Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslední zákon týkající se této věci neobsahuje úpravy, které by znamenaly konec ochutnávek vín či slivovice. Naopak explicitně povoluje prodej vína a lihovin v rámci těchto akcí.

Senátor Škromach hovoří o vládním návrhu zákona (.pdf) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který byl předložen 3. června 2015. Zákon ve svém textu pojednával o omezení jejich konzumace pouze v souvislosti s možností obce vydat obecně závaznou vyhlášku pro vybranou akci přístupnou veřejnosti (§ 17).

Tento zákon kromě dalšího upravoval příležitostný prodej alkoholických nápojů a lihovin. V případě alkoholických nápojů jej povoluje pouze na výročním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti nebo kulturní a taneční akci. U lihovin je pak prodej omezen pouze na kulturní a taneční akce. Je tedy nejednoznačné, zda mezi výčet patří zmíněné ochutnávky vína a slivovice (§ 14 návrhu). Mluvčí ministerstva zdravotnictví se v tomto směru vyjádřila, že na těchto by byl prodej alkoholu povolen.

Poslanci však košty do zákona prosadili prostřednictvím pozměňovacích návrhů explicitně. Jeden z bodů pozměňovacího návrhu Antonína Sedi (.pdf) přidal mezi povolený příležitostný prodej ochutnávku lihovin a pozměňovací návrh Jiřího Petrů (.pdf) pak také ochutnávku vína. Povoleny by tedy měly být košty vína i slivovice.

Návrh zákona nakonec nebyl přijat, a to především kvůli jedné z jeho částí, která obsahovala zákaz kouření v restauracích. Nejvíce kontroverzním se ve finále stal návrh poslance Bendy zavádějící kuřárny. Neschválení návrhu provázely poměrně silné mediální přestřelky (ČTK) v rámci koalice.

Vláda počátkem června 2016 předložila do Poslanecké sněmovny znovu podobný návrh zákona. V něm již byly zapracovány pozměňovací návrhy, které poslanci přijali u starší, neschválené předlohy (všechny kromě Bendova návrhu). Tento nový návrh (.pdf) obsahuje následující ustanovení (§ 14 návrhu):

„(1) Alkoholické nápoje, s výjimkou lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin (dále jen „lihovina“), lze v rámcipříležitostného prodeje prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašenýchhroznových moštů, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci; na veřejnosti přístupné sportovní akci lze v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 4,3 % objemová ethanolu a víno.“

„(2) Lihoviny lze v rámci příležitostného prodeje prodávat pouze na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci.“

Není tedy pravda, že by poslední verze předmětného zákona, která vyšla z vlády, rozbourala ochutnávky vín nebo ochutnávky slivovic - takový návrh vzešel z vlády již před více než rokem. Nicméně i u něj byl tento „nedostatek“ v průběhu legislativního procesu odstraněn.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Babiš skutečně změnil svůj názor na přijímání uprchlíků do České republiky. Korektní je také část popisující minulou kritiku ministra Pelikána a jeho současnou mediální zdrženlivost.

Vládní kabinet se v červenci 2015 usnesl na přijetí 1500 uprchlíků mezi lety 2015 a 2017. Tento mandát nijak nespecifikuje požadavky a kritéria, která musí uprchlíci splňovat. Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády, tedy i ministři z hnutí ANO.

Ministr financí Andrej Babiš v té době tvrdil:

„Každá země má nějakou uprchlickou tradici, já preferuju Ukrajince. Preferuju lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.“

V září 2015 Babiš argumentoval podobně. Český rozhlas přinesl například jeho vyjádření po jednání v Lucemburku: „Uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí by podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO mohli v Česku obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem. Babiš to řekl v Lucemburku po jednání ministrů financí zemí Evropské unie.“

Konkrétně ministr uvedl:

„Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne.“

Dále však zopakoval, že stejně jako vláda odmítá povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Podle twitterového účtu Andreje Babiše došlo k výrazné změně jeho postoje na téma a řešení migrace. Již v listopadu minulého roku razantně vystupoval proti přijímání uprchlíků. Stejně tak v únoru 2016 na svém účtu uveřejnil video, ve kterém mluví o přímém zastavení přijímání uprchlíků formou potápění prázdných lodí pašeráků.

V srpnu zopakoval, že nebude respektovat kvóty na přerozdělování uprchlíků a odmítl jejich přijímání. „Nebudu respektovat kvóty. Situace se změnila,“ napsal Babiš na svém twitterovém účtu. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvedl selhání multikulturalismu a nedůvěru v úspěšnou integraci. Lze tedy opravdu vypozorovat změnu pozice Andreje Babiše na otázku migrace a přijímání uprchlíků do ČR.

V případě ministra spravedlnosti Pelikána došlo k uveřejnění tweetu s textem, který poukazuje na výhody přijetí migrantů v souvislosti se zaměstnaností a ve kterém označuje migranty za příležitost. V říjnu 2015 kritizoval stav detenčních zařízení, jenž byl podle něj v jednotlivých případech horší než ve vězení.

Podobně se vyjádřil také u Martina Veselovského v DVTV v září 2015, kde řekl: „já prostě na té vládě, zcela otevřeně zastávám toto stanovisko (negativní postoj k odmítnutí kvót českou vládou) a pochopitelně se o tom snažím přesvědčovat i ty ostatní.“ (9:31), „režim v řadě věznic, je mnohem příjemnější a mírnější, než režim v našich detenčních zařízeních.“ (17:29)

Stejně tak upozornil na možné riziko žalob na zadržování migrantů. V listopadu minulého roku se však zmínil o detenčním táboře v Drahonicích, který označil za nejlepší zařízení ze všech. V poslední době se ministr Pelikán vyjadřoval spíše k tématu reorganizace policie, přímo k pozměněným postojům Babiše už ne.

Přestože je nesporné, že technologický vývoj směřuje prudce dopředu, není pravdou, že by Česká republika zažívala propady v průměrné délce života, jak dokazují údaje Světové banky z roku 2013. Totéž říkají data Eurostatu (.xls, tabulka č. 1) a Světové zdravotnické organizace aktuální ke stejnému roku. Podobně hovoří i o něco aktuálnější data Českého statistického úřadu.

V porovnání se Slovenskem a Polskem je navíc průměrná délka života o něco vyšší, naopak srovnáme-li Česko s Německem a Rakouskem, tyto sousední státy jsou na tom lépe. Ani pokud bychom zohlednili výkyvy v rámci stoupajícího trendu, nelze hovořit o propadech, což činí výrok nepravdivým.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).

Většina středních škol ve Zlínském kraji má větší počet zájemců o strojírenské obory, než kolik studentů nakonec přijme. Margita Balaštíková (ANO) nemá tedy v tomto ohledu pravdu. Školy si z množství uchazečů mohou vybírat v souladu s postupy uvedenými ve školském zákoně.

Zlínský kraj zřizuje celkem 18 středních škol, které nabízejí některý ze strojírenských oborů.

Stejně jako u předchozího výroku Petra Navrátila, i zde odkážeme na statistiku z loňského roku (vypočítáno podle prvního odkazu), kde je patrný převis podaných přihlášek vůči kapacitě některých oborů.

U těch stěžejních, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je patrný velký zájem ze strany žáků. Svůj podíl na tom může mít finanční podpora ze strany kraje pro ty, kteří se rozhodnou vyučit se, případně maturovat z oboru v oblasti strojírenství.

V čtyřletém srovnání se počet žáků vzdělávajících se ve strojírenských oborech značně proměnil. V roce 2007/2008 se jednalo o 3502 (.pdf, tab. č. 15) žáků, rok 2011/2012 zaznamenal snížení počtu zájemců o více než 1000, a to na 2381 (.pdf, str.78). Loňský školní rok se počty žáků opět navýšily na 3060 (.pdf, str. 101).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože hned 8 krajů schválilo pro tento rok rozpočet deficitní. Mezi těmito kraji není kraj Moravskoslezský.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se rozpočty obvykle sestavují jako vyrovnané (§ 4, odst. 4), jelikož schodky v deficitních rozpočtech musí být možno uhradit(§ 5) a přebytky v přebytkových rozpočtech se ukládají k využití v dalších letech či ke splácení jistin úvěrů (§ 4).

Pokud pomineme tyto mechanismy, které v konečném součtu dělají z každého rozpočtu vyrovnaný, dojdeme k závěru, že 8 krajů má v roce 2016 schválený deficitní rozpočet a zmiňovaný Moravskoslezský kraj naopak schválil rozpočet přebytkový.

Rozpočty jednotlivých krajů:

Hlavní město Praha(.xls) - deficitní

Středočeský(.xls) - přebytkový

Karlovarský(.pdf, str. 1) - deficitní

Ústecký(.pdf, str. 7) - přebytkový

Plzeňský(.pdf, str. 2) - přebytkový

Liberecký(.xls, str. limity výdajů celkem) - přebytkový

Jihočeský(.pdf, str. 17) - deficitní

Královéhradecký(.xls) - deficitní

Pardubický(.pdf, str. 3) - přebytkový

Vysočina(.pdf, str. 3) - deficitní

Jihomoravský(.xls) - deficitní

Zlínský(.pdf, str. 41) - deficitní

Olomoucký(.pdf, str. 3) - deficitní

Moravskoslezský - přebytkový

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.

Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.