Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš naráží na událost z 1. září letošního roku, kdy měl podle novináře serveru Aktuálně.cz Ludvíka Hradilka zpochybnit fakt, že byl tábor v Letech na Písecku táborem koncentračním. Novinář Hradilek následně v rozhovoru pro web Neovlivní odmítl nařčení Babiše, že měl inkriminovaný výrok, který se objevil ve fotoreportáži na serveru Aktuálně.cz, vytrhnout z kontextu.

Tento výrok Andreje Babiše vyvolal velkou vlnu kritiky a Babiš se za něj na půdě Poslanecké sněmovny omluvil. Od jeho pronesení se nicméně distancoval.

Společně s ministrem spravedlnosti Pelikánem doprovodil Herman Babiše na opakovanou návštěvu tábora v Letech, která se uskutečnila 6. 9. 2016. Zde ministr Herman sdělil, že je současná vláda v otázce odkupu zařízení nejblíže během osmnácti let vyjednávání. Ačkoliv Herman explicitně nevyjádřil Babišovi podporu, právě jeho přítomnost na opakované návštěvě v Letech lze jako určitou formu podpory chápat.

Na rozdíl od ministra Hermana se prezident Zeman – tentokrát v kauze Čapí hnízdo – zastal Babiše zcela otevřeně. V době, kdy Babiš čelil kritice v kauze dotace pro areál Čapí hnízdo, navštívil ho právě na tomto místě prezident Zeman na Babišovo pozvání. Zeman si areál prohlédl, pokřtil klokana a označil celou kauzu Čapí hnízdo za mediální záležitost a kampaň proti Andreji Babišovi.

V červenci 2015 byla v Mladé Vožici stavěna nová lékárna. O starou město přišlo v důsledku změny kategorie budovy původně určené pro provoz zdravotnického zařízení. Po této změně kategorizace zrušilo ministerstvo financí předkupní právo na budovu a její majitel s ní mohl nakládat dle svého uvážení. Lékárna tak byla zrušena. Město Mladá Vožice podalo následně trestní oznámení na ministerstvo zdravotnictví a financí.

Starosta Větrovský se dle svých slov několikrát sešel s pracovníky ministerstev, o oficiální schůzce s ministrem Babišem však nejsou dostupné žádné informace. Ani o druhém jednání mezi Větrovským a Babišem vztahujícím se k senátní kandidatuře nejsou veřejně dostupné záznamy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Evropský parlament 12. května hlasoval o rezoluci, ve které zdůrazňuje, že Čína není tržní ekonomikou. Europoslanec Pospíšil hlasoval (.pdf, str.40) pro přijetí tohoto usnesení.

Aktuálně věk odchodu do důchodu zastropovaný není. Současný automatický mechanismus prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez ukončení.

Vláda se na konci srpna dohodla na zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let, i když kvůli tomu proběhly v koalici roztržky. Tuto informaci jsme ověřovali 4. září. O den později vláda tuto změnu schválila na svém jednání a poslala návrh zákona k projednání do Poslanecké sněmovny. Pokud zákon projde ve stávající podobě, změna se projeví až po roce 2030 a dotkne se lidí narozených po roce 1965, resp. 1971. Totiž, muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem dosáhnou hranice v roce 2030, ženy s více dětmi pak později a nakonec ženy s 5 a více dětmi až v roce 2037, proto tedy ten dodatek roku 2036, kterým odpočítávání skončí.

Proti zastropování se ve sněmovně postavily opoziční strany TOP 09 a ODS, takže na něm není zcela shoda.

Zdeněk Kopecký se tedy vyjádřil nepravdivě, když tvrdí, že současný systém narůstá na 65 let, kdy jdete do důchodu, jde v současné době o legislativní návrh, který nedávno dorazil do PSP. Vedle toho není taky pravda, že by nad návrhem zavládla úplná shoda.

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video.) O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Jeho výrok se tak zakládá na pravdě.

Délka života se standardně měří nadějí na dožití (= střední délka života). Tyto údaje shromažďuje Český statistický úřad.

V tabulce uvádíme naději na dožití pro jednotlivé kraje za roky 2014–2015 (průměr).

ÚzemíMužiŽenyČR75,8281,45Kraj Vysočina76,6682,25Praha77,6982,61Královéhradecký 76,6481,89Pardubický76,3582,06Jihomoravský76,3282,22Středočeský76,2581,42Plzeňský76,2181,40Liberecký75,6781,45Jihočeský75,6481,48Zlínský75,4381,76Olomoucký75,3081,95Karlovarský74,3580,35Moravskoslezský74,2180,95Ústecký73,8979,59

Zdroje dat v tabulce: ČSÚ

Z tabulky vyplývá, že se ženy na Vysočině dožívají nadprůměrného věku v rámci ČR a nejvyššího i v rámci krajů, pokud z tohoto výběru vyjmeme Prahu. Rovněž muži jsou nad celorepublikovým průměrem. Pokud opět vyjmeme Prahu, je střední délka života v kraji Vysočina u mužů nejvyšší. O těchto údajích se lze dočíst i v komentáři Krajské správy ČSÚ v Jihlavě.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Nepodařilo se nám dohledat okolnosti této konkrétní kauzy, na kterou Braný upozorňuje. Tedy fakt, že by stát prostřednictvím kraje do hospice „nalil“ 8 milionů korun na úhradu DPH. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Taková spolupráce při pracích na tzv. zanádražní komunikaci podle webových stránek Českých Budějovic skutečně proběhla. Investorem byl Jihočeský kraj a město České Budějovice se podílelo na financování částí, které měly být převedeny do jeho majetku, stejně jako na výkupu potřebných pozemků.

Poslanec Zahradník výrok uvádí v tom kontextu, že existuje případ spolupráce na projektu výstavby komunikace mezi "nižším a vyšším územním celkem" a argumentuje tak, že by to pro kraj mohl být modelový příklad, jak spolupracovat se státem na budování dálnice D3. Zda toto je možný model, nehodnotíme, reálně ovšem Zahradník korektně popisuje, že mezi Českými Budějovicemi a Jihočeským krajem k takové spolupráci došlo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože podle veřejných záznamů z jednání vlády se česko-čínské vztahy na jednáních vlády neřešily, schůze vlády jsou ale neveřejné a není tedy možné zjistit, zda mezi členy vlády vznikly neoficiální dohody. Podle veřejných záznamů z jednání vlády se řešily pouze návštěvy českých představitelů v Čínské lidové republice nebo naopak.

Taková návštěva proběhla na jaře 2014, vláda o tomto jednala v dubnu. Ministr zahraničí navštívil Čínu ve snaze rozvíjet politické a ekonomické kontakty.

Spor o vzájemných vztazích mezi Čínou a Českou republikou vyvolalo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou, který v říjnu 2016 navštívil Česko. Po tomto setkání vydali premiér, prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu prohlášení, ve kterém se distancovali právě od setkání ministra kultury s dalajlámou. Toto prohlášení mělo avizovat, že se nijak vztahy mezi ČR a Čínou nemění a že Česko nadále uznává jednotnost Číny. Ministr financí Babiš však uvedl, že co se týká ekonomických vztahů, setkání s dalajlámou na ně nebude mít žádný dopad.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ale kritizoval ministra Hermana zejména za to, že porušil strategii o partnerství s Čínou, která byla dohodnuta na jednání vlády v dubnu 2014. Ministr zahraničí proto požádal premiéra Sobotku o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém byly právě vztahy s Čínou definovány.

Na této schůzce mělo být dle vyjádření Lubomíra Zaorálka dohodnuto, že se členové vlády nebudou oficiálně setkávat s dalajlámou. To ale ministr kultury Herman odmítá. Většina ministrů uvedla, že by se zveřejněním záznamu schůzky neměla problém. Premiér Sobotka prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že zveřejňovat tento záznam nebude. Podle jednacího řádu vlády (.pdf - příloha 3, posl. bod) je ovšem Sobotka jediným člověkem, kdo může toto zveřejnění učinit.