Připomínám paní ministryni Marksovou, která předkládala novelu zákona o nemocenském pojištění a některá opatření, která chtěla do nemocenského pojištění prosadit, například možnost rozšíření péče o osobu blízkou, tak jí na vládě ten návrh neprošel, nebyla na tom shoda a ona se musela spokojit s redukovaným návrhem, který předkládáme nyní jako vláda do poslanecké sněmovny.
Původní návrh ministryně Marksové předložený na zasedání vlády 10. května 2016 v hlavě VI. novely zákona o nemocenském pojištění rozšiřoval možnost péče i o osoby blízké. Důvodová zpráva (.doc str. 2) říká, že účelem změny právní úpravy by bylo poskytnout zaměstnancům účastných nemocenského pojištění pracovní volno z důvodu krátkodobého ošetřování nebo péče člena rodiny, kteří nyní na něj nemají nárok a kompenzovat jim ucházející příjem.
Vláda nicméně původní podobu neodsouhlasila a novelu znovu projednávala o osm dní později, kdy už se mezi členy vlády dočkala podpory, avšak již bez možnosti rozšíření péče o osobu blízkou.
Organizační výbor 1. června doporučil novelu zákona k projednání a ta teď míří do Sněmovny k prvnímu čtení.
My jsme v situaci, kdy máme koaliční dohodu kolem penzí na příští rok. Dohodli jsme se v koalici, že chceme navýšit penze alespoň o 200 korun v průměru.
Vládní koalice se na svém jednání 27. dubna 2016dohodla, že se důchody příští rok v průměru zvýší o 200 Kč.
Já jsem jasně řekl před volbami, že ani s ODS, ani s TOP 09 do vlády nepůjdeme a dohodli jsme se s ANO a dohodli jsme se s lidovci, tyhle strany mají ve sněmovně pohodlnou většinu.
Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.
7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují." Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit." Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.
Součástí té dohody před rokem a půl bylo také pochopení té situace, které se týkala restitucí tak, že změny v restitucích bude možné prosazovat pouze pokud to bude dohodnuto s církvemi. To byl požadavek, se kterým šli lidovci do koaličního vyjednávání.
Součástí koaliční dohody (.pdf) žádná dohoda o církevních restitucích není a není ani explicitně uvedena.
Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky existuje jakási gentlemanská dohoda, mezi předsedy všech tří koaličních dohod o tom, že se církevní restituce budou probírat a měnit pouze v dohodě s církvemi.
"Na začátku této koalice jsme se s ČSSD a hnutím ANO gentlemansky dohodli, že tato koalice nebude vstupovat do problematiky církevních restitucí, pokud nebude dobrovolná dohoda, se kterou budou souhlasit zástupci církví a náboženských společností. O takovou dohodu se pokoušeli sociální demokraté, ale nepodařilo se jim ji dojednat," řekl v květnu serveru aktualne.cz.
"Byla to gentlemanská dohoda, na kterou si podaly ruku tři strany. Takže buďto jsou chlapi, jejichž slovo platí, nebo jsou to hochštapleři," připomíná Pavel Bělobrádek pro ihned.cz
"Jenže v politice se gentlemanské podání ruky moc nedodržuje, já to zažívám na vlastní kůži často. KDU-ČSL by se k tomu měla postavit korektně a uznat, že toto předražení skutečně nastalo," reagoval Babiš.
Tehdy tu koaliční smlouvu nekritizovali ani hejtmani, souhlasili s ní a koneckonců tahle vláda se vůči krajům chová úplně nejlépe.
Koaliční smlouvu podepsanou ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL podepsali i všichni poslanci poslaneckých klubů (.pdf - příloha 2 koal. smlouvy) jednotlivých stran. Mezi nimi byli i 4 hejtmani za ČSSD (vzdali se mandátu až na jaře 2014). Šlo o Michala Haška, Jiřího Zimolu, Jiřího Běhounka a Josefa Novotného. Ti všichni také vládu podpořili během hlasování o důvěře 18. února 2014. Lze tedy říct, že hejtmani skutečně souhlasili s koaliční smlouvou.
Lze ovšem najít i některé veřejné výtky např. hejtmana Zimoly právě ke koaliční smlouvě. Ty směřovaly k rozdělení křesel ve vládě a také k faktu, že všichni poslanci poslaneckých klubů stran vznikající koalice mají svým podpisem koaliční smlouvu podpořit. Ovšem jak jsme uvedli výše, ve finále i Zimola smlouvu osobně podepsal a také pro vládu hlasoval v Poslanecké sněmovně.
Co se týká vztahů mezi vládou a kraji, Sobotka především naráží na to, že koalice prosadila navýšení části vybraných daní pro kraje. To prosadila vláda v Poslanecké sněmovně v říjnu 2015 v rámci zákona o rozpočtovém určení daní a kraje by měly získat zhruba 3 a půl miliardy navíc do svých rozpočtů.
Dobré vztahy mezi kraji a vládou mohou také vycházet z toho, že jak většina krajů tak i vláda je složena mimo jiné z ČSSD, což je nyní zejména v regionech dominantní síla. To dříve nebylo zvykem, strany vládní koalice v krajských volbách drtivě prohrávaly, to se nyní na podzim nečeká a vztahy by tak mohly zůstat na slušné úrovni.
My jsme pro ně nehlasovali (pro církevní restituce, pozn. Demagog.cz), my jsme s nimi nesouhlasili, volili bychom jiné řešení kdybychom v té době byli ve vládě
Výrok premiéra Sobotky hodnotíme jako pravdivý, strana ČSSD totiž dlouhodobě kritizuje tzv. zákon o církevních restitucích tak, jak byl přijat v roce 2012 a na protest o něm ani nehlasovali.
Zákon č. 428/2012, o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl schválený 8. listopadu 2012 tehdejší Nečasovou vládou. Tento návrh ČSSD dlouhodobě kritizovala a během závěrečného hlasování opustila jednací sál, tedy se hlasování nezúčastnila. Zákon byl schválen 102 hlasy ze 103 přítomných poslanců.
Předseda ČSSD Sobotka již tedy varoval, že tento návrh obsahuje hlavně riziko, že budou církvím připsány i majetky, které nikdy reálně nevlastnily. „Takto velké majetkové přesuny nemůžou procházet bez souhlasu veřejnosti a sto jedním hlasem. Chystáme ústavní stížnost.“ zdůrazňoval také tehdejší předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc.
Sobotka také shrnul 10 důvodů, proč hlasovat proti vládnímu narovnání s církvemi, stejně jako protinávrh z dílny ČSSD zavádějící daňové asignace. Kritika ze strany ČSSD vyvrcholila podáním ústavní stížnosti, které ale Ústavní soud nevyhověl.
My máme velmi pěkná čísla za první čtvrtletí, ekonomika rostla o 3 procenta, ale analytici poukazují na něco co je realita - chybí veřejné investice, loni bylo mnohem více veřejných investic díky tomu, že jsme dočerpávali evropské fondy
Výrok hodnotíme na základě aktuálních makroekonomických výsledků a veřejných vyjádření ekonomických expertů jako pravdivý.
Podle zprávy ČSÚ z 3. června 2016 o vývoji HDP v 1. čtvrtletí 2016 ekonomika skutečně meziročně rostla o 3 procenta. Jedná se ale o pomalejší růst oproti minulým čtvrtletím a to i z důvodu nižších veřejných investic. Nejvíc toto zpomalení pocítila oblast stavebnictví. Pokles odborníci vysvětlují právě končícím obdobím spolufinancování projektů z evropských fondů v programovém období 2007-2013.
Pokles byl očekávaný a od roku 2017 se předpokládá opět rychlejší růst.
My tady máme 11 důležitých infrastrukturních staveb v pokročilé fázi přípravy, u většiny z nich máme vykoupeno třeba 90 nebo 100 % pozemků, máme u nich územní rozhodnutí, ale propadla nám EIA, resepktive je ještě z doby před vstupem do Evropské unie.
Vládní seznam prioritních staveb zmiňuje onu jedenáctku projektů, jež mají vykoupeny pozemky a mají územní rozhodnutí.
"Navrhli jsme seznam 11 akcí, které jsou součástí páteřní sítě TEN-T, kde máme vykoupené pozemky. S výjimkou jediné jsou to stavby, které již mají alespoň územní rozhodnutí. Konkrétně jde o následující projekty:
Na D3 úsek Úsilné – Třebonín (Jihočeský kraj)
Na D6 obchvaty Lubence a Řevničova a spojení mezi Řevničovem a Novým Strašecím (Středočeský a Ústecký kraj)
Na D48 obchvat Frýdku-Místku (Moravskoslezský kraj)
Na D35 úsek mezi Opatovicemi nad Labem do Ostrova (Pardubický kraj)
Na D49 úsek Hulín – Fryšták (Zlínský kraj)
Na D55 obchvat Otrokovic (Zlínský kraj)
Na D11 úsek mezi Hradcem Králové a Smiřicemi (Královéhradecký kraj)
Na D1 úsek Říkovice – Přerov (Olomoucký kraj)
Část Pražského okruhu na Běchovice (Středočeský kraj a Praha) - zde se územní rozhodnutí stále čeká
Úsek silnice I. třídy Ostrava, prodloužená Rudná (Moravskoslezský kraj)
Modernizace železniční tratě mezi Sudoměřicemi a Voticemi (Středočeský a Jihočeský kraj)"
Problém se zastaralou metodou posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) (web Ministerstva životního prostředí) je známý a hodně se o něm píše (rozhlas.cz,ministerstvo dopravy, idnes.cz, echo.cz).
Brabcova novela by měla umožnit u těchto staveb speciální režim, to znamená nemusela by být nová EIA který by trvala třeba rok, ale bude stačit buď rozhodnutí vlády nebo miniserstva životního prostředí, to může padnout už letos na podzim, pak může být získáno stavební povolení a na přelomu roku už můžeme začít soutěžit a příští rok stavět
Ministerstvo životního prostředí vypracovalo na základě pokynu Vlády ČR č.434 z 11. května 2016 návrh novely zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh předkládá dvě varianty novelizace zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), z nichž obě obsahují toto nové ustanovení:
"(3) Vláda může ve výjimečném odůvodněném případě rozhodnout, pokud je naplněn účel tohoto zákona, že předmětem posuzování není záměr, jehož účel by mohl být posuzováním nepříznivě ovlivněn. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí. U záměru vyloučeného podle věty první je vláda povinna a) zajistit provedení posuzování v rozsahu, který je možný, popřípadě zvážit jinou formu posouzení vlivů záměru na životní prostředí; u záměrů podle § 4 odst. 1 písm. e) se vždy provede posouzení ve smyslu § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, b) zveřejnit informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posouzení podle písmene a), a c) před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytnout jí informace zveřejněné podle písmene b)."
Premiér Sobotka uvádí, že rozhodnutí o nepotřebnosti vydání nové EIA učiní Vláda ČR nebo Ministerstvo životního prostředí. Nicméně z výše uvedeného paragrafovaného znění návrhu je zřejmé, že rozhoduje pouze vláda v kontextu nutné podmínky existence vyjádření MŽP k samotnému (výjimečnému a odůvodněnému) rozhodnutí o nepotřebnosti nové EIA. MŽP tedy v tomto ohledu dle návrhu samostatně rozhodnout nemůže.
Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako zavádějící.
Jedna obecná poznámka. My samozřejmě máme dost hlasů na to, abychom schvalovali běžné zákony. Ale ani ve sněmovně ani v Senátu nemá koalice ústavní většinu. To znamená, pokud jde o ústavní změny, na kterých jsme se dohodli v rámci vládního programu, pokud pro ně nezískáme podporu i některé z opozičních stran, tak vláda sama o sobě je není schopna prosadit.
Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců a Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
Vládní koalice má v současnosti v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, na tu ústavní ovšem nedosahuje. Klub ČSSD čítá 50 poslanců, hnutí ANO disponuje 48 mandáty a KDU-ČSL má 14 poslaneckých křesel. To je dohromady 112 křesel.
V Senátu pak disponují sociální demokraté 33 zástupci, lidovci mají ve svém klubu 11 členů (to ovšem neznamená, že automaticky podporují vládní návrhy, někteří zástupci jsou zvoleni jako nezávislí) a hnutí ANO disponuje 5 křesly (senátorka Dernerová ovšem byla zvolena za jiný subjekt, v klubu je z důvodu formálního - tedy aby mohl podle zákona vůbec vzniknout). To dohromady dává 49 mandátů. Budeme-li ovšem počítat pouze ty senátory, kteří jsou členy stran vládní koalice, bude to číslo nepochybně nižší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, ani v jedné komoře nemá vládní koalice ústavní většinu a pro zákony, které mění ústavu, musí tak hledat podporu u dalších stran.
