Přehled ověřených výroků

Žďárskou firmu Žďas v tomto roce koupila čínská skupina CEFC. Ta již některé akvizice v České republice prováděla.

Společnost CEFC během posledního roku podílově vstoupila do společností Travel Service, do fotbalové Slavie, skupiny J&T Finance Group a pivovarů Lobkowicz. Výrazným nákupem byl i vstup společnosti do mediálních skupin Médea Group a Empresa Media, takto vlastní např. TV Barrandov či časopis Týden. Kromě toho investovala také do nákupu některých realit v Praze. Na konci března tohoto roku pak CEFC rozšířila svůj podíl ve skupině J&T Finance Group a potvrdila zájem o polovinu celé skupiny.

S majiteli J&T Finance Group zakládá CEFC novou energetickou společnost CEFC Energy. Obecně lze konstatovat, že skupina má v globálním měřítku zájem právě o sektory finančnictví a energetiky.

Jak dokumentuje například fanouškovský web Útvaru rychlého nasazení (URNA), Liberecký kraj skutečně vlastní zásahovou jednotku nemá a nejbližší je ta v Teplicích.

Prošli jsme tedy vystoupení poslance Mackovíka na plénu Poslanecké sněmovny. V těchto vystoupeních se věnuje například problematice zdravotnické záchranné služby, zřízení Krajského soudu v Liberci nebo situaci na Ukrajině. Vystoupení, ve kterém by žádal zřízení zásahové jednotky v Libereckém kraji se nám nepodařilo dohledat. Je ale možné, že se problematikou zabýval některý z výborů, jejichž je Stanislav Mackovík členem, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Podle informací ČSÚ je to za rok 2013 celkem 199,7 tisíc tun. V roce 2010 plochy na osázení brambor na území Vysočiny zabíraly 35,8 % celkového počtu ploch k tomu určených na území celé ČR.

V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27–28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 byla plocha, na které se pěstovaly brambory, velká přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů.

Byť tedy Honzárek konkrétně nespecifikuje „tradiční období“, při pohledu na data je zjevné, že jeho popis je značně podhodnocený. Např. v roce 1990 byly osevní plochy brambor v zemi dokonce 4x větší, než jsou nyní. Oproti 60. létům, kdy propad v plochách s bramborami začal, jde až o 90% zmenšení. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Hodnotíme jako neověřitelné, jelikož jde o obecný výrok, ze kterého není patrné, které konkrétní členy strany Pavel Svoboda myslí. Členství v ČSSD bylo v důsledku údajné manipulace s evropskými dotacemi pozastaveno Robertu Duškovi, u ostatních obviněných nelze údaje zjistit.

V červnu minulého roku obvinila protikorupční policie členy ČSSD Roberta Duška, Martina Seppa a dle serveru Deník.cz i dalšího člena ČSSD Petra Skálu z korupce v souvislosti s neoprávněným čerpáním evropských dotací na výstavbu relaxačního komplexu a termálních lázní v Chrastavě u Liberce. Pozadí kauzy detailně popisuje server HlídacíPes.

Robert Dušek v reakci na obvinění rezignoval na funkci člena předsednictva ČSSD a krajský výkonný výbor ČSSD rozhodl v lednu 2016 o pozastavení jeho členství ve straně. U ostatních obviněných nelze zjistit, zda se jejich členství pozastavilo.

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni.“ (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Jak v tiskové zprávě Agrofertu, tak ve vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro ihned.cz je patrné, že za hlavní zdroj zvýšení zisku označují chemičky v zahraničí, jmenovitě v Německu a na Slovensku.

Tisková zpráva Agrofertu "Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2 754 milionů Kč a slovenské Duslo 1 360 milonů Kč. V součtu obě zahraniční chemičky dosáhly hospodářského výsledku ve výši 4 114 milionů Kč před zdaněním, což tvoří podíl na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu ve výši 37,86 %.Výrazný dopad na meziroční srovnání má také pekárenská skupina Lieken AG, kde byly v roce 2014 tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci. Podniky ostatních segmentů skupiny zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření."

Vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu pro ihned.cz: "Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňským 6,1 miliardy jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku."

Prezident Zeman se na tiskové konferenci (čas 24:20) týkající se návštěvy Vysočiny po dotazu redaktora Martina Vokáče z iDNES.cz veřejně omluvil za to, že článek doposud nebyl nalezen. Stalo se tak 26. června 2015.

Jedná se o článek, který údajně měl nést titulek „Hitler je gentleman“. Prezident Zeman jej přisoudil Ferdinandu Peroutkovi. Tento článek se doposud nepodařilo najít, což potvrdil i soud. Za výroky o Ferdinandu Peroutkovi se neomluvil.

Za záhadné důvody pak podle svých slov považuje především cenzurované vydání časopisu Přítomnost. To se sice několikrát stalo, Demagog.cz však i toto již dříve ověřil.

V textu Lidových novin (27. února 2016) literární historik Petr Píša popisuje, že Peroutkovy články byly cenzurovány celkem třikrát. V necenzurované verzi údajně mělo být napsáno, že „Hitler má geniální politické schopnosti“ . Ústav pro českou literaturu AV ČR však v archivu ani tento výraz nenašel.

V březnu 2016 proběhlo jednání soudu, v němž se vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová domáhala omluvy od Hradu. Ani zde při jednání tento článek k dispozici nebyl.

Hrad se odvolal a další soud proběhl v září 2016. Ten potvrdil, že článek s názvem „Hitler je gentleman“ neexistuje. Soudce vyjádřil, že Peroutka o gentlemanství nikdy nemluvil a Hrad by se tak za tyto výroky omluvit měl.

Jak to bylo s hledáním Peroutkova článku, už dříve Demagog.cz zjišťoval. Také jsme prošli archiv časopisu Přítomnost. Zde se Peroutkův článek nenachází.

Pravdou však zůstává, že se prezident Zeman za nenalezení článku na výše zmíněné tiskové konferenci omluvil.

Volba Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB 25. května 2016 se (stejně jako předchozí volba dvou nových členů bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého) nesetkala s podstatnější kritikou. Naopak odborníci na finanční trhy oceňují čitelnost jmenovaných a jejich odborné a profesionální zkušenosti. Ve veřejné diskuzi se objevila i otázka “nezávislosti” nově jmenovaných členů a předsedy ČNB.

Dle oslovených analytiků je možné “prozemanovské” směřování bankovní rady, kdy 3 ze 7 členů bylo jmenováno prezidentem Zemanem, spíše nepravděpodobné. Odborníci se domnívají, že nová rada bude jednat především v zájmu a kontinuity politiky ČNB, takže například nikdo z expertů nepředpokládá razantní změnu v otázce intervencí či (ne)přijetí eura. Na čem se odborníci shodnou, je fakt, že nová bankovní rada v čele s Rusnokem bude mnohem méně euroskeptická než rada předchozí s členy jmenovanými předchozím prezidentem Klausem.

Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.

Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.

Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.