Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předloha, o které byla řeč, skutečně upravovala více problematik v rámci oblasti veřejného zdraví.

Zákon, o němž je řeč, se jmenuje zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Byť se mediální pozornost stočila především na zákaz kouření, není to skutečně jeho jediná část.

Návrh (.pdf) v § 2 vymezuje, jak je zde definována ona návyková látka. " Návykovou látkou (se rozumí) alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látkys psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvojiduševních poruch a poruch chování. "

Důvodová zpráva (str. 46 návrhu) pak souhrnně popisuje obsah předkládané předlohy:

"Zákon reguluje dostupnost zejména tabákových výrobků a alkoholických nápojů a přispívá tak ke snížení nabídky těchto výrobků zejména u dětí a mladistvých, a zahrnuje dále opatření týkající se snížení rizik souvisejících s užíváním tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, jako je ochrana před nepřímým tabákovým kouřem v prostředí. Dále stanovuje podmínky vyšetření na přítomnost alkoholu a jiné návykové látky či omezení vstupu na určité typy míst pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Vymezuje poskytovatele odborné péče a ukládá zdravotnickým pracovníkům povinnost, shledají-li důvod, provádět krátké intervence, čímž přispívá k omezení poptávky po návykových látkách, včetně tabáku a alkoholu. V neposlední řadě nastavuje koordinační a finanční mechanismy a rámec protidrogové politiky včetně vymezení odpovědnosti orgánů státní správy, krajů, obcí a dalších institucí při její tvorbě a provádění a určuje kontrolní orgány a sankce za nedodrženívybraných povinností."

Na základě analýzy Evropské komise, která mapovala regulaci kouření v jednotlivých zemích EU, hodnotíme výrok jako zavádějící. Přestože všechny ostatní evropské země kouření skutečně regulují nějakým zákonem, tyto zákony obsahují řadu výjimek, jejichž prostřednictvím je možné dále najít kuřácké restaurace a bary i jinde v Evropě.

To, že Česká republika je poslední zemí EU, která nereguluje kouření, vyplývá z analýzy Evropské komise z roku 2011. Tam je jako "hříšník" spolu s Českou republikou uvedeno ještě Maďarsko, tam však byla regulace zavedena od 1.1.2012.

Jak se ale dočteme v analýze - a zaznělo to i od moderátora během diskuse - protikuřácké zákony obsahují řadu výjimek. Například

• v Belgii je kouření povoleno v restauracích v oddělených místnostech, kde je zakázaná konzumace jídla, podobně je to ve Slovinsku,
• v Dánsku smí povolit kouření v barech s rozlohou pod 40 m²,
• v Polsku může existovat kuřácká a nekuřácká oddělená místnost.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek byl 25. května ve Sněmovně zamítnut. V závěrečném hlasování návrh podpořily koaliční kluby ČSSD a KDU-ČSL, naopak z klubu ANO podpořila zákon jenom část poslanců, hned 15 jich ale hlasovalo proti.

Návrh (.pdf) mimo jiné upravoval oblasti, o kterých Svatopluk Němeček hovoří. Jedná se o zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let (§ 8 písm. h), ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce (§ 8 písm. j), na krytém nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy (§ 8 písm. c) a řadu opatření, která omezují přístup k tabáku a alkoholu mladistvým, například regulaci míst prodeje.

Původní vládní návrh zákona (.pdf - str. 6) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ve svém § 8 písmenu k) uváděl: " Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb. "

Pozměňovací návrh (.pdf - str. 14) poslance Bendy tento bod rozšířil o " s výjimkou stavebněodděleného prostoru vyhrazeného ke kouření“.

Pokud hnutí ANO po závěrečném hlasování, ve které návrh nepodpořilo, argumentuje prostřednictvím poslance Vyzuly tím, že problémem byl přijatý návrh poslance Bendy, opírá se o nekorektní argumentaci. Tento návrh totiž podpořilo 8 poslanců klubu ANO, bez nichž, jak je viditelné na záznamu z hlasování níže, by tento návrh nemohl být schválen. Celkem pro něj totiž zvedlo ruku 94 poslanců, kvórum pro přijetí bylo 90. Pokud by se klub ANO (jeho přítomní členové) postavili proti tomuto pozměňovacímu návrhu, chyběly by mu pro přijetí 4 hlasy a Vyzulova strana by tak mohla bez této argumentace podpořit zákon ve finálním hlasování. Na záznamu je také viditelné, že jej podpořila drtivá většina poslaneckého klubu ČSSD, má tedy největší podíl na jeho přijetí.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Návrh byl schválen celkem 94 hlasy, z toho 39 z klubu sociální demokracie.

Nejsilnější opoziční stranou v Poslanecké sněmovně je v současnosti KSČM. Ta disponuje 33 mandáty, klub TOP 09 se Starosty a nezávislými tvoří 25 členů. Škromach má tedy pravdu, že co se síly týče, TOP 09 není nejsilnějším opozičním subjektem.

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.

V platné a účinné verzi zákona o přestupcích se tento přestupek nevyskytuje. V připravovaném zákoně o některých přestupcích, který byl 19. května 2016 postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu, je v § 5 odst. 1 písm. b) (.doc) obsažen nový přestupek - znevážení postavení úřední osoby pří výkonu její pravomoci.

Za tento přestupek lze podle § 5 odst. 3 písm. b) tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.

Jeho konkréní znění je: " Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. "

Důvodová zpráva k návrhu zákona o některých přestupcích (.pdf, str. 43) uvádí důvod pro nový přestupek. " Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany, mnohdy i problematického chování, a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. "