Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Evropský parlament 12. května hlasoval o rezoluci, ve které zdůrazňuje, že Čína není tržní ekonomikou. Europoslanec Pospíšil hlasoval (.pdf, str.40) pro přijetí tohoto usnesení.

Podle poslední zprávy Evropské komise z roku 2008 Čína kritéria tržní ekonomiky nesplňovala, i když mířila k většímu podílu tržního hospodářství.

Podle nařízení Rady (.pdf, s. 5 článek 2 odstavec 7 písmeno c) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, jsou kritérii pro uznání země jako tržní ekonomiky:

- společnosti rozhodují o ceně, nákladech a vstupech na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti, přičemž náklady nejdůležitějších vstupů se v zásadě zakládají na tržní hodnotě,

- společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodní­mi účetními standardy a používané ve všech oblastech,

- výrobní náklady a finanční situace společností nepodlé­hají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, směnný obchod a zaplacení započtením,

- společnosti podléhají právní úpravě úpadku a vlastnictví, která zaručuje právní jistotu a stabilitu pro fungování společností, a

- měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

Poslední zkoumání stavu čínské ekonomiky vzhledem ke statutu tržního hospodářství provedla Evropská komise na žádost Číny v roce 2008. Z reportu (.pdf, s. 26) vyplývá, že čínská ekonomika nesplňuje žádnou z klíčových podmínek a nemůže být zatím považována za tržní. Je však patrný postup směrem k tržní ekonomice a některé nedávné (rozuměj v roce 2008) reformy, např. daňového systému, by mohly zemi posunout dále tímto směrem.

Pokud jde o kritérium nezasahování státu, podle zprávy je patrný trend odklonu čínského státu od zásahů do ekonomiky (s. 12), na druhou stranu však přetrvávala např. restrikce ve vývozu, čímž docházelo k umělému snižování cen některých produktů a také ovlivňování celosvětového trhu s těmito produkty (s. 7).

Čínská ekonomika je podle článku Xuepeng Liu z Chin Research Center nicméně také charakteristická velkým rozsahem státem vlastněného majetku a problémem tzv. "červeného" kapitalismu: "symbiózou mezi velkým byznysem a vysokými vládními úředníky, jejich delegáty či členy rodiny." To podporuje korupční prostředí a působí proti posilování role volného trhu.

Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.

1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.

2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".

Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť jen v EU jsou podle studií ohroženy až jednotky milionů pracovních míst. Globálně pak toto číslo bude nepochybně ještě vyšší.

Pokud vyjdeme ze studie Economic Policy Institute ze září 2015, tak ta odhaduje možnou ztrátu pracovních míst pouze v Evropské unii v souvislosti s udělením statutu tržní ekonomiky Číně na 1,7 - 3,5 milionu.

Pokud jde přímo o ocelářství, studie zmiňuje údaj 350 tisíc ohrožených pracovních míst.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.

Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.

Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.

Čína oficiálně popírá, že by ocel prodávala pod cenou, podle neoficiálních údajů se tak však pravděpodobně děje. Levná ocel z Číny destabilizuje trh s ocelí a ohrožuje producenty z ostatních zemí.

Podle článku BBC Čína zvedla svoji produkci oceli v souvislosti s velkým hospodářským růstem v posledních 25 letech. V současnosti však dochází ke zpomalení růstu, domácí poptávka po oceli klesá. Čínská ocel je proto prodávána na mezinárodním trhu, a to za velmi nízké ceny. Na ocel je navázáno velké množství pracovních sil, Číně tak jde také o sociální stabilitu. Čína však oficiálně odmítá, že by ocel byla prodávána pod výrobní cenou.

Agentura Reuters uvádí, že někteří producenti prodávají ocel pod cenou (se ztrátou až 32 dolarů za tunu) a se ztrátou prodávají i na domácím trhu. Producenti oceli z různých regionů se spojují a vydávají společné protestní zprávy (.pdf), ve kterých uvádějí, že Čína způsobuje nadprodukci a destabilizuje trh. V této souvislosti lobují proti přidělení statutu tržní ekonomiky, protože neregulovaný prodej levné oceli by tyto společnosti poškodil ještě více. Předseda OECD Komise pro ocel se vyjádřil, že „selhání zastavení zakřivení trhu vyústí v subvence a přežívání státem podporovaných společností na úkor soukromých a výkonných společností, které operují v prostředí s minimální státní podporou“ (s. 1).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože českých firem působících na čínském trhu je skutečně více, jsou ale také pozorovatelné i návraty podniků do více západních zemí a toho především z důvodu rostoucích mzdových nákladů v Číně.

Portál investicniweb.cz informuje o Škodě Auto, Škodě Electric či o mateřské Škodě Transportation. Dále v Číně působí i skupina PPF Petra Kellnera, která na tamním trhu nabízí spotřebitelské úvěry pod značkou Home Credit a investuje také v oblasti biotechnologií.

O plánech dalších firem rozšířit své působení do Číny informoval v březnu tohoto roku server Idnes.cz. Zmiňovány jsou podniky jako Gastro Group, Bageterie Boulevard či Pivovary Lobkowitz, do kterých minulý rok investovala čínská společnost CEFC.

Ani v druhé části výroku se Škromach nemýlí. O návratech západních firem z čínského trhu z důvodu vysokých mezd informovaly např. Lidovky.cz už v roce 2012, konkrétně návrat KOH-I-NORu se v médiích objevil v srpnu minulého roku.

Jako důvody k odchodu uvedl generální ředitel firmy i změnu podmínek, které byly při příchodu společnosti na čínský trh před 11 lety přívětivější. Jako příklad slouží investiční pobídka, kterou v tom čase firma získala - šlo o nižší daně, které musela odvádět. Vzpomínané čínské mzdy, které jsou tedy uváděny jako jeden z hlavních důvodů odchodu, narostly podle jeho slov za tuto dobu dvojnásobně.

Data Eurostatu o růstu HDP a nezaměstnanosti dávají Zdeňku Škromachovi za pravdu. Česká republika skutečně v těchto statistikách mezi zeměmi EU vyniká.

V meziročním srovnání růstu HDP za 4. čtvrtletí 2015 vychází Česká republika skutečně jako jedna ze zemí s nejrychlejším růstem. Rostla o 4 %, stejně rychle jako Polsko. Rychleji rostlo jen Irsko (9,3 %), Malta (5,8 %) a Švédsko (4,5 %).

Data za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou kompletní, ale ve výhledu na rok 2016 se počítá s odhadovanou hodnotou růstu 2.1 % za celý rok, což by znamenalo zpomalení růstu, zatímco mnoho dalších zemí má růst rychleji.

V březnu 2016 (zatím poslední publikovaná data) byla pak v Česku zaznamenaná i nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU. Zatímco průměr evropské osmadvacítky byl 8,8% nezaměstnanost, v ČR to bylo 4,1 %.

Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.

V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.

Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.

Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.