Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že někteří z bývalých blízkých spolupracovníků Michala Haška se ke kauze veřejně vyjádřili. Mezi ně můžeme zařadit dnes již bývalou mluvčí Jihomoravského kraje Denisu Kapitančikovou (v současnosti mluvčí Brna-střed), která v rozhovoru pro Deník Referendum a pro iDnes.cz z 2. srpna popsala situaci na hejtmanství.

Na její vyjádření reagoval a potvrdil jej bývalý bezpečnostní ředitel Michala Haška z let 2009-2012 Bohumil Šimek. Ten poté odešel k městské policii v Brně a následně se stal lídrem Hnutí ANO v Jihomoravském kraji. V současnosti je tedy jedním z Haškových konkurentů.

Nynější mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová pak vyjádření Denisy Kapitančikové označila za součást předvolební kampaně kvůli její funkci mluvčí Brna-střed. Michal Hašek se pro média vyjádřil v tom smyslu, že bývalá mluvčí Kapitančiková lhala. Starosta této městské části Martin Landa (Žít Brno) však odmítl, že by její vyjádření jakkoli spoluutvářela předvolební kampaň hnutí Žít Brno, které vstupuje (v koalici s TOP 09) do krajských voleb.

Výhradou k jinak pravdivému výroku však zůstává skutečnost, že se nejednalo o jediné osoby, které se k dané kauze vyjádřily, a to ani v rámci Jihomoravského kraje. Např. koalice Strany zelených a České pirátské strany na situaci reagovala výzvou k rezignaci. Michal Hašek však na svých oficiálních stránkách tuto možnost zavrhl.

Na rozdíl od sociální demokracie, která Michala Haška po jeho vysvětlení podpořila, jejich koaliční partner KDU-ČSL se s tímto nespokojil a vyžádal si analýzu smluv uzavřených s Mrencovou.

Jedni z Haškových nejbližších spolupracovníků se k tématu skutečně vyjadřovali, nezůstalo však jen u nich, a proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou.

Zákon o registru smluv prošel Parlamentem ČR (poslední hlasování v PSP po vrácení ze Senátu) 24. listopadu 2015. Liberecký kraj se zapojil do zveřejňování smluv již na začátku roku 2013. Tedy časový předstih, který Půta popisuje, je korektní.

S řadou pokut za pochybení při dodržování řádných postupů při realizaci veřejných zakázek se potýká zejména krajské město, které obdrželo poslední pokutu, respektive Krajská nemocnice Liberec, a.s., v roce 2014 a to v souvislosti s porušením řádných postupů při výběru dodavatele.

Kraj jako takový se potýkal s dlouholetou kauzou okolo výběru dopravce pro Liberecký kraj. ÚOHS však nakonec námitky k zakázce ze strany Bítešské dopravní společnosti zamítla.

Zdroj: zindex.cz

V tomto případě má tedy Půta pravdu. Kraj se skutečně za poslední čtyři roky nedopustil v oblasti veřejných zakázek žádného významného pochybení.

Objednávky Libereckého kraje nad 30 000 Kč jsou skutečně zveřejňovány, v několika případech (trhací mapa či oprava křesel) zveřejnilo i objednávky s nižší hodnotou.

Zákon o registru smluv, který nově nabíhá, však stanovuje povinnost zveřejnění smluv až od hodnoty vyšší 50 000 Kč (zk. 340/2015 Sb., § 3 (2i) ). Kraj se této zákonné povinnosti přizpůsobí. Na transparentním účtu kraje pak lze skutečně kontrolovat jeho příjmy i výdaje, a to již od března 2013.

Výrok Martina Půty hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeho tvrzení se opírá o korektní informace o transparetním chování Libereckého kraje.

Pokud budeme brát slova prezidenta jako popis struktury přílivu uprchlíků do zemí Evropské unie, je třeba mu dát zapravdu. Podle čtvrtletní zprávy o azylu dostupné na Eurostatu, skutečně do zemí EU přicházejí i lidé původem ze států, kde válečný konflikt neprobíhá.

30 největších zdrojů migrace podle států je dostupný právě ve zmíněné zprávě. Mezi touto třicítkou jsou i prezidentem jmenované země jako Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny, či Súdán. Najdeme mezi nimi rovněž i Albánii a Kosovo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.

Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.

První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.

Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, podle vládního návrhu zákona by politici měli nově předkládat oznámení o majetku i na začátku volebního období. Zároveň by také měli přiznávat i majetek, se kterým do funkce přišli.

Současné znění zákona o střetu zájmů obsahuje povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení o majetku, který nabyli během výkonu funkce. Takové oznámení musí učinit do 30. června následujícího kalendářního roku.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 5) k tomu přidává povinnost oznámit majetek, který veřejný funkcionář vlastní, ke dni před zahájením výkonu funkce. Takové oznámení by mělo být podáno nejpozději do 30 dnů od zapsání funkce do registru oznámení, který by nově mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Pokud by tak nebylo učiněno ve stanovené lhůtě nebo by byly uvedeny nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopustili by se veřejní funkcionáři přestupku.

Kromě toho by také měli podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) nově povinnost uvést i způsob nabytí a cenu majetku, který získali jak před nástupem do funkce, tak v průběhu jejího výkonu. Jedinou výjimkou je cena u nemovitostí, které už před vstupem do funkce tento funkcionář vlastní.

Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.

Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci, včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí a došlo pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Austrálie již uznává Čínu za tržní ekonomiku a v červnu 2015 byla ministry obchodu obou zemí dokonce podepsána dohoda o volném obchodu zaměřená i na odstraňování celních bariér. Ta začala platit na konci prosince 2015.

Zároveň se však opravdu Austrálie snaží o ochranu svých sektorů, jako může být například zemědělství či ocelářství.

Je tedy pravdou, že Austrálie s Čínou řeší otázku možného obchodování a to tak, že sice spolupracují na volném obchodu a odstraňování celních bariér, ovšem chrání také některé své sektory, jako je např. ocelářství.

Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.