Přehled ověřených výroků

Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.

První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.

Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o statistiky veřejně dostupné, měřené Českým statistickým úřadem. Podle nich je skutečně nejnižší průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji. Za ním následuje kraj Zlínský, jehož průměrná hrubá mzda (23 580 Kč) je dokonce nižší než celorepublikový průměr (27 297 Kč).

Co se týče tempa růstu, Pijáček se taktéž nemýlí ve faktickém výroku, že tempo růstu této mzdy je ve Zlínském kraji (4,6 %) vyšší než republikový průměr, který je na úrovni 3,7 %, resp. 3,9 % nominálně.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

V minulosti se někteří členové KDU-ČSL dostali do podezření z nekalého chování, v současnosti však veřejně žádná kauza kolem členů strany lidové není známa, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

První z kauz je stáletrvající kauza kolem nákupu letounů CASA o němž rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Tento nákup byl od počátku odborníky i médii kritizován pro jeho předraženost a hovořilo se i o tom, že za nákupem stojí tlak vysoce postavených úředníků Ministerstva obrany. Tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo, i přesto, že to stanovuje zákon. Protikorupční policie v březnu roku 2015 navrhla Parkanovou obžalovat z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun.

Vlasta Parkanová po vzniku TOP 09 ovšem lidovce opustila a přešla do této nově vzniklé strany, za niž úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a následně se stala až do doby svého vydání v policejnímu šetření místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Je třeba dodat, že Parkanová je v této kauze stále nevinná, soud s ní ani téměř po 4 letech od vydání nezačal.

Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2 691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

V rámci tohoto závazku Vláda ČR přijme 80 uprchlíků z Turecka s tím, že dle premiéra Sobotky to „... jsou to lidé, které si sami vybereme a sami je bezpečnostně prověříme. Pokud nebude dostatek informací, tak je samozřejmě do České republiky brát nebudeme.“

V otázce přijetí kvót je aktuální postoj Vlády ČR dle slov premiéra Sobotky takový: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

V podobném duchu se nesl i mandát vlády ministru Chovancovi pro jeho jednání s ministry vnitra států EU v Bruselu 20. května 2016 a stejnou pozici nepřijímání kvót prezentoval ministr Zaorálek při jednání V4 v květnu 2016.

Informace o vlastnictví dálnic a silnic 1. třídy lze dohledat v zákoně o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. Podle § 9 odst. 1 je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Dále podle odst. 3 je „vlastník dálnice, (tedy v tomto případě stát) silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy (…)“ Pro tuto činnost je však Ministerstvem dopravy ČR zřízena státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic, jehož činností je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože přestože ŘSD má na starosti správu a údržbu dálnic a silnic I. tříd, je jeho zřizovatelem stát a je tedy zodpovědný za chod ŘSD a jeho práci.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.

Současný hradní kancléř Vratislav Mynář má dlouhodobě problémy s majetkovým přiznáním. Na jaře roku 2015 byl kancléř Mynář prověřován přestupkovou komisíkvůli tomu, že majetkové přiznání vůbec neodevzdal. Kancléř se ale hájil tím, že majetkové přiznání má vyplněné, ale neexistuje správní místo, kam by měl majetkové přiznání odevzdat. Mluvčí prezidenta Ovčáček poté na svém Twitteru uvedl, že kancléř Mynář majetkové přiznání odevzdal v termínu, tedy do 30. června.

Kancléř Mynář nemá zákonem stanoveno zveřejňovat majetkové přiznání, proto také pravidelně odmítá své majetkové přiznání zveřejnit. Se zveřejněním souhlasil pouze u majetkového přiznání z roku 2013, které odevzdalaž v roce 2015.

V souvislosti s tím se kancléř Mynář upozorňuje na nesrovnalost v zákoně o střetu zájmu. Podle něj není veřejným funkcionářem dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a tedy nemusí podávat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích dle § 9 až 11 zákona o střetu zájmu. V roce 2015 kancléř Mynář vyzval, aby se zákonodárci věnovali zpřesnění zákona o střetu zájmů.

Vratislav Mynář byl do funkce jmenován prezidentem republiky v březnu 2013. V říjnu 2013 kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy si podle slov prezidenta republiky myslel, že se stane poslancem a nebude proto potřebovat bezpečnostní prověrku. To se ale nestalo a kancléř Mynář si zažádal o bezpečností prověrku nejvyššího stupně (přísně tajné), tu mu ale Národní bezpečnostní úřad neudělil. Kancléř proti rozhodnutí podal rozklad, nicméně u NBÚ neuspěl a prověrka mu opět udělena nebyla, funkci hradního kancléře však vykonává dál.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože není možné zjistit, zda rozhovor mezi ministrem Chovancem a místopředsedou sněmovny Gazdíkem proběhl.

Podle veřejné události vytvořené na Facebooku ale svou účast avizovalo přes pět tisíc lidí. Podle této informace pak mohli organizátoři odhadovat účast.

Tato akce byla řádně nahlášena. Pořadatelé ji nahlásili 24. 10. s tím, že očekávají účast 2500 lidí, což dokládá přehled oznámených veřejných shromáždění na webu hlavního města Prahy.

Pražská policie krátce po uskutečnění akce uvedla, že její velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je čtyři až pět tisíc osob. Ministr Chovanec nicméně později uvedl, že podle jeho informací od policie se akce na Staroměstském náměstí zúčastnilo až patnáct tisíc lidí.

Zde měla místopředsedkyně na mysli zvoleného senátora Jaroslava Větrovského, který je od roku 2006 starostou města Mladá Vožice na Táborsku. Ten porazil Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu, o 3 829 hlasů. Vzhledem k povolání obou kandidátů si můžeme dovolit tvrzení, že Větrovský je opravdu lokální politik, zatímco Mládek celostátní.

Jméno

Navrhující strana

Povolání

Počet hlasů ve 2. kole

Procenta

Jaroslav Větrovský

ANO 2011

starosta11 643

59,83%Jan Mládek

ČSSD

ministr MPO

7 814

40,16%

Výrok je hodnocen jako pravdivý, z hlediska maximálního limitu alkoholu v krvi vychází senátní návrh z rakouské úpravy. Česká republika pak s dalšími 2 zeměmi nepovoluje cyklistům žádný alkohol v krvi.

Dle důvodové zprávy (.pdf, str. 6 (2. bod obecné části důvodové zprávy)) senátního návrhu Zdeňka Škromacha vychází návrh ze zkušenosti dalších evropských zemí, a to konkrétně Spojeného království, ve kterém je alkohol dle důvodové zprávy tolerován i u řidičů motorových vozidel. V Rakousku pak mohou mít cyklisté 0,8 promile alkoholu, tedy stejné množství, jaké je navrhováno (.pdf, str. 3 (2. bod)).

Dle statistiky německého automobilového klubu ADAC z roku 2013 z 19 evropských států žádný alkohol v krvi u cyklistů nepovoluje Česká republika a Slovensko (ke kterým se přidává podle Eurovelo ještě Estonsko). Na opačné straně pak stojí Rakousko a Německo, kde je povoleno 0,8, respektive 1,6 promile alkoholu v krvi.

Ve většině evropských zemí je hranice stanovena buď na 0,5 promile alkoholu, nebo pevně stanovena není. V těchto zemích (mezi které patří i Spojené království) totiž rozhoduje o maximálním limitu alkoholu v krvi subjektivní posouzení policisty a fakt, zdali je cyklista schopen při jízdě kontrolovat svůj bicykl.

Rakouský model se tedy od ostatních evropských modelů (kromě německého) odlišuje svojí tolerancí k vyššímu množství alkoholu v krvi. Na pravdivosti výroku to ale nic nemění.