Přehled ověřených výroků

Mezi aktuální problémy dostavby dálnice D3 od Českých Budějovic až k rakouským hranicím patří zastaralý posudek vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Hrozí, že se bude muset vypracovat zcela nový posudek podle aktuální novely. Pokud by k tomu došlo, prodloužila by se doba výstavby tohoto úseku minimálně o 2 roky.

Důvodem pro vypracování nového posudku je to, že projekt výstavby dálnice je založen na posudku z roku 1992. Pokud chce ČR na stavbu dálnice čerpat dotace z EU, musí být vytvořen nový, který platí od roku 2015. Podle ministra dopravy Ťoka je zprůjezdnění celé dálnice D3 naplánováno do roku 2025.

Podle § 168 odstavce a) zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) se školská rada „vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování“.

Podle informací dostupných na webových stránkách Libereckého kraje a tiskové konference z jednání Rady kraje ze dne 7. září 2016 Rada kraje do školských rad na místo zástupců zřizovatele skutečně nominovala a k 1. říjnu 2016 jmenuje zástupce zaměstnavatelů. Na tomto kroku se dohodl kraj se Svazem průmyslu a dopravy podepsáním Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj mezi strategickými partnery dne 8. června 2015. (pdf str. 5). V minulosti byli ve většině případů jmenováni zastupitelé jednotlivých obcí. Mgr. Vladimír Opatrný je členem zastupitelstva města Jablonec nad Nisou, Ing. Marie Pavlová je členkou zastupitelstva města Liberec,Ing. Hana Vidnerová je zase členkou zastupitelstva města Frýdlant.

Mezi střední školy, do jejich školských rad jsou jmenováni noví členové patří: Střední textilní průmyslová škola, do jejíž rady byl nominován zástupce společnosti DIRECT ALPINE, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor bude mít ve své školské radě zástupce ze společnosti Crystalex CZ. V případě Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy Jablonec nad Nisou bude zástupce firmy Preciosa. Dále je to společnost GRUPO ANTOLIN Bohemia, která bude mít svého zástupce ve školské radě Střední školy a Mateřské školy Liberec a v neposlední řadě společnost BENTELER ČR, jejíž zástupce byl nominován za Liberecký kraj do školské rady Střední školy hospodářské a lesnické v obci Frýdlant.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.

Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).

Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Ladislav Kos popisuje všechny skutečnosti ve svém tvrzení korektně.

Problém úseku 511 při stavbě Pražského okruhu spočívá v jeho vyřazení ze seznamu tzv. prioritních staveb, tedy staveb, u kterých se posudek EIA nebude muset opakovat.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se tedy celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, jež by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016. Na tomto seznamu Pražský okruh nenajdeme, to znamená, že se u něj posudek EIA bude muset opakovat. V současné době je však posudek již ve fázi řešení dotčenými orgány a problém je v tomto směru tedy skutečně vyřešen.

Co se týká zasahování politiků, posuzování stavby EIA vykonává ministerstvo životního prostředí a krajské úřady, územní rozhodnutí v územní řízení příslušný stavební úřad, stejně tak řízení stavební a to i v případě, že se tyto dvě řízení konají společně. Do těchto řízení tedy politikové skutečně nemají možnost zasahovat.

Na základě uvedeného odůvodnění můžeme konstatovat, že výrok Ladislava Kose je pravdivý.

Podle informací ČTK z ledna letošního roku opravdu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci případ definitivně odložilo a nebyl tak ani nikdo obviněn. Kontrakt mezi státem a firmou Housing&Construction, který byl uzavřen bez výběrového řízení v době Zemanovy vlády, vypověděla Špidlova vláda. Kauzou se zabývala také vyšetřovací sněmovní komise, ta však také dospěla k závěru, že trestný čin spáchán nebyl. Tento výrok si tedy odnáší hodnocení "pravda".

Podle statistik Českého statistického úřadu byla v Jihočeském kraji v roce 2005 dokončena výstavba 1 956 bytů, o deset let později bylo na území kraje dokončeno už jen 1 246 bytů (Tab. 2).

Tabulka počtu dokončených bytů v JČ kraji 2005 - 2015

20051 95620061 90920072 08820082 70720092 14920102 13720112 02820121 98320131 31120141 28720151 246zdroj: ČSÚ

Rozpočet ČR na tento rok bude ve skutečnosti o 17 % nižší, než Čunek uvádí. Náklady na provoz Senátu jsou však oproti celkovým státním výdajům skutečně téměř zanedbatelné.

Informace potřebné k ověření výroku jsme shromáždili v následující tabulce. K jejímu sestavení jsme využili údaje z rozklikávacího rozpočtu na webu Monitor.statnipokladna.cz a přehled výdajů letošního rozpočtu na stránkách ministerstva financí.

Pro pořádek uvádíme skutečné náklady na obě komory parlamentu a jejich podíl na státním rozpočtu v jednotlivých letech (pro rok 2016 se jedná o schválené výdaje).

Rok

2014

2015

2016 (předpoklad)

Rozpočet (v tis. Kč)

1 211 608 1531 297 321 5881 250 856 787Senát (v tis. Kč)

470 786490 469558 711 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0390,039

0,045 Poslanecká sněmovna (v tis. Kč)

1 122 2161 135 5231 159 613 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0920,0880,093

Z přehledu vyplývá, že letos plánuje ministerstvo financí ze státní kasy vydat asi 1,251 bilionu Kč, zatímco senátor Čunek mylně uvádí o pětinu vyšší částku. Starosta Vsetína naopak správně uvádí, že rozpočet obou komor parlamentu tvoří jen velmi malou část z celkových ročních nákladů ČR.

Poznamenáváme, že se letošní schválený rozpočet Senátu oproti reálným výdajům z minulého roku liší takřka o 70 milionů korun. Přestože se jedná o významný nárůst, konkrétnější informace o tom, jak budou peníze využity, se nám nepodařilo dohledat.

Přestože se letošní náklady státní kasy pohybují v nižších číslech, hlavní sdělení, tedy že náklady Senátu jsou oproti celkovému rozpočtu marginální, odpovídá pravdě. S touto výtkou hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sucho trápí Vysočinu dlouhodobě. V květnu radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád uvedl, že kraj prostřednictvím Fondu Vysočina podpoří záměry obcí zaměřené na snížení dopadů sucha a rizik povodní. Zpravodajským web Region Vysočina cílený na region Vysočiny v červenci informoval, že se kraj potýká s nedostatek podzemní vody a s obdobný problémem se trápí tamější řeky, ve kterých protéká menší objem vody než je běžné. Na sucho si stěžují rovněž lesníci, podle kterých suché počasí bez dostatku srážek stresuje lesy v kraji Vysočina.

Vláda v loňském roce usnesla na přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, ministrům zemědělství a životního prostředí bylo za úkol dáno zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2016 informaci o stavu plnění opatření a do 30. června 2017 předložit návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Materiál vláda znovu projednávala 7. července tohoto roku. V říjnu 2014 vláda ustanovila společnou meziresortní komisi nazvanou Voda – sucho, která by se problémy udržení vody v krajině měla zabývat, na její práci se podílí ministerstva zemědělství, životního prostředí a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Prezident republiky navštívil kraj v červnu, premiér v červenci, ministr zemědělství naposledy oficiálně zavítal před více než dvěma lety.

Kromě toho zemědělci na Vysočině však po ministerstvu zemědělství požadují, aby na vládě prosadilo finanční injekci ve výši 10 miliard na pomoc farmářům. Ti si stěžují na nízkou výkupní cenu mléka. Ředitel Krajské agrární komory Vysočina Karel Coufal pro Jihlavské listy uvedl, že proběhla jednání s hejtmanem, s premiérem Bohuslavem Sobotkou i s ministrem zemědělství, ale dokud zemědělci nedostanou peníze, vlastně se nic neděje.

Ministerstvo zemědělství v září zveřejnilo, že připravuje další možnosti, jak pomoci chovatelům dojnic a prasat, kteří dlouhodobě bojují s nízkými výkupními cenami. Dokončuje návrh, podle kterého by zemědělci, kteří se zavážou splnit jednu z navrhovaných podmínek, mohli získat finanční kompenzaci. Materiál chce ministr Jurečka předložit v nejbližší době vládě ke schválení.

Problematickou situaci chovatelů dojnic zatím ministerstvo řeší jednorázovými finančními příspěvky z unijních i národních zdrojů.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády." Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany."

Projednávaný zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami vláda schválila na svém zasedání 3. června 2015. Jak uvádí záznam z tohoto jednání (.doc - bod 6), ruku pro něj zvedlo všech 14 přítomných ministrů. Návrh tedy byl koaličně dohodnut, to dokládá i tisková zpráva vlády/min. zdravotnictví reagující na toto jednání.

Takto koaličně dohodnutý návrh by měly koaliční strany podporovat, dále jim koaliční smlouva nabízí možnost případné další návrhy konzultovat.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007-2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf,str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla v tomto období ČR jedním z nejhůře čerpajících států ze zemí EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 - červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužilo dotací ve výši 11 mld. korun, za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

Vzhledem k tomu, že ČR čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12) a byla kritizována NKÚ, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld (.pdf, str. 3). Nakonec se však výše nedočerpání snížila na 10 mld. a podle poslední zprávy z ledna 2016 bylo vyčerpáno 94,2 % (.pdf, str. 14) z celkové částky programového období 2007-2013.