Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, a to s ohledem na hlasování, které proběhlo v obou komorách Parlamentu a týkalo se novely ústavy, jež tuto změnu zavedla. Pro přímou volbu totiž v Poslanecké sněmovně nehlasovali komunisté a v Senátu KDU-ČSL.

Miloš Zeman, jak je obecně známo, byl zvolen do své funkce v první přímé volbě prezidenta v lednu 2013. Změny, které toto umožnily, byly přijaty novelou ústavy v roce 2011–2012.

V Poslanecké sněmovně pro zákon hlasovalo 160 poslanců, proti byli jen 2 poslanci ODS, Aleš Rádl a Jaroslav Plachý. Poslanec Bauer své původní hlasování proti opravil na pro. Podstatnější je ovšem to, že pro zákon nezvedli en bloc ruku poslanci za KSČM. Zdržel se kompletní klub čítající v té době 26 poslanců a poslankyň.

Tento postoj také na půdě Sněmovny popsal předseda strany Vojtěch Filip, když ve své řeči uvedl, že KSČM dlouhodobě nemá problém s přímou volbou. Protože však straně neprošly pozměňovací návrhy (ty obsahovaly změnu pravomocí hlavy státu), pro přímou volbu nehlasovali. Dodal pak:

„My jsme jasně řekli, že pro nás je podstatný charakter, parlamentní charakter české demokracie, že nestojíme o to, aby se český ústavní systém, byť drobnými krůčky, ubíral do prezidentského systému a do systému, kde rozhodují jednotlivci místo toho, aby ta odpovědnost ležela na nejvyšším zákonodárném orgánu, to je Parlamentu, potažmo Poslanecké sněmovně.“

Kromě poslanců klubu KSČM přímou volbu nepodpořili ani senátoři KDU-ČSL. Strana v tomto volebním období (2010–2013) nebyla zastoupena v Poslanecké sněmovně, v Senátu svůj klub ovšem měla. Tento klub lidovců hlasoval jednotně proti změně.

Někteří ze členů ovšem deklarovali (Čunek, Juránek - tisk 262), že obecně přímou volbu podporují. Podle jejich slov jim vadila verze, která k nim dorazila, a žádali změny v návrhu. Ty neproběhly, a proto hlasovali proti.

Z klubu KDU-ČSL se zcela proti postavil tehdejší senátor Petr Pithart. Ten uvedl:

„Mysleme spíše na to, že zákony dnes připravujeme spíše pro horší než lepší zítřky. Měli bychom být dnes co nejobezřetnější. Nevytvářet snadnou příležitost pro nějakého vůdce. Měli bychom zajistit nezpochybnitelnou, z logiky Ústavy vyplývající volbu hlavy státu, prezidenta. Nic méně, ale ani nic víc.Dohodněme se konečně na přesných pravidlech volby se sněmovnou tak, aby prezident mohl být zvolen nejpozději ve 3. kole první volby, a abychom ušetřili sebe i veřejnost trapných exhibicí adorátorů i nactiutrhačů. A přímou volbu ponechme národům, které zřejmě pořád ještě potřebují mít nad sebou pána, panovníka, být vedeny za ruku. Jedny takové volby budou hned na začátku příštího měsíce.“

Není tedy pravdou, že by změny ústavy zavádějící přímou volbu, ve které byl zvolen Miloš Zeman hlavou státu, přijaly všechny strany. Nehlasovali pro ni komunisté a lidovci.

V nejnovějších statistikách Českého statistického úřadu i v publikaci Ministerstva práce a sociálních věcí figurují jižní Čechy na jiných příčkách, než jak nepravdivě uvádí Mlčoch.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se jižní Čechy nachází na 5.místě od konce, co se průměrné mzdy za rok 2016 týká. Její výše byla 24 047 korun. Celý přehled průměrných hrubých mezd uvádí následující tabulka:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

ČSÚ však neuvádí medián těchto mezd, o tom informují výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve své publikaci (.pdf, str.20) uvádí ISPV Jihočeský kraj na druhé místo od konce s mediánem ve výši 21 737 Kč za první půlrok roku 2016.

Mediány průměrných mezd shrnuje následující mapa z výše zmiňované publikace ISPV.

Zdroj mapy: MPSV.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že mezi roky 2010 a 2011 (kdy probíhal soud L. Zaorálka se Z. Bakalou) byl P. Telička členem rad OKD a NWR, za toto členství osobně desítky milionů korun odměn nepobíral.

Ministr Zaorálek se se Z. Bakalou soudil mezi roky 2010 a 2011. Celý spor začal v roce 2008, kdy Zaorálek nazval Bakalu gaunerem, v roce 2010 městský soud v Praze žalobu Bakaly zamítl (požadoval po Zaorálkovi omluvu a finanční odškodnění) a v roce 2011 toto rozhodnutí potvrdil i soud odvolací.

Jak píše web Neovlivní.cz či Novinky.cz, Telička získal na mzdách v rámci NWR mezi roky 2010 až 2014 celkem 430 tisíc eur (cca. 11.5 mil Kč). Novinky.cz dále doplňují, že " jako nevýkonný člen představenstva NWR (...) pobíral plat ve výši asi 76 tisíc eur ročně (dva milióny korun). Za roky 2011 a 2012 inkasoval po 76 065 eurech (celkem čtyři milióny korun) a za rok 2013 pak dostal roční plat 70 959 eur (1,9 miliónu korun)." Sám Telička k tomu dodává, že mzdu získával jako člen správní rady NWR.

Desítky milionů odměn nezískával sám Telička, ale firma BXL Consulting, v níž byl společníkem. Ta dle Novinky.cz " od listopadu 2006 do konce května 2013 (...) získala (...) nejméně 1 975 000 eur, tedy asi 53 325 000 korun."

Pokud jde o byty OKD, Telička byl dle Novinky.cz " od prosince 2008 do prosince 2011 (...) členem dozorčí rady společnosti RPG Byty. Právu však tvrdil, že za tuto práci nedostal peníze. „Já mám pocit, že jsem za to nedostal nic. Asi na devadesát procent,“ uvedl."

Prezident Zeman se konference Dialog civilizací pořádané každoročně na řeckém ostrově Rhodos účastnil opakovaně. Web konference neposkytuje kompletní informace o jednotlivých ročnících, ze kterých by bylo zřejmé, jakých z nich se Miloš Zeman zúčastnil.

Ze zmíněného však webu vyplývá, že se zúčastnil této akce v roce2014 a 2016. V roce 2013 se události nezúčastnil. V rozhovoru pro organizaci Dialog civilizací, která stejnojmennou konferenci pořádá, nicméně řekl, že se jí v minulosti zúčastnil již sedmkrát a těší se na svoji účast v roce 2014.

Z dalších zdrojů lze zjistit, že se Zeman konference zúčastnil v letech 2008 a 2009. O pravidelné účasti Zemana na konferenci Dialog civilizací informovalo v minulosti již několik médií. Například novinář Jaroslav Spurný z Respektu hovoří o pravidelné Zemanově účasti od roku 2005 a tentýž magazín stejné tvrzení opakuje ve vydání (.pdf, str. 17) z roku 2010. Jiří Pšenička z magazínu Dotyk píše o osmi účastech Zemana na této konferenci do roku 2014.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v havarijním stavu bylo k 31. prosinci 2015 pouze 34 % z délky silnic 2. a 3. třídy.

V posledních třech letech (.pdf, str. 7) se počet délky silnic v havarijním stavu v Jihomoravském kraji pohyboval mezi 34 a 38 procenty.

Zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (.pdf)

Zjistit celkový objem uskutečněných čínských investic není úplně možné. Pokud ale budeme vycházet z dostupných dat, investice čínské strany se ani zdaleka neblíží částce zmíněné Zemanem.

Přehled čínských investic (uskutečněných i plánovaných) jsme zpracovávali v květnu tohoto roku. Zeman před pár dny slíbil ministru financí, že mu seznam čínských investic v objemu 50 mld. Kč. dodá, Andrej Babiš totiž na schůzce význam investic zpochybnil.

CzechInvest, který pomáhá zprostředkovávat zahraniční obchod vyčíslil jím zprostředkované čínské investice za rok 2015 na 1,15 mld. Kč. Mluvčí CzechInvestu před pár dny Rozhlasu řekla: „Objem letošních čínských investic se blíží bezmála dvěma miliardám korun, nyní se navíc jedná s více než deseti možnými investory o potenciálních investicích v hodnotě kolem 20 miliard korun." Agentura ČTK v březnu informovala, že čínská společnost CEFC za 10 měsíců působení na českém trhu investovala částku 20 mld. Kč. Ovšem CEFC si spíše skupovala podíly v různých podnicích a společnostech, nakupovala investice nebo podíl ve fotbalové Slavii. Nejde tedy přímo o investice, kdy by na základě takových akvizic vznikala nová pracovní místa. Otázce se také věnujeme v prvním odkazu tohoto odůvodnění.

Analytická společnost Bisnode uvedla, že navzdory oznámení dalších čínských akvizic v Česku klesl letos objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem o 616 milionů Kč na 5,21 miliardy korun.

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě a následně 101 poslanců pro vyslovení nedůvěry vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Ministr Babiš korektně popisuje to, že se během jeho působení ve funkci snížil státní dluh a že se podařilo uspořit na obsluze státního dluhu. Tato úspora však nesměřuje plně na platy učitelů a rozpočet je nadále plánován jako schodkový. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Při pohledu na pokladní plnění za letošní rok můžeme dát Andreji Babišovi za pravdu v tom, že rozpočet je v přebytku - ke konci října 2016 byl přebytek 98,34 miliardy korun. I přesto je ale rozpočet pro příští rok naplánován opět jako schodkový, konkrétně s deficitem 60 miliard.

Výše státního dluhu byla podle informací ministerstva financí na konci třetího čtvrtletí letošního roku 1660,1 miliardy. Jedná se o pokles od počátku roku i oproti začátku funkčního období Andreje Babiše. Na konci roku 2013, tedy krátce před nástupem současné vlády, byl státní dluh 1683,3 miliardy korun.

Oproti minulému roku se snížily i náklady na obsluhu státního dluhu (položka Úroky a ost. finanční výdaje kap. Státní dluh). Zatímco za prvních 10 měsíců loňského roku činily tyto náklady 49,08 miliard, v letošním roce se zatím jedná o 38,27 miliard, tj. o 10,81 miliard méně. Na správě dluhu se šetří i oproti rozpočtu, výdaje jsou zatím o 8,76 miliard nižší, než bylo rozpočtováno.

Z veřejných zdrojů se však nepodařilo potvrdit, zda tyto ušetřené peníze budou skutečně směřovat na platy učitelů. Podle tiskové zprávy vlády z července 2016, kdy se schválilo navýšení platů učitelů již od září 2016, mělo na toto navýšení směřovat 2,5 miliardy korun, nikoliv 11 miliard.