přírůstků jsou v součastnosti běžné v rámci EU, která v průběhu roku 2015 zaznamenalacelkově vyšší počet úmrtí než narození. Celkově k růstu populace přispívá teda jen migrace, jako dokazuje i grafika znázorňující pohyb obyvatelstva ČR, opět z dílny ČSÚ.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vláda České republiky zařadila zónu (.doc) v Holešově na seznam strategických zón na svém jednání 31. srpna 2005.

Podobný výrok Jiřího Čunka jsme již hodnotili v září 2012. Tehdy tvrdil, že do zóny již bylo investováno 1,6 miliardy korun, na kterou přišlo vybudování zóny do té doby. S touto částkou reálně pracují otevřené zdroje, a to v tom smyslu, že tolik stálo vybudování - tedy výkup a úprava pozemků, vybudování infrastruktury i potřebných sítí. Na počátku byla ovšem suma koncipována na 1,138 miliardy, došlo tedy k prodražení při přípravě této zóny.

Příprava zóny jako takové byla ukončena v roce 2009 s tím, že ve finále tato stála zhruba 1 a půl miliardy. Od roku 2010 pak stoupající náklady můžeme sledovat v rozpočtech Zlínského kraje, resp. v závěrečných účtech. Pokud vyjdeme z toho, že do roku 2010 stála příprava 1,5–1,6 miliardy, dále můžeme sledovat náklady, které kraj vynakládal. Od tohoto roku jde o cca 170 milionů (včetně rozpočtovaných 52 milionů pro letošní rok). Celkově lze tedy konstatovat, že náklady na zónu v Holešově dosáhly zhruba 1,75 miliardy. Řádově tedy tato částka odpovídá Čunkově kalkulaci.

V tabulce uvádíme příjmy a výdaje strategické průmyslové zóny Holešov ze závěrečného krajského účtu. Údaje jsou v tis. Kč.

RokPříjmyVýdajeZdroj20156 244,3212 101,91 .pdf, bod 2.13, str. 52201421 812,2515 013,49 .pdf, bod 2.13, str. 5120131 168,541 412,48 .pdf, bod 2.9, str. 3820129 657,9688 929,47 .pdf, bod 2.9, str. 36201110 238,8632 020,6 .pdf, bod 2.9, str. 372010-9 758,85 .pdf, bod 2.3, str. 192009-12 024,5 .pdf, bod 2.3, str. 172008-60 901,58 .pdf, bod 2.3, str. 172007-92 914,87 .pdf, str. 212006-392 322,84 .pdf, str. 312005-280 200 .pdf, str. 42Celkem49 121,93+

Zdroj dat v tabulce: Závěrečné účty Zlínského kraje.

Kraj Vysočina má 704 obcí (data 2015), přesto jich existuje více v kraji Středočeském, který je zároveň největším krajem v České republice - 1145. Podobného čísla jako Vysočina dosáhl také Jihomoravský kraj. Dodejme, že v obou případech jde o regiony výrazně lidnatější.

Senátor Veleba ovšem mluví o počtu obcí jako takovém a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V následující tabulce můžeme vidět počet obcí každého kraje:

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil záznam z 8. března 2016, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý hovoří o budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Tuhý ještě tři měsíce před reorganizací, tedy sloučením ÚOOZ s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, oznamoval policejním detektivům ÚOOZ celoroční plány. Zmiňoval také nová tabulková místa, která měl bývalý šéf útvaru Robert Šlachta obsadit.

Milan Chovanec podepsal navrhovanou reorganizaci 15. června 2016. S tímto krokem nesouhlasil jak Šlachta, tak i někteří další členové sboru. Kvůli sloučení útvarů rezignovalo k 30. červnu pět lidí včetně Šlachty. Útvar přitom čítal 450 policistů.

Vzhledem k tomu, že ÚOOZ byl zahrnut do zastřešující Národní centrály proti organizovanému zločinu, výrok hodnotíme jako pravdivý. Reorganizaci policie jsme se věnovali již v předchozí analýze.

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

TTIP, neboli Transatlantická dohoda o obchodu a investicích, má být smlouvou, jejímž cílem je liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA. Jde tedy opravdu o jednání zahrnující i otázku celních tarifů či regulací. Stejně tak je cílem jednání o TTIP i zjednodušení přístupu na národní trh USA státům Evropské unie a naopak.

Pokud jde o otázku pravidel a standardů, je uváděno, že " společná obchodní zóna EU a USA (pozn. založená právě na TTIP) s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla." Proto jsou otázky regulací intenzivně řešeny (např. otázka bezpečnosti potravin či hygienických předpisů) a rozdíly mezi EU a USA jsou hlídány a odlišné americké standardy odmítány.

Jak však pravdivě zmiňuje ministr Mládek, existuje zároveň i jednání o dohodě tzv. Transpacifického partnerství (TPP), které bylo vyjednáváno mezi USA a jedenácti státy Asie a Ameriky (Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru). Tato smlouva byla podepsána již v únoru 2016 a nyní ji čeká dvouleté ratifikační období. Je tedy možné, že seskupení 12 států (40 % světové ekonomiky) bude mít oproti TTIP (a tedy i možnému vlivu EU na standardy světového obchodu) mnohem dřívější a silnější vliv.

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

„Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Řada plánovaných dopravních staveb v České republice získala stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) na základě směrnice 244/1992 Sb. Evropská komise však obvinila ČR, že tato je v nesouladu se směrnicí EU, což může vést až k pozastavení evropských dotací na stavbu těchto projektů.

Vláda s Evropskou komisí posléze vyjednala podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby. Mezi tyto prioritní stavby se skutečně zařadil i obchvat Českých Budějovic, tedy úsek D3 0310/1 Úsilné –Hodějovice a D3 0310/11 Hodějovice – Třebonín.

Na jiné části D3 se tato výjimka nevztahuje a musí znovu projít procesem EIA. Jak správně uvedl Jan Zahradník, jedná se o část mezi Třebonínem, kde končí obchvat Českých Budějovic, a hranicemi s Rakouskem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, platy v krajské nemocnici v České Lípě vzrostly loni o 10 % prostřednictvím jednorázového příspěvku, reálně stouply o 6 a půl procenta - zde tedy ona výhrada. Pokud srovnáme průměrný plat v nemocnici s ostatním krajskými nemocnicemi v zemi, tak skutečně Česká Lípa je v tomto ukazateli nadprůměrná.

Dle údajů výroční zprávy Českolipské nemocnice za rok 2015 (pdf., s. 30-31) vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců nemocnice z 26 263 na 27 975 korun. To je nárůst přibližně o 6.5%. V rozhovoru pro ČTK ředitel Kratochvíl ale tvrdil, že díky dobrým hospodářským výsledkům mohl zaměstnancům zvýšit jednorázově mzdy až o desetinu.

Průměrný plat dle dané výroční zprávy pak činil u lékaře přibližně 71 007 korun a u zdravotního nelékařského personálu (sestry a asistenti) přibližně 25 886 korun. Průměrný plat pak dosáhl 27 975 korun.

Pokud jde o celorepublikové údaje, tak podle ministerstva zdravotnictví dle údajů z poloviny roku 2015 je (v rámci krajských nemocnic - tedy srovnatelný zřizovatel jako nemocnice Česká Lípa) průměrný plat lékaře 53 979 korun a sester 26 138 korun. Průměrný plat zaměstnance v krajské nemocnici pak dosáhl 27 021.

Je tedy sice pravdou, že v Českolipské nemocnici lékaři dostávají mzdu vyšší, než byl průměr v ČR. Neplatí to však pro další zaměstnance jako jsou například sestry, které nadále zůstávají za celostátním průměrem.

Vzhledem k tomu, že platy nerostly jako celek o 10 % všem zaměstnancům a ani pro všechny zaměstnance neplatí, že by byly nad průměrem platů ČR ve zdravotnických zařízeních, hodnotíme výrok jako nepravdivý.