Přehled ověřených výroků

Jihomoravský kraj na svých webových stránkách skutečně informuje o záměrech prodeje krajského majetku. Stejně tak jsou na webu dohledatelné smlouvy s hodnotou nad 50 tisíc korun. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Stran transparentnosti kraje zpracovala přehled jednotlivých krajů organizace Oživení, věnuje se také Jihomoravskému kraji.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v roce 2015 do Evropy přišlo 1 046 599 osob z Afriky, Asie a Blízkého východu. Od ledna 2016 doposud imigrovalo do Evropy přibližně 275 000 osob. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2015 imigrovalo do Itálie celkem 153 842 osob, zatímco od ledna 2016 doposud imigrovalo do Itálie 99 545 osob.

Tabulka níže (data UNHCR) znázorňuje počet osob, které přišly do Itálie v roce 2015 a 2016 ve srovnatelném období, za které jsou dostupná kompletní data. Tedy v roce 2015 v období od ledna do července imigrovalo do Itálie 93 540 osob, za rok 2016 jich ve stejném období imigrovalo 93 611. Jde tedy o fakticky stejný počet lidí a není pravdou, jak uvádí poslanec Soukup, že by přílv migrantů do Itálie byl výrazně vyšší, než v loňském roce.

LedenÚnorBřezenDuben

KvětenČervenČervenec20153 528

4 354

2 283

16 063

21 235

22 891

23 186

20165 273

3 828

9 676

9 149

19 925

22 371

23 389

Data: UNHCR (viz Demographics/Download excel data/Monthly Arrivals by Country)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.

Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.

O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.

Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.

Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle svého závazku z koaliční smlouvy mělo hnutí ANO podpořit vládní návrh předložený Bělobrádkem a místo toho pro něj nezvedl ruku ani jeden člen poslaneckého klubu tohoto hnutí.

Jan Bartošek naráží na vládní návrh zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který předkládal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády."

Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.

Návrh Pavla Bělobrádka vláda projednala 6. května 2015 a hlasovalo pro něj všech 14 přítomných členů vlády. To dokládá záznam (.doc - bod 2) z jednání z této schůze. Předlohu lze tedy na základě dohodnuté smlouvy mezi stranami pokládat za koaličně dojednanou.

V Poslanecké sněmovně 15. dubna 2016 pak proběhlo 3. čtení tohoto zákona. Poslanci hnutí ANO skutečně v závěrečném hlasování návrh nepodpořili. Nezvedl pro něj ruku ani jeden z nich a zákon prošel díky podpoře opozičních KSČM, ODS, Úsvitu a nezařazených poslanců.

Přikládáme též záznam o hlasování poslaneckého klubu hnutí ANO. Dodáváme, že zdržení se fakticky znamená totéž, jako hlasovat aktivně proti návrhu, neboť tím poslanec akorát zvyšuje kvórum, kterého je pro přijetí návrhu nezbytné dosáhnout.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, poslanec Ivan Pilný, ve 3. čtení vystoupil s tím, že je třeba přijmout některé pozměňovací návrhy, které by měly zákon upravovat. Především pak jeho komplexní pozměňovací návrh. Naproti tomu předseda klubu KDU-ČSL Mihola tento krok nepodpořil, naopak vyzval k podpoře pouze těch návrhů, které byly koaličně dohodnuty. Pokud prozkoumáme jednotlivá hlasování, tak zjistíme, že prošly pouze návrhy, které měly podporu všech 3 vládních stran.

Byť tedy hnutí ANO argumentovalo svou nepodporu návrhu tím, že nebyl upraven v PSP, podle koaliční smlouvy jej v závěrečném hlasování podpořit mělo, neboť pro návrh zvedlo již ruku na vládě a během projednávání ve sněmovně se nedomluvilo se svými partnery na jeho razantním přepracování podle svých představ.

Zákon o registru smluv byl schválen 18. září 2015 na 31. schůzi poslanecké sněmovny, a to i 18 hlasy TOP 09. Jeden poslanec TOP 09 se zdržel hlasování. Předkladateli zákona o registru smluv (.pdf, str. 17-20) byli i poslanci z TOP 09 a zástupcem navrhovatele byl Farský ze STAN.

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) má mít 24 kapitol rozdělených do tří tematických částí:

1. Snadnější přístup (Better access) - smlouva má usnadnit například investování nebo přístup k vládním zakázkám protější smluvní strany (evropských firem v USA a naopak)

2. Odbourání byrokratických bariér (Less red tape) - sbližování regulací v EU a USA, sjednocování bezpečnostních a kvalitativních standardů i metod jejich ověřování

3. Nová pravidla (New rules) - zajištění rovného přístupu firem k energetickým zdrojům, surovinám či lidskému kapitálu, zrychlení a zjednodušení celního procesu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že spíše než o snižování či odbourávání cel ve smlouvě jde především o harmonizaci pravidel a standardů EU a USA, která by měla vést k usnadnění obchodování a otevření trhů mezi smluvními partnery.

Z veřejně dostupných zdrojů je dohledatelný jeden konkrétní moment, o kterém Chovanec mluví. Nelze vyloučit, že existují i další takové případy, resp. že tyto byly provedeny mimo mediální sféru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann při setkání se svým českým protějškem 16. října 2015 v Norimberku poděkoval České republice za to, že „nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území.“

V ostatních případech nemůžeme ověřit, zda Bavorsko mnohokrát děkovalo bez zájmu médií, nebo ministr hovoří pouze o zmíněném setkání z října minulého roku. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš v pořadu mluvil o období pravicových vlád, konkrétně pak uvedl:

"Jim to vyhovuje, protože zasahoval (Šlachta - pozn. Demagog.cz) proti Nečasově vládě zkorumpované. Však to vidíme, co tam jsou v těch odposleších, paní Nagyová. Tuto zemi řídili kmotři." Předně je třeba podotknout, že nehodnotíme, zda zemi ovládali kmotři, jak Babiš uvádí. V každém případě tak časově vymezuje toto své tvrzení do doby před zásahem na Úřadu vlády a zásahem samotným, který se uskutečnil v červnu 2013. Fiala na to reaguje tak, že v této době působil na univerzitě a nemá s tímto nic společného.

To není ovšem pravda, Fiala v době zásahu na Úřadu vlády zastával zhruba rok funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase.

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice zpracovával žádosti o náhradu za škodu způsobenou havárií ve Vrběticích, nicméně žádosti „nezůstaly“ na ministerstvu financí, ale byly vyřešeny ministerstvem vnitra v součinnosti s krajským úřadem.

S ohledem na situaci kolem výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích a v následném vypořádání zastával Zlínský kraj roli koordinátora a zprostředkovatele. Všechny žádosti, ať už za obce nebo soukromé či právnické osoby, měly jít přes kraj.

Dle ČTK bylo celkem zasláno k posouzení 136 žádostí, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra. Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2), a to s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (článek 30). Nárok na náhradu škody tedy vzniká jen v případech, kdy byla škoda zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádosti o náhradu škody Vláda ČR rozhodla i o mimořádné dotaci 6 milionů korun pro občany obcí v okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice opravdu administroval žádosti o náhradu škody po událostech ve Vrběticích, ale není pravdou, že by o vypořádání rozhodlo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. O uznání žádostí rozhodlo ministerstvo vnitra Milana Chovance, spolustraníka Petra Navrátila.