Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Tvrzení předsedy vlády se zakládá na fakticky správných informacích, a proto jej hodnotíme jako pravdivé.

Zmíněný tábor, který shromažďoval od roku 1942 převážně Romy, se podle projektu Holocaust.cz skutečně stal s nástupem Reinharda Heydricha přestupní stanicí do Osvětimí.

„Celkem prošlo internací v tomto táboře 1 309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.“ (Holocaust.cz)

V Letech bylo internováno 1309 Romů, z čehož přibližně jedna čtvrtina zemřela a druhá utekla či byla propuštěna. Zbylých asi 650 Romů mělo být deportováno do Osvětimi, a to ve dvou vlnách. První 3. prosince 1942 a druhá (vyhlazovací) 16. prosince téhož roku. V druhém hromadném transportu došlo k přesunu 417 Romů.

Celkový počet deportovaných Romů do zmíněného tábora byl kolem 23 tisíc.

Řešení „romské otázky“ bylo vedle té židovské rovněž jednou z částí vyhlazovacího procesu nacistického Německa.

Tuto skutečnost potvrzuje Norimberský proces, který plně odkryl hrůznosti, jež byly v táborech páchány. Jednou z nich byly i experimenty s infekčními či smrtelnými nemocemi, např. s tyfem.

„Experimenty se žloutenkou, neštovicemi, tyfem, paratyfem A a B, cholerou a záškrtem zde byly rovněž prováděny.“ (str. 8)

Projekt Holocaust, zaštítěný Institutem Terezínské iniciativy, rovněž dokládá, že v Letech panovala chronická nemocnost v důsledku fatálních hygienických podmínek. Špatná zdravotní situace byla vedením přehlížena do přelomu roku 1942–43, kdy zde vypukla tyfová epidemie, která zasáhla i některé dozorčí. (Andr´oda taboris: tragédie cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995. s. 44)

Výrok Bohuslava Sobotky proto hodnotíme jako pravdivý, přestože do roku 1942 byl tábor v Letech v Písku skutečně pouze pracovně-nápravným.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.

Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat okolnosti této konkrétní kauzy, na kterou Braný upozorňuje. Tedy fakt, že by stát prostřednictvím kraje do hospice „nalil“ 8 milionů korun na úhradu DPH. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Mluvčí Ovčáček nemluvil pravdu v případě pozdního příjezdu na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče. Dle slovenské kanceláře prezidenta republiky bylo české straně doporučeno (čas 9:25) dosednout na letiště nejpozději v 11:15 a nejpozději v 11:30 být na pohřbu. Ovčáček však tvrdí, že dle domluvy se slovenskou stranou byl „příjezd na Bratislavský hrad (naplánován) v 11:35“. Tuto skutečnost jsme již ověřovali minulý týden.

Zpoždění letu přičítal také silnému protivětru a chybě pracovníků Řízení letového provozu (ŘLP). Vítr však dle dat nebyl extrémně silný a mohl letadlo dle analýzy Lidovky.cz zdržet jen o tři minuty. Vinu odmítá i ŘLP, kterému se nakonec mluvčí Ovčáček za své předchozí výroky „omluvil“.

Konkrétně uvedl: „V každém případě platí, že pokud se řidiči letového provozu nějak cítili dotčeni prohlášeními, která jsem v uplynulých dnech uváděl, tak se jim hluboce omlouvám“.

Na svém Twitteru mluvčí Ovčáček napsal: „Ve státní svátek 28.10. bude v 18:30 na‚Staromáku'oficiálně odstartována prezidentská kampaň 3H – Halík, Horáček, Herman.“

Horáček v reakci na slova Jiřího Ovčáčka pro Blesk.cz 24. října řekl:„Pan Halík tam nebude a nikdy se s jeho účastí nepočítalo“. Reálně se Halík této neúčastnil, resp. nebyl mezi řečníky na pódiu.

Tomáš Halík na Staroměstském náměstí v rámci akce nebyl, vyzval však hosty předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, aby se tohoto slavnostního večera neúčastnili.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože podle veřejných záznamů z jednání vlády se česko-čínské vztahy na jednáních vlády neřešily, schůze vlády jsou ale neveřejné a není tedy možné zjistit, zda mezi členy vlády vznikly neoficiální dohody. Podle veřejných záznamů z jednání vlády se řešily pouze návštěvy českých představitelů v Čínské lidové republice nebo naopak.

Taková návštěva proběhla na jaře 2014, vláda o tomto jednala v dubnu. Ministr zahraničí navštívil Čínu ve snaze rozvíjet politické a ekonomické kontakty.

Spor o vzájemných vztazích mezi Čínou a Českou republikou vyvolalo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou, který v říjnu 2016 navštívil Česko. Po tomto setkání vydali premiér, prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu prohlášení, ve kterém se distancovali právě od setkání ministra kultury s dalajlámou. Toto prohlášení mělo avizovat, že se nijak vztahy mezi ČR a Čínou nemění a že Česko nadále uznává jednotnost Číny. Ministr financí Babiš však uvedl, že co se týká ekonomických vztahů, setkání s dalajlámou na ně nebude mít žádný dopad.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ale kritizoval ministra Hermana zejména za to, že porušil strategii o partnerství s Čínou, která byla dohodnuta na jednání vlády v dubnu 2014. Ministr zahraničí proto požádal premiéra Sobotku o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém byly právě vztahy s Čínou definovány.

Na této schůzce mělo být dle vyjádření Lubomíra Zaorálka dohodnuto, že se členové vlády nebudou oficiálně setkávat s dalajlámou. To ale ministr kultury Herman odmítá. Většina ministrů uvedla, že by se zveřejněním záznamu schůzky neměla problém. Premiér Sobotka prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že zveřejňovat tento záznam nebude. Podle jednacího řádu vlády (.pdf - příloha 3, posl. bod) je ovšem Sobotka jediným člověkem, kdo může toto zveřejnění učinit.

Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu v reakci na Babišův výrok o pracovním a koncentračním táboře v Letech u Písku napsal: „Chtěl bych požádat místopředsedu vlády a ministra financí, aby se řádně a slušně omluvil. Aby se seznámil s historií našeho státu tak, aby se příště nemusel vymlouvat a svalovat svá slova na jiné. A na jeho místě bych zajel do Let a na hodně dlouho sklonil hlavu před památníkem mužů, žen a dětí, kteří buď skončili svůj život v Osvětimi, nebo byli utýráni nelidskými poměry, které v tomto táboře panovaly. Možná to pomůže i jemu osobně."

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k nadhodnocenému procentu vody, která je do Prahy dodávána z Vysočiny. Ve skutečnosti jde maximálně o 73 %, neboť 27 % dodává vodárna mimo Vysočinu. Zmíněných 73 % dodává vodní nádrž Švihov, která leží na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje a která sbírá vodu z obou krajů.

Dle informací na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. došlo v říjnu roku 2013 k podpisu smlouvy o nákupu vody pro Prahu mezi Pražskou vodohospodářskou společnosti, a.s., Želivskou provozní, a.s a Vodárnou Káraný, a.s. Podle tiskové zprávy magistrátu z října 2013 by měla Praha odebírat 73 % vody z vodní nádrže Švihov a 27 % z vodárny v Káraném.

Hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, vodní nádrž Švihov, leží na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Voda je odsud odváděna tunelem Želivka do vodojemu v Jesenici, odkud je dále rozváděna do Prahy a Středočeského kraje. Začátek tunelu Želivka se nachází na hrázi vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice, která se nenachází v Kraji Vysočina, nýbrž ve Středočeském kraji.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Senát nemá žádný vliv na rozhodování o výši minimální mzdy, tu určuje Vláda ČR svým nařízením.

Senát jako druhá komora Parlamentu ČR spolurozhoduje o schvalování téměř všech zákonů (kromě zákonů o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu). Jeho zamítavé usnesení ale může Poslanecká sněmovna až na několikvýjimek přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Kromě této kompetence může také Senát jako celek podat návrh zákona.

Výši minimální mzdy stanovuje dle zákoníku práce vláda svým nařízením. Pro rok 2017 to činí (.doc, str. 1 (čl. I odst. 2)) 11 000 Kč. Senát tedy nemá nejmenší vliv na rozhodnutí, které ji stanoví.

Zvýšení důchodů upravuje vláda každoročně svým nařízením, do letošního srpna ale mohla důchody zvýšit maximálně o tolik, kolik činil růst cen a o třetinu růstu mezd. Od letošní novely zákona může vláda zvýšit důchody maximálně o 2,7 %, což bylo schváleno i Senátem. Důchody se od 1. ledna 2017 průměrně zvýší o 308 Kč.

Placení nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu (započitatelný příjem za posledních 12 měsíců se dělí počtem započitatelných dnů v tomto období), který se redukuje pomocí 3 redukčních hranic. Výše těchto hranic je obecně stanovena v zákoně a na každý rok ji pak konkrétně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Senát tedy jako jedna ze zákonodárných komor spolurozhoduje o zvyšování důchodů (nyní již pouze v případě, že by se měl jejich růst zvýšit nad hranici 2,7 %) i o změně placení nemocenské. Aby o nich ale mohl senátor Škromach v příštím volebním období hlasovat, musí být navrhnuta novela stávajících zákonů (kterou může navrhnout i Senát). V takovém případě ale může být Senát přesto přehlasován Poslaneckou sněmovnou.