Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, volební program Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádnou informaci o migraci, základní školství se v programu objevuje pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi, které jsou zřizovateli základních škol a dále základní školy spravují.

Volební program (.pdf) Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádné informace o migraci. Pojem základní školství se v programu objevuje (.pdf, str. 45) pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi jako zřizovateli základních škol v oblasti podpor výukových metod a zlepšení pověsti společně s vyrovnáním úrovně základních škol. Ani základní školství tedy netvoří bod programu Změny pro Liberecký kraj.

Krajská samospráva nemá v působnosti ani jednu z výše zmíněných oblastí, ač se zodpovědnými subjekty do jisté míry spolupracuje. Záležitosti migrace má ve své kompetenci Ministerstvo vnitra a jeho odbor azylové a migrační politiky, základní školství zase spravuje dle školského zákona obec. Kraje mají na starosti spravování středních a vyšší odborných škol, disponují poradním stanoviskem k Národnímu i rámcovým vzdělávacím programům, zřizují a ruší základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, školy při zdravotnických zařízeních a dětské domovy. V oblasti základních škol kraje zřizují, případně ruší základní školy pro děti se speciálními potřebami a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, hlavními kompetencemi ale disponují v oblasti základního školství obce.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční. ” Je rovněž pravdou, že ANO v čele s Andrejem Babišem v současné koaliční vládě stále setrvává.

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle svého závazku z koaliční smlouvy mělo hnutí ANO podpořit vládní návrh předložený Bělobrádkem a místo toho pro něj nezvedl ruku ani jeden člen poslaneckého klubu tohoto hnutí.

Jan Bartošek naráží na vládní návrh zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který předkládal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády."

Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.

Návrh Pavla Bělobrádka vláda projednala 6. května 2015 a hlasovalo pro něj všech 14 přítomných členů vlády. To dokládá záznam (.doc - bod 2) z jednání z této schůze. Předlohu lze tedy na základě dohodnuté smlouvy mezi stranami pokládat za koaličně dojednanou.

V Poslanecké sněmovně 15. dubna 2016 pak proběhlo 3. čtení tohoto zákona. Poslanci hnutí ANO skutečně v závěrečném hlasování návrh nepodpořili. Nezvedl pro něj ruku ani jeden z nich a zákon prošel díky podpoře opozičních KSČM, ODS, Úsvitu a nezařazených poslanců.

Přikládáme též záznam o hlasování poslaneckého klubu hnutí ANO. Dodáváme, že zdržení se fakticky znamená totéž, jako hlasovat aktivně proti návrhu, neboť tím poslanec akorát zvyšuje kvórum, kterého je pro přijetí návrhu nezbytné dosáhnout.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, poslanec Ivan Pilný, ve 3. čtení vystoupil s tím, že je třeba přijmout některé pozměňovací návrhy, které by měly zákon upravovat. Především pak jeho komplexní pozměňovací návrh. Naproti tomu předseda klubu KDU-ČSL Mihola tento krok nepodpořil, naopak vyzval k podpoře pouze těch návrhů, které byly koaličně dohodnuty. Pokud prozkoumáme jednotlivá hlasování, tak zjistíme, že prošly pouze návrhy, které měly podporu všech 3 vládních stran.

Byť tedy hnutí ANO argumentovalo svou nepodporu návrhu tím, že nebyl upraven v PSP, podle koaliční smlouvy jej v závěrečném hlasování podpořit mělo, neboť pro návrh zvedlo již ruku na vládě a během projednávání ve sněmovně se nedomluvilo se svými partnery na jeho razantním přepracování podle svých představ.

Jiří Běhounek skutečně není členem sociální demokracie, za kterou působí jako poslanec a hejtman. Dokládá to web Volby.cz, Běhounek je na kandidátce ČSSD zapsán jako bezpartijní.

Členství Běhounka v Komunistické straně Československa pak popisuje web Naši politici.cz, který popisuje, že hejtman byl v KSČ v letech 1985–1989.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Boris Johnson po referendu o Brexitu prohlásil: "Není potřeba spěchat a jak již uvedl premiér, v blízké době nedojde ke změně."

Johnson ve své řeči dále zdůraznil, že: "Británie bude nadále velkou evropskou mocností vedoucí diskusi o obraně, zahraniční politice a bezpečnějším světě."

Již dříve se přitom Johnson prohlásil, že den konání referenda je dnem nezávislosti.

Co se týče ponechání výhod, Johnson věří, že se Británii podaří vyjednat volný obchod se zeměmi EU.

" Samozřejmě, že země EU budou s námi nadále obchodovat na základě volného trhu, " uvedl Johnson.

Již dříve také uvedl, že země EU by byly hloupé, kdyby nastavily tarify pro obchod s VB.

Projekt "Místo pro život" zkoumá kvalitu života občanů v České republice podle regionů. "Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře. Objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, názory kolegia a průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů. "

Je skutečně pravda, že podle této ankety se Liberecký kraj umístil na 4. místě:

1. místo

Hl. m. Praha

2. místo

Královéhradecký kraj

3. místo

Plzeňský kraj

4. místo

Liberecký kraj

Co se týče zdravotnictví a sociální péče, je na tom Liberecký kraj podle ankety nejhůře ze všech krajů České republiky. " Největším negativem však stálé zůstává celková kvalita zdravotní a sociální péče."

Vajnerová zmiňuje ve svém výroku problém dopravní infrastruktury. Místo pro život se ale k této problematice přímo nevyjadřuje, tedy tvrdí jen, že " i když se na Liberecku stává poměrně hodně dopravních nehod, umírá na silnicích nejméně lidí "

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravda, že Liberecký kraj se umístil 4. v anketě Místo pro život. Dále je pravda, že je zde velkým problémem zdravotnictví a sociální péče. Bohužel projekt se nevyjadřuje nijak zvlášť k dopravní infrastruktuře Libereckého kraje - jen okrajově a to k dopravním nehodám.

Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění za leden až říjen tohoto roku skutečně narostl o 7,06 miliardy oproti stejnému období loňského roku.

Při pohledu na vývoj za posledních 5 let je patrné, že se nejedná o zcela neobvyklý nárůst, ale naopak o standardní růst výběru.

RokVýběr pojistnéhoMeziroční nárůst2016162,24+ 7,062015155,18+ 7,342014147,84+ 5,152013142,69+ 3,952012138,74

Zdroj: MFČR 2014 – 2016, 2012 – 2014

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.“

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5, 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:

• byly starší než 70 let, nebo
• se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
• byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
• byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5-10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210), v Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10), v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.

Komunistický režim volební povinnost vyžadoval volebním zákonem č. 75/1948 Sb., který v otázce povinnosti voličů volit, kopíroval volební zákon třetí republiky z roku 1946. Zároveň byla úprava volební povinnosti prakticky totožná s volebním zákonem z první republiky, lišily se pouze v možnosti voliče vhodit tzv. bílý lístek (nezvolit žádnou ze stran) a ve výši pokuty, jejíž horní hranice se zvýšila na 10 000 Kčs. Tento zákon byl zrušen zákonem č. 27/1954 Sb., který volební povinnost vypustil. Od poloviny roku 1954 tedy volební povinnost formálně neexistovala, přesto dle údajů Českého statistického úřadu volební účast nespadla až do voleb v roce 1990 pod hranici 99%.

Komunisté sice povinnou volební účast v pravém slova smyslu nezavedli, neboť pouze převzali již dříve účinný zákon, který nakonec také zrušili. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.