Přehled ověřených výroků

Koaliční smlouvu podepsanou ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL podepsali i všichni poslanci poslaneckých klubů (.pdf - příloha 2 koal. smlouvy) jednotlivých stran. Mezi nimi byli i 4 hejtmani za ČSSD (vzdali se mandátu až na jaře 2014). Šlo o Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Ti všichni také vládu podpořili během hlasování o důvěře 18. února 2014. Lze tedy říct, že hejtmani skutečně souhlasili s koaliční smlouvou.

Lze ovšem najít i některé veřejné výtky např. hejtmana Zimoly právě ke koaliční smlouvě. Ty směřovaly k rozdělení křesel ve vládě a také k faktu, že všichni poslanci poslaneckých klubů stran vznikající koalice mají svým podpisem koaliční smlouvu podpořit. Ovšem jak jsme uvedli výše, ve finále i Zimola smlouvu osobně podepsal a také pro vládu hlasoval v Poslanecké sněmovně.

Co se týká vztahů mezi vládou a kraji, Sobotka především naráží na to, že koalice prosadila navýšení části vybraných daní pro kraje. To prosadila vláda v Poslanecké sněmovně v říjnu 2015 v rámci zákona o rozpočtovém určení daní a kraje by měly získat zhruba 3 a půl miliardy navíc do svých rozpočtů.

Dobré vztahy mezi kraji a vládou mohou také vycházet z toho, že jak většina krajů tak i vláda je složena mimo jiné z ČSSD, což je nyní zejména v regionech dominantní síla. To dříve nebylo zvykem, strany vládní koalice v krajských volbách drtivě prohrávaly, to se nyní na podzim nečeká a vztahy by tak mohly zůstat na slušné úrovni.

Prezident Zeman byl skutečně tím, kdo urovnával spory mezi ministry Babišem a Chovancem, když se přeli o reorganizaci policie. Zeman chtěl, aby ANO neodcházelo z vlády a aby nedošlo k jeho rozpadu. O urovnání tohoto sporu mluvil Miloš Zeman již v předvolební debatě v České televizi, Demagog.cz tak již tento fakt dříve ověřil.

Dle vyjádření ministra Chovance byl Miloš Zeman tím, kdo rovnal spor mezi oběma ministry. Prezident jim při jejich setkání na Hradě věnoval šachové hodiny, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Ministři Chovanec a Babiš se s prezidentem setkali 22. června 2016. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace.

Některé části Zemanova vyjádření jsou z faktického hlediska neověřitelné, proto výrok jako celek rovněž nemůžeme hodnotit jinak. Jde zejména o otázku laxního přístupu Ředitelství silnic a dálnic a dále také "problémovost" nové úpravy EIA, jakkoliv úplně nová není.

Citujeme ze zprávy o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI): „Rozpočet roku 2016 vychází z navýšených směrných čísel Ministerstva financí ČR v celkové výši 47,1 mld. Kč národních zdrojů a při zapojení předpokládaného zůstatku finančních prostředků SFDI ke konci roku 2015 pracuje s celkovými národními zdroji ve výši 51,3 mld. Kč. Se zapojením prostředků EU ve výši 14,3 mld. Kč činí pro rok 2016 celková výše navrženého rozpočtu téměř 65,7 mld. Kč."

Podle rozpočtu výdajů v roce 2016 (tabulka 5, str. 9) pak připadá na financování výstavby a modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic a poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic(tedy silnice i dálnice dohromady) asi 25,5 mld. korun, případně přičtěme dalších 142 milionů na poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah.

K otálení s výkupem pozemků můžeme pouze uvést, že počátkem roku 2016 vstoupila v platnost novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která dle své důvodové zprávy napravuje četné chyby dřívější úpravy, kvůli nimž byl proces výkupu pozemků značně komplikovaný a zdlouhavý. Jde například o systém oceňování nemovitostí, umožnění vyvlastnění pozemků ve spoluvlastnictví nebo třeba usnadnění směny mezi subjekty. Je zjevné, že toto jsou důvody, kvůli kterým (také) dochází k průtahům v řízení o odkupu, je však takřka nemožné dokázat, nakolik šlo a nadále třeba půjde o chyby právní úpravy a nakolik průtahy způsobuje laxnost, o které mluví Zeman.

Co se týče “nové EIA,” Evropská unie si ji vymyslela již v roce 2014, když na návrh Evropské komise vydala novou směrnici o posuzování vlivu na životní prostředí. EIA (Environmental Impact Assessment) je instrument posuzování vlivu na životní prostředí, podle něhož jistý okruh stavebních záměrů podléhá posouzení jeho dopadů na životní prostředí. Směrnice má být transponována do národních právních řádů do 16. května 2017, proto je toto téma v Česku aktuální až nyní. Návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nyní ukončil připomínkové řízení. Návrh v některých částech opravdu klade na investory vyšší nároky a rozšiřuje například okruh záměrů, které jsou předmětem posuzování (bod 7 návrhu).

Návrh nové EIA zkomplikoval v České republice výstavbu některých staveb, vláda se proto dohodla na možnosti pokračovat v budování jí vybraných 10 klíčových staveb. Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný. Zeman popisuje řádově korektně celkovou alokaci na dopravní stavby, ovšem další faktory nejsou z veřejných zdrojů autoritativně hodnotitelné - např. laxnost ŘSD. Nelze totiž vyloučit, že na stávající nebudování např. dálnic má vliv řada dalších faktorů. Dodejme, že Zemanem zmíněná EIA, nebyla Evropskou komisí vymyšlena teď, jak prezident uvádí, ale před zhruba 2 lety.

Vladimir Jakunin byl skutečně ředitelem Ruských železničních drah, tato společnost však nemá největší počet zaměstnanců ze všech světových firem.

Jakunin stál v čele největšího ruského dopravce po dobu deseti let až do minulého roku, kdy byl za nejasných okolností odvolán.

V druhé části výroku se prezident Zeman mýlí - ruské státní železnice zaměstnávaly na konci roku 2014 více než 800 tisíc lidí, což je řadí na první místo v Rusku mezi obchodními společnostmi.

Podle tohoto kritéria však v celosvětovém měřítku nevynikají. Podle serveru Fortune 500, který porovnává firmy v USA, zaměstnává nejvíce lidí společnost Walmart provozující síť supermarketů v USA s více než dvoumilionovým personálem. Ruské železniční dráhy nezaujímají přední místa ani v žebříčcích časopisu Forbes.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, v rámci krizového řízení se s údaji může seznámit pouze určitý okruh osob, které musí zachovávat mlčenlivost.

Dle krizového zákona je orgánem odpovědným za krizové řízení hejtman. K zajištění připravenosti na krizové situace a jejich případné řešení si zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje.

Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem kraje pro přípravu na krizové situace. Skládá se z nejvýše 10 členů, které jmenuje hejtman. Mezi členy patří náměstek hejtmana, ředitel a vedoucí útvaru zdravotnictví krajského úřadu, ředitel krajského ředitelství Policie ČR, ředitel HZS kraje, ředitel zdravotnické záchranné služby kraje, příslušník Armády ČR, tajemník bezpečnostní rady kraje, případně další osoba dohlížející nad stavem připravenosti.

Krizový štáb kraje je pracovním orgánem kraje pro řešení krizových situací, který navrhuje opatření hejtmanovi. Skládá se ze členů bezpečnostní rady kraje a z tajemníka kraje, pracovníků krajského úřadu, zástupců základních složek IZS a odborníků na příslušnou krizovou situaci. Svolává jej hejtman.

S údaji v oblasti krizového řízení se mohou seznámit pouze členové bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje a také pracovníci pracovišť krizového řízení, které jsou zřízeny krajským úřadem. Pracovníci těchto pracovišť seznamující se s údaji musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který sestavuje vedoucí daného orgánu. Členové i pracovníci musí zachovávat mlčenlivost, nemohou tedy sdělovat tyto údaje veřejnosti.

Dle reportáže (video, 29. minuta) České televize zadalo Ministerstvo vnitra v loňském roce pro případ zvýšení migrační vlny všem krajům úkol vybrat několika míst určených pro případnou detenci migrantů, Liberecký kraj vybral dle reportáže pro takový případ 5 míst, které by byly případně k dispozici. Dle Správy uprchlických zařízení se na území Libereckého kraje v současnosti nenachází žádné uprchlické zařízení.

V roce 2005 (.pdf, str. 1) žilo na Vysočině 73 593 seniorů nad 65 let. Druhou část výroku potvrzuje demografická projekce Českého statistického úřadu. V roce 2020 (.pdf, str. 17) má mít Vysočina až 104 908 obyvatel ve věku nad 65 let, tedy o 30 tisíc seniorů více.

V otázce přímých leteckých linek s Čínou dáváme premiérovi za pravdu. Již na konci roku 2015 psal např. Deník.cz o tom, že by Praha mohla mít třetí přímé letecké spojení s Čínou a 16. června 2016 se lze na webu Vlády České republiky dočíst následující:

" Přímá pravidelná letecká linka společnosti Hainan Airlines funguje od září 2015. (...) Od února tohoto roku operuje mezi Prahou a sečuánskou metropolí Chengdu charterová linka společnosti Sichuan Airlines. (...) Koncem června za účasti premiéra Sobotky slavnostně zahájí svůj provoz i přímá linka společnosti China Eastern mezi Prahou a Šanghají. Českou republiku tak jako jedinou zemi regionu budou s různými částmi Číny spojovat tři přímé pravidelné linky. "

Pokud jde o víza, česká ambasáda v Pekingu píše o tom, že se v Číně 1. června 2016 otevřelo pro žádost o vízum do České republiky pět nových míst, dále 12. listopadu 2015 jedno nové místo v Pekingu a celkově jde opravdu nově o osm míst.

Taktéž čínské banky začaly otevírat své pobočky v České republice až v poslední době. V září 2015 vstoupila na český trh Bank of China, v červnu 2016 čínská banka ICBC a mluví se i o vstupu China Construction Bank. Že na tomto pracuje i Vláda ČR, to potvrzuje např. ČTK, když píše: " Po jednání s předsedou Komise pro bankovní regulaci Číny Šang Fu-linem a předsedou představenstva banky ICBC Ťiang Ťien-čchingem Sobotka oznámil, že v Česku letos otevře svou pobočku právě ICBC."

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Ve druhém kole voleb do Senátu podpořili zástupce ANO skutečně kandidáti, kterým voliči přiřkli celkově třetí a čtvrté místo.

V prvním kole senátních voleb na Táborsku se na třetí pozici umístil starosta Tábora Jiří Fišer (navržen Starosty a hnutím Tábor 2020) a o příčku za ním Jindřich Bláha z ODS. Oba se vyslovili pro podporu Větrovského na sociálních sítích - Jan Fišer prostřednictvím tohoto příspěvku, kandidát ODS na svém facebookovém profilu.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.