Přehled ověřených výroků

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve veřejně dostupných dokumentech a zprávách nelze nalézt informace o tom, že by ÚOOZ vyšetřoval kauzu mezi Škoda Transportation a Českými drahami. Ani na oficiálních stránkách Českých drah, na které následně na svém facebookovém profilu odkazoval Andrej Babiš, nelze v popisované kauze nalézt tuto konkrétní informaci, tedy který útvar ji vyšetřuje.

ODS je dlouhodobě proti větší integraci států v Evropské unii, oproti ČSSD, která byla (také prostřednictvím frakce Strany evropských socialistů) pro společný evropský postup ve více oblastech (např. sociálních, lidsko-právních). Praktické návrhy i silnou Evropu nicméně v programech prosazují obě strany.

ODS ve svých programech považuje Evropskou unii za projekt prospěšný České republice, nicméně staví se proti „státu Evropa“ jako regionálnímu bloku s velkou mírou vnitřní jednoty a naopak podporuje „flexibilní a variabilní integraci“ (program 2009, .pdf, s. 9). „Integrace pro nás není cílem, ale prostředkem k dosažení prosperity České republiky a jejich občanů.“(s. 7). ODS ale ve svém programu podporuje celoevropská řešení některých problémů a společný postup, např. v případě energetiky a bezpečnosti. Naopak kritizuje velké množství administrativy a regulací (např. program pro volby 2014, .pdf, s. 2), kampaň do voleb v roce 2014 byla do velké míry postavená na odmítání přijetí eura. ODS v kampaních přichází s konkrétními, praktickými návrhy, jako je liberalizaci zemědělského sektoru (program 2014, .pdf, s. 6), zrušení některých úřadů v zájmu snížení regulací (s. 4), společný trh s plynem a elektřinou (program 2009, s. 21) atd.

ČSSD a evropská frakce Party of European Socialists (Strana evropských socialistů, PES) prosazovali v programech větší integraci a víc společných programů, než ODS: ČSSD v programu pro volby 2009 (.pdf) podporovala přijetí Lisabonské smlouvy a také přípravy na přijetí eura (s. 22). Evropskou spolupráci podporuje ČSSD i na úrovni např. sociální politiky: „Navrhujeme snažit se o uzavření Evropského paktu o sociálním pokroku, navrhujícího cíle a standardy pro národní politiku pro sociální oblast, zdravotnictví a vzdělávání, která by přispěla k boji proti chudobě a nerovnostem i k sociálnímu a hospodářskému rozvoji EU.“(s. 42). Také podporovali větší spolupráci v lidsko-právních oblastech, například podpora rovnosti pohlaví a vznik Evropské charty práv žen (s. 47), podporovali společnou energetickou a zemědělskou politiku (s 46). ČSSD ani PES se však nevyjadřovali pro úplnou integraci (ve smyslu toho, čemu ODS říká „stát Evropa“), jak stojí v manifestu PES před volbami 2014 (ke kterému se ČSSD hlásila na svém webu): ČSSD ani PES se však nevyjadřovali pro úplnou integraci, jak stojí „Evropský parlament a národní parlamenty si musí zachovat svoji suverenitu a musí se plně věnovat demokratické kontrole nad touto politikou.“(s. 2)

ČSSD v programech také popisuje konkrétní opatření na zlepšení života v EU, jako je podpora investic, lepší financování školství, zdravotnictví a sociální péče (program 2009, s. 25).

PES v programu také podporuje aktivní roli silné Evropy ve světě, jako Evropa má být globálním aktérem a prosazovat mír a demokracii (.pdf, s. 4).

V roce 2007 se projednávala novela zákona o rozpočtovém určení daní. Tehdejší poslanec KSČM Petr Braný navrhoval (.pdf, str. 7.), aby obce dostávaly až 25 procent ze sdílených daní. Když o jeho pozměňovacím návrhu hlasovala sněmovna, neprošel o dva hlasy. Později schválený návrh určil, že obce budou dostávat 21,4 procent ze sdílených daní namísto 20,59 procent. Obcím měla navržená novela přinést 4,6 mld. Kč ročně. (.doc, str. 10.)

Dle aktuálních informací evropské statistické agentury Eurostat je míra nezaměstnanosti v ČR (4,1%) skutečně nejnižší z všech 28 členských států EU.

Ministryně Marksová a ministři Dienstbier a Chovanec byli navštívit například Šluknovsko (v roce 2014), Moravskoslezský kraj či Chomutov. V letošním roce zavítal Jiří Dienstbier do Českých Velenic. Spolu s velvyslancem USA Andrew Schapirem pak v dubnu tohoto roku navštívili také město Kadaň a tamější vyloučené lokality.

K předkládaným materiálům, kterými se vláda snaží zlepšit situaci v sociálně vyloučených lokalitách, patří například návrh Jiřího Dientsbiera týkající se problémů s bydlením v těchto oblastech. Tento materiál vláda schválila 27. července 2016. Dokument zpracovala Agentura pro sociální začleňování.

Jako aktuální problémy (.pdf) popisuje například „dluhy vůči majiteli domu, výskyt hmyzu a nevhodné hygienické podmínky, přelidnění v bytech a nevhodné technické podmínky nebo nadhodnocené nájemné“. MPSV má za úkol také „zajistit řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením“ (.pdf, str. 9).

Další řešení je pak v gesci ministerstva zdravotnictví (stanovit hygienické normy, zpřesnit stávající podmínky) a dalších. Do konce října letošního roku je v plánu zpracování navržených způsobů řešení jednotlivými ministerstvy.

V současné době se v oblasti sociálního zabezpečení projednává novela (.pdf) o pomoci v hmotné nouzi, v níž se řeší mimo jiné podmínky nároku na doplatek na bydlení. V roce 2015 byla schválena nová koncepce o sociálním bydlení. Nyní se tento zákon připravuje. Bude ukládat obcím povinnost zajistit byty pro sociálně slabé.

Dalším dokumentem, který má přinést zlepšení situace v těchto oblastech, je například Strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016–2020 z února letošního roku, přičemž nahrazuje předchozí strategii stejného typu. Dokument se zaměřuje na na „řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit“. Cílem je mimo jiné minimalizovat dlouhodobé bydlení v ubytovnách nebo dalších nevhodných prostorech, v oblasti vzdělávání je pak problémem nízký počet dětí absolvující předškolní vzdělání.

První zpráva o průběžném stavu a dosažených výsledcích je naplánována na rok 2018.

Vládní koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL se ve středu 31. srpna 2016 dohodla na věkovém stropu pro odchod do důchodu, který má být v 65 letech.

Andrej Babiš se vyjádřil k této problematice takto: „Pokud dvě koaliční strany říkají 65 let, my se tomu samozřejmě přizpůsobíme.“

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tvrdil, že „dodržujeme dohody z koaliční smlouvy“.

Tento výrok proto můžeme označit za pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s menšími výhradami v případě počtu 51 zemí.

Samotné určení počtu zemí, které mají nějakou formu strategického partnerství, je problematické hlavně z důvodu, že neexistuje jejich oficiální seznam. Akademické odhady (. pdf, s. 8) z roku 2014 hovoří o tom, že by Čína mohla mít takovou úroveň vztahů s 47 zeměmi a 3 mezinárodními organizacemi (. pdf, s. 18–19).

Pokud připočítáme Súdán a Jordánsko, s nimiž Čína uzavřela strategické partnerství v roce 2015, a následně Českou republiku, která podepsala strategické partnerství tento rok, dostaneme počet 50 zemí.

Text česko-čínské dohody o strategické spolupráci lze najít zde.

Druhou problematickou částí je i fakt, že Čína nebere všechna svoje strategická partnerství rovnocenně (. pdf, s. 8). Dokládá to i ministrem Chovancem uvedený příklad Německa. To podepsalo rozsáhlou dohodu o strategickém partnerství s Čínou v roce 2014. Zde se obě strany zavazují hned v úvodním bodu na pravidelných setkáních a dokonce mezivládních jednáních obou zúčastněných stran, jak dokazuje tento citát z dohody:

„K prohloubení vzájemné důvěry, je široká báze kooperace průběžně prohlubována skrze více jak 60 stálých diskuzí a kooperačních formátů na úrovni vlády. Pravidelné mezivládní konzultace, jak bylo dohodnuto v roce 2010, hrají v tomto ústřední roli.“

V roce 2016 proběhla již 4 taková setkání.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zemí majících nějaký typ strategického partnerství s Čínou jsme dohledali 50. V tomto případě, kdy chybí oficiální čísla, je to jen minimální rozdíl od údajů uváděných ve výroku. Je také pravdou, že Německo pořádá s Čínou pravidelná mezivládní setkání na nejvyšší vládní úrovni.

Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, a to v obou dílčích aspektech hodnocení.

1. Čína skutečně nesplňuje podmínky EU pro to, aby mohla být označována za tržní ekonomiku. Podrobné zdůvodnění je možné nalézt v Demagogem ověřené debatě ministra Jana Mládka s ekonomem Luďkem Niedermeyerem ZDE.

2. Česká televize cituje vyjádření Jiřího Ovčáčka, podle kterého " pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je ".

Ačkoliv tedy prezident Zeman (pokud vyjádření jeho mluvčího budeme považovat za autentické vyjádření prezidentových názorů) nehovoří přímo o podmínkách EU, čínskou ekonomiku skutečně za tržní považuje.

Dle vyjádřeníministra Chovance byl pan prezident tím, který rovnal spor mezi oběma ministry. Prezident jim při jejich setkání na Hradě věnoval šachové hodiny, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace. Babiš i Chovanec následně souhlasili se vznikem Finanční policie.