Přehled ověřených výroků

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Dana Drábová kandidovala za STAN ve Středočeském kraji a byla zvolena do zastupitelstva. Současně vykonává post státní úřednice - je šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Sporem se stal výklad následujících zákonů. Volební zákon neumožňuje vysokým státním úředníkům vykonávat zastupitelskou pozici v kraji, do hry ale ještě vstupuje novější služební zákon. Ministerstvo vnitra připustilo, že výklad těchto zákonů je nejednoznačný. Dana Drábová se rozhodla zastávat obě pozice do té doby, než se MV vyjádří.

Právní stanovisko však zřejmě vypracováno bylo. Předseda STAN se dohodl s ministrem vnitra Chovancem, že mu k této problematice zašle právní vyjádření a o věci se bude dále diskutovat. STAN na svém webu zmíněný posudek nezveřejnili. Dana Drábová tvrdí, že se radila s právníky už před krajskými volbami.

Mezi další státní úředníky, kteří kandidovali v krajských volbách a byli zvoleni, patří náměstkyně MMR Klára Dostálová (hnutí ANO), náměstkyně MV Jana Vildumetzová (hnutí ANO), náměstek MŠMT Robert Plaga (hnutí ANO) nebo náměstkyně MF Lenka Jurošková (ČSSD).

Hodnotíme jako neověřitelné, jelikož jde o obecný výrok, ze kterého není patrné, které konkrétní členy strany Pavel Svoboda myslí. Členství v ČSSD bylo v důsledku údajné manipulace s evropskými dotacemi pozastaveno Robertu Duškovi, u ostatních obviněných nelze údaje zjistit.

V červnu minulého roku obvinila protikorupční policie členy ČSSD Roberta Duška, Martina Seppa a dle serveru Deník.cz i dalšího člena ČSSD Petra Skálu z korupce v souvislosti s neoprávněným čerpáním evropských dotací na výstavbu relaxačního komplexu a termálních lázní v Chrastavě u Liberce. Pozadí kauzy detailně popisuje server HlídacíPes.

Robert Dušek v reakci na obvinění rezignoval na funkci člena předsednictva ČSSD a krajský výkonný výbor ČSSD rozhodl v lednu 2016 o pozastavení jeho členství ve straně. U ostatních obviněných nelze zjistit, zda se jejich členství pozastavilo.

Ministr Babiš korektně popisuje to, že se během jeho působení ve funkci snížil státní dluh a že se podařilo uspořit na obsluze státního dluhu. Tato úspora však nesměřuje plně na platy učitelů a rozpočet je nadále plánován jako schodkový. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Při pohledu na pokladní plnění za letošní rok můžeme dát Andreji Babišovi za pravdu v tom, že rozpočet je v přebytku - ke konci října 2016 byl přebytek 98,34 miliardy korun. I přesto je ale rozpočet pro příští rok naplánován opět jako schodkový, konkrétně s deficitem 60 miliard.

Výše státního dluhu byla podle informací ministerstva financí na konci třetího čtvrtletí letošního roku 1660,1 miliardy. Jedná se o pokles od počátku roku i oproti začátku funkčního období Andreje Babiše. Na konci roku 2013, tedy krátce před nástupem současné vlády, byl státní dluh 1683,3 miliardy korun.

Oproti minulému roku se snížily i náklady na obsluhu státního dluhu (položka Úroky a ost. finanční výdaje kap. Státní dluh). Zatímco za prvních 10 měsíců loňského roku činily tyto náklady 49,08 miliard, v letošním roce se zatím jedná o 38,27 miliard, tj. o 10,81 miliard méně. Na správě dluhu se šetří i oproti rozpočtu, výdaje jsou zatím o 8,76 miliard nižší, než bylo rozpočtováno.

Z veřejných zdrojů se však nepodařilo potvrdit, zda tyto ušetřené peníze budou skutečně směřovat na platy učitelů. Podle tiskové zprávy vlády z července 2016, kdy se schválilo navýšení platů učitelů již od září 2016, mělo na toto navýšení směřovat 2,5 miliardy korun, nikoliv 11 miliard.

Jak dokumentuje například fanouškovský web Útvaru rychlého nasazení (URNA), Liberecký kraj skutečně vlastní zásahovou jednotku nemá a nejbližší je ta v Teplicích.

Prošli jsme tedy vystoupení poslance Mackovíka na plénu Poslanecké sněmovny. V těchto vystoupeních se věnuje například problematice zdravotnické záchranné služby, zřízení Krajského soudu v Liberci nebo situaci na Ukrajině. Vystoupení, ve kterém by žádal zřízení zásahové jednotky v Libereckém kraji se nám nepodařilo dohledat. Je ale možné, že se problematikou zabýval některý z výborů, jejichž je Stanislav Mackovík členem, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Slovinsko požádalo sousední státy o pomoc s kontrolou vnějších hranic v říjnu 2015. České mnisterstvo vnitra na tuto žádost zareagovalo a vyslalo do Slovinska policejní posily. V prosinci 2015 se uskutečnilo jednání zemí V4, kde se ministři obrany shodli na obdobné pomoci Makedonii. Policisté se do Makedonie skutečně vydali a v červenci 2016 byly jejich počty dokonce navýšeny. Obdobné pomoci se dostalo také Maďarsku.

Na základě platné legislativy bude ustavující zastupitelstvo kraje svoláno v týdnu 31. října-4. listopadu.

Zákon o krajích v § 39 odst. 1 k uvádí: " Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno."

V zákoně o volbách do krajského zastupitelstva je pak zmíněná lhůta pro podání návrhu vymezena. Konkrétně v § 51 odst. 1: "Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí."

Pokud tedy vezmeme nejrychlejší možné svolání krajského zastupitelstva, je třeba počítat s desetidenní lhůtou pro podání návrhu na stížnost voleb. Státní volební komise oficiálně sdělila výsledky voleb 10. října. Tedy do 20. října běží lhůta pro podání stížnosti.

Od tohoto dne je stávající hejtman Mišák povinen svolat schůzi zastupitelstva do 15 dnů. Podle zákona o krajích (§ 42 odst. 1) je ovšem třeba, aby o schůzi bylo předem informováno na úřední desce, občané musí mít nejméně 10 dní na seznámení se s termínem a programem schůzky. Tedy jako nejbližší možný termín pak vychází první pracovní den - pondělí 31. října, respektive středa 2. listopadu, vezmeme-li v potaz, že zasedání krajské rady probíhají ve středy. V každém případě půjde o první listopadový týden - tedy o interval pondělí 31. října až pátek 4. listopadu.

Europoslanec Pavel Telička hovoří o postupu nazývaném "spitzenkandidaten", který byl uplatněn při volbách předsedy Evropské komise v roce 2014. Tento postup spočívá zejména v tom, že evropské politické skupiny nominují jednotlivé kandidáty, přičemž současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl nominovánEvropskou lidovou stranou (EPP), která v témž roce zvítězila v evropských volbách (ELS je její českou zkratkou). Nominace na post předsedy Evropské komise se tímto způsobem odvíjí od počtu křesel získaných ve volbách do Evropského parlamentu konkrétní vítěznou stranou. Evropská lidová strana zmíněný postup dlouhodobě prosazuje.

Pro Jean-Clauda Junckera jako předsedu Evropské komise následně tajnou volbou hlasovalo 422 poslanců z celkových 729 odevzdaných hlasů. Podporu novému předsedovi Evropské komise vyjádřila i Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), jak Telička uvádí. Svou podporu ALDE podmínila několika požadavky, mezi nimiž byla vedle volání po legislativních opatření k dalšímu ekonomickému růstu Evropské unie kupříkladu výzva k horizontálním antidiskriminačním opatřením, postup ve věci práv LGBT komunit, garance lidských práv a občanských svobod v Evropské unii, dále genderově vyváženější komise či omezení speciálních podmínek pro Spojené království, na kterých by se dále měly shodnout všechny členské státy.

Podle statistik (.pdf, str. 8) Policie České republiky můžeme vidět, že v období od ledna do srpna 2016 byla největší nehodovost zaznamenána v Praze. Hned po Praze je druhá největší nehodovost ve Středočeském kraji, zatímco Jihočeský kraj se může pyšnit jednou z nejnižších nehodovostí:

KrajPočet nehod

Praha

14 779

Středočeský8 969 Ústecký6 404Moravskoslezský5 892Jihomoravský4 498Olomoucký3 223Královéhradecký3 042 Jihočeský2 817

Vysočina2 682Liberecký2 664Zlínský2 631Pardubický2 402Plzeňský2 212

Karlovarský1 722

Celkový počet nehod

63 937

Počet nehod (.pdf, str.7) za rok 2015 je následující:

Zde můžeme vidět opět, že Praha, co se týče počtu nehod, je na tom "nejlépe", za ní následuje znovu Středočeský kraj. Jihočeský má opět jednu nejnižších.

KrajPočet nehod

Praha

21 462

Středočeský12 463 Ústecký9 707Moravskoslezský8 899Jihomoravský7 056Olomoucký4 738Královéhradecký4 460Vysočina4 114 Jihočeský3 916 Liberecký3 889Zlínský3 680Pardubický3 482Plzeňský3 205

Karlovarský1 996

Celkový počet nehod

93 067

Pokud bychom spočítali nehodovost v krajích na 100 tisíc obyvatel za první pololetí letošního roku, zjistíme, že v počtu nehod vede jednoznačně Praha a za ní následuje Ústecký kraj s 591 nehodami a Středočeský kraj s 490 nehodami.

Kraj Počet obyvatel (.xls, střední stav)

Počet nehod (.pdf, str. 8)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 270 092

11 332

892Ústecký 822 4824 863 591Středočeský 1 330 0936 516 490

Liberecký439 8591 943442Karlovarský297 5011 250420Královéhradecký551 1822 251408Vysočina 509 2241 936380Olomoucký634 3912 336368Moravskoslezský1 212 2534 367360Pardubický516 2281 758340 Jihočeský 638 135

1 952

306

Jihomoravský1 176 0593 272278Plzeňský577 0491 571272

Pokud bychom nehodovost na 100 000 obyvatel vypočítali pro rok 2015, došli bychom opět ke stejnému závěru.

KrajPočet obyvatel (Zdroj: ČSÚ)

Počet nehod (.pdf, str.7)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 267 44921 462

1 693Ústecký 822 8269 707

1 180Středočeský 1 326 87612 463

939

Jihočeský 637 8343 916

614 Plzeňský

576 6163 205

556Liberecký439 6393 889

885Královéhradecký551 4214 460

809

Pardubický

516 1493 482

677Vysočina

509 4754 114

807

Jihomoravský1 175 0257 056

600

Olomoucký634 7184 738

746

Zlínský

584 290

3 680

630

Moravskoslezský1 213 3118 899

733

Karlovarský297 8281 996

670

Proto tento výrok hodnotíme jako nepravdivý.

V programovém prohlášení se vláda zavázala, že provede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. V roce 2017 se tyto platby mají zvýšit o 3,6 miliardy korun. To je skutečně téměř dvojnásobek oproti minulému roku, kdy vláda navýšila platby o necelé dvě miliardy.